Polovina respondentů (56 %), kteří se účastnili průzkumu agentury Ipsos realizovaného pro Českou asociaci pojišťoven (ČAP) a Hospodářskou komoru ČR, má obavy z finanční budoucnosti českého zdravotnictví. Zvyšující se věk Čechů a více let strávených v nemoci jsou cítit nejen na rostoucích nákladech na péči, ale také na odhadech o celkové udržitelnosti zdravotnictví, pokud nedojde k úpravám stávajícího systému,
říká viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Na nedostatek peněz, respektive přílišnou závislost tuzemského zdravotního systému na veřejných zdrojích, upozorňuje také Národní ekonomická rada vlády. Podle NERVu je proto zcela zásadní pokusit se najít nové zdroje financování – jinak může v následujících letech kvalita české zdravotní péče stagnovat, v horších případech klesat. Za nevyhnutelné považuje poradní orgán vlády také větší finanční zapojení ze strany pacientů.
Jedním ze způsobů, jak do zdravotnictví dostat více peněz, můžou být regulační poplatky. Dnes se u nás hradí pouze poplatek za návštěvu pohotovosti, mezi lety 2008 a 2014 se ale vybíral poplatek také za návštěvu lékaře, položku na receptu či dny strávené v nemocnici.
Dalším nástrojem, díky kterému může objem soukromých peněz ve zdravotnictví stoupnout, jsou příplatky za lepší materiál nebo nadstandardní zdravotnické služby.
Právě téma příplatků a takzvaných nadstandardů se v poslední době začalo znovu skloňovat v souvislosti s novelou zákona o zdravotním pojištění, kterou aktuálně čeká závěrečné schvalování v Poslanecké sněmovně.
Doplacení rozdílu mezi hrazenou péčí a její dražší variantou
Zmíněná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (sněmovní tisk 849) především řeší, jak zvýšit motivaci pacientů k prevenci. Díky změně zákona by zdravotní pojišťovny mohly do preventivních programů investovat až 6× víc peněz. Navýšené finance by poté mohly využít na rozšíření stávajících preventivních aktivit, případně nabídnout zvýhodnění lidem, kteří na preventivní prohlídky pravidelně chodí.
V průběhu schvalovacího procesu ovšem k uvedené novele přibyl ještě pozměňovací návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a dalších poslanců za TOP 09 a ODS. Jejich návrh řeší příplatky za lepší zdravotnický materiál či méně invazivní zákroky.
Možnost připlatit si za některé lepší služby mají pacienti už nyní, dle aktuálních pravidel je ale vždy musí zaplatit 100% ze svého. Podle poslanců, kteří s návrhem přišli, lze takový přístup označit za diskriminační – kdo chce dražší péči, přijde o úhradu ze zdravotního pojištění, na kterou má právo.
Poslanci proto navrhují, aby pacienti nově dopláceli pouze rozdíl mezi standardem hrazeným pojišťovnou a zvolenou dražší variantou. Praktickým příkladem může být použití takzvané kolonoskopické kapsle, která je neinvazivní a méně nepříjemnou alternativou k tradiční kolonoskopii. Kapsle prochází trávicím traktem, snímá obraz a ten se následně analyzuje. Cena kapslové kolonoskopie je 20 tis. Kč, za klasickou kolonoskopii platí zdravotní pojišťovny 4 tis. Kč. Nově by mohl zájemce o toto méně invazivní vyšetření zaplatit pouze 16 tis. Kč.
Obdobným příkladem je využití robotického asistenta při operaci totální endoprotézy – to je za pomoci robota rychlejší, pacient má méně stehů. Kdo se pro tuto variantu rozhodne, musí veškeré náklady uhradit sám. Nově by pojišťovna zaplatila hodnotu standardní operace a pacient by doplatil pouze rozdíl nákladů za použití robota. Cenu těchto přímých úhrad by si přitom nenastavovali lékaři či nemocnice samotné, vycházet by se mělo z cenové regulace podle zákona o cenách.
Náš návrh je opatření, který opravuje současný nespravedlivý stav, kdy si pacient zcela nelogicky nemůže hradit jen doplatek zdravotní služby, ale musí zdravotní službu, která není kompletně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, uhradit celou. To je nesmysl, který náš propacientský návrh napravuje. Ve finále je tak nová podoba krokem k dostupnější a kvalitní zdravotní péči,
komentoval za občanské demokraty tiskový mluvčí Jakub Skyva.
Horší a lepší zdravotní péče?
Podle koalice jde o narovnání nespravedlivého stavu, opozice se ale obává ohrožení rovného přístupu ke zdravotní péči. Na jednání Poslanecké sněmovny konkrétně zazněly argumenty, dle kterých výše uvedená úprava de facto rozdělí zdravotní péči na levnou méně kvalitní a lepší a dražší.
