Názory k článku Profesionální sportovci si mohou uplatnit 60% paušál. A to i zpětně
-
ERT (neregistrovaný)
Zajímalo by mě, který z 80 oborů volné živnosti má sportování jako být. Protože vázaná, řemeslná nebo koncesováná živnost sportování není. Taky bych si docela rád přečetl tu fakturu: "Fakturuji vám dvě hodiny na place a šest gólů." :-)
Sportování je přece naprosto jasný výkon nezávislého povolání, stejně jako autorská činnost...
-
P2010 (neregistrovaný)
Odhaduji že reklamní činnost: "Dvě hodiny běhu na hřišti s logem vaší firmy na tričku a za to fakturuji 5 mega" :-) Ostatně o nějaký sport už tam dávno stejně nejde.
Druhá možnost je, že se sám soud chytil do pasti nesmyslných zákonů, protože třeba činnosti v oboru IT spadají do obou kategorií (40% i 60%), takže si vždy vyberete špatně.
-
ERT (neregistrovaný)
No já právě jsem programátor a advokát mi říkal, že musím mít ŽL. Daňový poradce mi říkal, že to je nezávislé povolání (autorská činnost) a mohu uplatnit jen 40% paušál a ŽL mít nemám. Tak si to přeberte...
Když budu fakturovat na ŽL a uplatním 60% paušál, přiběhne teta z finančáku a doměří mi daň i s penále.
Když nebudu mít ŽL a uplatním 40% paušál, přiběhne teta z živnostenského úřadu a dá mi pokutu za neoprávněné podnikání.
Český Kocourkov.
-
P2010 (neregistrovaný)
Já vím, došel jsem ke stejnému závěru.
Nicméně ta varianta 40% je mírně nebezpečnější, protože pokud si takto "neoprávněným" podnikáním přijdete na více než 50 000 Kč (což pravděpodobně ano), jedná už se dokonce o trestný čin, A to je asi větší průšvih, než doměření daně a penále. Neřeší to ani to, že budete mít pro jistotu v šuplíku ŽL, ale zároveň pro jistotu počitat jen 40% paušál. To prý taky najde.
Ono taky záleží na tom, jak přesně formulujete text na faktuře.
Nicmémě tohle je přesná ukázka typického bordelu v ČR ve všem.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Nezávislé povolání by to bylo, kdby hrál Lafata + xy + další proti Řezníčkovi + dalších 10 jmen. Pokud ale hraje Sparta se Slávií, tak to nezávislé povolání není, protože sportovec vystupuje nikoli pod svým jménem, ale pod jménem fotbalového klubu. Zaměstnání je taky problém, protože tam není pevně daná pracovní doba ani pracoviště (hraje se na více stadionech po republice, u reprezentace i v zahraničí). Jak by se pak platila třeba baráž, jako přesčasy apod.? On se na to Zákoník práce prostě nedá tak jednouše napasovat.
-
ERT (neregistrovaný)
Jarmilo, já nezpochybňuji, že sportování v daném kontextu je výkon SVČ. Nejde mi ale do hlavy, jak to soud mohl podřadit pod živnostenské podnikání - když se podívám do živnostenského zákona, tak v něm prostě nenenajdu, kam sportování šoupnout. Na druhou stranu v § 3 není sportování vysloveně vyloučeno... Toto mimochodem potvrzuje, jak je celá koncepce živnostenského zákona absurdní a hloupá.
-
P2010 (neregistrovaný)
Nevím jak teď, kdy už jsou vlastně všechny obory volných živností jak jedna velká volná živnost, ale dříve když se ještě lpělo na oborech a za každý další se muselo platit 1000 Kč existovala možnost zapsat obor nový. Tedy že jste měli ŽL na svůj vlastní specifický obor. Možná se nějak využilo tohodle.
-
Hunter (neregistrovaný)
Já bych řekl, že většina sportovců vydělá pod milion.
Naopak přes milion bude jen těch "horních 10 %" - ale to jsou zároveň právě ti, co bývají v televizi.
Na druhou stranu, ve chvílí, kdy těmto milionářům příspívám ze svých daní, ačkoliv mě vůbec nezajímají a nepřinášejí mi žádné služby či pozitiva, které bych jakkoliv mohl využít, tak je mi už asi jedno, jak to daní.
To že skupinový profesionální sport je bordel na kolečkách a jedna velká párty placená z peněz daňových poplatníků snad vědí všichni. -
Máte pravdu v tom, že se na to nedá ZP "jednoduše napasovat", stejně jako nelze napasovat ZP třeba na to, že část včelařů prodává med prostřednictvím svého svazu (spolku), přičemž některým často místní organizace půjčují větší nebo menší část vybavení, tedy poskytují prostředky k výkonu výdělečné činnosti, což by někdy mohlo při rigidním výkladu indikovat závislou činnost.
A poznamenávám, že sportovní klub zpravidla bývá (a v případě Lafaty a AC Sparta Praha je) také zapsaným spolkem, přičemž základní definice spolku dle § 214 NOZ je velmi jednoduchá: (1) Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.
Spolek má "právní osobnost", tedy jedná navenek svým jménem. Hraje-li tedy spolek AC Sparta Praha proti jinému spolku, je nutno na utkání pohlížet jako na "naplňování společného zájmu členů spolku", respektive obou spolků, a jednání navenek pod názvem spolku je zejména u kolektivních sportů obvyklé a pochopitelné ;-).
