Hlavní navigace

Proč potřebujeme v Česku cizince? Jejich práce pomáhá platit naše důchody

23. 11. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Často slýcháme stížnosti, kolik je kolem nás cizinců. Ano, momentálně jich je tu celkem přes 1,1 milionu, což je zhruba 10 % populace. Tito lidé však významnou měrou pomáhají platit důchody českým seniorům. Počet důchodců bude stále stoupat a bez důchodového pojištění cizinců se neobejdeme.

Česká populace stárne a počet důchodců neustále narůstá. Rozpočtový deficit se rok od roku zvětšuje, ale zvyšuje se také částka, kterou Česká republika na důchodech každoročně vydá. Důchody navíc rostou mnohem rychleji než platy, v posledním roce díky mimořádným valorizacím a v příštím roce ještě navíc díky „výchovnému“, tedy 500 Kč k důchodu za každé vychované dítě jednomu z rodičů (nejčastěji ženám).

Stát hledá možnosti, kudy by peníze do veřejných financí přivedl, aby měl na mandatorní, tedy povinné výdaje, kterými jsou například právě důchody.

V současné době na výplatu důchodu pro jednoho seniora vydělává 2,8 osob v produktivním věku. Pokud by se na veřejných rozpočtech a na počtu ekonomicky aktivních lidí nic nezměnilo, za 40 let už by na jednoho důchodce vydělávalo jen 1,7 osob. Aby bylo možné důchody ufinancovat, lidé by z výdělku museli odvádět mnohem vyšší důchodové pojištění, než je dnes, a nebo stát musí vymyslet způsob, kde vzít peníze odjinud.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) z června 2022 bylo v ČR 5 026 400 ekonomicky aktivních, zaměstnaných osob ve věku 15–64 let. Dalších 128 200 bylo nezaměstnaných.

Problém je, že od 30. let se začne nabalovat dlouhodobá nerovnováha, která je dána tím, že veřejné finance jsou hodně citlivé na demografický vývoj. To znamená, kolik lidí je v těch věkových kohortách, kdy mohou pracovat a kolik lidí je v těch věkových kohortách, kdy už pracovat nemohou, uvedl v září 2022 při prezentaci zprávy o dlouhodobé udržitelnost veřejných financí člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. V horizontu 50 let se struktura populace výrazně změní, a to tak, že věkové kohorty nad 65 let a více budou procentuálně narůstat, a to asi o 700 tisíc osob. Tito lidé jsou většími konzumenty veřejných financí, jako jsou starobní důchody, zdravotní péče, příspěvky na péči. Veřejné finance začne tlačit do těch deficitů, dodává. Nejhorší situace bude podle Jana Pavla kolem roku 2058, kdy jenom důchodový systém vygeneruje deficity kolem 4 % HDP.

Na české důchody přispívají cizinci téměř jednou desetinou

Možná vás to překvapí, ale podle informace Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kterou poskytlo pro Měšec.cz, se v září 2022 na výplatách českých důchodů podíleli cizinci 9,1 %. Tedy téměř z jedné desetiny. Na konci roku 2021 to bylo 7,4 %. Jedná se o počet osob se zahraničním občanstvím v zaměstnaneckém poměru nebo OSVČ.

Z těchto údajů je zřejmé, že se na přilepšení do důchodového systému v roce 2022 podíleli zásadní měrou ukrajinští uprchlíci.

  • Stát letos, od ledna do září 2022, podle informací Ministerstva financí na důchody vybral v rámci důchodového pojištění 469,87 mld. Kč.
  • A naopak na důchodech vyplatil 491,19 mld. Kč.
  • Výdaje překročily příjmy o 21,32 mld. Kč.

Pokud by u nás cizinci nepracovali a nepomáhali „krmit“ náš důchodový systém, stát by získal o 9,1 % méně, což by bylo jen 427,11 mld. Kč, saldo už by bylo v minusu o 64,1 mld. Kč.

Počet cizinců se u nás od roku 2010 zvyšuje, jak ukazuje graf Českého statistického úřadu. Ten čerpal data od Ředitelství služby cizinecké policie.

Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu 2004 - 2021

Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu 2004–2021

Autor: Český statistický úřad

Počet cizinců se u nás za poslední 3 roky zdvojnásobil

Letošní rok však zaznamenal významný posun, a to zejména v udělených přechodných (dlouhodobých) pobytech. Ty dostaly občané Ukrajiny, kteří k nám utekli před válkou.

  • Ke konci října 2022 u nás podle dat Ministerstva vnitra žilo celkem 1 103 143 cizinců z celého světa. Jde o cizince jak s přechodným, tak i trvalým pobytem. To je zhruba 10 % z celkové populace.
  • Trvalý pobyt má 332 511 z nich, ostatní, tedy 770 632, jsou zde přechodně.
  • To je téměř jednou tolik, než například na konci roku 2019. Celkem v ČR žilo 595 881 cizinců z celého světa,
  • z toho trvale 300 684, přechodný pobyt zde mělo jen 295 197 osob.
Porovnání počtu cizinců v letech 2022 a 2019
Země Přechodný pobyt 2022 Trvalý pobyt
2022
Přechodný pobyt 2019 Trvalý pobyt
2019
Bulharsko 10 484 7147 11 469 5714
Polsko 6656 11 263 10 861 10 906
Německo 9520 4633 16 937 4541
Rumunsko 13 380 6212 12 526 4298
 Rusko 19 853 23 741 16 049 22 158
Slovensko 55 051 61 862 68 233 53 045
Ukrajina 533 355 93 145 58 588 86 930
Vietnam 10 995 55 059 9474 52 478

Bez cizinců se neobejdeme, říkají firmy

Bez zahraničních pracovníků se neobejde nejen náš důchodový systém, ale také firmy, zejména v průmyslu.

