Neumíte číst?
Budete preferovat předraženou dálnici i přesto, že to zvedne cenu stavebních prací a tím i to, že si nebudete moci dovolit rekonstrukci svého baráku? To chcete?
Při hodnocení důsledků není možné koukat za první roh. Ale aspoň za prvních 10 rohů. Vidět v souvislosti následky a následky následků v globálním pohledu.
Ona je otazka, jestli kdyby ta dalnice byla postavena soukromou firmou, ktera by vybirala mytne, jestli by se onomu tazateli o usetrene vydaje, ktere mely byt vydany na „statni“ dalnici, snizily dane.
Dost pravdepodobne by jeho dane zustaly uplne na stejne urovni, jen by nemel sice predrazenou, ale pro nej jiz zdarma k pouzivani dalnici. Misto toho by mel stejne dane a mavic dalnici, za kterou by platit dalsi penize.
Ve vysledku, kdy nelze ocekavat snizovani dani, je tedy vyhodnejsi ta statni dalnice.
Poznamka: Rocni poplatek za pouzivani „statni“ dalnice je pro ucel vysvetleni prikladu zanedban.
Monopol se týká trhu, kde nejsou jiné alternativy (konkurence). Což tady neplatí, protože konkurenci dálnice je vždy běžná silnice I, II, nebo III třídy. I ta má svou cenu, své mýto. Minimálně v tom, že cesta po ní trvá déle. Ale to si každý spočítá, zda se mu zaplacení předražené dálnice vyplatí.
Bohužel, nyní má na dálnice monopol stát a konkurence neexistuje, protože ty peníze vybere ve vyšší spotřební dani a dalších daních. Vybrat si nemohu. Tak aspoň nekupuju předraženou dálniční známku a když už jedu někam, kam vede dálnice, tak to vezmu po okresní. Nejezdím až tak často.
Ono to není tak jednoduché, že okreska je konkurence a hotovo, tím pádem nejde o monopol. Okreska je substitut určitého druhu. Může to být alternativa pro někoho, nemusí být pro někoho jiného.
To by teoreticky žádný monopol neexistoval, protože nějaký substitut existuje ke všemu :-)
Ale aspoň se rozhodněte, jestli na výběr máte (jet po okresce, což je podle vás konkurence), nebo jestli nemáte (jak píšete v druhé větě druhého odstavce).
Mýto se píše s tvrdým a jsou to kraviny. Navíc takovýhle soukromí investoři snad nikde nejsou. To že boudou soukromé investoři dálnic znamená že postavěj dálnici a stát jim jí bude každý rok splácet, je to úplně stejný jako kdyby si na ní půjčil, jen je to skrytější dluh a o to politikům jde.
Jak se rozhodne, kolik si muze soukromy investor uctovat za mytne za monopolni dalnici v dane oblasti republiky? Protoze jestli se urci podle nejakych republikovych ekonomickych ukazatelu „primerene“ mytne v zavisloti na vykazanych nakladech na stavbu, tak jsme tam, kde jsme ted – umele nafukovani vydaju v ucetnich knihach.
Súkromný investor si stanoví cenu za kilometer úplne rovnako ako si stanovuje trebárs cenu chleba. Rozdiel medzi štátom a súkromným investorom je ten, že štát potrebuje diaľnice postaviť a prevádzkovať čo najdrahšie, aby sa nažrali všetky spriatelené firmy. Súkromný investor chce naopak postaviť a prevádzkovať čo najlacnejšie, pretože dodávateľské firmy sú mu ukradnuté a má tak čo najvyšší zisk. Nasadeniu vysokej ceny mu zas bráni to, že by mu proste po diaľnici nikto nechodil a nič by nezarobil.
Tak zrovna dalnice je presny priklad, kdy to nikdy nemuze fungovat, protoze neni mozna volna soutez mezi nabidkami. Je uplny nesmysl srovnavat dopravu po okrskach s dopravou po dalnicich. To je to same jako rikat, ze kdyz bude volani z mobilu drahe, muzete prece klidne volat z pevne. Jenze mobil stejne jako dalnice nabizi unikatni vlastnosti, ktere jeho provozovateli umozni prodavat sluzby za podstatne vyssi ceny, nez za jake by je mohl nabizet nejefektivnejsi provozovatel. A kdyz uz jsme u tech telekomunikaci, tak zrovna nase mobilni oligopolni trojice je toho jasnym prikladem – mame jedny z nejvyssich cen za volani v EU a pritom jedny z nejhorsich sluzeb, protoze neni zadna konkurence, ktera by je k tomu nutila, protoze neni volny pristup k trhu pro tu konkurenci, protoze jsou omezene prirodni zdroje. Stejne tak s dalnicemi – neni mozne postavit libovolne mnozstvi dalnic mezi 2 body – takze neni mozna prirozena selekce tou takzvane neviditelnou rukou trhu. Vyber nejefektivnejsiho subjektu je skutecne mozna jen v pripade dostatecne velke skupiny vstupujicich subjektu – jinak to proste nejde. A to ze povereni nejakeho subjektu dokonce k monoplnimu provozovani cehokoliv nevede k efektivite, ktera by se projevila v nizsich cenach k blahu vsech to si snad nemysli vubec nikdo – staci mizerny regulator jako je CTU a TO2 si opet vesele uctuje jedny z njvyssich cen za linku resp. pronajem kusu dratu (podobne jako mobilni operatori za propojeni),pritom diky temto ziskum pomoci margin squeez v podstate vytlacila veskerou primou konkurenci z retailoveho trhu.Vzhledem k tomu, ze kus dratu do zeme si muze polozit kazdy,tak alespon v pripade pevne casti TO2 jsem prehany oprimista domnivam se,ze na to jednou mozna za 20–30 let na prevazne vetsine uzemi dojedou.Tohle se vsak netyka mobilnich operatoru stejne jako provozovatele dalnice.
