Uplne presne jsem nepochopil, jake tedy autor navrhuje reseni.
Pro priklad rekneme, ze se bavime o potrebe mostu. Navrhuje autor, ze soukroma firma prijde s ekonomickym zduvodnenim postavit most v danem miste a postavi ho (za splneni vsech zakonnych podminek)?
Protoze v takovem pripade bych autorovi doporucil se zamyslet nad takovymi vecmi jako je treba problematika monopolni uchvaceni trhu (tj. trhu s prekrocenim reky pomoci mostu v danem miste. Z technickym duvodu lze casto v dane oblasti postavit jen jeden most, takze ten, kdo postavi prvni, zabrani prichodu konkurence a muze si diktovat neprimerene cenove pozadavky na mytne).
Pravicova trzni ekonomika funguje velice dobre na papire s neomezenymi prirodnimi zdroji, ale v realu lze tezko postavit:Stát je stále významným vlastníkem svého území. Takže může do toho kecat. Váš příklad je nesmyslný, protože odvádí řeč k nesmyslným příkladům.
Stát provede územní rozhodnutí a rozhodne kudy povede dálnice. Dálnici ale nechť si postaví investor sám, a klidně ať na ní vybírá mítné. Pokud by to spolu s tím zlikvidovalo státní mítné brány a dálniční známky a spotřební daně na benzín, pak by to bylo normální schůdné řešení.
Nebo mi snad chcete tvrdit, že si necháte na své parcele postavit dvě konkurenční pumpy, aby byla konkurence? Pokud chcete firmě dát možnést čerpat vodu pro široké okolí, vyberete místo na stavbu a firmu, která si to ale už zafinancuje sama, včetně následné ceny vody…
Ano i tohle řešení má prostor pro korupci, ale aspoň to nestojí státní peníze.
To je hloupost. Trzni ekonomika predpoklada, ze ten kdo je neefektivni je nahrazen nekym efektivnejsim. Ale tady je proste smula existuje jenom 1 koridor a 1 misto kudy ho tahnout. Takze investor ktery je nekym vybran (no asi nakonec statem, tudiz netrzne) uz nebude mit konkurenci a tudiz trzni hospodarstvi pak fungovat nebude, uz proste nebude moct prijit dalsi ktery by byl efektivneji.
Kdepak, funguje to velmi dobře. Za předpokladu, že stát stanoví kvalitní a jasná pravidla a vynutí jejich dodržování. Já třeba nic jiného po státu ani nechci, ta pravidla jsou podle mně základ, naprostý základ. Stát nemá vlastnit, stavět, nic. (V ideálním případě, v reálu bude asi jako delegovanou pravomoc provozovat něco nad rámec ideálního minima.)
Souhlas, stát má jen tvořit a dohlížet na pravidla hry. Vlastnit má jen minimum toho, aby mohl tohle poslání naplňovat. Nemá nic stavět, nic vyrábět, nic prodávat, maximálně poskytovat nějaké služby občanům související se svým posláním.
Stát ani nemá být pojišťovnou pro zdraví, ani proti úpadku (sociální). To všechno komerční sféra zvládne lépe a efektivně.
Jenze hlavni vyhoda toho trzniho hospodarstvi je v onom prirozenem pravidlu: „nejvyssi efektivity“. Jestlize ale chcete aby stat ty pravidla vytvarel sam, tak popirate onu vyhodu trzniho hospodarstvi. Jakakoli pravidla dana statem budou nutne netrzni, tudiz podle autora clanku neefektivni. Navic stat nestavi, protoze si to nechava postavit. A poskytuje sluzby jako treba sjizdnou cestu.
Tomu monopolu mostu nerozumím. Pokud se šlo předtím dostat z bodu A do bodu B i bez mostu, tak snad postavením mostu tato možnost zrušená není, tedy monopol na cestu z A do B také není. Připomněl jste mi most přes Severn v Anglii. Když jsem tam byl, tak jeden kolega nadával, že mýtné stojí 5 liber a jaká to je drahota to platit každý den. Když jsme se ho ptali, proč tam tedy jezdí, tak odpověděl, že kdyby jel jinudy, utratí za benzín o 5,50 libry více, takže se mu cesta přes most vyplatí. A jen tak mimochodem, ty mosty tam opravdu jsou dva asi 200 m od sebe a zrovna se projednával projekt na stavbu třetího. Takže jaký monopo?
