Až bude klient moct o smlouvě jednat a nebude mu jenom předkládána jediná varianta, kterou buď podepíše nebo má smůlu, pak teprve půjde o zásady smluvního principu. Do té doby je to jen zneužívání postavení silnějšího a smlouva není žádnou smlouvou - nic se nesmlouvá.
Nebo přinejmenším musí na trhu existovat dostatečná variabilita, aby si klient mohl vybrat. Pakliže všechny banky vydírají klienty tím, že mu vnutí a dají k zaplacení něco, co klient (a ani banka) vůbec nepotřebuje, opět nejde o žádný smluvní princip, ale obyčejné zneužití postavení.
Když se všechny autoservisy rozhodnou, že pro výměnu gum na kolech je nezbytné koupit (a nenainstalovat) nový chladič motoru, který dají následně zákazníkovi proplatit, je to také v pořádku? Dle tvojí logiky ano. Zákazník na to přece nemusel přistoupit, že?
Asi jste si nebral hypotéku před 10 lety a nemusel řešit bydlení - je to přesně tak, jak zmiňují "ostatní". Stejný poplatek 150,- za správu měli všechny banky - jako kartel. A některé (např. GE) ho ještě v průběhu smluvního vztahu zvýšily na 200,-. A pak si odstupte od smlouvy! Sám jsem už 2x refinancoval, abych se těm obludám alespoň trochu postavil. To je ale asi tak všechno, co proti tomu šlo dělat.
A teď se konečně víc zatlačilo a těžit z toho budou křiklouni jako vy, protože když si vezmou hypošku teď, tak žádný nesmyslný poplatky nemají. Teď už se dá opravdu vybírat.
Když kupuju benzín, dostanu benzín. Když je to poplatek za správu uvěru - co to je? Platíte za schválení úvěru, platíte ve splátkách úrok, platíte poplatky za kdejaký výpis, donutí vás otevřít i placený běžný účet - běžná praxe před několika lety.
A jak řešit finance bez hypotéky? Já se nebráním platit poplatky, ale v rámci toho, co je opravdu ospravedlnitelné a za co dostanu hodnotu. Že berou poplatky za výpisy, to akceptuji, tam za to něco dostanu a obvykle mám navíc variantu vybrat si bezplatný výpis elektronicky.
Odměnou banky za půjčku by měl být úrok a ne poplatek, který si navíc sami zvednou, kdy chtějí a vy nemáte v tu chvíli šanci se bránit, protože není konec fixace.
Argument, že jsem si nemusel hypotéku brát, není argument. Prostě bydlet člověk potřebuje a cpát to do nájmu, není řešení.
Co by to bylo, je to platba za vedení dalšího účtu který nepotřebujete a k ničemu vám není, jehož jedinou funkcí je probublávat peníze mezi vaším účtem a účtem banky, oproti jiným účtům se k ničemu jinému použít nedá a oproti jiným účtů, na které je nabaleno mnoho funkcí, je minimálně řádově dražší.
Plácáte nesmysly. Fixní platba u elektřiny má své opodstatnění a je kalkulovatelná. Jednak vyjadřuje náklady na rezervaci výkonu (i když nic neodebíráte, tak se s vámi počitá) a taky pokryje náklady za fakturace a podobné věci. Nic jiného paušálně neplatíte a ty částky jsou v desetikorunách. Nejde je dát do ceny kWh, protože když nic neodeberete, tak náklady neuhradíte Jak zaznělo výše, bance platíte za každý úkon další prachy a tak fiktivní poplatek za vedení účtu je (byl) prostě kartel. A pokud soud (německý, na základě Evropského práva) prohlásí, že to bylo nelegální, tak proč se nepřihlásit. Osobně by mne zajímalo, jak bydlí ti, co tvrdí, že hypotéka je osobní volba, ke které je nikdo nenutí. Každý nemá rodiče, co mu všechno pořídí, případně se s rodinou nechce stěhovat jak komediant po podřadných, nebo předražených podnájmech. Nejvíc kritizujou ti z mama hotelu.
No, tak to jste asi mockrát neviděl účet za elektřinu, že? Nu, pokud nějaký máte, tak si ho zkuste prostudovat. Možná vás překvapí, kolik že tam je položek, na které budete koukat jako blázen. A pozor, co obchodník, to alespoň malý rozdíl! Takže váš příklad je zcela mimo mísu a jasně naznačuje vaši neznalost věci.
„Až bude klient moct o smlouvě jednat a nebude mu jenom předkládána jediná varianta, kterou buď podepíše nebo má smůlu, pak teprve půjde o zásady smluvního principu. Do té doby je to jen zneužívání postavení silnějšího a smlouva není žádnou smlouvou - nic se nesmlouvá.“
To je podle mne pitomost. Smlouvy uzavírané způsobem „ber, nebo nech ležet“ se uzavírají běžně a já se s tím setkávám denně. Já, když něco nabízím, tak podmínky mohu upravit podle přání zákazníka, ale nemusím, proč bych musel, to je přece moje věc. A takto bych mohl zpochybnit i úroky, nebo cenu čehokoli. A jak by jste si u poplatků představoval varianty? Totéž u ceny, to by prodávající musel nabídnout cenu v několika variantách?
