Dnes se blíže podíváme na to, v jakých situacích je nutné podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí.
Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání?
Povinnost podat daňové přiznání vzniká, pokud dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností, jež jsou rozhodné pro stanovení daně nebo ke změně osoby poplatníka.
Přiznání k dani z nemovitých věcí pak musíte podat do 31. ledna roku, který následuje po roce, v němž došlo k dané změně.
Jde o:
- započetí stavby,
- dokončení nebo užívání stavby,
- přístavbu zdanitelné stavby,
- nástavbu zdanitelné stavby,
- obnovu katastrálního operátu a jiné změny, při nichž se mění výměra, druh či účel užití nemovitosti,
- změnu v osvobození,
- započetí užívání stavby nebo nebytové jednotky k podnikání atd.
- revizi v katastru nemovitostí,
- změny související se změnami v evidenci ekologicky významných prvků v evidenci využití půdy (aktualizace krajinných prvků apod.)
Přiznání nepodáváte, pokud jste ho podali v některém z předchozích období nebo daň byla v minulosti stanovena z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. Pak se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti.
Nabytí podílu na nemovité věci
Pokud jste získali jen podíl na nemovitosti, a nikoli nemovitost celou, stáváte se i tak poplatníkem daně z nemovitých věcí a musíte za svůj spoluvlastnický podíl podat daňové přiznání do konce ledna v roce, který následuje po tom, ve kterém jste podíl získali. Daň pak budete platit jen do výše svého podílu na celkové dani, který odpovídá vašemu podílu na nemovité věci. (Postup nejde uplatnit v případě pozemku evidovaného v katastru zjednodušeným způsobem.)
V daňovém přiznání uvedete celou nemovitost a ve výpočtové části listu daňového přiznání uvedete příslušný spoluvlastnický podíl.
Výjimka z tohoto pravidla platí pro situace, kdy se všichni spoluvlastníci dohodnou, že budou nemovitost přiznávat jako celek. Pak některý ze spoluvlastníků přizná celou nemovitost v roli tzv. společného zástupce. Nemovitost bude u správce daně vedena na jeho osobním daňovém účtu. Daň pak může uhradit kterýkoli z poplatníků (spoluvlastníků), který má společnou daňovou povinnost, ale vždy jen s uvedením variabilního symbolu společného zástupce.
Kdo musí podat přiznání, když jde o nabytí nemovitosti do vlastnictví společného jmění manželů?
Spoluvlastníci nemovitosti a poplatníci, u kterých není možné určit podíl na nemovité věci, musí podle zákona plnit své povinnosti společně a nerozdílně. Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovité věci, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce,
informuje Finanční správa.
V případě podílového spoluvlastnictví mohou poplatníci podávat daňové přiznání samostatně každý za svůj podíl. Tato možnost se ale netýká nemovitostí ve společném jmění manželů, protože v takovém případě nejde o podílové spoluvlastnictví. U nemovitostí ve společném jmění tedy podává daňové přiznání vždy jeden z páru v roli společného zástupce.
Kdy podávat daňové přiznání, když chcete stavět?
Povinnost podat daňové přiznání vzniká, pokud dojde ve srovnání s předchozím obdobím ke změně okolností, jež jsou rozhodné pro stanovení daně. Tou je i zahájení stavebního řízení na nezastavěném pozemku, kde má stát váš dům. Na základě toho vzniká stavební pozemek. Přiznání musíte podat do konce ledna následujícího roku po tom, kdy došlo k zahájení stavebního řízení.
Čtěte také: Jak na daň z nemovitých věcí v roce 2022?
Stavebním pozemkem je podle Finanční správy pozemek nezastavěný zdanitelnou stavbou, určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Přímo stavebním pozemkem je pro účely této daně část pozemku o výměře odpovídající zastavěné ploše budoucí stavby.
Pokud nebude pozemek budovou zcela zastavěn, uvedete v přiznání jeho zbývající část jako druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí.
