Odpověď na otázku proč mají méně peněz je jednoduchá . Všichni , podtrhuji opravdu
všichni pracovníci mimo státní sektor mají za srovnatelnou práci méně peněz. Je to důsledkem služebního zákona, činností odborů ve státní správě a politiky vlád , bez ohledu na realitu v soukromém sektoru. U nás růst ve státním sektoru působí silně proinflačně. Na druhé straně provozovatel neziskových organizací, mezi nimiž jsou i nadnárodní organizace (např. Armáda spásy, církve ) musí zajistit pokud chce efektivně svou činnost zajišťovat dostatečné zdroje ( pomocí vedlejší činnosti , darů a dotací) . Nelze však vyžadovat dotace na dorovnání odměňování zaměstnanců na jakoukoliv okolní úroveň. V těchto organizacích by měli pracovat především dobrovolníci a pouze v případě specifických nároků by se měli zapojit profesionální zaměstnanci. Chtěl bych vědět jaké procento např. v Armádě spásy v zahraničí jsou bezplatní dobrovolníci a kolik je zaměstnanců. V případě , že drtivá většina veřejně prospěšné činnosti je provozována zaměstnanci , nemá taková činnost ekonomický smysl a měla by být ponechána na profesionálních organizacích k tomu určených.
A v čem jsou ti zaměstnanci neziskovek tak výjimeční proti všem ostatním zaměstnancům nestátních organizací, že by měli mít nárok na zvláštní zacházení? Fakt tohle autorka myslí vážně? Znám spoustu administrativních pracovnic v privátní sféře, které mají méně než ve státních službách, až i jim "dojde trpělivost", tak by to měl taky dorovnat stát? A proč ne zaměstnavatel? Znám dokonce pár lidí z ochranky státního úřadu (v podstatě hlídači kamer) a i ti mají výrazně vic, než hlídači kamer v supermarketech za stejnou práci nebo dokonce - na tom úřadě - za práci méně rušnou. Takže až hlídačům v supermarketech "dojde trpělivost", měl by rozdíl zacvakat stát? A není to od autorky diskriminace podle vykonávané práce, že hájí jen jednu skupinu zaměstnanců?
12. 4. 2023, 11:33 editováno autorem komentáře