To máš pravdu, medzi dvoma mestami by asi veľa rôznych diaľníc nešlo. Ale ako to prosím ťa chceš vyriešiť pomocou diaľníc štátnych? Nehovoriac o tom, že konkurenciou k diaľnici nie je len iná diaľnica, ale aj vlak, lietadlo a loď (tá s obmedzeniami).
A že by diaľnicu neprevádzkoval ten najefektívnejší? A kto ju asi tak postaví? Však len tí najefektívnejší na to budú mať peniaze.
Nemáte pravdu. Uvědomte si, že výchozí stav je, že není dálníce mezi A a B a je spousta firem, které ji umí postavit (tedy je konkurenční prostředí). Pokud jedna z nich tu dálnici mezi A a B postaví, provozuje a vydělává na tom, tak buď
– měla dobrý nápad a nikoho dalšího nenapadlo, že je spojení mezi A a B potřebné. V tom případě její zisk je odměnou za ten dobrý nápad, stejně jako výnosy z patentů a pod. (Ovšem to asi bude jen výjimečný případ.)
– jako jediná umí tu dálnici postavit a provozovat tak, že se to vyplatí. Pak je logicky nejefektivnější na trhu (aspoň v daném okamžiku).
Zrovna Temelín a Prunéřov jsou špatné příklady, protože to nejsou investice státu, ale ČEZu, tedy (aspoň formálně) soukromé firmy. Úloha státu je jen v tom neházet jim přitom klacky pod nohy.
A i ty pyramidy jsou špatný příklad, jejich stavba měla na Egyptskou ekonomiku blahodárný vliv – zabraňovala krizím z nadvýroby při rostoucích výnosech jejich zemědělství
Taková hlasová zeď taky měla určitý význam. :-D
Nicméně i selský rozum vám řekne, že neužitečná práce je zbytečná, byť by to mělo řešit cokoliv. Je to mrhání prostředky, které by bylo možné vynaložit lépe… kdyby se chtělo… on to myšlení hodně lidí bolí… a tak namísto vymýšlení užitečného pomáhají neužitečnému…
Ano, hladová zeď měla význam. Umožňovala rozdávat sociální dávky, aniž by si lidi zvykli dostávat je za nic (narozdíl od naší sociální sítě, která naopak vede k nicnedělání).
A vemte příklady z ne tak dávné minulosti, kdy byly přebytky zemědělské výroby páleny v pecích (pokud se pamatuji, tak nějaké obilí skončilo i v elektrárnách ČEZu), kompostovány či jinak znehodnocovány, aby neklesly jejich ceny. Není lepší takovýmito „zbytečnými“ potravinami živit stavitele pyramid, něž je nechat shnít a stavitele pomřít?
Pokud se civilizace dostane do stadia, že dokáže vyprodukovat více, než lidé dokáží spotřebovat, tak se holt nemysly dělají.
Jenže to obilí tam skončilo proto, že stačilo zplesnivět a nehodilo se ani na žrádlo dobytku. A zplesnivělo proto, že soukromý uchovatel shrábnul prachy od státu za jeho uskladnění, ale uskladnil blbě, páč mu šlo jen o prachy ze to uskladnění. Stát mu nakonec nedal ani obilí k náhradě, ale zato se hojně debatovalo o pěstování elektrárenského obilí, vhodného k pálení v pecích. Kdyby to nebylo smutné, byla by to fraška a la Kačenka Jauvajs a její pindy o pálení mrkve a biomasy vůbec.
a tady bych viděl tu správnou cestu, pro stát. Vytvořit nabídku investic a nabídnout je soukromým investorům, at to financují a stát at uklídí pouze ty klacky zpod nohou. Soukromník už si pohlídá, aby na záchodech nebyly zlaté mísy.
Dále, pokud chci, aby měla česká porcelánka co dělat, tak přece nesnížím clo na čínský porcelán, kde ho vyrábějí za misku rýže. Tedy pokud zadám státní zakázku na postavení autobusové zastávky, tak je hloupé, aby ji postavila např. Izraelská firma zaměstnávající 99% Ukrajinckých dělníků, kteří své vydřené peníze pošlou na Ukrajinu a u nás se nechají tak maximálně zadarmo ošetřit. Přínos pro stát 000.
Izraelská firma … bohužel, většina našich firem má zahraničního vlastníka, pracujeme tu jak otroci – původně sice na našem, dnes ale na cizím. Zisky tedy odtékají ven, my z nich kromě zanedbatelných daňových výnosů (pokud je vůbec co danit – řada chudáků podnikatelů je neustále ve ztrátě) nic nemáme.