V podnicích, které zaměstnávají zahraniční pracovníky, tvoří cizinci podle průzkumu Svazu průmyslu zpravidla do 10 % z celkového počtu pracovníků. Nejčastěji potřebují zahraničními pracovníky obsadit nedostatkové profese v kategorii řemeslník nebo operátor strojů a zařízení. Z nich se mohou vypracovat i na vyšší a kvalifikovanější pozice. Záleží na jejich schopnostech a jak se vypořádají s jazykovou bariérou, uvádí na svých webových stránkách Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPDČR).

Svaz požaduje po vládě, aby zkrátila a zjednodušila administrativu, která je spojená se zaměstnáváním lidí přicházejících ze států mimo Evropskou unii. Firmy, které jsou sdružené ve SPDČR, mají zájem zejména o pracovníky ze zemí EU a také o ukrajinské občany.

Při najímání pracovníků ze zemí mimo EU však firmy narážejí na dlouhé lhůty, obří byrokracii a zdlouhavé správní řízení. Lhůty jsou dlouhé například z pohledu čekání na vízum. Z pohledu administrativy jde o velké množství požadovaných dokumentů, často se požadavky na dokumentaci mění. Rovněž při prodlužování zaměstnanecké karty, kterou cizinec potřebuje pro dlouhodobý pobyt v Česku, je lhůta pro podání žádosti velmi dlouhá, uvedla pro Svaz Klára Pokorná, vedoucí personálního oddělení pardubické chemičky Synthesie.

Chystá se reforma pracovní migrace

Ministerstvo práce a sociálních věcí už začalo připravovat reformu pracovní migrace, která má za cíl zavést flexibilní systém výběru a získávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí a zrychlení náboru pracovníků v nedostatkových profesích. 

Z dlouhodobého hlediska bude v příštích letech na český trh práce vstupovat méně pracovníků, než jaké jsou potřeby naší ekonomiky. Dnes jsme představili zjištění projektu i obrysy připravované reformy pracovní migrace. Tuto koncepční změnu chceme příští rok předložit. Budeme úzce spolupracovat i s dalšími resorty, zejména Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

skoleni_29_11

Počet humanitárních dávek pro ukrajinské uprchlíky klesá, daří se jim najít práci Přečtěte si také:

Počet humanitárních dávek pro ukrajinské uprchlíky klesá, daří se jim najít práci

Česká republika má zájem především o kvalifikované pracovníky v perspektivních oborech. Proto MPSV plánuje zavést bodový systém, který bude upřednostňovat vzdělané a zkušené lidi, kteří dostanou delší a kvalitnější pobytová i pracovní oprávnění.

U méně kvalifikovaných pozic, které se dlouhodobě nedaří obsazovat tuzemskými pracovníky, bude možné zkrátit dobu pro nábor nových zaměstnanců. Základním pravidlem ale bude i nadále priorita udržení tuzemské zaměstnanosti. Česká republika si dlouhodobě drží velmi nízkou míru nezaměstnanosti. Je vůbec nejnižší v celé Evropské unii. Cílem tedy je zrychlit celý proces a zachovat ochranu tuzemského trhu práce, říká ministr Jurečka.

Víte, že:

  • Současný počet cizinců v ČR, tedy něco přes 1,1 mil. lidí, by zaplnilo plochu 50 stadionů SK Slavia Praha. (Převzato z projektu (DEZ)INFORMACE, který je financován Ministerstvem vnitra a Evropskou unií.)
  • Nejvíce cizinců je zaměstnáno v průmyslu (30 %), v administrativních a podpůrných činnostech (18 %), v maloobchodu, velkoobchodu a stavebnictví (9–10 %), nejméně jich pracuje ve veřejné správě (0,2 %).
  • Na sociálních dávkách bylo cizincům v roce 2021 vyplaceno pouhých 3,6 % z celkového objemu všech sociálních dávek, z toho přes 2 % dostali občané EU, zbylých 1,5 % cizinci ze 3. zemí.
  • V roce 2021/2022 studuje na českých vysokých školách 53 000 zahraničních studentů. Nejčastěji jde o studenty ze Slovenska (20 940), z Ruska (8116) a z Ukrajiny (4419).
  • V roce 2021 bylo v ČR trestně stíháno 6434 cizinců, což činí 9,3 % z celkového počtu stíhaných osob. Tyto počty zahrnují jak cizince z EU, tak i ze 3. zemí. Trestná činnost má pro „třetizemní“ cizince dopad na jejich další pobyt v ČR. Pokud se dopustí trestného činu cizinec s přechodným pobytem a byl pravomocně odsouzen, Ministerstvo vnitra mu povolení k pobytu zruší. Mezi trestně stíhanými převažovali v roce 2021 Slováci (2199), Ukrajinci (1730), Poláci (378) a Rumuni (295).
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).