Dojít může podle kritiků také k tomu, že lékaři budou pacientům vnucovat hrazenou léčbu, případně platící pacienty upřednostňovat. Podle návrhu má ale pro lékaře ze zákona vyplývat povinnost, dle které musí pacientovi vždy nabídnout i léčbu plně hrazenou ze zdravotního pojištění. Za porušení této povinnosti má navíc hrozit pokuta až 100 tis. Kč.
Dojít by nemělo ani k nadržování pacientům, kteří využijí léčbu za přímou úhradu. Výslovně se rovněž stanovuje, že poskytovatel nesmí při poskytování zdravotních služeb upřednostňovat pojištěnce, který si zvolí variantu nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění,
stojí v pozměňovacím návrhu.
Podle poslanců TOP 09 a ODS budou mít výše uvedené změny pozitivní dopad i na pacienty, kteří si nyní nemohou kvalitnější materiál dovolit. Díky částečné úhradě za stran zdravotní pojišťovny se pro ně cena vybraných materiálů či komfortnějších léčebných variant sníží.
Obavy z komercionalizace zdravotnictví či dělení na dvojí péči naopak odmítají.
Někde se platí už teď
Ačkoli dle předkladatelů není dělení péče na standardní a nadstandardní na pořadu dne, jejich návrh debatu ohledně nadstandardů znovu rozvířil. Definice nadstandardní péče může být přitom poměrně široká – od volby lepšího materiálu přes možnost připlatit si za dřívější termín operace a konkrétního operatéra až po nadstandardní pokoj či lepší stravu.
Zatímco poslední dvě jmenované možnosti jsou již řadu let v českých nemocnicích poměrně běžné, širší nadstandardní služby veřejná zdravotnická zařízení nabízet nemohou.
Tuto možnost v roce 2011 na chvíli zavedl tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger. Poté, co skupina poslanců za ČSSD podala ústavní stížnost, ovšem Ústavní soud nadstandardy v roce 2013 zrušil. Nevadily mu přitom nadstandardy jako takové, ale způsob, jakým byly v legislativě vymezené – rozdíl mezi základní a nadstandardní variantou zdravotní péče totiž tehdy nebyl popsaný přímo v zákoně, ale pouze v jeho prováděcí vyhlášce.
V následujících letech žádná z politických stran nadstandardy neprosadila. Z průzkumu pro ČAP a Hospodářskou komoru přitom vyplynulo, že 44 % respondentů by nemělo s dobrovolnými příplatky za vybranou zdravotní péči problém. Vícezdrojové financování třeba formou možnosti připlatit si za jinou vyšetřovací metodu podporují jak pacienti, tak odborníci. Nemůžeme nikoho nutit si doplácet, stejně tak ale nemůžeme nikomu bránit, aby tak činil, ale ne někde v šedé zóně, ale naprosto transparentně a podle pravidel,
upozorňuje Prouza na praxi, kdy si někteří pacienti za péči neoficiálně připlácí již nyní.
Takové příplatky pacienti navíc mnohdy nehradí ve snaze zajistit si nadstandardní či rychlejší ošetření, ale proto, že je přímo vyžadují samotní lékaři. Finanční situace ve zdravotnictví, především nespokojenost lékařů s platy, vede k tomu, že jsou už dnes běžné různé příplatky. Nebezpečím je jejich neregulovanost a také riziko, že se řada lékařů přesune mimo systém zdravotního pojištění a bezplatná péče se stane iluzí,
domnívá se výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Například za registraci u lékaře si dle průzkumu ČAP připlácí zhruba třetina Čechů, podle dalšího z průzkumu pro Národní asociaci pacientských organizací (NAPO) se s poplatkem za registraci setkalo 15 % respondentů.
Dle průzkumu pro NAPO má zkušenost s požadavkem na platbu v souvislosti s poskytnutím hrazené služby dokonce 46 % respondentů. Vedle registrace jde také o platby za běžné administrativní úkony jako rezervace termínu pomocí internetových systémů, přijetí na domluvený čas, ale i přednostní poskytnutí péče nebo výběr konkrétního lékaře.
Nové zdroje financování. Téma pro příští vládu?
O tom, zda s novelou o veřejném zdravotním pojištění projde také pozměňovací návrh ministra Válka a dalších, budou v nejbližších týdnech rozhodovat poslanci. Pozitivně se k němu staví TOP 09, ODS i KDU-ČSL. Opozice má spíše výhrady. Dokud se ve zdravotnictví krade, jak ukazuje kauza Motol, tak žádné příplatky nepomohou, jen se toho rozkrade víc. Do budoucna jsme pro jasně definovaný standard a nadstandard, ale v současném poslaneckém návrhu je příliš mnoho otazníků,
uvedla pro Měšec.cz pirátská poslankyně Olga Richterová.
Pokud jde o hledání způsobů, jak ukočírovat rostoucí náklady českého zdravotnictví a přivést do něj více peněz, tam už bude záležet na příští vládě.
ČLÁNKY DO MAILU