Problémem je i nepřehledná struktura poplatků, ostatně je to v článku i zmíněno. Např. u spotřebitelského úvěru jsem se se všemi poplatky dostal na o cca 4 procentní body vyšší efektivní úrok, než bylo slibováno.
Nebo mých oblíbených 150Kč za vedení účtu k hypotéčnímu úvěru: kromě obecných floskulí a „mají to všichni“ jsem se nikdy nedozvěděl, za co vlastně ten poplatek platím. Jistě, za to, že mohu mít u té banky hypo úvěr. Jenže jak to, že stavební spořitelny s velice podobným produktem takový poplatek nemají? Hmm…
Prostě banky mají u mně velký černý puntík a ještě stále dělají vše pro to, aby jim i zůstal.
Když se dají využít. Klient samozřejmě může strávit spoustu času tím že bude zjištovat co který ten název poplatků značí, ale skoro nikdy nemá možnost ho odmítnout. A i kdyby je znal, tak by musel znát navíc bankovní procesy aby poznal kdy jsou mu účtovány.
Čili ho nezajímají ani tak názvy a popisy několika desítek (možná stovek) poplatků, ale to co bude používat, ale se vším všudy. Takže
- vybírám z bankomatu stojí tolik a tolik
- vybírám u pokladny, stojí tolik a tolik
- platím z účtu přes internet, stojí tolik a tolik
- platím z účtu v bance stojí tolik a tolik
To si každý dokáže spočítat sám, a co je v poplatcích nad to, už ho nezajímá. Takže pěkně reklamovat u banky, nebo rovnou k soudu že mě banka ošidila. Na trapnou výmluvu že to je za jakési transakce čí zaúčtování či co, je odpověď, že jsem si nic takového neobjednal a ani nečerpal…
Navrhuji zavést tzv. informační minimum, tj. jednotnou metodiku pro výpočet několika základních (řekněme do 10) bankovních úkonů a tu stanovit jako bankovní informační minimum. Něco, jako se povedlo u tzv RPSN.
Tím spotřebitel dostává základní srovnávací měřítko.
Pokud vyžaduje specifické služby, už by bylo na něm, jak si to z ceníků vyzobe sám.
Jinak přesun poplatků z běžných služeb do „pokut“ za nedodržení pravidel mi nepřijde špatné, dokonce si troufám tvrdit, že je to do jisté míry i výchovné. Pokud to tedy není přivedeno ad absurdum, jak to mají ti podomní finanční půjčkovatelé.
Děkuji, pobavil jsem se. Zejména tím výrokem, že bankovní služby (sedmé nejdražší v EU, kde v příjmu jsme asi tak pětadvacátí) nejsou drahé. Jenom lituji toho, že nikdy nebudu mít možnost naúčtovat autorovi článku dvojnásobek či trojnásobek místně obvyklého a přiměřeného. Se škodolibou poznámkou „v EU to není drahé“.
Bankovní účet považuji za „malé zlo dnešní doby“, bez kterého dnes prakticky nelze existovat: „Zkuste dnes nutit zaměstnavatele aby vám výplatu dával v hotovosti“. Proto se tímto stavem vůbec netrápím a snažím se naopak využít všech výhod které účet v bance přináší.
Jediná kritéria, jakožto uživatele osobního nepodnikatelského účtu, která mám jsou:
- Musí to být spolehlivé. Jsem skromný a nechci využívat všech možných dostupných služeb které banka nabízí, ale když už nějakou službu používám a potřebuji ji musí fungovat spolehlivě.
- Kontrola účtu a příkazy bance mě nesmí otravovat a připravovat o čas.
- Banka si ze mně nesmí dělat konzumenta nevyžádané reklamy. Sem tam mi něco může nabídnout, ale opatrně. Nabídky zhoršující mé postavení, jako zákazníka mne opravdu nenadchnou. Čistě telefonické nabídky neakceptuji, potřebuji čas na rozmyšlení a proto preferuji písemnou formu s telefoním číslem na poradce.
- Celkové náklady spojené s účet, které jsem schopen akceptovat, jsou 1000–1200 Kč/rok. Záleží na poskytnutých službách.
Pokud tato jednoduchá pravidla, nebo jen některé z nich, banka přestane splňovat poohlédnu se jinde.
S informacemi problémy bezesporu jsou. Banky si za ně ale mohou sami. Snaží se záměrně vytvářet složité a nepřehledné prostředí a služby.
Bankovní účet považuji za „malé zlo dnešní doby“, bez kterého dnes prakticky nelze existovat: „Zkuste dnes nutit zaměstnavatele aby vám výplatu dával v hotovosti“
Ještě jsou tu vkladní knížky, na ty lze posílat peníze bezhotovostně (tedy ze strany zaměstnavatele půjde o klasický bankovní účet) a vybírat na přepážce. Zpravidla jsou služby spojené s vkladními knížkami zdarma. Nejzajímavější pro tento účel budou nejspíš vkladní knížky České spořitelny (široká pobočková síť) a Poštovní spořitelny (možnost vybírat na každé poště).
Jinak bezplatných účtů už na na našem trhu docela dost, pokud se člověk spokojí se základními službami.
http://www.mesec.cz/…vnejsi-ucet/
Tento server navštěvuji pravidelně, takže většina zde uvedených informací pro mne není nová. Ale ne všechny informace na Měšci jsou nazírány ze správného úhlu pohledu.
Osobně se mohu vyjádřit pouze k eKontu Raiffeisen Bank, o které jsem se již zajímal. Služby „zadarmo“ nejsou vždy to nejlepší. Kdybych se měl neustále kontrolovat, zda plním všechny podmínky, které jsou s vedením účtu zdarma spojeny, asi by mě z toho brzo trefil šlak (o finnční&časové náročnosti nemluvě). Navíc pokud je nesplníte, stane se účet rázem jedním z nejdražších na trhu.
