Vlákno názorů k článku První nález Ústavního soudu změnil poměr sil v boji za poplatky od Lubik - Graham Bell při budování telefonní sítě zavedl, že...

Vedení účtu, který k ničemu neslouží, není náklad pro banku, je to jen uměle vyvolaná položka, stejně jako převod na mezitarif operátorem, i když pro to neexistuje sebemenší důvod jiný než obohatit se.

A nikdo netvrdí, že všechny ty poplatky jsou v pořádku. Ale půlka z těch věcí, co jste vyjmenovla, jsou fyzické prokazatelné náklady. To, že banka má "potřebu" vést speciální účet, jehož smysl neexistuje, je úplně jiný případ. Účtuje si něco, co k zajištění služby vůbec není potřeba. A stejně, jako výměna gum s chladičem nesouvisí, nijak nesouvisí vedení účtu se správou úvěru. Účet pro správu úvěru není vůbec zapotřebí.

Stejně, jako když taxikář pojede z Ostravy do Opavy, taky to nevezme přes Prahu, a pokud jo, je považován za podvodníka... Proč banky ne? Ať to zákazník ví předem nebo ne, pořád jde o naprosto bezdůvodnou a defacto neexistující položku, s jejímž vedením prakticky ani neexistují náklady (pravda, možná pár setin haléře tam bude...)

Chápu, takže problém pro vás není ten poplatek samotný, ale jeho název. Kdyby to byl "poplatek za správu úvěru" a nikoli "za správu úvěrového účtu", tak byste proti němu nic nenamítal?

A na kolik korun byste vyčíslil takové náklady na správu úvěrového účtu? Na tři tisíciny haléře za jeden úvěr? A kolik by stálo udělat to tak, aby ten náklad vůbec neexistoval? Nic?

Tady máte odpověď na to, co mi vadí. Ten poplatek je neoprávněný, protože za ním nestojí pražádná hodnota, a to prakticky vzato ani imaginární.

Přečtěte si znovu, co jsem napsal. Vadil by vám tentýž poplatek nazvaný "za správu úvěru" a nikoli "za správu úvěrového účtu"? Správa úvěru určitě banku něco stojí. Je to fixní náklad ať jde o úvěr v jakékoli výši. Fixní poplatek tomu odpovídá.

Cituji vaši vlastní větu: "Přečtěte si znovu, co jsem napsal."

Vážně? A kde si teda nakoupíte ty potraviny, když taková zvěrstva budou aplikovat všechny obchody jednohlasně? I když, on vás přece nikdo nenutí kupovat potraviny, že... Prostě je nemusíte kupovat.

Ale pravda, to už není pointa. Pointa je, že jste odpověděl na jezevcovu otázku, a to, jak by se vám takový postup obchodu líbit. Odpověděl jste jasně - nelíbil. Tudíž buď nejste schopen pochopit hloubku problémů, nebo máte dvojí metr.

Nakoupil bych jinde (kdy u těch úvěrů nebyla žádná eventualita, možná tak někdy v 90. letech).
Ale pokud by mě to i s těmi poplatky vyšlo levněji než v obchodě, kde by je neúčtovali, tak bych si to holt u toho poplatkového koupil. Ale přece bych pak hned neběžel k soudu, aby mi ty poplatky vrátil.
Stejně jako když se dnes rozhodnu zaplatit kartou i přes to, že si ten konkrétní obchodník účtuje za platbu kartou poplatky, tak pak hned nežádám vrácení poplatku zpět.