Ne, ale očekává se konkurence, tudíž pokud si nevyberete u jednoho, můžete si vybrat u jiného. To v případě bank neplatilo. Díky jejich kartelu jste neměl na výběr. A argumenty, že vás nikdo nenutí si brát hypotéku, jak padly výše... Neuvěřitelná krátkozrakost (resp. přímo zmíněná nesvéprávnost) promluvila. To je tak stupidní argument, že to snad ani nemá cenu komentovat.
Vzít si hypotéku a platit 150 Kč měsíčně za produkt, který k ničemu nepotřebujete, nebo vzít si hypotéku a platit 150 Kč měsíčně za produkt, který k ničemu nepotřebujete. Bomba výběr.
Moje analogie s výměnou pneumatik na voze a chladičem je přesně toto. Chcete vyměnit pneumatiky? Autoservis si k tomu musí nutně koupit nový chladič, který sice nedostanete (a nemusí být ani na váš vůz), ale autoservis jej nutně potřebuje, tudíž vám to naúčtuje. Nesouhlasíte? Vaše smůla, nemusíte přece jezdit autem...
Logika jak prase, vážně. Jediné, co tomu brání, je množství autoservisů a jakž takž fungující konkurence, to je vše. To v případě bank neexistovalo, dokud se to nezačalo řešit.
A argument, že si to banky vyberou jinde... Je to možné, ale neměl bych iluze, že banky nevybírají maximální možné poplatky a nedávají maximální možné sazby, které si mohou dovolit. Zvýšení např. úrokových sazeb vlivem zrušení poplatků pak může nastat opět jenom v důsledku kartelu - ať již explicitního nebo tichého. Při miliardových ziscích bank není možné, aby nemohly konkurovat nižšími cenami.
Já auto nemám, protože si myslím, že ho nepotřebuji (občas použiji taxi nebo si auto půjčím), připouštím, že jsou lidé, kteří se bez auta neobejdou. Bylo by správné, kdybych si auto chtěl koupit jen tak pro potěšení, abych byl při úvěru znevýhodněn (např. poplatkem) oproti těm co auto opravdu a nutně potřebují? Prostě argumentovat potřebností, nebo nepotřebností je hloupost.
Samozřejmě, že zrušení poplatku za vedení hypotečního účtu nebude znamenat, že by někdo ušetřil - banka si to prostě vezme jinde. Nicméně pokud tyto soudní tahanice budou mít za následek to, že banky začnou nabízet hypotéku za určité procenta a nebude si tato procenta nastavovat souvisejícími poplatky za služby, které jsou buď nesmyslné, nebo je klient nepotřebuje, pak se jedná o veskrze pozitivní proces.
Prostě chceš půjčit - ano, půjčíme ti, za XY procent...
A ne, že - ... no a k tomu si musíte zařídit to a to a ještě to a to a když budete mít to a to, tak je to strašně výhodné - to je podle mého jen zmatení klienta, aby si (ve většině) případů nebyl schopen spočítat za kolik procent si půjčuje - a tím pádem podle mého jen jakási forma podvodu.
Hypotéku mám, soudit se nebudu, protože jsem i tyto platby v danou dobu uvážil a přesto jsem si půjčil. Nicméně aktivitu proti takovýmto praktikám bank schvaluji, protože jak jsem uvedl, banky se snaží využít neznalost klientů a uvádět je v omyl - což je podvod.
Mluvím obecně - v době, kdy tento poplatek chtěly všechny banky by jeho přepočet do procentuelní úrokové sazby stejně neměl žádný efekt pro porovnání s jinými nabídkami.
Nicméně kolik klientů je schopno si připočíst náklady vzniklé povinným vedením běžného účtu s povinným obratem, který klientovi banka vnutí tak, aby byl schopen nabídku porovnat s jinými. Proč si banky vnucují do smluv povinnost mít RŽP u svého nebo spřáteleného ústavu, když už ve smlouvě mají zástavní právo k nemovitosti apod.
Systém nabalování pro klienta nepotřebných nebo nesmyslných služeb na základní službu (v tomto případě na hypotéku) má za účel pouze zdražit základní službu a to nejlíp takovým způsobem, aby si to klient neuvědomil či neuměl spočítat.
Já bych chtěl slyšet např: Chcete půjčit 1 000 000 Kč, dohromady se vším všudy nám za dvacet let zaplatíte 1 750 000 Kč a ani o korunu víc (a to včetně všech nabalených povinných služeb).
Jenže, kdyby něco takového říkali klientům hned na začátku, tak by si dle mého odhadu hypotéku vzala tak třetina lidí a zbytek by je proklel s tím, jací to jsou zloději... proto je třeba zabalit takto obrovské částky do většině lidí nic neříkajících procent, vedlejších poplatků a pod.
Proto jsem mluvil o uvedení v omyl (dle mého minimálně hraničící s podvodem). Řekl bych, že naprostá většina klientů při podpisu smlouvy netuší, kolik vlastně bance za úvěr zaplatí a to ani řádově...