Vlákno názorů k článku Rezervační smlouva s realitkou vám nic negarantuje. Nechcete-li, nezavazuje ani vás od Libor - Prodával jsem pozůstalost, dům na vesnici cca 35...

Prodával jsem pozůstalost, dům na vesnici cca 35 arů 30 km za Prahou. Dal jsem inzerát a ozývaly se mi samé realitky. Matka nechtěla, abych to přes ně prodával, protože její sousedku podvedli. Nový majitel převedl peníze na ně a oni je dál neposlali a přejmenovali se. Potom zavolal pán z realitky KLARK z Prahy a že prý tu lokalitu zná a že to prodá a můžeme hned podepsat smlouvu o zajištění prodeje. Řekl jsem, že jestli to chce prodat, ať řekne cenu provize a já mu jí vyplatím ale až po prodeji a přepsání na katastru a to všechno bez písemné smlouvy. On po váhání s tím souhlasil. Kupce sehnal a chtěl aby peníze do přepisu uložili u něj. S tím jsem nesouhlasil a trval jsem na tom, že s nimi půjdu k notáři, tam oni peníze deponují a po katastru mi je notář přepošle. Přemlouvali mě ať s nimi jdu do banky a že přede mnou mi peníze převedou na konto a hlavně se mě ptali jestli mám s tím pánem z realitky písemnou smlouvu a já, že ne. Oni mi navrhli abych se na něj vykašlal a že to vyřídí jen se mnou a tím jemu nebudou muset nic platit. Tak jsem jim řekl ať jdou do hajzlu, že jsem to slíbil a nerad bych dostal přes hubu. Pak jsem po přepsání na katastru dohodnutou provizi převedl na realitku. Asi se dá jednat bez písemných smluv a křiváren z obou stran. KLARK je zřejmě nějaký slušný oddíl.

Ano, zřejmě mohou být i slušné RK, i když i tady poznamenávám, že výše provize je přemrštěná, aspoň v regionech, o kterých jsem se zmínil dříve v diskusi, cena za zprostředkování neodpovídá odvedeným službám, množství a ceně, za kterou je nabízejí třeba advokáti, a to ve větší kvalitě a s méně riziky. Nicméně, o následujícím jsem v článku ani nepsal, má extchyně je naivní a velmi důvěřivá, jako mnoho lidí, vidí, slyší slovo realitní kancelář a hned i největšího hochštaplera považuje za odborníka, přece by si nedovolil jinak podnikat..., to by mu přece stát zatrhl... Zaplatila jako prodávající daň z převodu nemovitosti 2 x, bylo dohodnuto, že pan makléř toto vyřídí (tehdy platil daň prodávající), naštěstí dostala aspoň kupní cenu (ovšem po odečtení daně), ovšem daňové přiznání nikdy pan makléř nepodal, daň neodvedl, zmizel a extchyně byla nemile překvapena, když si ji podal finanční úřad. (Vysvětlení: tehdy jsem s ním nebyl v žádném příbuzenském poměru, takže jsem jí nemohl s prodejem pomoci.)

No, slušný oddíl... Dodrželi, co bylo ústně domluvené. Sehnali klienta, jak bylo domluvené. Prodávajícího vystavili, není zřejmé, zda vědomě, či nevědome, riziku ztrát všech peněz z nemovitosti. Dokonce se mohlo jednat o pokus o podvod " a chtěl aby peníze do přepisu uložili u něj", ale o tom se dá jen spekulovat, protože se jeho návrh neuskutečnil.

Také nechápu, proč by měl kupující prodávajícímu navrhovat, aby obešel realitku. Proč by to dělal? Provizi platil prodávající, takže by kupující nic neušetřil. Notářskou úschovu, a tudíž předpokládám že i ostatní náležitosti, řešil prodávající, což znamená že se realitka odladění smlouvy nebránila, takže ani tady důvod není. Sám jsem za těchto okolností nemovitost kupoval, a znova, proč bych něco takového dělal? Abych znejistěl prodávajícího? Nebo proč?

Takže já bych to slušným oddílem nenazval, takhle by realitní obchody probíhat neměly. Ale je pravda, že popsaný případ patří k těm lepším. Tedy realitka nebrání klientovi, aby na své náklady ošetřil rizika.