Hloupý, kdo v minulosti stavební spoření nevyužil. Teď by byla zase hloupost nové zakládat. Lituji lidi, jejichž smlouvy jsou v etapě vázací, takže by případnou výpovědi přišli ještě o více, než když to nechají doběhnout. My jsme již dvě smlouvy vypověděli, obě byli po vázací lhůtě, takže přijdeme "jen" o část letošní státní podpory. Osobně si myslím, že stavební spoření má u nás jako forma spoření odzvoněno. Myslím, že na Nečasovu vládu bude hodně lidé vzpomínat jako na vládu nikoliv rozpočtové odpovědnosti, jak se sami rádi nazývají, ale jako na vládu národního úpadku či hrobaře české ekonomiky.
Však ještě není všem dnům konec. Wüstenrot od 1. 10. zvýšila úrokovou sazbu pro nově uzavírané smlouvy na 2,5 % a lze očekávat, že jak se bude blížit konec roku, tak že budou reagovat i ostatní stavební spořitelny (zvýšení úroků, snížením poplatků nebo obojím). Takže když uzavírat, tak raději až v druhé půlce prosince, to uvidíme s čím stavební spořitelny přijdou.
Všechno zcela určitě nesmysl není, ale stavební spoření v české podobě ano. Uveďte jediný příklad okolního státu, kde funguje stavební spoření se státní dotací, u kterého není omezena účelovost. Jelikož se Vám to nepovede, nezbude Vám než konstatovat, že kolega výše, narozdíl od Vás, mluví pravdu.
V okolních státech jsou zase jiné výhody, které u nás nemáme. Např. velké zvýhodnění automobilů na ekologický pohon (LPG, elektromobily), "šrotovné" na pořízení nového vozu, pokud zlikviduju své staré auto, možnost odečíst si peníze vynaložené na dopravu do zaměstnání od základu daně i pro zaměstnance. Ať mi tohle náš slavný stát poskytne také a odpustím mu, že zbořil stavební spoření.
Hloupost? Víte kolik lidí si mohlo s pomocí stavebnímho spoření pořídit či zrekonstruovat vlastní bydlení? Víte jaký díky tomu nastal rozmach trhu s byty, s bytovým vybavením, či stavebnictví? A to vše přineslo státu finance v podobě daní, takže díky spoření a následným půjčkám stát získal mnohem více než vydal na státních podporách. Nebýt tohoto typu spoření, stát by tyto daně získal mnohem později a podstatně méně.
A druhá věc: co by asi stavební spořitelny půjčovali, kdyby spořili jen ti, kteří spoří na bydlení. Státní podpora se proto právem týkala i těch, kteří spořili jen tak (tzv. přátelští klienti) kvůli státní podpoře, neboť i jejich peníze byly použity (půjčeny) k bytovým účelům, i když jiných lidí.
Třetí věc, která z toho jasně vyplývá: pan Nečas a jeho vláda svými zásahy do stavebního spoření sice ušetří na státních podporách, utlumí tím však výše uvedené procesy přinášející státu mnohem větší částky na daních, čili oslabí ekonomiku, a to navíc v době krize.
Co se týká metody, kterou chce vláda podle tvrzení některých novinářů omezit státní podporu stavebnímu spoření, považuji ji za protiústavní. Stejně, jako mám podle ústavy právo vědět za jakých podmínek budu pracovat (mzda, daně, pracovní povinnosti) dříve než podepíši smlouvu, stejně tak mám právo vědět, za jakých podmínek (úrok, daň,...) budu spořit, než uzavřu smlouvu o spoření a než na spoření vložím peníze. Dopad novináři prezentovaných změn na stávající smlouvy se mi proto jeví jako zcela protiústavní, a pokud parlament schválí retrospektivní změnu zákona o dani z příjmu, která se bude vztahovat zpětně na letošní příjmy či na příjmy ze spoření v letošním roce, pak své nároky budu bránit soudní cestou. A věřím, že nebudu sám.
Před dvaceti lety tj. roku 1990 jsem měl plat 2.650 Kč. Teď jsem odcházel do důchodu s platem 29.000 Kč. Jistě, z jiné pozice, ale mluvit o stagnaci mezd je nesmysl. Jinou záležitostí je kupní síla. Levná pracovní síla? Ani náhodou. Kolik myslíte, že jsem stál svého zaměstnavatele po zaplacení všech povinných odvodů? (nebyl jsem státní zaměstnanec)
Jen pro vaši informaci, něco k té pohádce o levné pracovní síle u nás. Pracuji v mezinárodní firmě, máme pobočky po celém světě. Nedávno jsem viděl porovnání nákladů na pracovníka v různých zemích (po započítání všeho, tedy odvodů, povinných pojištění, adminstrativního overheadu, atd) a jeden produkční pracovník u nás byl stejně drahý jako v UK nebo US. Částečně za to mohly vysoké nájmy prostor u nás, ale větší měrou se na tom podílely odvody a náklady na administrativu. Například zatímco u nás máme na administrativu oddělení o dvaceti lidech, v US veškerou administrativní práci pro stejně velký kolektiv zvládá jedna pracovnice polovinou své pracovní doby. Tak se pak nedivte, že jsou u nás tak nízké platy, když většinu seberou ouřadové - příživníci, nařízení na vyživování do firem zákony vynucujícími nesmyslné administrativní činnosti.
Akorát z toho udělal paskvil ještě větší. Místo aby tohle nesmyslné a drahé přerozdělování peněz okamžitě zrušil, tak udělal ze spousty střadatelů rukojmí kterým nezbývá nic jiného než bezmocně sledovat jak jejich peníze znehodnocuje stát a spořitelny dokud nevyprší vázací doba.
Bylo by dobré si přečíst taky někdy zákon o stavebním spoření a kdy byla smlouva uzavřena http://www.finance.cz/financovani-bydleni/zakony/o-stavebnim-sporeni/