víte, vy jste nepochopil, že nikdo nerozporuje, že banky mají jak s vedením účtu tak i s alokací variabilního účtu NĚJAKÉ náklady. zdravý rozum se ovšem zdráhá uvěřit, že tyto náklady jsou vyšší než jednotky korun - protože kdyby správa identifikace platby byla tak neskutečně nákladná, musel by to nějak řešit každý podnikatel, nejen banky, ale třeba i já nebo váš chlebodárce.
vzhledem k tomu, že tohle řeší jen banky, a to poměrně vysokou paušální platbou - ale alokace variabilního symbolu se běžně mezi firmami neúčtuje, stejně jako se neúčtuje třeba ošoupání židle zadkem úředníka, papír a toner na výtisk dokladu, a/nebo spotřeba energie ředitelova počítače (přestože jsou to taky nesporné a asi i exaktně vyčíslitelné náklady) - vznikl dojem, že banka se neopodstatněně obohacuje na doplňkovém prodeji zbytečné služby.
zákon na ochranu spotřebitele u maloobchodu tohle zakazuje, nesmí vám řezník ke kilu svíčkové přidat ještě jeden pazneht - přestože je nad slunce jasnější, že cenu paznehtu a jeho ekologické likvidace stejně nějak zaplatíte v ceně kupovaného zboží - ale prostě je zakázáno podmiňovat prodej jednoho zboží povinným prodejem zboží ještě přídaného. a naposledy vysvětluji že tudy měla vést cesta - přes prokázání podmínění prodeje hypotéky pouze se současnou koupí nevyžádané a předražené služby.

jinak tedy, sledovat anuitu a účtovat o úrocích uměl ještě 123lotus, v dobách kdy windowsů nebylo, a bill gates tahal kačenu po dvoře. myslím že jak výkon dnešních počítačů, tak i gramotnost jejich obsluhy, je o víc než o tu generaci dál - takže náklady na to budou v promilích a mikronech tehdejších nákladů. ale ani tenkrát se mezi firmami neúčtoval poplatek za správu klientského účtu.

Vezmu to odzadu: Takže když si zákazník vzal úvěr, tak to ten Lotus nějak telepaticky zjistil a příslušná čísla do něj naskákaly samy (a to nemluvím o scoringu)? A když člověk potřeboval udělat změnu, nebo umřel a řešilo se dědictví, tak to všechno zvládnul taky nějak sám od sebe vyřešit s přihlédnutím k platné legislativě? ;)

Ach jo, už je to tady zase. Takže postošesté: Bez vedení úvěrového účtu nelze úvěr poskytnout. Postosedmé: Bez vedení úvěrového účtu nelze úvěr poskytnout. Postoosmé: Bez vedení úvěrového účtu nelze úvěr poskytnout. Nedělám si iluze, že byste to pochopil, ale zkusit jsem to musel.

Alokace čísla účtu, stejně jako alokace variabilního symbolu sama o sobě nestojí skoro nic. Proto je nesmysl tvrdit, že kdyby banka přijímala platby přes sběrný účet, že se tím něco neušetří. Neušetří. Opět opakuji postošesté/pos­tosedmé/posto­osmé.

Co stojí velké peníze je vybudování a udržování systému pro správu těch úvěrů. A tím nemyslím platit elektřinu, ale udržovat je běžící a v souladu s legislativou.

A ve které bance ten Zdravý Rozum dělá, že tak dobře ví, jaké jsou s bankovním systémem náklady? ;)

Celý problém je v tom, že si pod pojmem "úvěrový účet" představujete "běžný účet". Ale to je zásadní chyba.

Řekl bych, že s vidinou podpisu na úvěrové smlouvě příslušná čísla "velmi ráda naskáčou do Lotusu sama".
O jakých změnách to mluvíte? O změně kontaktních a osobních údajů člověka, který dvakrát měsíčně mění bydliště a několikrát do roka se bere/rozvádí a mění jméno? O novém návrhu smlouvy v době konce fixace?
Kolikrát člověk během úvěru umře a řeší se dědictví?
Proč když jsou s vedením účtu takové neskutečné náklady banky nutí klienty si kromě úvěrového účtu zřídit ještě zcela zbytečný běžný účet?

Vybudování a udržování systému je věcí banky a ne klienta. Když půjdete nakoupit, tak platíte cenu za zboží (ve kterém je již vše zahrnuto) a nikdo vám nepřipočítává zvlášť poplatek za nájem prodejny, uklizečku, nákup registračních pokladen, rušení registračních pokladen, změny v požadavcích na hygienu či udržování účetního softwaru apod.

