Vlákno názorů k článku Pyramidy a investice českého státu nesou jen málo rozdílů od Pavel - Zrovna Temelín a Prunéřov jsou špatné příklady, protože...

Zrovna Temelín a Prunéřov jsou špatné příklady, protože to nejsou investice státu, ale ČEZu, tedy (aspoň formálně) soukromé firmy. Úloha státu je jen v tom neházet jim přitom klacky pod nohy.

A i ty pyramidy jsou špatný příklad, jejich stavba měla na Egyptskou ekonomiku blahodárný vliv – zabraňovala krizím z nadvýroby při rostoucích výnosech jejich zemědělství

Taková hlasová zeď taky měla určitý význam. :-D

Nicméně i selský rozum vám řekne, že neužitečná práce je zbytečná, byť by to mělo řešit cokoliv. Je to mrhání prostředky, které by bylo možné vynaložit lépe… kdyby se chtělo… on to myšlení hodně lidí bolí… a tak namísto vymýšlení užitečného pomáhají neužitečnému…

Ano, hladová zeď měla význam. Umožňovala rozdávat sociální dávky, aniž by si lidi zvykli dostávat je za nic (narozdíl od naší sociální sítě, která naopak vede k nicnedělání).

A vemte příklady z ne tak dávné minulosti, kdy byly přebytky zemědělské výroby páleny v pecích (pokud se pamatuji, tak nějaké obilí skončilo i v elektrárnách ČEZu), kompostovány či jinak znehodnocovány, aby neklesly jejich ceny. Není lepší takovýmito „zbytečnými“ potravinami živit stavitele pyramid, něž je nechat shnít a stavitele pomřít?

Pokud se civilizace dostane do stadia, že dokáže vyprodukovat více, než lidé dokáží spotřebovat, tak se holt nemysly dělají.

Jenže to obilí tam skončilo proto, že stačilo zplesnivět a nehodilo se ani na žrádlo dobytku. A zplesnivělo proto, že soukromý uchovatel shrábnul prachy od státu za jeho uskladnění, ale uskladnil blbě, páč mu šlo jen o prachy ze to uskladnění. Stát mu nakonec nedal ani obilí k náhradě, ale zato se hojně debatovalo o pěstování elektrárenského obilí, vhodného k pálení v pecích. Kdyby to nebylo smutné, byla by to fraška a la Kačenka Jauvajs a její pindy o pálení mrkve a biomasy vůbec.

a tady bych viděl tu správnou cestu, pro stát. Vytvořit nabídku investic a nabídnout je soukromým investorům, at to financují a stát at uklídí pouze ty klacky zpod nohou. Soukromník už si pohlídá, aby na záchodech nebyly zlaté mísy.

Dále, pokud chci, aby měla česká porcelánka co dělat, tak přece nesnížím clo na čínský porcelán, kde ho vyrábějí za misku rýže. Tedy pokud zadám státní zakázku na postavení autobusové zastávky, tak je hloupé, aby ji postavila např. Izraelská firma zaměstnávající 99% Ukrajinckých dělníků, kteří své vydřené peníze pošlou na Ukrajinu a u nás se nechají tak maximálně zadarmo ošetřit. Přínos pro stát 000.

Izraelská firma … bohužel, většina našich firem má zahraničního vlastníka, pracujeme tu jak otroci – původně sice na našem, dnes ale na cizím. Zisky tedy odtékají ven, my z nich kromě zanedbatelných daňových výnosů (pokud je vůbec co danit – řada chudáků podnikatelů je neustále ve ztrátě) nic nemáme.
A konkrétně ve stavebnictví zakázky realizují firmy z druhého konce republiky a místní stavební firmy jsou naopak zase někde jinde nebo zkrachují.. Co jen stojí přenuny techniky, pracovníků, jejich ubytování, nehledě na soukromý život takových pracovníků – někdo chce být u rodiny a ne žít celé roky po obytovnách. Přesně ty samé praktiky prováděné za socialismu se při revoluci tvrdě odsuzovaly, jak je to nehospodárné. A daně firmy platí tam, kde mají sídlo, ne kde vyvíjejí činnost. Proč mají mít Pražáci tak vysoké daňové příjmy, když „pražské“ firmy vykonávají práci úplně někde jinde, nejde jen o stavební firmy, venkov z toho má jen prd. Chápu, že z hlediska různých kontrol je výhodné mít sídlo v Praze, kde je tak pravděpodobnost kontroly nejnižší. A proč se před kontrolami ukrývají? Asi tedy nějak podvádí, ochuzují státní rozpočet, pak je třeba chybějící peníze vymoci z jiných pramenů, např.od zaměstnanců, těm se na pásce, pokud pobírají skutečně celou mzdu přes pásku, zdaní vše a nemohou se nijak zdanění bránit, na rozdíl od podnikatelských subjektů, kteří vykazují osobní nebo luxusní spotřebu jako daňově uznatelné výdaje.

Před kontrolami se ukrávají ne proto, že by podváděli, ale proto, že kontroly kolikrát dost opruzují, neznají zákony a buzerují, takže po dvou po sobě následujících kontrolách byste ty chytráky nejradši vyházel z okna. Navíc u nich musí někdo být a v té době toho asi moc neudělá.
Podnikatel má na práci jiné věci, ná podnikat a pracovat, ne stát kontrole za zády.

ukrývají…

> ty pyramidy jsou špatný příklad, jejich stavba měla na Egyptskou ekonomiku blahodárný vliv – zabraňovala krizím z nadvýroby při rostoucích výnosech jejich zemědělství

Na pyramidach delalo primo „jenom“ asi 4 000 (ctyri tisice) lidi, vetsinou kvalifikovanych remesliniku – kameniku. Dalsi remeslnici pracovali v „dodavatelskych firmach“ – kamenolomy, lodni preprava bloku atd.

Egypt mel tenkrat (cca 2600 pr.n.l.) asi 2 miliony obyvatel.

Podle me to spise vypada jako zamestnani pro zamestnani. Krome tech pyramid toho moc jineho v Egyptu kamenneho nebylo.

A jak se ukazalo bla to genaialni investice do budoucna, ktera dnes Egyptskym potomkum stale nese zlata vejce.

„stavba pyramid měla na Egyptskou ekonomiku blahodárný vliv – zabraňovala krizím z nadvýroby“ Obávám se, že ne. Historikové uvádějí, že třeba po dokončení Chuvevovy pyramidy byla země na zhroucení. Opravdu nemá smysl zakopávat lidskou práci do hrobu v takovém měřítku. Mohla se použít užitečněji.