A konkrétně ve stavebnictví zakázky realizují firmy z druhého konce republiky a místní stavební firmy jsou naopak zase někde jinde nebo zkrachují.. Co jen stojí přenuny techniky, pracovníků, jejich ubytování, nehledě na soukromý život takových pracovníků – někdo chce být u rodiny a ne žít celé roky po obytovnách. Přesně ty samé praktiky prováděné za socialismu se při revoluci tvrdě odsuzovaly, jak je to nehospodárné. A daně firmy platí tam, kde mají sídlo, ne kde vyvíjejí činnost. Proč mají mít Pražáci tak vysoké daňové příjmy, když „pražské“ firmy vykonávají práci úplně někde jinde, nejde jen o stavební firmy, venkov z toho má jen prd. Chápu, že z hlediska různých kontrol je výhodné mít sídlo v Praze, kde je tak pravděpodobnost kontroly nejnižší. A proč se před kontrolami ukrývají? Asi tedy nějak podvádí, ochuzují státní rozpočet, pak je třeba chybějící peníze vymoci z jiných pramenů, např.od zaměstnanců, těm se na pásce, pokud pobírají skutečně celou mzdu přes pásku, zdaní vše a nemohou se nijak zdanění bránit, na rozdíl od podnikatelských subjektů, kteří vykazují osobní nebo luxusní spotřebu jako daňově uznatelné výdaje.
Před kontrolami se ukrávají ne proto, že by podváděli, ale proto, že kontroly kolikrát dost opruzují, neznají zákony a buzerují, takže po dvou po sobě následujících kontrolách byste ty chytráky nejradši vyházel z okna. Navíc u nich musí někdo být a v té době toho asi moc neudělá.
Podnikatel má na práci jiné věci, ná podnikat a pracovat, ne stát kontrole za zády.
> ty pyramidy jsou špatný příklad, jejich stavba měla na Egyptskou ekonomiku blahodárný vliv – zabraňovala krizím z nadvýroby při rostoucích výnosech jejich zemědělství
Na pyramidach delalo primo „jenom“ asi 4 000 (ctyri tisice) lidi, vetsinou kvalifikovanych remesliniku – kameniku. Dalsi remeslnici pracovali v „dodavatelskych firmach“ – kamenolomy, lodni preprava bloku atd.
Egypt mel tenkrat (cca 2600 pr.n.l.) asi 2 miliony obyvatel.
Podle me to spise vypada jako zamestnani pro zamestnani. Krome tech pyramid toho moc jineho v Egyptu kamenneho nebylo.
„stavba pyramid měla na Egyptskou ekonomiku blahodárný vliv – zabraňovala krizím z nadvýroby“ Obávám se, že ne. Historikové uvádějí, že třeba po dokončení Chuvevovy pyramidy byla země na zhroucení. Opravdu nemá smysl zakopávat lidskou práci do hrobu v takovém měřítku. Mohla se použít užitečněji.
Uplne presne jsem nepochopil, jake tedy autor navrhuje reseni.
Pro priklad rekneme, ze se bavime o potrebe mostu. Navrhuje autor, ze soukroma firma prijde s ekonomickym zduvodnenim postavit most v danem miste a postavi ho (za splneni vsech zakonnych podminek)?
Protoze v takovem pripade bych autorovi doporucil se zamyslet nad takovymi vecmi jako je treba problematika monopolni uchvaceni trhu (tj. trhu s prekrocenim reky pomoci mostu v danem miste. Z technickym duvodu lze casto v dane oblasti postavit jen jeden most, takze ten, kdo postavi prvni, zabrani prichodu konkurence a muze si diktovat neprimerene cenove pozadavky na mytne).
Pravicova trzni ekonomika funguje velice dobre na papire s neomezenymi prirodnimi zdroji, ale v realu lze tezko postavit:Stát je stále významným vlastníkem svého území. Takže může do toho kecat. Váš příklad je nesmyslný, protože odvádí řeč k nesmyslným příkladům.
Stát provede územní rozhodnutí a rozhodne kudy povede dálnice. Dálnici ale nechť si postaví investor sám, a klidně ať na ní vybírá mítné. Pokud by to spolu s tím zlikvidovalo státní mítné brány a dálniční známky a spotřební daně na benzín, pak by to bylo normální schůdné řešení.
Nebo mi snad chcete tvrdit, že si necháte na své parcele postavit dvě konkurenční pumpy, aby byla konkurence? Pokud chcete firmě dát možnést čerpat vodu pro široké okolí, vyberete místo na stavbu a firmu, která si to ale už zafinancuje sama, včetně následné ceny vody…
Ano i tohle řešení má prostor pro korupci, ale aspoň to nestojí státní peníze.
To je hloupost. Trzni ekonomika predpoklada, ze ten kdo je neefektivni je nahrazen nekym efektivnejsim. Ale tady je proste smula existuje jenom 1 koridor a 1 misto kudy ho tahnout. Takze investor ktery je nekym vybran (no asi nakonec statem, tudiz netrzne) uz nebude mit konkurenci a tudiz trzni hospodarstvi pak fungovat nebude, uz proste nebude moct prijit dalsi ktery by byl efektivneji.
Kdepak, funguje to velmi dobře. Za předpokladu, že stát stanoví kvalitní a jasná pravidla a vynutí jejich dodržování. Já třeba nic jiného po státu ani nechci, ta pravidla jsou podle mně základ, naprostý základ. Stát nemá vlastnit, stavět, nic. (V ideálním případě, v reálu bude asi jako delegovanou pravomoc provozovat něco nad rámec ideálního minima.)
