... jelikož se země liší sociálními systémy. Ve státech se silným sociálním systémem si člověk nemusí šetřit na důchod, zatímco například v Irsku si šetřit musí. Podobně to je se zdraviotnictvím. Jinými slovy zbyde mu méně peněz na ostatní věci.
Ono je to spíše naopak. Ve státech se silným sociálním systémem stát obere pracujícího na daních natolik, že po úhradě nezbytných výdajů už mu na ty ostatní věci skoro nic nezbude.
No ve Švédsku a Norsku je docela dost silný sociální systém a přesto mají docela vysokou kupní sílu. Jo tam bych chtěl žít:)). Jenom nevím co s těmi penězi dělají. Já mám cca 1/4 toho co oni a žiju si dobře.
Ono se to rozkutálí snadno. U nás mít pěkný 3+1 v OV na hypotéku, Oktávku, jednou ročně na hory a jednou ročně k moři znamená "slušně si žít". (A je to bezesporu v pohodě.) V bohatší zemi by takový člověk měl prostě velký dům místo bytu, Mercedes místo Oktávky, na ty hory a k moři by jel stejně, ale utratil by tam 3x tolik...v pohodě to v součtu hodí čtřikrát vyšší výdaje.
Ono se ale u techto zemi docela lisi nazory na to, co je pricina a co dusledek. Maji stedry socialni system proto, ze si na nej nejdrive vydelali? Nebo jejich stedry socialni system vede k blahobytu? Kdyz se to nekdo snazi u nas napodobit (a neni to tak davno) a vezme to spatnym smerem, tak vysledek za moc nestoji...
Soc. stedrost vede k projidani, ne blahobytu. Vysoke dane, kterymi je Skandinavie neblaze proslula, ubiji iniciativu. Socialismus v kazde forme si pod sebou reze vetev, zalezi jen na rychlosti. Zil jsem ve Svedsku a uz mi to stacilo.
To jsou jen ideologické žvásty.
Důležita je mimo jiné kvalita života, nejen výše daní. Ta je např. ve Švédsku mnohem výš než třeba v USA. Musím - li žít v systému, který spíše než lidskou společnost připomíná boj v džungli, spotřebuji mnoho svých nejen fyzických, ale především duševních sil na pouhopouhou režii, kterou potřebuji k neustálému boji s konkurenty. Ne náhodou jsou Američané velmi často uzlíčkem nervů, závislým na rozhovorech se svým psychiatrem a spousta z nich si vybojované peníze ani nijak zvlášť neužije. Kromě toho - aby si udrželi aspoň zdání životní úrovně, obrovské množství z nich žije na dluh, což právě teď narazilo na své limity.
Chce to trochu rozumu. Je třeba pilně pracovat, ale také třeba žít. V džungli jen makáte, bojujete a nakonec z toho nic nemáte. Výše čísla na kontu vás šťastným neudělá a ti, kteří tou džunglí manipulují vámi stejně pohrdají.
Nejsou to žvásty, ale realita. Využijte levných letenek, zaleťte si do Švédska a navštivte imigrantské slumy na předměstích. Tuny imigrantů spolykávají velkou část daní a jsou vnímáni jako vážný problém.
Podívejte se na páteční fronty před Systembolagety (státní monopolní obchody s lihovinami - mají tam už léta prohibici, ale nefunguje). Zde uvidíte pro změnu místní 'socky'.
Operovat s extrémy je k ničemu, obojí jsou špatné.
Nebuďte otroky systému, snažte se být na něm co nejvíc nezávislí.
Problém s imigranty je přece trochu něco jiného. Také nechápu, proč některé země v tomto směru nepřitvrdí. Předpokládám, že jejich občané platí daně hlavně kvůli sobě a nikoliv kvůli mnoha imigrantům, kteří zemi nic nepřinesou. Proč do toho pletete "prohibici" ? Ve Skandinávii je to prostě tradiční záležitost.
Např. takové Švédsko je extrémům daleko více vzdáleno než USA, kde právě teď - zdá se - svoji ultraliberální ekonomiku právě dovádějí k dokonalosti a škodní na tom nejspíš budeme i my.
Pravda pravdoucí, dokonce samotné úroky z dluhu již převyšují výdaje na rodinné a dětské zabezpečení, zdravotní náklady a starobní důchody. http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=519
To by mě zajímalo v kterém státě si nemusí tamější občané šetřit na důchod, ještě jsem neslyšel že by průměrný důchod byl roven nebo převyšoval průměrnou mzdu.
Také se domnívám že štědrý sociální systém kráčí ruku v ruce s vysokým zdaněním, ať už přímým nebo nepřímým.