Spolek přitom není subjektem zřízeným za účelem podnikání, který by byl povinen přednostně zajišťovat svou činnost prostřednictvím zaměstnaců. Naopak, přepokládá se, že ji zajišťuje zejména prostřednictvím členů, či jiným způsobem.
Podnikání ovšem může být vedlejší činnost spolku, m.j. například z důvodu využití majetku spolku či k podpoře hlavní činnosti. Z podstaty defininice přitom plyne, že spolky mohou zakládat k uspokojování společných zájmů fyzické i právnické osoby a podnikatelé i nepodnikatelé.
Z uvedeného plyne, že vztah hráčů a klubů může být velmi variabilní (přičemž ani zaměstnanecký není vyloučen) a rozhodně jej nelze napasovat do nějaké šablony dle pracovního práva.
-
ViR (neregistrovaný)
Viz: 74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti
"Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénů, koupališť, fit-center, saun) a jejich pronajímání k bezprostřednímu použití spotřebiteli k provozování sportovní a tělovýchovné činnosti a k regeneraci a rekondici. Při provozování tělovýchovných zařízení a zařízení pro regeneraci a rekondici kromě výše uvedených činností i činnosti spojené s poradenstvím a metodikou nabízené služby. Organizování a pořádání sportovních soutěží a činnosti sloužící podpoře a propagaci sportu. Činnost agentů a agentur zastupujících výkonné sportovce za účelem zajištění účasti na sportovních soutěžích a podobně. Činnost výkonných sportovců, případně rozhodčích, provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku.
Obsahem činnosti není poskytování tělovýchovných služeb (činnost trenérů) ani činnost amatérských výkonných sportovců." -
Dobrý den, nejde o to, která to je živnost, ale o to, že zákon o daních z příjmů ani jiná právní úprava činnost profesionálních sportovců nikde nedefinuje, takže podle mě soud musel rozhodnout takto....Není to vina soudu ale nejasné legislativy, která tím dává prostor pro obojí řešení...
Zdravím, Hájková
-
SpookY (neregistrovaný)
Nechápu co se řeší:
1) sportovec používá nářadí klubu, nikoliv svůj osobní balon, hokejku či branku
2) vystupuje v dresu klubu, nikoliv jako samostatné osoba
3) pracuje v čase a místě, kde mu klub určí (stadion, sportoviště, tělocvična)
4) je placen z rozpočtu klubu, má smlouvu s daným klubem
5) spolupracuje s dalšími zaměstnanci klubu (spoluhráči, trenér, masér)
... pokud tohle nesplňuje kritéria zaměstnance, tak už nevím co. Takže pěkně všechny odvody jako u ostatních zaměstnanců - tj. nějakých 55% ze superhrubé na daních, sociálním, zdravotním atd...
-
* (neregistrovaný)
Já to chápu tak, že žaloba zněla, tudíž soud řešil, nikoli Švarcsystém (což by bylo relevantní k tvým otázkám), ale zda bylo protizákonné použít 60% paušál.
Jinak řečeno, Lafata podal žalobu, zda sportovec smí použít 60% paušál. Soud konstatoval, že zákon sportovci toto nezakazuje. A protože soud neřešil, zda Lafata a Sparta provozují Švarcsystém, soud nepotvrdil že by Lafata ve všem postupoval zákonně. Takže mě osobně to vychází na to, že další kolo bude kontrola a soud na Švarcsystém. Protože konání Sparty a Lafaty má zcešla jasné znaky Švarcsystému. Ale uvidíme.
-
Tedy, ne že bych nějak zvlášť miloval profesionální sportovce, nicméně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. listopadu 2011 se spis. zn. 2 Afs 16/2011 to, zda je či není profesionální sportovec zaměstnacem takto nevidí.
A výslovně uvádí, že: „Činnost profesionálního sportovce není jednoduše podřaditelná pod pojem závislá práce ve smyslu § 2 odst. 3. Zákoníku práce z roku 2006."
Dále soud zaujal stanovisko, že: "Obligatorní podřízení činnosti profesionálního sportovce režimu zákoníku práce by značně ohrozilo samotnou existenci profesionálního sportu, zároveň by se to jevilo jako velmi nevýhodné pro jednotlivé sportovce."
K tomu si dovolím doplnit "pozici", respektive "právní výklad" od advokátní kanceláře Accace Legal s.r.o., uvedený na serveru Podnikatel: "...je nezbytné v tomto kontextu zohlednit základní zásadu pracovního práva, podle které pracovní právo a zákoník práce slouží k ochraně postavení zaměstnance nikoliv vnucení statusu zaměstnance osobám, pro které je to nevýhodné, a v neposlední řadě nutno aplikovat i zásadu smluvní volnosti. Pokud je pracovněprávní vztah pro profesionálního sportovce spíše nevýhodný a profesionální sportovec i sportovní klub mají vůli uzavřít jinou než pracovní smlouvu k úpravě svých vzájemných poměrů při výkonu sportovní činnosti pro sportovní klub, nelze jim v tom bránit a považovat takové ujednání za protiprávní."
-
jehovista (neregistrovaný)
Ten pravni vyklad je totalni nesmysl.
"slouží k ochraně postavení zaměstnance nikoliv vnucení statusu zaměstnance osobám, pro které je to nevýhodné"
Nevyhodne to je pro vetsinu zamestnancu. Proc by byl jinak ilegalni svarcsystem? Kdyz dam vypoved a necham se na stejnou praci zamestnat na ZL, tak by to v pripade pokuty bylo za 5 mega pokuty.
ČLÁNKY DO MAILU