Nielen to, ale keby aj cesta z A do B predtým neexistovala a existoval by len jeden most, tak sa vždy jedná o čistý prínos pre spoločnosť. Predtým sa z A do B nedalo – takže kto si nemôže dovoliť most o nič neprišiel, nijak sa jeho postavenie nezhoršilo. A kto si to dovoliť môže, tak má zrazu nové možnosti. Zavedeniu extrémne vysokej ceny naopak bráni to, že by po tom moste proste nikto nechodil a staviteľ by nič nezarobil.
Podobne pripady, kdy soukrome zainvestovane projekty nevynaseji, velke pripady resi tak, ze je nabidnou k odkupu statu jako verejne prospesne stavby, ktere by bylo skoda zavrit a anepouzivat, kdyz uz tam jsou.
Proste velka firma na tom nemuze prodelat. Prakticky statem garantovany monopol (viz kolik dalnic muze vezt do Plzne nebo kolik mostu lze postavit pres jedno udoli) a kdyz to lidem prijde moc drahy a nepouzivaji to, tak to za tucne penize odkoupi stat.
Takovych pripadu jsou desitky rocne po cele zemekouli.
To je možné, ale znamená to iba toľko, že štát je neuveriteľne hlúpy a nezodpovedný hospodár. Ak takto odkupuje projekty
1. znižuje motiváciu súkromných investorov neinvestovať do blbostí
2. prevádzkuje projekt, ktorý je nerentabilný, tj. prerába na ňom a bremeno nákladov prenáša z investora na vlastných občanov, ktorí o daný projekt nemajú záujem
3. neexistuje projekt, ktorý by bola škoda zavrieť, ak sa ukáže ako stratový
Stát nabídne koncesi na stavbu silnice z A do B, s daným omezením mýta. Koncesi dá firmě, která splní podmínky a nabídne nejnižší mýto. Jak se z mýta zaplatí stavba, to už je problém firmy. Sice jde opět o výběrové řízení dirigované státem, ale na výši mýta je veřejnost i poslanci mnohem citlivější než na státní miliardu sem, miliardu tam – týká se to totiž i jejich vlastních peněz.
Že to nebude fungovat? Ale kdepak, příkladem jsou právě železnice. Většina českých železnic byla postavena soukromými firmami, a ty státní byly opět většinou malé lokálky do ekonomicky nezajímavých míst. A přestože stát přepravné nijak zvlášť nereguloval, železniční síť se postavila a vlaky nebyly předražené.
Problém je jinde. Je veřejným tajemstvím, že peníze vybrané ze spotřební daně z benzínu propáleném na dálnicích a z dálničních známek zdaleka nestačí na pokrytí nákladů na stavbu a údržbu. Evropští řidiči (o amerických nemluvě) si bohužel zvykli, že dálnice jsou zadarmo nebo za symbolický poplatek. Představa, že se jim dálnice 2–3krát zdraží, je pro ně nepředstavitelná. Nevěříte? Schválně se zeptejte nějakého řidiče (nejlépe takového, co o sobě říká, jaký je pravičák a zastánce volného trhu), co by říkal na zrušení spotřební daně z benzínu a zavedení dálničního mýta 5 Kč/km.
V tom pripade nechapu, jak je mozne vubec udrzovat celou silnicni sit a jeste z vynosu spotrebni dane z paliv dotovat zeleznicni prepravu;-) A to jeste ta dalnice bude vzhledem k intenzite dopravy, vyssim rychlostem a tedy i spotrebe benzinu na 1km „vydelavat“ mnohonasobne (v extremu i 1000×) vic nez nejaka silnice do horni dolni,kde projede nekolik desitek aut denne… Kolik by asi tak muselo stat myto na takove silnici,aby se zaplatila 50 nebo 100Kc/km? Vzhledem k nizsi intenzite dopravy budou samozrejme naklady na udrzbu nizsi nez u dalnice ale rozhodne ne primo umerne intenzite.