Souhlas, stát má jen tvořit a dohlížet na pravidla hry. Vlastnit má jen minimum toho, aby mohl tohle poslání naplňovat. Nemá nic stavět, nic vyrábět, nic prodávat, maximálně poskytovat nějaké služby občanům související se svým posláním.
Stát ani nemá být pojišťovnou pro zdraví, ani proti úpadku (sociální). To všechno komerční sféra zvládne lépe a efektivně.
Jenze hlavni vyhoda toho trzniho hospodarstvi je v onom prirozenem pravidlu: „nejvyssi efektivity“. Jestlize ale chcete aby stat ty pravidla vytvarel sam, tak popirate onu vyhodu trzniho hospodarstvi. Jakakoli pravidla dana statem budou nutne netrzni, tudiz podle autora clanku neefektivni. Navic stat nestavi, protoze si to nechava postavit. A poskytuje sluzby jako treba sjizdnou cestu.
Tomu monopolu mostu nerozumím. Pokud se šlo předtím dostat z bodu A do bodu B i bez mostu, tak snad postavením mostu tato možnost zrušená není, tedy monopol na cestu z A do B také není. Připomněl jste mi most přes Severn v Anglii. Když jsem tam byl, tak jeden kolega nadával, že mýtné stojí 5 liber a jaká to je drahota to platit každý den. Když jsme se ho ptali, proč tam tedy jezdí, tak odpověděl, že kdyby jel jinudy, utratí za benzín o 5,50 libry více, takže se mu cesta přes most vyplatí. A jen tak mimochodem, ty mosty tam opravdu jsou dva asi 200 m od sebe a zrovna se projednával projekt na stavbu třetího. Takže jaký monopo?
Nielen to, ale keby aj cesta z A do B predtým neexistovala a existoval by len jeden most, tak sa vždy jedná o čistý prínos pre spoločnosť. Predtým sa z A do B nedalo – takže kto si nemôže dovoliť most o nič neprišiel, nijak sa jeho postavenie nezhoršilo. A kto si to dovoliť môže, tak má zrazu nové možnosti. Zavedeniu extrémne vysokej ceny naopak bráni to, že by po tom moste proste nikto nechodil a staviteľ by nič nezarobil.
Podobne pripady, kdy soukrome zainvestovane projekty nevynaseji, velke pripady resi tak, ze je nabidnou k odkupu statu jako verejne prospesne stavby, ktere by bylo skoda zavrit a anepouzivat, kdyz uz tam jsou.
Proste velka firma na tom nemuze prodelat. Prakticky statem garantovany monopol (viz kolik dalnic muze vezt do Plzne nebo kolik mostu lze postavit pres jedno udoli) a kdyz to lidem prijde moc drahy a nepouzivaji to, tak to za tucne penize odkoupi stat.
Takovych pripadu jsou desitky rocne po cele zemekouli.
To je možné, ale znamená to iba toľko, že štát je neuveriteľne hlúpy a nezodpovedný hospodár. Ak takto odkupuje projekty
1. znižuje motiváciu súkromných investorov neinvestovať do blbostí
2. prevádzkuje projekt, ktorý je nerentabilný, tj. prerába na ňom a bremeno nákladov prenáša z investora na vlastných občanov, ktorí o daný projekt nemajú záujem
3. neexistuje projekt, ktorý by bola škoda zavrieť, ak sa ukáže ako stratový
Stát nabídne koncesi na stavbu silnice z A do B, s daným omezením mýta. Koncesi dá firmě, která splní podmínky a nabídne nejnižší mýto. Jak se z mýta zaplatí stavba, to už je problém firmy. Sice jde opět o výběrové řízení dirigované státem, ale na výši mýta je veřejnost i poslanci mnohem citlivější než na státní miliardu sem, miliardu tam – týká se to totiž i jejich vlastních peněz.
Že to nebude fungovat? Ale kdepak, příkladem jsou právě železnice. Většina českých železnic byla postavena soukromými firmami, a ty státní byly opět většinou malé lokálky do ekonomicky nezajímavých míst. A přestože stát přepravné nijak zvlášť nereguloval, železniční síť se postavila a vlaky nebyly předražené.
Problém je jinde. Je veřejným tajemstvím, že peníze vybrané ze spotřební daně z benzínu propáleném na dálnicích a z dálničních známek zdaleka nestačí na pokrytí nákladů na stavbu a údržbu. Evropští řidiči (o amerických nemluvě) si bohužel zvykli, že dálnice jsou zadarmo nebo za symbolický poplatek. Představa, že se jim dálnice 2–3krát zdraží, je pro ně nepředstavitelná. Nevěříte? Schválně se zeptejte nějakého řidiče (nejlépe takového, co o sobě říká, jaký je pravičák a zastánce volného trhu), co by říkal na zrušení spotřební daně z benzínu a zavedení dálničního mýta 5 Kč/km.