V daňovém přiznání se stavební pozemek uvádí na zdaňovací období následující po roce, v němž byl pozemek určen k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,
uvádí Finanční správa s tím, že pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení, stavební povolení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, pozbude platnosti.
Pokud by nastala situace, že se pozemek stane stavebním pozemkem a ještě v průběhu toho samého roku bude zastavěný zdanitelnou stavbou (např. montovaný dům), nestane se stavební pozemek vůbec předmětem daně a daňové přiznání bude v následujícím roce podáno do konce ledna už přímo za zdanitelnou stavbu.
Potřebné údaje najdete na listu vlastnictví a na stavební dokumentaci.
Přiznání byste měli podat i v případě, že jste začali užívat stavbu. Vznikl tím totiž nový předmět daně – užívaná stavba – a dokončená nebo užívaná budova je předmětem daně ze staveb.
Jaké povinnosti vznikají při prodeji nemovitosti?
Potřebujete-li vyčíslení daně za jednotlivé nemovitosti, musíte správce daně, pod kterého nemovitosti spadají, požádat o informace o výši daně z nemovitých věcí na dané zdaňovací období. Seznam finančních úřadů najdete na našem Daňovém portálu.
Pokud jste během minulého roku prodali nemovitost a už vám v daném územním obvodu finančního úřadu žádná jiná nepatří, musíte tuto skutečnost oznámit do konce ledna následujícího roku finančnímu úřadu. Oznámení nemá žádnou předepsanou formu. Stačí poslat dopis, ze kterého vyplývá, že jste přestali být poplatníky daně z nemovitých věcí.
Jiná je situace v případě, že v daném územním obvodu určitého finančního úřadu i po prodeji (nebo darování apod.) dál vlastníte nějakou další nemovitost. Pak totiž musíte do konce ledna následujícího roku podat daňové přiznání, ve kterém změnu zohledníte.
V tomto případě si můžete vybrat, zda podáte klasické daňové přiznání a v něm uvedete všechny nemovitosti, které dosud vlastníte, nebo podáte jen dílčí přiznání, kde zohledníte jen nastalé změny.
Pozor na novinky u osvobození od daně z příjmů
V souvislosti s prodejem nemovitosti připomínáme, že došlo loni ke zpřísnění podmínek pro nárok na osvobození od daně z příjmu a změna se případně poprvé projeví v následujícím daňovém přiznání. Týká se příjmů z prodeje rodinného domu nebo bytu získaných způsobem, který popisuje § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jde o situaci, kdy prodáváte nemovitost, v níž jste bezprostředně před prodejem měli bydliště méně než 2 roky. Abyste v tomto případě splnili nárok na osvobození od daně, musí platit, že:
- získané prostředky použijete na obstarání vlastní bytové potřeby,
- podáte oznámení o získání těchto prostředků finančnímu úřadu do konce lhůty pro podání daňového přiznání za to období, ve kterém jste tyto prostředky získali.
Pokud jste tedy prodali nemovitost dle výše popsaných podmínek (a měli jste v ní bydliště po dobu kratší než 2 roky) v roce 2021 a peníze použijete znovu na bydlení, musíte pro nárok na osvobození oznámit tyto příjmy finančnímu úřadu nejpozději do 1. dubna 2022. V případě, že budete přiznání podávat elektronicky, máte čas do 2. května 2022. Pokud by vám daňové přiznání zpracovával daňový poradce, posouvá se tento termín až na 1. července 2022.
Více informací najdete v článku Jak se nepřipravit o osvobození příjmů z prodeje nemovitosti?
Jaký finanční úřad spravuje vaši daň z nemovitých věcí?
V případě daně z nemovitých věcí se příslušnost k danému finančnímu úřadu neurčuje podle trvalého bydliště vlastníka, ale podle toho, v jakém obvodu územní působnosti se nemovitost nalézá.
Podrobněji problematiku rozvádí Pokyn Generálního finančního ředitelství D-51 včetně jeho příloh.
ČLÁNKY DO MAILU