Takže to vypadá na dvě možné varianty:
- buď si to banka neumí spočítat a promítnout to do úrokové sazby, takže nezbyde, než aby jí provozní náklady platili klienti formou po různu se měnících poplatků (z Vašeho příspěvku usuzuji, že zřejmě v závislosti na tom, kolik ten datel u počítače má zrovna vejplatu :-) )
- anebo proč to na toho klienta nezkusit, budeme trochu brečet, jaké těžkosti nám vlastně způsobuje, uděláme mu v tom trochu guláš, třeba si to pak nebude umět spočítat a zaplatí nám o dost víc i za něco, co vůbec nechce a nepotřebuje

Řekl bych že druhá varianta je lehoulince pravděpodobnější... :-)))

Třeba o změně splácení, různých převzetích hypotéky atp. Ano, nedělá to každý, ale velký náklad je to na vytvoření (a otestování!) systému, ve kterém se to bude dělat.

Nevím všechno, takže je možné, že některá banka podmiňovala úvěr vedením běžného účtu, ale o žádném takovém případu přímo nevím. Pouze o tom, že někdy člověk dostal slevu z úrokové sazby _pokud_ se rozhodl si běžný účet u banky zřídit. Ale to je něco úplně jiného.

Jako obvykle správně je třetí možnost:
- Srovnáváte jablka (jednorázový nákup) s hruškami (dlouhodobý smluvní vztah). U dlouhodobých vztahů je rozdělení na paušální a výkonovou platbu běžné (elektrárny, plynárny, mobilní operátoři, ...).

Prosím Vás, hovoříte o bankovních produktech, jako by se jednalo o výrobky těžkého průmyslu.
Pořídit technologii elektrárny a udržovat ji jsou obrovské investice a náklady, které více než legitimizují paušální platby.
Ve srovnání s tím je vytvoření a testování nějakého bankovního systému zcela směšnou záležitostí. Shodou okolností dobře znám člověka, který pracuje na vývoji a správě databázových systémů velkých bank a funguje to takto - banka (fiktivně např. ČS) si na vývoj a správu najme jinou společnost (typově fiktivně třeba HP) - tato najmutá společnost na vývoj a správu těchto systémů vyčlení několik lidí (a to opravdu několik - řádově jednotky max desítky), kteří ke své práci potřebují pouze běžné počítače (s nějakým tím software), čas a někteří možná služební auto, aby byli po ruce, když se něco děje.
Srovnání elektráren, plynáren a nakonec třeba i těch mobilních operátorů, (kteří mají alespoň nějaké ty vysílače a kabely) s bankami, které mohou spravovat tak maximálně svoje pobočky a bankomaty je zde zcela mimo mísu... Pokud mi příjde faktura za elektriku a najdu v ní paušální platbu za údržbu rozvodné sítě apod. hned vedle mám výpis z běžného či hypoúčtu s paušální platbou řádově ve stejné výši, pak bych řek že někde je chyba - buď ty elektrárny spravujou stožáry a kabely zadarmo, nebo banky to své cosi brutálně předražují...

Dejme tomu, banka má ve srovnání s elektrárnou nepatrné fixní náklady, ale podstata sporu není v tom, že bankovní poplatek byl příliš vysoký vzhledem k nákladům, ale byl napaden jako takový. A jestliže mi dodavatel elektřiny účtuje jakýkoli paušální poplatek, je to v daném principu špatně a měl by si ty náklady rozúčtovat do „kilowatthodin“. Prostě platba za nic by podle tohoto sporu neměla existovat.