V tom pripade nechapu, jak je mozne vubec udrzovat celou silnicni sit a jeste z vynosu spotrebni dane z paliv dotovat zeleznicni prepravu;-) A to jeste ta dalnice bude vzhledem k intenzite dopravy, vyssim rychlostem a tedy i spotrebe benzinu na 1km „vydelavat“ mnohonasobne (v extremu i 1000×) vic nez nejaka silnice do horni dolni,kde projede nekolik desitek aut denne… Kolik by asi tak muselo stat myto na takove silnici,aby se zaplatila 50 nebo 100Kc/km? Vzhledem k nizsi intenzite dopravy budou samozrejme naklady na udrzbu nizsi nez u dalnice ale rozhodne ne primo umerne intenzite.
hospodaření státu řídí naprostí diletanti. Schválí celoplošnou digitalizaci a má z toho prd, jen nadělali občanům problém. Vydělali na tom výrobci těch nesmyslů co ted musíte mít k televizi, abyste vůbec něco viděli. Kolik se jich vyrobilo v čr? To si netroufám odhadnout, že by žádný?
Koupilo se pendolino, ale když jsem měl jet z Ostravy do Prahy, tak jsem jel raději rychlíkem, 200 kč příplatek za to že se svezu novým vlakem, který stejně zaplatil stát, potažmo daňový poplatník, se mi zdálo příliš. Já vím, je třeba někde se zahojit, když jsme prodali výdělečnou nákladní dopravu a nechali si prodělečnou osobní na kterou stejně zaplatíme dotaci na pokrytí ztrát jinak nám bude železnice stávkovat.
Dalších podobných aktivit, je spousty. ČEZ, RWE, Státní lesy, povinné ručení.
> Schválí celoplošnou digitalizaci a má z toho prd, jen nadělali občanům problém. Vydělali na tom výrobci těch nesmyslů co ted musíte mít k televizi, abyste vůbec něco viděli.
By me zajimalo, jestli jsi si vubec vsiml, ze mas ted 4–5× vice volne dostupnych programu, nez jsi mel pred digitalizaci. Krome toho uz za 2 roky budes mit volne dostupne programy ve vysokem rozliseni (DVB-T2 + MPEG4). Krome toho se paralelne s tim muze vysilat digitalni rozhlas (DAB) a s vysokou pravdepodobnosti zbyde i misto pro zrychleni internetu pres mobilnich telefony (3G/4G(LTE)).
Kdyby se i nadale vysilalo analogove, tak vice nez 3 TV programy ve standardnim rozliseni by jsi nikdy nemel.
Prechod na digitalni TV pozaduje dohoda schvalena vsemi staty EU. Prave proto, aby staty, kde lide premysleji jako ty, nezustaly 100 let za opicema.
Před digitalizací 4, po asi 12, to neni 4–5× víc.
Jo, to dvb-t2 je fakt úžasný. Jak je to dlouho, co si lidi museli pořídit minimálně nový setopbox, aby mohli přijímat dvb-t. A za pár let budou muset pořizovat pro dvb-t2. Kdo si koupil televizi s dvb-t+mpeg4, tak si bude muset další škatuli do domácnosti pořizovat taky, protože nic s dvb-t2 tunerem teď jaksi neprodávají. Když už chtěj inovovat, tak by aspoň měli myslet dopředu a ne že se každých pár let vymyslí něco nového.
> Před digitalizací 4, po asi 12, to neni 4–5× víc.
Ktery byl ten ctvrty celostatni program?
Dnes sice mozna vysila jen 12 programu, ale misto je na celkem 7 multiplexu. Pri pouziti soucasne technologie (DVB-T + MPEG2) a soucasne kvality koderu, kdy se vejde 4–5 programu do multiplexu, to je celkem 28 az 35 programu.
Po vypnuti analogu se ale pocita se zprovoznenim nekterych tech multiplexu v DVB-T2 a pravdepodobne i MPEG4. Budou se v tom vysilat nejspise programy nekterych soucasnych televizi (CT, Nova) ve vysokem rozliseni (HD). Paralelne s tim pobezi i to soucasne digitalni vysilani ve standardnim rozliseni.
Jestlize se tedy nebudes chtit koukat na HD a kupovat novy set-top box, tak se pro tebe nic menit nebude.
Vzdycky si ale muzes platit mesicni predplatne na kabelovou nebo satelitni televizi, kdyz nejsi z bezplatnou nabidkou pozemniho vysilani spokojen.
System DVB-T2 byl vynalezen teprve pred asi rokem, takze si stezovat, ze jeste neni momentalne bezne dostupny nebo ze nebyl vynalezen pred peti lety, postrada jaksi logiku. Pred deseti lety se zdalo technicky nemozne, ze by se dalo vysilat nekolik TV programu ve vysokem rozliseni v prostoru, ktery puvodne zabiral jeden analogovy program ve standardnim rozliseni. Za nekolik nekdo vynalezne zpusob, jak ve stejnem prostoru vysilat nekolik 3D (prostorovych) TV porgramu …
Před digitalizací 4, po ní taky 4, ale jeden v příšerné kvalitě, protože to je způsobeno příšernou kvalitou set-top-boxu.
Zvedly se poplatky s tím, že nebude reklama. Reklama zůstala, že prý se za ty peníze zaplatí digitalizace. Proč proboha nejsou ty stanice všechny soukromé? Jak to, že soukromá stanice si vydělá, ale veřejnoprávní ne? Co to je „veřejnoprávní“? Jako že budou ve zprácách kecat? To už dělají dneska. Že tam nebudou zprávy? Tak si polistujeme internetem. Noviny taky nejsou veřejnoprávní a fungujou.
