Vlákno názorů k článku Přichází nová doba nájemní? Na koupi vlastní nemovitostí už hodně lidí nemá peníze od Armin Tamzarian - Je to smutna doba. Bohuzel cim dale od...

Je to smutna doba. Bohuzel cim dale od revoluce, tim krutejsi pro mlade. Zatimco v 90. letech se byty za pakatel(hotovost) privatizovaly, a pred deseti lety se jeste daly koupit na hypoteku, ktera nikoho nezruinovala, dnes ja bych musel hypo platit 40 tis. mesicne za byt v panelaku. A to mam (i na prazske pomery) vyrazne nadprumerny plat. Jak pravil Paroubek: Damy a panove, kdo z vas to ma?
Pokud dnes ani nadprumerne vydelavajici nemaji sanci na vlastni byt, je neco spatne...

Pod toto se taky podepíšu. Za hypotéku 40k, měli rodiče v roce 2009 barák jako kráva, s pozemkem jako kráva na hranici Prahy. Dneska za to člověk pomalu koupí 40 let starý panelák 3+1 skoro v původním stavu. Naše bydlení jsme řešili v roce 2019 a i tehdy (sice ceny byly níž) ale i tak se pomalu nedalo taky nic rozumného sehnat....

Bydlení bylo problém vždycky. Za komunistů museli lidé třeba bydlet několik let ve starém trojpokojáku v pěti lidech + minino, aby mladí dostali možnost si PRONAJMOUT svůj vlastní byt.

V devadesátkách se sice byty privatizovaly (a to zadělalo na dost problémů dnes - viz dále), ale mladí v takovém bytě (samostatně) nebydleli, takže nic zprivatizovat nemohli. Tenkrát to byl fakt problém, pokud člověk neměl štěstí - nepřišel k něčemu náhodou, neměl příbuzné, co mu půjčili, atp. Veřejně dostupné půjčky prakticky neexistovaly, maximálně později stavební spoření, ale to je dost zdlouhavé.

Po roce 2000 se začaly rozjíždět hypotéky, čímž se okruh lidí s možností půjčit si na bydlení dost rozšířil a vzhledem ke kultu vlastnického bydlení začaly ceny stoupat tak, jak si lidé půjčovali.

Reálně to bylo vždycky tak, že buď máte štěstí (bydlení zdědíte / zdědíte peníze na ně), nebo musíte vstoupit do soutěže o to, jak moc chcete zatížit svoji budoucnost. Teď to akorát zviditelnily narůstající sazby hypoték.

Vysoké procento vlastnického bydlení přitom situaci zhoršuje, protože komplikuje mobilitu obyvatelstva. Typicky lidé, co v devadesátých letech privatizovali velký byt, ve kterém tehdy žila celá rodina. Děti dávno založili vlastní rodiny a odešly a tak teď žijí ve velkém bytě ve dvou, nebo dokonce v jednom, pokud jeden z manželů už zemřel. A ty byty pak na trhu chybí pro mladé rodiny.

To konstatování je OK. Řešení žádné.
Jenže stavební materiál je drahý. Chybí řemeslníci, a když někoho seženete, tak chce 500,- Kč za hodinu práce. Ten kdo to financuje nese riziko, které si nechá zaplatit a chce nějaký zisk.
Když dnes budu chtít postavit dům v Olomouci a potom jej pronajímat, tak než postavím klidně 2-3 roky. Potom nájem dám na 20 let. Tedy teď uvalím 8 Mega a když budu chtít každý rok 1/20, t.j. 400 tisíc ročně, tak je to 33.333,- Kč měsíčně (jen čistý nájem, bez energií a bez jakýchkoliv nákladů). Kdo mi to jednak dá? Budu to mít bez prodlev skutečně každý měsíc na účtu?
A po 22-23 letech nervů budu mít peníze zpět a jako bonus mi zůstane vybydlenej barák. A kolik mi tak asi bude let?
Horší je že již po 5 letech začnou opravy, zvlášť když se budou střídat nájemníci.
Jako bonus daň z nemovitosti. Jak to bude s placením daní za pronájem každý rok?

A proč si myslíte, že je něco špatně?
Když si článek přečtete pozorněji, tak jsme spíše výjimkou ve vysokém podílu vlastního bydlení oproti západní Evropě, tak se to jen, jak roste HDP, srovnává.
Přirozený vývoj, akorát, že neproběhl plynule, ale velkým skokem v kratší době.
Vítejte na západě v kapitalismu.