Chtěl jsem tím říct že reálný náklad na správu toho hypoúčtu bych očekával tak max. v řádu korun měsíčně a to je tak malá částka, že její paušalizování je zbytečné a zcela jistě ji pokryjí již v rezervách na rizika započtených v samotných % p.a. - pokud si uvědomíte toto, pak lze poplatek za vedení hypoúčtu vnímat jako platbu za nic (i když to samozřejmě něco málo stojí).
Fixní náklady do kwh rozpočítat nemůžete, protože existují i když žádnou kwh neodeberete.
Kdežto banka ten poplatek do procent včlenit může zcela bez problémů, protože klient odebere jaksi již na začátku a to jasně danou sumu. Vzhledem k výši reálného nákladu banka již dopředu ví, zda má v procenech pokryto riziko, že se tento náklad v průběhu fixace zvýší např. o stovky procent a nemusí tedy nic paušalizovat natož někomu namlouvat, že to stojí 150 Kč/měs.

Řekněme, že banka má 100 tisíc úvěrů, což je už relativně hodně. A "pár korun měsíčně" berme jako 5 korun. Pak nám to dá 500 tisíc měsíčně, což jsou náklady tak na 3-4 lidi fulltime (specialisti jsou dost drazí). Nemluvě o serverech, licencích na nich atp. Těch 150,- mi vychází řádově správně.

Ale samozřejmě, že fixní náklady můžete rozpočítat do kWh. Prostě vezmete fixní náklady / počet odebraných kWh. Počet odebraných kWh je statisticky docela konstantní.

Čili jinými slovy říkáte, že na správu 100 tisíc úvěrů potřebuje banka 15 mega měsíčně... no tak to potěškoště.

Necituji, ale podmínky z reálné smlouvy z roku 2008 (Komerční banka):
- hypotéka podmíněna založením běžného účtu, na kterém musíte mít zajištěn trvalý příjem o dané částce a uskutečnit min 5 bankovních operací měsíčně (přičemž operace související se splácením hypotéky se nepočítají)
- vedení hypoúčtu za 150 Kč/měs
- vedení povinného běžného účtu 125 Kč/měs + poplatky za provedené operace apod.
- povinně pojištění nemovitosti kryjící 100% půjčené částky bez ohledu na výši splacené jistiny
- povinně RŽP ačkoliv má banka k nemovitosti zástavní právo
Když sečtu jen vedení účtů a vynucené RŽP pak to dá částku cca kolem 700 Kč/měs a k tomu samozřejmě úrok, který se tehdy pohyboval okolo 5-6% p.a.
Ostatní banky na tom s nabídkami byly v tu dobu údajně podobně (tvrdí šťastný :-( majitel této smlouvy, do které jsem měl možnost nahlédnout).

Kdyby stěžovatelka požadovala vrácení 149,-Kč za každý měsíc, bylo by to něco jiného, ona ale napadla poplatek jako takový v jeho podstatě, bez ohledu na jeho výšku. A podle stejné logiky by byly nezákonné poplatky dodavatelů elektřiny, telefonních operátorů, taxikářů atd. Prostě každá tvorba ceny způsobem: konstantní částka + počet jednotek x jednotková cena by nebyla možná, přičemž jednotková cena by mohla být neomezená (to zjednodušuji). Tedy ceny si tvořte dohodou, ale… Čili nejde o to, že nás někdo odírá vysokými cenami, ale o to, že ta vysoká cena musí být vytvořena „správným“ způsobem.

Tak to nevím, proč si dopisujeme, když jsme vcelku zajedno.
Čili když to otočím nejde o to, na co si ta stěžovatelka stěžovala, ale o to aby nás nikdo neodíral nesmyslně vysokými cenami. Ke zlepšení čehož možná stěžovatelka přispěla tím, že si vůbec na něco stěžovala...
:-)))

Zajímavé. Vyřizoval jsem hypotéku v roce 2010 a jediné, s čím jsem se setkal bylo to pojištění nemovitosti (a pak se slevou, pokud bych měl u banky běžný účet a platil z něj hypotéku, kterou jsem vzal, protože to bylo výhodné). Tak buď se trh během dvou let dramaticky změnil, nebo byl "majitel smlouvy" prostě líný hledat.

Mimochodem, v roce 2008 už, nemýlím-li se, nabízela hypotéky mBank, která takovéhle podmínky neměla.

Ano mezi lety 2008 a 2010 je dramatický rozdíl jak v cenách nemovitostí, tak v nabídkách hypoték...