Ne vsechny soukrome televize vydelavaji. To je take duvod, proc vysila jen 8 soukromych stanic i kdyz by mohlo vysilat dalsich 20 – reklamni trh v Ceske republice nemuze uzivit hodne dalsich stanic.
Verejnopravni = kazdy obcan CR si v ni neco najde a dale by mela podavat nezkreslene informace nejen o dulezitych udalostech pro obcana CR.
Zelené karty, byla taky skvělá investice. Nevím, co se od toho čekalo, ale dnes, když o zaměstnání musí český občan prosit na kolenou, jsou zahraniční pracovníci přítěží státní kasy. Výdělky neutrácejí u nás, ale posílají je za hranice, což je kontraproduktivní.
A tvrzení zaměstnavatelů, že lidi nechtějí dělat? Myslím, že nabídnout zedníkovi deset tisíc čistého, je sprostá drzost.
Investice do infrastruktury je jediná věc ,na které lze rozhýbat ekonomiku ,aniž bychom výrazně okradli budoucnoost této země.Na rozdíl od socanských zločinných teorií o zvýšené spotřebě,tedy prožrání své budoucnosti.Jedinou investicí v poslední době protlačovanou ,která by byla zbytečnou megalománií , v poslední době , by byl blob neboli chrchel nad Prahou.Vyřádění se nepovedeného exhibicionisty a společenství hysterických snobů,kterým nezáleží ani prd na ekonomice země.Příznačné budiž,že se toho v závěru chytil nepřekonatelný populista, bez skrupulí ,Paroubek.
Žiadna štátna investícia nemôže rozhýbať ekonomiku (aj keď neviem si úplne predstaviť, čo to „rozhýbanie ekonomiky“ presne znamená). A to z jednoduchého dôvodu – aby mohol štát „investovať“, musí najprv niekomu pod hrozbou násilia peniaze vziať – treba teda živiť obrovský byrokratický aparát na výber peňazí, ktorý nič neprodukuje iba spotrebúva. Vybraté peniaze nie sú v ekonomike navyše, boli by spotrebované alebo ušetrené na neskoršiu spotrebu tak či tak, akurát by boli vynaložené na veci, ktoré ľudia vnímajú ako najviac potrebné, nie na megalomanské pomníky politikov.
> Žiadna štátna investícia nemôže rozhýbať ekonomiku (aj keď neviem si úplne predstaviť, čo to „rozhýbanie ekonomiky“ presne znamená).
To neni zadne tajemstvi. Delal to uz Hitler, dela to Obama a je to standardni vec, kterou vlady delaji, kdyz se jim zpomali ekonomika.
Zacnou budovat/opravovat infrastrukturu, protoze:Nastartování ekonomiky skrz dálnici je oblíbená mantra politiků všech barev, ale spočítal vůbec někdy někdo, zdali:
- zvýšené příjmy obyvatel v regionu pokryjí náklady na stavbu dálnice?
- by ty miliardy nešly použít efektivněji (snížení přímých daní v regionu, vzdělání, rekvalifikační kursy…)?
Když spočítám těch (doslova) pár firem, které podmiňovali investici v regionu existencí dálnice, tak mi vychází podobná čísla jako 3000 pracovních míst v Hnůjdaji za pár státních miliard.
A ještě kacířská otázka: zaměstnanost v regionu zvyšuje samotná <i>existence<i> infrastruktury anebo <i>lepší</i> infrastruktura nežli v sousedních regionech? Proč má třeba Německo, i přes hustou dálniční síť, dlouhodobě srovnatelnou nezaměstnanost s Českem?
Ono tech 3000 delniku samo bude prinaset tak 200 mil. rocne na danich, za 10 let 2 miliardy. Podobnou catku budou nuceni utratit v miste,coz muze prinest rekneme ctvrtinu te castky na danich,to je asi 2,5 mld.Je skoda,ze jsou tam ve velke mire zahranicni pracovnici,pokud by to bylo prevazne z rad, mistnich nezamestnanych,tak by mohla byt az dvojnasobna castka ustrene na socialnich davkach,pri 25% penetraci nezamestanych to muze byt rekneme dalsi 1 mld. Neco zaplati Hyundai samo – no rekneme,ze tahle sranda prinese za 10 let kolem 4 mld.Rozhodne to nezaplati celou vystavbu,ale Hyundai neni jedina firma v regionu.Rozhodne to nezachrani jen dalnice – nutna je i vzdelanost.
Kazdopadne je lepsi dat lidem praci,ktera treba neni uplne nutne,ale samozrejme to neni uplne k nicemu,nez je nechat zvyknout nic nedelat a jen si uzivat davek.
Mimochodem prectete si nejake studie na podobne tema,treba dnesni mladi Romove dost dobre nechapou,ze je normalni chodit do prace-proste tohle za cely svuj zivot u nikoho (az na nekolik svetlych vyjimek) ve svem okoli nezazili-pro ne je normalni chodit si pro penize na socialku,protoze takhle to delaji v podstate vsichni v jejich okoli. I to je nebezpevci,ktere hrozi nejen v Romske komunite.
