Neumíte číst?
Budete preferovat předraženou dálnici i přesto, že to zvedne cenu stavebních prací a tím i to, že si nebudete moci dovolit rekonstrukci svého baráku? To chcete?
Při hodnocení důsledků není možné koukat za první roh. Ale aspoň za prvních 10 rohů. Vidět v souvislosti následky a následky následků v globálním pohledu.
Ona je otazka, jestli kdyby ta dalnice byla postavena soukromou firmou, ktera by vybirala mytne, jestli by se onomu tazateli o usetrene vydaje, ktere mely byt vydany na „statni“ dalnici, snizily dane.
Dost pravdepodobne by jeho dane zustaly uplne na stejne urovni, jen by nemel sice predrazenou, ale pro nej jiz zdarma k pouzivani dalnici. Misto toho by mel stejne dane a mavic dalnici, za kterou by platit dalsi penize.
Ve vysledku, kdy nelze ocekavat snizovani dani, je tedy vyhodnejsi ta statni dalnice.
Poznamka: Rocni poplatek za pouzivani „statni“ dalnice je pro ucel vysvetleni prikladu zanedban.
Monopol se týká trhu, kde nejsou jiné alternativy (konkurence). Což tady neplatí, protože konkurenci dálnice je vždy běžná silnice I, II, nebo III třídy. I ta má svou cenu, své mýto. Minimálně v tom, že cesta po ní trvá déle. Ale to si každý spočítá, zda se mu zaplacení předražené dálnice vyplatí.
Bohužel, nyní má na dálnice monopol stát a konkurence neexistuje, protože ty peníze vybere ve vyšší spotřební dani a dalších daních. Vybrat si nemohu. Tak aspoň nekupuju předraženou dálniční známku a když už jedu někam, kam vede dálnice, tak to vezmu po okresní. Nejezdím až tak často.
Ono to není tak jednoduché, že okreska je konkurence a hotovo, tím pádem nejde o monopol. Okreska je substitut určitého druhu. Může to být alternativa pro někoho, nemusí být pro někoho jiného.
To by teoreticky žádný monopol neexistoval, protože nějaký substitut existuje ke všemu :-)
Ale aspoň se rozhodněte, jestli na výběr máte (jet po okresce, což je podle vás konkurence), nebo jestli nemáte (jak píšete v druhé větě druhého odstavce).
Mýto se píše s tvrdým a jsou to kraviny. Navíc takovýhle soukromí investoři snad nikde nejsou. To že boudou soukromé investoři dálnic znamená že postavěj dálnici a stát jim jí bude každý rok splácet, je to úplně stejný jako kdyby si na ní půjčil, jen je to skrytější dluh a o to politikům jde.
Jak se rozhodne, kolik si muze soukromy investor uctovat za mytne za monopolni dalnici v dane oblasti republiky? Protoze jestli se urci podle nejakych republikovych ekonomickych ukazatelu „primerene“ mytne v zavisloti na vykazanych nakladech na stavbu, tak jsme tam, kde jsme ted – umele nafukovani vydaju v ucetnich knihach.
Súkromný investor si stanoví cenu za kilometer úplne rovnako ako si stanovuje trebárs cenu chleba. Rozdiel medzi štátom a súkromným investorom je ten, že štát potrebuje diaľnice postaviť a prevádzkovať čo najdrahšie, aby sa nažrali všetky spriatelené firmy. Súkromný investor chce naopak postaviť a prevádzkovať čo najlacnejšie, pretože dodávateľské firmy sú mu ukradnuté a má tak čo najvyšší zisk. Nasadeniu vysokej ceny mu zas bráni to, že by mu proste po diaľnici nikto nechodil a nič by nezarobil.
Tak zrovna dalnice je presny priklad, kdy to nikdy nemuze fungovat, protoze neni mozna volna soutez mezi nabidkami. Je uplny nesmysl srovnavat dopravu po okrskach s dopravou po dalnicich. To je to same jako rikat, ze kdyz bude volani z mobilu drahe, muzete prece klidne volat z pevne. Jenze mobil stejne jako dalnice nabizi unikatni vlastnosti, ktere jeho provozovateli umozni prodavat sluzby za podstatne vyssi ceny, nez za jake by je mohl nabizet nejefektivnejsi provozovatel. A kdyz uz jsme u tech telekomunikaci, tak zrovna nase mobilni oligopolni trojice je toho jasnym prikladem – mame jedny z nejvyssich cen za volani v EU a pritom jedny z nejhorsich sluzeb, protoze neni zadna konkurence, ktera by je k tomu nutila, protoze neni volny pristup k trhu pro tu konkurenci, protoze jsou omezene prirodni zdroje. Stejne tak s dalnicemi – neni mozne postavit libovolne mnozstvi dalnic mezi 2 body – takze neni mozna prirozena selekce tou takzvane neviditelnou rukou trhu. Vyber nejefektivnejsiho subjektu je skutecne mozna jen v pripade dostatecne velke skupiny vstupujicich subjektu – jinak to proste nejde. A to ze povereni nejakeho subjektu dokonce k monoplnimu provozovani cehokoliv nevede k efektivite, ktera by se projevila v nizsich cenach k blahu vsech to si snad nemysli vubec nikdo – staci mizerny regulator jako je CTU a TO2 si opet vesele uctuje jedny z njvyssich cen za linku resp. pronajem kusu dratu (podobne jako mobilni operatori za propojeni),pritom diky temto ziskum pomoci margin squeez v podstate vytlacila veskerou primou konkurenci z retailoveho trhu.Vzhledem k tomu, ze kus dratu do zeme si muze polozit kazdy,tak alespon v pripade pevne casti TO2 jsem prehany oprimista domnivam se,ze na to jednou mozna za 20–30 let na prevazne vetsine uzemi dojedou.Tohle se vsak netyka mobilnich operatoru stejne jako provozovatele dalnice.
To máš pravdu, medzi dvoma mestami by asi veľa rôznych diaľníc nešlo. Ale ako to prosím ťa chceš vyriešiť pomocou diaľníc štátnych? Nehovoriac o tom, že konkurenciou k diaľnici nie je len iná diaľnica, ale aj vlak, lietadlo a loď (tá s obmedzeniami).
A že by diaľnicu neprevádzkoval ten najefektívnejší? A kto ju asi tak postaví? Však len tí najefektívnejší na to budú mať peniaze.
Nemáte pravdu. Uvědomte si, že výchozí stav je, že není dálníce mezi A a B a je spousta firem, které ji umí postavit (tedy je konkurenční prostředí). Pokud jedna z nich tu dálnici mezi A a B postaví, provozuje a vydělává na tom, tak buď
– měla dobrý nápad a nikoho dalšího nenapadlo, že je spojení mezi A a B potřebné. V tom případě její zisk je odměnou za ten dobrý nápad, stejně jako výnosy z patentů a pod. (Ovšem to asi bude jen výjimečný případ.)
– jako jediná umí tu dálnici postavit a provozovat tak, že se to vyplatí. Pak je logicky nejefektivnější na trhu (aspoň v daném okamžiku).