Také, v době finanční krize obzvlášť, není takovýto účet vhodný pro nikoho, kdo žije z „ruky do úst“. Je to něco podobného jako smlouva s telefonním operátorem. Za specifických podmínek, které nejsou u řady Čechů a Moravanů zase až tak výjimečné, se o vás může začít zajímat i exekutor. Měnit, či rušit, účet pokaždé když se dostanete do osobní finanční krize, jak jistě uznáte, není také nic extra.
1. Ano mám každý měsíc jinak vysokou výplatu. Rozdíl je v tisíci korunách.
2. Podmínka eKonta je splnitelná i pro méně bonitní klienty, teoreticky pro každého. Nikdo vám nebrání, v době kdy by váš vklad nebyl dostatečný, učinit výběr hotovosti a tu (nebo jen část) znovu na účet vložit. Dělá to tak docela dost lidí a poradci banky to přímo doporučují jako postup, jak lze vždy splnit podmínky spojené s vedením účtu „zdarma“.
Ve chvili kdy existuji ucty, ke kterym dostanete kartu zadarmo a vedeny jsou taky zcela zadarmo. A dokonce Vam umozni i vyber hotovosti zcela zadarmo (alespon jednou mesicne), tak mate moznost fungovat postaru. Akorat si pro penize neprijdete na uctarnu ale k nejblizsimu bankomatu. Vyberete cely obnos naraz a fungujete po starem „dobrem“ zpusobu. A tudiz to tvrzeni: „malé zlo dnešní doby“ uz neplati.
Když přijdu do autosalónu, že chci nějak sedan, tak mi řeknou „Můžete si vybrat.....“
Když jsem přišel do banky, že chci kontokorent, tak mi řekli „To my neděláme“. Po několikaminutové neplodné diskusi pak z nich vypadlo „Můžeme vám nabídnout povolený debet“.
Tolik k tomu uvadění stejných produktů pod různými jmény – banky se snaží zatajit i to, že se jedná o stejný produkt.
Nejedna se jenom o bezny ucet. Tam se ani moc v cenach orientovat nemusim, protoze mam vsechno zdarma. Ale co takova hypoteka? Urok dostanete na dobu fixace, ale muzete odhadnout jak dopadnete po fixaci? Ano banka neni vestec, takze nemuze vedet jake budou urokove sazby po tech peti letech. Jenze ona ani neposkytne zadny vzorec podle ktereho by se to dalo vypocitat. Treba bude to x% * pribor, nebo neco takove. Vy vlastne kupujete produkt na pet let dopredu, aniz by ste vedeli kolik bude nakonec stat.
Navic banky Vam novou vymeru posilaji v prumeru mesic peredem, tak abyste na to nestihli vcas reagovat a pred timto datem, nemate nejmensi tuseni jak na tom budete.
U drtive vetsiny bank kupujete hypoteku v akcni cene pro prvni obdobi fixace a nemate vubec tuseni kolik bude stat az toto obdobi pomine.
Nic, nicmene to nic nemenni na tom, ze ke kratsim nez tricetiletym fixacim, se nedozvite jak se bude procento menit.
Ale porad je to komentar k clanku, ktery rika ze se sazebniky bank daji porovnat. A prave proto se ptam jak to porovnate u neceho uceho sazbu neznate a ani vzorec podle ktereho se bude v budoucnu pocitat, kdyz ten produk je dlouhodoby.
Nechápu jak může být v Česku ‚normální‘, že banky vydělávají na tom, že škubou svoje klienty. Banka mi měla dát klientovi vydělat za to, že jí poskytne svoje peníze – nebo mu aspoň ty peníze nebrat!
Jediný, kde se tohle pravidlo drží, jsou termínovaný vklady… tam zase banky (až na J&T) dávaj mizerný úroky.
Je mi z českých bank na nic.
Nechápu, co pořád čekáte?! Zadarmo ani kuře nehrabe. Banka je firma a každá firma má jeden jediný cíl – ZISK. Vy si pořád myslíte, že ty pobočky a bankomaty a zaměstnanci a služby, vývoj IT, vývoj produktů, udržení bezpečnosti je zadarmo. Kolik z Vás pracuje zadarmo? Očekáváte snad, že pojedete autobudem zadarmo? Ne? To je zvláštní, vždyť do něj dáváte to nejcennější, co máte, sebe. A banka má dělat zadarmo, protože Vy v ní máte peníze? A co? Tak si je nechte poslat na vkladní knížku, vyberte si prachy zadarmo v hotovosti a všechno si zaplaťte v hotovosti nebo na poště přes složenku. A bacha na věc, díky těm blbejm poplatkům mají možnost velké banky pevně a neochvějně stát i v době krize. Asi by se Vám nelíbilo, kdyby krachly, co?
Že nemáte informace? Ale Vy se o banku zajímáte jen, když se Vám něco děje. Jinak nezájem. A pak se strašně divíte. Vždyť nejste schopni si přečíst ani výpis a seznámit se s ním. Že něčemu nerozumíte? Kde je problém? Zvednu telefon a zavolám si na infolinku, oni Vám to vysvětlí. Ale to ne. Jste jen stádo omezených lidí, kterým se nechce nic měnit, v době mobility klientů. Něco se mi nelíbí? Nechcete to spravit? OK, odcházím jinam. Tečka.
Zkuste se zamyslet sami nad sebou. Je to jako s politikou. Se Vám nelíbí, tak radši preventivně nejdete volit. No, to je teda demokracie. To jste to vážení spoluobčané dopracovali. Je mi Vás líto