Že to robia to súhlasím. Že to robia so zámerom naštartovať ekonomiku tiež súhlasím. Akurát že ten zámer nemôžu nikdy naplniť. Tak ako nedá zostrojiť perpetuum mobile, nemôže vláda nikdy naštartovať ekonomiku. Ak by mohla, tak to môže urobiť aj keď ekonomika funguje aby ju ešte urýchlila. Podľa tejto teórie by to mohla robiť donekonečna až by sme mali nekonečne rýchlu ekonomiku. Zjavný nezmysel.
Ad 1) a umelo tak udržiava pracovnú silu v oboroch, o ktoré ľudia nestoja. Taktiež dopyt štátu cenu práce zvyšuje, takže niektoré firmy, ktoré sú s príjmamy na hrane si ju nebudú môcť dovoliť a budú musieť ukončiť svoju činnosť. Resp. tieto firmy nikdy nevzniknú, pretože prácu by nevládali zaplatiť
Ad 2) Štát nemá čo poskytovať podporu v nezamestnanosti. Na zlé časy si má človek šetriť sám, resp. mu má pomôcť rodina. Ak sa môže spoliehať na anonymnú podoru štátu bez ohľadu na to, či do spoločnosti nejak prispieval alebo nie, tak ho to nemotivuje správať sa slušne k svojmu okoliu. Demotivuje ho to hľadať si novú prácu atď (a samozrejme treba započítať náklady na byrokraciu – výber a prerozdeľovanie peňazí, ktoré musia byť opäť iba vytiahnuté z vrecka ľudí, ktorí by si za to radšej kúpili nový počítač, auto a podobne a tak by skutočne podporili ekonomiku a hlavne zmysluplne).
Ad 3) Áno, v oblasti kde budú tieto peniaze použité to ekonomiku „naštartuje“. Zároveň to ale pochová ekonomiku v oblastiach, odkiaľ boli tieto peniaze odčerpané. A ako som už spomínal vyššie, odčerpané peniaze nebudú iba presunuté, ale spotrebuje sa pri tom kvantum peňazí na neproduktívnu činnosť ako práve ten výber peňazí, zaplatenie úradníkov, budov, kde títo úradníci pracujú, atď atď. Pritom všetká táto činnosť nevygeneruje vôbec nič, pre spoločnosť to teda predstavuje čistú stratu. Bohužiaľ, perpetuum mobile sa nekoná.
> rozpočet bych osekal asi tak na 30%
Mandatorni (neboli ze zakona povinne) vydaje (napr. duchody, …) tvori asi 75% rozpoctu, takze tezko muzes orezat celkove vydaje na 30%. Jedine ze by jsi oddelil duchody od rozpoctu, ale pak jen ucetne je rozpocet tech puvodnich 30% a zbytek penez je v jinem paralelnim rozpoctu.
1) Clanek uvani jako dukaz neefektivity centralniho planovani, krach nekterych takovychto systemu. Ignoruje pritom zcela dnesni Cinu a Vetnam. A stejne tak ignoruje treba cerny patek, ktery byl krachem demokracie a trzniho hospodarstvi temer v cele evrope. Igrnoruje i dnesni Madarsko, Irsko atd.
2) Stat pry nevi ktere silnice vyuziva nejvice ridicu. To je naprosty nesmysl. Nejen ze stat ma o tom statistiky (provadi pocitani), ale prave tyto silnice opravuje prednostne. Hlavni tahy nebyvai dlouhodobe v havarijnim stavu, prave naopak vedlejsi silnice byvaji v havarijnim stavu. Proto take existuji ruzne urovne kvality silnic.
3) Srovnani nakladu na stavbu silnic s cenou obytnych staveb je obdobne mimo, jako srovnavat naklady na nakup pocitace a nakup pracky. Oboji slouzi k uplne jinym ucelum, ma to uplne jine normy, stavi to jine firmy, rozsah projektu je jiny atd.
Napr. prilis mnoho obydli se u nas nehrabe kilometr do skaly a ani se nestavi na dvacet metru vysokych pilotech.
4) Otazka: Pomahaji statni investice ekonomice? Nema tak jednoznacnou odpoved jak tady prezentujete. Pokud jsou vynalozeny dobre, tak zcela jiste ano, protoze napr. stat je vetsinou lepsi dluznik nez kdokoli jiny, takze ma moznost si pujcit za lepsich podminek.
Navic „stat“ jsou lide. A pak tedy lze otazku preformulovat: „Mohou spolecne investce lidi pomoct ekonomice?“ A tam je jiste odpoved ANO.
Navic, to ze stat musi penize vybrat a na to potrebuje aparat, a blalbalbalbalbalbalbalbal je pravda, stejne jako je to u firem. Pokud ma firma investovat penize (nebo jakkoli pouzit) musi je nejprve od nekoho vybrat a na to potrebuje urcity aparat.
5) Dalsi vasi chybou je personifikace spolecnosti (firmy). Pouzivate napr. spolecnost" „chce videlat“, „ohlida si“ atd. To ale neni vubec pravda. Spolecnost nic nechce, ten kdo muze chtit je zamestnanec spolecnost a nebo vlastnik spolecnosti. A oba chteji hlavne vydelat. Paklize budou moct vydelat dnes tolik, aby zitra vydelavat uz nemuseli tak to tak vetsinou udelaji a je jedno kolik zdroju se pritom spotrebuje, nebo jak se tim poskodi zivotni prostredi.
