Průměrná mzda vzrostla na 35 285 Kč, přispělo k tomu i propouštění

Část průměrné hrubé nominální mzdy ukrojila inflace ve výši 2,2 %. Reálně tak průměrná mzda rostla o 1 %.

Na první pohled dobrý výsledek ale ve skutečnosti není až tak pozitivní. „K růstu totiž částečně přispělo propouštění zaměstnanců, které se primárně týkalo těch s podprůměrnými příjmy,“ vysvětlil partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk. Dále se na něm podle Hauka podílel růst tarifních mezd zaměstnanců státní a veřejné správy. Řada pracovních míst byla navíc uměle udržována díky podpůrnému programu Antivirus, v němž stát zaměstnancům přispívá na mzdy zaměstnanců.

Aktuální statistiky dále ukazují na to, že přibližně dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je mzda průměrná. Mediánová mzda činila letos v prvním čtvrtletí 29 867 Kč, což je meziročně o 2,5 % víc. To znamená, že polovina zaměstnanců v Česku má mzdu nižší, než je tato částka, druhá polovina ji pak má vyšší. U mužů dosáhl medián mezd 32 235 Kč, u žen byl 27 237 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15 430 Kč a 56 423 Kč, uvedl Český statistický úřad. Mzdy rostly rychleji ve státní sféře než v soukromé.

Mzdy rostly ve školství či zdravotnictví

Nejvyšší růst mezd se týkal činností v oblasti nemovitostí (meziročně +12,2 %), kde však podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka došlo k výraznému poklesu zaměstnanosti. Polepšili si zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách, kde mzda vzrostla o 11,3 %. V největším odvětví z pohledu zaměstnanosti, ve zpracovatelském průmyslu, vzrostla průměrná hrubá mzda o 2,0 %.  

Pokles mezd zaznamenaly obory nejvíc zasažené pandemií. Jde zejména o kulturu (−5,1 %), oblast ubytování, stravování a pohostinství (−2,6 %).

Zdroj: Český statistický úřad

Zrušení superhrubé mzdy suplovalo zvýšení mezd ze strany firem

Podle Miroslava Nováka z Akcenty vývoj mezd v prvním kvartále dál výrazně ovlivňovaly mimořádné faktory související s pandemií covidu-19, když řada zaměstnanců pobírala náhradu mzdy či ošetřovné. Navíc došlo ke zrušení superhrubé mzdy, což mělo pozitivní dopad na výši mezd v čistém vyjádření, takže podniky nebyly příliš nuceny mzdy zvyšovat. A do vývoje průměrné mzdy zasáhly i revize z let 2019 a 2020, uvedl.

Český statistický úřad revidoval celý loňský rok, a to z původních +4,4 % na +3,2 %. Na této úrovni byla i loňská inflace, a reálně tak mzdy loni stagnovaly. Směrem vzhůru byl naopak revidován rok 2019, kdy nominální mzdy vzrostly o 7,9 %, což je o 1,5 % více než před revizí.

Růst mezd zrychlí ve 2. čtvrtletí

Růst mezd v začátku letošního roku oproti 4. čtvrtletí 2020 zpomalil i v důsledku odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, které se vyplácely v průběhu čtvrtého čtvrtletí. Reálně, po odečtení inflace, průměrná mzda rostla o 1,0 %. Zaměstnanost po přepočtu na plné úvazky oproti loňsku i nadále klesala, tempo tohoto poklesu se však zmírnilo z 2,4 % na 1,4 %.

Meziroční růst mezd pravděpodobně zrychlí ve druhém čtvrtletí letošního roku. Podle Miroslava Nováka na to bude mít stále vliv pandemie, i když nepřímo. Ve 2. čtvrtletí je nutné počítat se silným meziročním růstem průměrné mzdy, za kterým však budou stát mimořádné faktory v podobě velmi nízké statistické základny v kombinaci s vyplácením mimořádných odměn (opět odměny zdravotníků, pozn. red.). Druhá polovina letošního roku však bude pravděpodobně ve znamení utlumeného vývoje mezd, když v soukromém sektoru bude pro letošek převládat opatrnost ohledně nárůstu mzdových nákladů, doplnil.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka je však trh práce pod tlakem nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, a proto lze předpokládat, že tlak na růst mezd v některých tržních odvětvích opět zesílí. Postupně by se měla vzpamatovávat i lockdownovaná odvětví, a proto by růst mezd měl opět mírně zrychlit. Žádný dramatický skok však v letošním roce čekat nelze, uvedl.