Názory k článku Přivyděláváte si k důchodu? Pozor na odvody na sociálním a zdravotním pojištění

Že na to nejsou peníze je dost zjednodušené tvrzení. Jestliže si člověk, pobírající předčasný důchod, může vydělat až 10 tis. Kč na DPP (a to ještě u jednoho zaměstnavatele, kterých může mít více), ze kterých se sociální pojištění neodvádí, zatímco při stejném HPP či DPČ by se z takové částky odvedlo více než 3 tis. Kč, tak tím prostě státní penzijní systém o tyto peníze přichází.

Několik mých známých odešlo do předčasného důchodu proto, že prostě přišli o zaměstnání a nesehnali takovou práci, která by je uživila. Ale k té hůře placené by jim přitom stačil třeba jen poloviční důchod (podobně, jako je to možné při "práci na procenta" po dosažení důchodového věku).

Je to jen o parametricném nastavení. Nebyl by až takový problém matematicky namodelovat "pásmový" souběh pojištěné práce s důchodem v různé výši a s různým krácením za předčasnost. A samozřejmě se stanovením podmínek, do jakého výdělku je ten souběh (před důchodovým věkem) možný. Kdyby byl například možný výdělek až 2/3 průměrné mzdy (cca 20 tis.) s polovičním důchodem (při průměrném důchodu je 1/2 cca 6200 Kč), tak by si ten pracující "senior" fakticky ten svůj částečný důchod 100% financoval sám svou prací. (A zejména u žen by tak bylo možné zlepšit poměr mezi tím, co do systému celkově odvedou a co z něj pak vyčerpají.....)

Nevím, proč poznámku o tom, že ženy odvedou do penzijního systému méně než kolik vyčerpají tak hrotíte. To je prostě statistický fakt, se kterým těžko něco uděláte. Ten systém je tak prostě nastaven, že cca 60 % prostřeků na důchody dostávají ženy, a to přesto, že mají nižší důchody. Jinak, je-li řeč o důchodech, kdybyste si nastudovala jak se vypočítávají (chápu, je to složité a náročné), zjistila byste, že redukční hranice sníží tzv. výpočtový základ pro výpočet důchodu u mužů (při rozdílu průměrných mezd mužů a žen cca 4 tis. ) tak, že se liší jen cca o 1 tis. Kč, což by při stejném roku odchodu do důchodu a shodné době pojištění např. 44 let (vč. náhradních dob) prezentovalo rozdíl v důchodech mužů a žen jen cca 660 Kč. Tedy pokud by to ovšem záviselo jen na předchozích platech, že! Čili to tvrzení o nízkých důchodech žen z důvodu nízkých platů je relevantní asi tak ze slabší 1/3.
To že je rozdíl větší je způsobeno tím, že u žen, v závislosti na počtu vychovaných dětí, je (a ještě chvíli bude) nižší důchodový věk než u mužů stejného data narození. A to pořád ještě dost významně. Napříkad ženy, ročník 1957, které vychovaly dvě děti (nemusely je nutně porodit) dosáhly důchodového věku do konce srpna 2018, zatímco muži stejného data narození dosáhnou důchodového věku až o tři roky později. Díky tomu ovšem většina z nich bude mít o tři roky delší dobu pojištění. A to při osobním vyměřovacím základu ve výši průměrné (mužské) mzdy bude znamenat zhruba 1 tis. Kč důchodu navíc. (Stejného efektu by žena dosáhla 270 dny pojištěné práce tzv. nad nárok, neb u té se hodnotí každých 90 odpracovaných dnů stejně, jako celý rok před dosažením nároku na starobní důchod. Přesto by stále odešla do důchodu o dva a čvrt roku dříve, než odejdou její vrstevníci.)
Další významný rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen je způsobený tím, že muži odcházejí do důchodu později (a pobírají jej v průměru jen 19,1 roku, zatímco ženy 27,6 roku) spočívá v tom, že zatímco nově vyměřované důchody každoročně rostou přímo úměrně průměrnému růstu mezd, již vyměřené důchody se valorizují jen o infalci + 1/2 reálného růstu mezd (do loňska jen o 1/3 reálného růstu mezd), což s výjimkou jediného roku bylo vždy méně. Tím vzniká rozdíl mezi "starodůchodci a starodůchodkyněmi" a "novodůchodci a novodůchodkyněmi", který se s počtem valorizací prohlubuje, a to každý rok řádově o desítky Kč. Důchodkyně a důchodci kteří pobírají důchod od r. 2018 tedy za tři roky budou mít (i při původně stejných výdělkových poměrech) o nižší jednotky stokorun menší důchod, než bude vyměřen "novodůchodcům", byť i se stejnou dobou pojištění. A ten rozdíl bude postupně narůstat. U mužů ovšem ten vliv nikdy nebude tak výrazný jako u žen, prože v průměru umřou cca o osm valorizací dříve, než ženy. to m.j. také znamená, že statistické soubory důchodkyň a důchodců nejsou jednoduchým způsobem (průměr, medián atd.) porovnatelné, protože jsou různě velké (důchodkyň je 1,465 mil., důchodců 0,94 mil.), jiného průměrného věku (průměrná důchodkyně je o několik let starší, než průměrný důchodce) a pobírají důchod různě dlouho, tedy "postihl" je různý počet valorizací (u průměrné důchodkyně je to o 4 - 5 více, než u průměrného žijícího důchodce).
Jinak, to těhotenství, péče o děti atd. je samozřejmě omezující faktor (ne vždy v takovém rozsahu jak si myslíte, protože například nemoci dětí jsem v naší rodině řešil převážně já, a nikoli manželka a obdobně to bylo u několika známých), leč od toho je rodina, aby to řešila, resp. minimálně partner. A systém to do značné míry ženám (a někdy i "pečujícím" mužům) při výpočtu důchodů kompenzuje. Např. péče o dítě do čtyř let věku je ženám uznávána jako 100% náhradní doba pojištění a "hlídačka" nemocných dětí je považována za pojištěnou dobu jak u žen, tak u mužů. Všechna tato období přitom patří mezi tzv. "vyloučené doby", čili při stanovení osobního vyměřovacího základu (průměrný výdělek z něho bylo odvedeno důchodové pojištění, přepočtený na aktuální hodnotu peněz) nesnižují nízké či nulové příjmy v těchto dobách jeho výši. (Stačí si vyžádat IOLDP, podívat se na vyloučené doby, a je jasno.)
A ještě na závěr, "genderové bojovnice" rády zapomínají na to, že existují také vdovské (84,7 % pozůstalostních důchodů v souběhu) a vdovecké (15,3 %) důchody, jejichž účelem m.j. je kompenzovat "historický" rozdíl příjmů manželů v rámci rodiny, a snížení příjmu pozůstalé, pokud ovdoví. Ovšem statistiky je "finančně" důsledně vykazují odděleně od starobních. Takže abychom se dopracovali toho, jak na tom důchodkyně a důchodci reálně jsou, je záhodno ty důchody sečíst. (Týká se cca 520 tis. důchodkyň, t.j. více než třetiny a 93 tis. důchodců, tj. přibližně desetiny).

