Při cestování s platebními kartami je kromě kurzů a poplatků potřeba zahrnout ještě jednu proměnou - některé karty si s některými bankomaty nerozumí.
Například čerstvou zkušenost učinil kamarád v Číně, kdy karta od Equa bank fungovala jen v bankomatech Bank of China (kterých moc nebylo), v žádném jiném nefungovala, přitom kartami mBank vybírat šlo. Jak jsem později dohledal na různých diskusních fórech, stejnou zkušenost učinili i ostatní cestovatelé a problémy s kartami od Equa byly i v jiných zemích.
Navíc nejen že bankomaty peníze nevydaly, ale navíc částka byla zablokována a v několika případech i zaúčtována. Tam, kde byla automaticky vrácena zpět, byla vrácena horším kurzem, takže ztráta na jednom neuskutečněném výběru činila přes 100 Kč. Vše je teď předmětem reklamace (tedy jak výběry vrácené horším kurzem, tak ty, které nebyly vráceny automaticky a byly normálně zaúčtovány)
Už minimálně z tohoto důvodu je dobré s sebou brát více karet různých bank a různých karetních asociací
A brání někomu něco si zřídit těch karet více?
V tuzemsku to ještě jde, ale vyjet do zahraničí pouze s jednou kartou je vyloženě hazard. Banka ji může kdykoliv zablokovat pro podezření ze zneužití (stalo se mi s Axou), obchodník nemusí danou kartu brát (naposledy se mi stalo před pár týdny v Rakousku, kde na mýtnici a v podzemním parkovišti nebrali Visa karty), banka může mít nějaké technické problémy, které dočasně znemožní akceptaci jejich karet, nebo banka jednoho krásného dne rozhodne, že země, kde se právě nachazite je riziková a z bankomatů tam nevyberete a poraď si kliente jak umíš.
Pokud někam vyrážím, tak s sebou beru minimálně dvě karty, pokud jedu sám, tak minimálně čtyři.
Hotovost mi zase mohou ukradnout, jak se nedávno přesvědčil bývalý kolega z práce v Argentině. Ono vozit s sebou ekvivalent několika desítek tisíc taky není úplně ideální řešení :(. Navíc při průjezdu více zeměmi to znamená neustále měnit ve směnárnách a hlídat si, aby člověku zbytečně nezbylo (případně znovu nevýhodně měnit).
Přesně tak. A hotovost se v některých státech musí deklarovat. Třeba v Rusku mi peněženku celníci opravdu podrobně prohlíželi. Seriózně, ale prohlíželi, protože se v ní postupně z testovacích výběrů nasbíralo docela dost bankovek (byť v souhrnně nízkém objemu). A hotovost jsem musel po jedné (!) vyložit i na stůl u Norů, kde mě namátkově odchytla celní kontrola a 2 hodiny jsem strávil v jejich celní budově. Kartou jsem jen zamával.
Nedokázali pochopit, proč by někdo jel do Osla pozemní cestou přes Rusko, Finsko a Švédsko a bez trajektu. Připadalo jim to velmi podezřelé. Strávil jsem 2 hodiny v místnosti bez klik (kromě vstupu na WC), auto šlo na rentgen, rozborku a sborku, protidrogoví psi, výslech, prostě parádní zkušenost. Když pak zjistili, že si vybrali špatný cíl, bylo jim to trapné a vypadali fakt sklesle. Na druhé straně, tak uklizené auto jsem snad nikdy neměl, pěkně ho vytřeli, vysáli, zavazadla uložili, odpadky vysypali :-)) Ještě o tom někdy možná napíšu. Chovali se však velmi slušně.