6) Nepocitate zajmove skupiny a stat a vse kolem nas do trzniho hospodarsti, pritom je zcela bezne vypocitavat naklady ledasceho. Napr. naklady na lenost cloveka, ktery misto toho aby si koupil neco levne pet kilometru od domu si to koupi v kramu za rohem atd. A stejne je tomu i v tomto pripade. Pro bezny subjekt na trhu je drazsi neco zmenit (omezit zajmove skupiny, omezit vliv statu) nez to tak nechat byt.
P.S.: Cela ekonomie ma podobnou zakladni myslenku jako Darwinova teorie. Je zde neustale boj o misto boj o to byt efektivnejsi nez nekdo jiny, atd. Tech spolecnych znaku je fakt hodne, a stejne tak i na trhu vznikaji ruzne zakerne zbrane, ktere sice casto nejsou podle zakona (ktery si taky vytvorily subjekty na trhu), ale pouzivaji se. A stejne tak jako v prirode mohou i na trhu prezivat neefektivni druhy. I kdyz, z jakeho pohledu se ta neefektivita ma merit?
Nicmene jedna vec je zcela nepopiratelna. Jakozto inteligentni tvor se clovek vyvinul takovym zpusobem, ze jiz nesouperi za kazdou cenu a pomaha jinym, vytvari spolecenstvi, spolupracuje a pestuje i ekonomicky neprinosne aktivity. A sme zatim nejspis nejvyvinutejsim druhem.
1) Čína zmenila pravidlá viac ku kapitalizmu, nie ku centralizácii
2) Hm, šiel si niekedy nedávno po D1, po plzeňskej v Prahe, atď?
4) Aký je pomer štátom dobre vynaložených peňazí a vynaložených zle? Štát si môže požičiavať, ale za akú cenu? Že okradne svojich vlastných občanov a splácanie nechá na nich. Čo je lepšie: a) požičať si za výhodný úrok na nezmysly, alebo nepožičiať si vôbec?
Áno, aj firma musí peniaze pre seba nejak vybrať. Problém je, že to nie je tak, že buď ich vyberie firma, alebo štát. Firma ich musí vybrať tak či tak a k tomu na dôvažok ešte aj štát. Čistá strata. Pritom neexistuje žiaden dôvod, prečo by štát mal byť lepší investor, práve naopak, existuje kvantum dôvodov, prečo bude a je horší.
5) Súkromá firma (jej vlastník), práve naopak má záujem spotrebovať čo najmenej zdrojov, pretože tak má nižšie náklady a teda vyšší zisk.
ps: Neefektívne firmy môžu prežiť iba za jednej podmienky a to tej, že nad nimi niekto drží ochrannú ruku. Napríklad štát, keď dotuje podniky ktoré nie sú schopné sa uživiť samé. A nie len to, aby ich štát mohol dotovať, musí zobrať tým úspešným. Je to totálne hlúpa stratégia.
1) V Cine stale neexistuje volny trh a stat do rizeni zasahuje daleko vice nez tady v CR. Z toho by se dalo odvozovat, ze naopak vetsi kontrola statu a nikoli mensi je efektivni. Ale take se z toho da odvozovat, ze neni vhodna kontrola absolutni.
Nicmene vsechto to narazi na mistni podminky, ktere sou v ruznych mistech ruzne. Narazi to i na chovani lidi, jejich sklon k podvadeni atd.
ALE HLAVNE ja tvrdim ze ten clanek je mimo, to co pouziva jako dukaz, totiz zadnym dukazem neni. Je to pouze „zkouska“. Vsechno co muzeme o tech zrizenich tvrdit, je ze meli problemy a ze diky nim zanikly. Muzeme mozna poukazat na nektere chyby, ale neda se z toho usuzovat, na to jestli system s podobnymi rysy musi byt nutne neuspesny.
2) Presne tyto silnice stat opravuje a zaroven se snazi budovat soubezne komunikace, ktere by jim odlehcily (napr. staveji spoj k Olomouci pres Hradec Kralove). Hlavne to taky ukazuje na to ze stat stavi dalnice ktere sou potreba. Nebo snad se stavi nekde dalnice mezi Horni Lhotou a Dolni Lhotou? A nebo se skutecne dalnice stavi tam kde sou potreba?
Btw. konkretne do Ostravy mela stavet dalnice jedna Izraelska firma a pak tam mela brat mitne a dopadlo to dost bidne.
4) Opet tady uz resis efektivitu vynalozeni tech penez. Jenze clanek tvrdi ze jakekoli penize vynalozene statem ekonomice nepomahaji a to pravda neni. To co sem psal ja, byl pouze dukaz sporem.
Uvedomte si ze platba dani je platba za sluzbu, kterou stat zajistuje. Nic jineho. Mozna nemate takovou volnost jako treba u nakupu auta, ale je to vlemi podobne treba platbe za elektrinu, kterou proste platit musite, nic jineho vam nezbyva a moc si v cene taky nevyberete.
5) To nemate pravdu. Firma zlikviduje zdroje pokud je ma levne. Napr. ceske hnede uhli, ktere CEZ pali v elektrarnach a elektrinu prodava. Proste protoze je to pro ne dneska levne. Az nam budou zdroje chybet, uz jim bude jedno.