Ona se nedědí "penze", ale jen její část. Např. důchodkyň je to 1/4 procentní výměry manžela. (jinak je to u ženy, která ještě není v důchodu a např. pečuje o děti.) Smysl je dvojí. Jednak za zemřelého bylo odváděno pojištění, čili je v pořádku že pozůstalí z něj něco mají, a jednak to do jisté míry, zejména u vdovských důchodů, kterých je většina, vyrovnává rozdíly v příjmech mezi manželi v aktivním věku (např. z důvodu péče o rodinu) a také náklady na bydlení, které zejména u starodůchodkyň není úplně jednoduché snížit např. přestěhováním.

Ony hlavně nebyly z období před r. 1986 kompletní záznamy. A jelikož současný zákon platí od r. 1996, a předtím se důchody počítaly z maximálně desetiletého rozhodného období (nebo z pětiletého, bylo-li to pro důchodce výhodnější). Celkově ale byl ten systém horší pro ty, kteří se "živili rukama", a po padestce už jim ubývalo sil i výdělků. Proto se přšlo na "celoživotní výdělek", ale u nás starších tak, že se prostě vzaly za rozhodné období výdělky za posledních deset let od r. 1986 a každý další rok se jeden rok přidal. Čili první rok "po novu" se počítal stejně, jako poslední "po staru". "Roky" pro zjištění nároku a stanovení procentní výměry se ovšem počítají od začáku pracovní kariéry. Jinak před rokem, tuším, 1993, celkem cca 40 let (od měny) neexistovaly žádné důchodové fondy ani "evidenční" účty a celý důchodový systém byl bez jakýchkoli složitých evidencí a kalkulací financován přímo ze státního rozpočtu, financovaného zejména z podnikových daní. Nějaké dělení na zdravtní a sociální pojištění vůbec nebylo. Takže představa, že jste "do důchodového systému odváděl jedny z nejvyšších daní" je trošičku mylná. Samozřejmě, daň z příjmu pro muže nad 25 let, pokud neměli alespoň jedno vyživované dítě, byla trochu vyšší. U vyšších výdělků byla daň 320 Kčs měsíčně + 20 % z částky o kterou výdělek přesahoval 2400 Kčs a pro bezdětné muže nad 25 let se částka daně ještě zvýšila o 60 %. Takže např. u mzdy 3000 Kč byla daň toho bezdětného muže 704 Kčs (23,47 %), u ženatého s jedním dítětem 440 Kčs (14,67 % ).