Příležitostný prodej na vánočních trzích? Poradíme, jak na to

3. 12. 2024
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depostih.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
I když své výrobky prodáváte jen občas, vyplatí se znát pravidla, kterými se příležitostný prodej řídí. Měšec.cz přináší jejich přehled.

Advent bývá tradičně spojený s pořádáním vánočních jarmarků a sešlostí. A zatímco na velkých trzích, které zřizují samotná města, se to hemží stánkaři z povolání, menší akce často nabízí prodejní prostor i tomu, pro koho je rukodělná výroba hlavně koníček.

Pokud se i vy letos chystáte prodávat pletené šály na vánočním trhu nebo svíčky na školní besídce, náš průvodce příležitostným prodejem vám přijde vhod. Poradíme, jaká pravidla pro něj platí, jak se to má s daní z příjmů i jak se nedostat do křížku s Českou obchodní inspekcí.

Soustavná versus příležitostná činnost

Před tím, než se na podobnou akci vydáte, byste měli znát rozdíl mezi soustavnou a příležitostnou činností. Definici soustavné činnosti najdeme v občanském zákoníku, který jí připisuje tyto charakteristiky: činnost vykonávaná samostatně, se záměrem činit tak soustavně a za účelem dosažení zisku. Za soustavnou se tedy považuje podnikání, které se děje pravidelně a opakovaně. Na intervalu přitom tak úplně nesejde. Nerozlišuje se, zda někdo prodává každou sobotu na farmářských trzích, nebo každoročně vánoční kapry – rozhodující je zmíněná pravidelnost. Výkon soustavné činnosti se také neobejde bez živnostenského oprávnění. 

Oproti tomu příležitostná činnost je taková činnost, která se pravidelně neděje. Probíhá spíše jednorázově a nahodile. Pokud vaše činnost pod tuto definici spadá, živnostenské oprávnění nepotřebujete.

Příležitostné příjmy. Kdy se daní?

Pokud se na obdobný jednorázový prodej chystáte, bude vás také zajímat, zda se z výdělku, který na akci utržíte, odvádí daň z příjmů. Tady záleží na vydělané sumě. Platí, že příležitostné příjmy, které v daném roce nepřesáhnou hranici 50 tisíc korun, jsou od daně osvobozené. Nemusíte je tedy nikde přiznávat ani danit. Stejně tak není třeba v souvislosti s příležitostným příjmem řešit zdravotní či sociální pojištění. Nijak se vás netýká ani DPH.

Pokud se do padesátitisícového limitu nevejdete, odvodu daně se bohužel nevyhnete. Jestliže jste klasicky zaměstnaní, roční zúčtování daně za vás nebude moct vyřešit zaměstnavatel, daňové přiznání budete muset podat na vlastní pěst.

V daňovém přiznání se příležitostné příjmy uvádí jako ostatní příjmy (§10 zákona o daních z příjmů). Vždy se zdaňuje celý příjem, nikoli jen částka nad hranici 50 tisíc korun. Daň z příjmů dělá 15 procent. Pokud byste daňové přiznání neodevzdali a daň z příjmů neuhradili, může vám finanční úřad vyměřit pokutu. Za každý den prodlení 0,05 procenta vyměřené daně.

Dobrá zpráva je, že sociální a zdravotní pojištění ani v tomto případě řešit nemusíte. Kvůli příležitostnému příjmu tedy není nutné podávat žádné přehledy pro ČSSZ či zdravotní pojišťovnu. Povinnost registrovat se jako plátci DPH byste měli, pokud by příjmy z prodeje vašich výrobků překročily hranici 2 miliony korun za rok.

Ochrana spotřebitele. Platí i pro vás?

Podnikatelé, kteří se prodejem nejrůznějšího zboží živí, musí mimo jiné znát a dodržovat pravidla daná zákonem o ochraně spotřebitele. Ten stanovuje určité informační povinnosti. V praxi jde například o povinnost popsat nebezpečí, které by plynulo z nesprávného použití zboží, popis způsobu použití nebo povinnost označit prodejce. 

Školení pro účetní - podzimní novinky

Pro příležitostný prodej naštěstí obdobná pravidla neplatí. Povinnosti stanovené v zákoně o ochraně spotřebitele se vztahují pouze na prodávající podnikatele, nikoli na nepodnikající fyzické osoby, vysvětluje mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba.

Výše uvedené ovšem neplatí úplně plošně. Na toho, kdo by chtěl prodávat rostlinné nebo živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti, se zákon o ochraně spotřebitele dívá jako na prodávajícího-podnikatele. Proto by se vás některé povinnosti uvedené v tomto zákoně týkaly. Konkrétně třeba povinnost prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství. Současně byste měli kupujícím umožnit překontrolovat si správnost těchto údajů. Na základě žádosti kupujícího byste také měli umět vydat prodejní doklad, například paragon. Podle Františka Kotrby z ČOI jde především o dodržování paragrafů 3, 6, 12, a 16 zákona o ochraně spotřebitele.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).