Vlákno názorů k článku Řidičské průkazy pro profesionály: předražené a plné byrokracie od guest - Docela mě překvapilo, jak je složité získání řidičáku...
-
guest (neregistrovaný)
Docela mě překvapilo, jak je složité získání řidičáku na náklaďák. Ale nemůžu se ubránit dojmu, že vše je jen zbytečná byrokracie a každý to obchází jak se dá. Protože to co potkávám na silnicích v kamionech nemohlo projít psychotestama, kdyby se dělaly pořádně. Co kdybyste příště jen tak pro porovnání napsali článek o pilotních průkazech na dopravní letadla. To vám pak proces získání profesního průkazu na náklaďák přijde jako legrace. Všude se píše o tom, jaké nehorázné platy berou piloti, ale už nikdo neví, kolik práce, času a peněz to stojí.
-
Flasi (neregistrovaný)
A vy jste někdy přišel s psychotesty do styku? Předpokládám, že ne. Jinak bystě těžko psal „že něco nemohlo projít psychotestama“.
Výstupem psychotestu je:
1) honorář pro toho, co ho provedl
2) dokument, kde se ten, co ho provedl zbavuje jakékoliv zodpovědnosti a prohlašuje, že dané vyšetření problém neodhalilo. A ještě je tam zdůrazněno, že zdrojem informací byla výpověď testovaného.
Vždycky mě hrozně pobaví, když chce někdo zavést pro nějakou činnost psychotesty, nebo když se diví, že člověk, co psychotestem prošel není bratr Mirka Dušína :-) -
guest (neregistrovaný)
Podle toho, co píšete jsou psychotesty úplně k ničemu. S psychotesty jsem se do styku už párkrát dostal. A věřte mi, že testy na ÚLZ jsou jedny z největších postrachů budoucích pilotů a hodně velké procento lidí skončí svůj sen právě na tom, že neprojde přes psychologa. To, že u řidičů je to fraška ještě neznamená, že všechny psychotesty jsou k ničemu.
-
Flasi (neregistrovaný)
Nejenom na pilota, i na soudce jsou dost problematické.
Vidím, že jsem se nevyjádřil přesně. Psychotesty pro „širokou veřejnost“ víceméně fraška jsou. Psychotesty pro specializovaná nemasová povolání už rozhodně fraška nejsou.
Ale moje pointa měla hlavně být, že ten kdo podepisuje výsledek psychotestu tam PŘEDEVŠÍM podepisuje, že on za nic neručí. Psychotesty nejsou žádné exaktní testy. -
guest (neregistrovaný)
Je vidět, že znáte jenom psychotesty z časopisů. Chtěné odpovědi se dají odhadnout pouze u testu osobnosti. Ale u těchto testů je zase statistické vyhodnocování toho, jak moc se vaše odpovědi shodují. Jedna a ta samá otázka je tam položena více způsoby a testují, jak moc lžete. V souboru několika set otázek si za pár hodin nepamatujete, co jste předtím odpovídal. A opravdu není pro ně problém odhalit toho, kdo tam píše to co oni chtějí. Obecně se doporučuje odpovídat po pravdě. U testů inteligence se to dá obejít tím, že IQ testy máte nacvičené. Ale u testů zaměřených na paměť, na zvládání stresů, na koordinaci pohybů, na rychlost reflexů toho moc nevymyslíte. Na ÚLZ vám doporučí, abyste si po absolvování psychotestů zajistil odvoz. Garantuju vám, že z testů odcházíte propocený a úplně mimo. Měl jsem problém vůbec trefit domů, ne tak abych třeba ještě řídil auto. Ale možná na to odhadování správných odpovědí nemám dostatečnou inteligenci.
-
BLEK. (neregistrovaný)Jesti těmi testy lhaní myslíš něco jako „Lie“ a „Defensive“ scale v MMPI, tak to se dá obejít jednoduše. Ten test si můžeš stáhnout z internetu, vyzkoušet a zjistit, jak odpovídat.
Nemá cenu se to učit nazpaměť (těch otázek je tam několik stovek, a navíc nevíš, kterou variantu testu ti přesně dají), spíš je třeba si uvědomit, jaké typy otázek ovlivňují jaké škály.
Prostě si představ, že máš pozitivní přístup k životu, že máš dobré mezilidské vztahy, že tvoje rodina je dobrá (to je důležité, neláska k rodině generuje hodně negativních bodů TOBĚ) a že občas děláš špatné věci a ostatní lidé též (na to se zrovna testuje to lhaní, „nikdy nelžu“ ti naskočí bod, že lžeš, a odpověď „nikdy jsem neměl problémy se zákonem“ ti zvýší asociální úroveň, odpovědi typu „většina lidí by neudělala nějakou špatnost“ ti taky zhoršují výsledek). Podle této představy to vyplňuj, a projdeš bez problémů.
Ten test se vyhodnocuje statisticky, takže na jedné odpovědi nezáleží, můžeš tam klidně zaškrtnout, že „slyšíš hlasy, které jiní neslyší“ a ve výsledku se nestane nic. A když tam takových odpovědí zaškrtneš víc, vyjde ti, že se snažíš simulovat psychickou poruchu.
-
BLEK. (neregistrovaný)
Tak jsem si ten test schválně zkusil odpovídat „jak si myslím, že by to mělo být“ (to hodnocení jsem už povětšinou zapomněl od té doby, co jsem se na to naposled díval) a všechny hodnoty mám mezi 40 – 60. 50 je průměr. Lhaní mám 40, defensiveness 60.
Když to odpovídám podle pravdy, tak mám depresi 100, schizofrenii 80, fake bad 80. Hysterii, psychopatii a psychastenii 75, ostatní v normě 30–70. Ke špatnému skóre psychopatie přispívá hlavně to, že mám špatné vztahy s rodinou. Defensiveness mám podle pravdy 50.
Takže to předstírání bez detailní znalosti testu pouze zvýší defensiveness o 10 (ale stále je to v normě) a ostatní hodnoty pěkně vyhladí, že člověk vypadá zdravý jak budulínek. Kdybych se podíval, jaké otázky ovlivňují to defensiveness, tak ho o těch 10 bodů snížím taky.
V tom blázinci, kde mi psycholožka diagnostikovala tu poruchu osobnosti, jsem se ten test ovlivňovat nesnažil. Psycholožka mi řekla, že z toho vidí, jak nekomunikuju s lidmi. -
xf (neregistrovaný)
Ono je také třeba si uvědomit, že před 20-ti lety dělali v USA test psychologů a psychoterapeutů. Zjistili, že 98% z nich šlo tento obor studovat, protože měli sami vážné problémy.
A co jsem poznal lidi, tak to odpovídá.
Výrazně lépe jsou na tom psychiatři. To jsou celkem normální lidi. Nakonec studovali lékařskou fakultu, a ne soci-filozofo-společenské cosi, jako psychiatři. Ty lze jen litovat, ale nelze od nich čekat pomoc. Jen to potvrzení, když si člověk uvědomí, jejich způsob uvažování.
ČLÁNKY DO MAILU