Když si většina z nás představí život v bankách, spojuje si ho pouze s rutinní prací. Jistě, té je většina, jenomže i zde se lze setkat se zajímavými příběhy či událostmi – a s některými z nich vás chci nyní seznámit.
Státní instituce legálně pere špinavé peníze
V roce 1909 U.S. Bureau of Engraving zjistilo, že až 30 % bankovek amerických dolarů, stažených z oběhu za účelem jejich zničení, nebylo opotřebovaných, ale pouze silně zašpiněných. Bylo proto z úsporných důvodů rozhodnuto, že tyto špinavé peníze budou vyprány a vráceny do peněžního oběhu. V roce 1912 byl proto vyroben a předán k využívání stroj na praní špinavých bankovek.
V průběhu první světové války se však výrazně změnilo složení bankovkového papíru, v důsledku čehož již nebylo možné prát dolarové bankovky, a proto byl v roce 1919 prací program
oficiálně ukončen.
Úraz při provádění inventarizace hotovosti
Každá pobočka každé banky je povinna v pravidelných intervalech provádět inventarizaci hotovosti v trezorech, resp. trezorových místnostech všech svých poboček. Na základě vlastní zkušenosti musím konstatovat, že se jedná o velmi nepříjemnou práci, protože hotovost je silně zašpiněna, resp. zaprášena – prakticky tedy neexistují čisté hotové peníze.
Inventarizace hotovosti v trezorových místnostech je také riziková z hlediska možnosti vážného pracovního úrazu, protože bankovky bývají uloženy až ke stropu. Stalo se, že jeden bankovní úředník spadl z nejvyššího schůdku štaflí a zlomil si páteř – mícha naštěstí nebyla poškozena, a tak se mohl za rok vrátit do práce.
Eurové bankovky neexistujících hodnot
Před několika lety jsem služebně navštívil Evropskou centrální banku ve Frankfurtu nad Mohanem. V přestávce jednání náhodou přišla řeč na to, že se jim podařilo zachytit amatérsky vyhotovené bankovky v hodnotě 600 EUR a 1000 EUR.
Přestože se jedná o neexistující nominální hodnoty a také obrázky byly provokativní (nahá mužská a ženská těla, místo evropského kolečka ze žlutých hvězdiček
zde byla zobrazeno srdíčko z těchto znaků, jako emitent byla uvedena neexistující Deutsche Parkbank atp.), bylo těmito bankovky kupodivu úspěšně placeno. Takže je vhodné přemýšlet také při placení domácími bankovkami a při jejich přijímání.
Maturitní tablo s falešnými bankovkami
Před několika lety se studentka maturitní třídy jednoho gymnázia iniciativně ujala tvorby maturitního tabla svojí třídy. Naskenovala tisícikoruny a místo portrétu Františka Palackého tam doplnila fotografie svých spolužáků, zároveň tam uvedla název školy a označení třídy. Tablo bylo umístěno ve výloze zlatnictví. Bohužel se toto zlatnictví stalo cílem zlodějského útoku. Tablo ho samozřejmě nezaujalo, to ovšem vypadlo na ulici a naskenovaných bankovek se zmocnila osoba, která se jimi pokusila platit – samozřejmě neúspěšně. Policii se snadno podařilo nalézt autorku těchto nelegálních napodobenin peněz, která pak díky tomu měla velké problémy. Napodobeniny peněz musí být totiž vytvářeny pouze po předchozím schválení centrální bankou.
Jak otestovat bezpečnostní opatření banky? Přepadením!
Na začátku devadesátých let minulého století chtěli studentka a student střední školy jednoho okresního města úspěšně složit přijímací zkoušku na žurnalistickou fakultu. Aby získali v tomto konkurenčním boji nějaké body navíc, externě spolupracovali s místními regionálními novinami. Chtěli však mít sólokapra
investigativní žurnalistiky, a tak se rozhodli popsat bezpečnostní opatření jedné bankovní pobočky ve svém městě.
Nejprve do ní zašli a zeptali se přímo na hale služeb i ředitele. Samozřejmě jim bylo důrazně naznačeno, ať neobtěžují. To je urazilo, a proto se rozhodli otestovat bezpečnostní opatření přímou akcí ve stylu když to nejde po dobrém, půjde to po zlém
. Vzali si svoje dětské pistolky, zakryli si obličej a v bance řekli peníze nebo život
. Samozřejmě byli ihned zatčeni. Obávám se, že se policie na motiv jejich činu nedívala příliš vstřícně a s pochopením.
Jak splatit poskytnutý úvěr? Ukradenou hotovostí
Podnikatel si na jedné venkovské pobočce banky vzal úvěr, za jehož splacení mu ručil jeho příbuzný s kriminální minulostí (těžké ublížení na zdraví). Podnikatelský záměr mu nevyšel, a proto mu banka řekla, že pokud úvěr okamžitě nesplatí, obrátí se na ručitele se žádostí o jeho splacení. Dlužník s výkřikem on mě zabije
(a v tom se asi nemýlil) opustil banku, šel domů, kde si vzal svoji legálně drženou kulovnici (byl totiž aktivním členem místního mysliveckého spolku) a navštívil ředitele pobočky. Pod pohrůžkou násilí mu přikázal, ať otevře trezor a vyzvedne z něj v hotovosti dlužnou částku. Takto získanou hotovostí chtěl zaplatit svůj dluh. Ředitel pobočky zachoval klid, naoko souhlasil a požádal dlužníka, ať se posadí v jeho kanceláři a svoji sekretářku požádal, ať mu uvaří kávu. Potom ze sousední kanceláře zavolal policii. Lupič si ani nestačil nabídnutou kávu vypít.
Přepadení pobočky
Do pobočky banky v Jablonci nad Nisou přišel lupič a po pokladní chtěl, aby mu vydala veškerou hotovost. Pokladní zachovala klid a do lupičovy tašky vhodila vedle hotovosti i patronu
s obtížně smytelnou barvou. Když lupič vyběhl z banky ven, chtěl si zkontrolovat svůj lup – zmíněná patrona však vybuchla a barvou znehodnotila ukradené peníze a současně obarvila jeho oblečení, ruce i obličej. Zloděj odhodil tašku s lupem i obarvené oblečení a utíkal na tramvaj do Liberce, kde se chtěl ztratit a schovat. Nepovedlo se mu, již v polovině cesty (tuším ve Vratislavicích nad Nisou) jej policie zadržela.
Podvodné ocenění záruk za splacení úvěru
Počátkem devadesátých let minulého století se na několik našich bank obrátila skupina zahraničních podnikatelů, kteří zde založili obchodní společnost s předmětem podnikání nákup zboží za účelem dalšího prodeje
. Žádali o poskytnutí úvěru s tím, že jako záruku nabídli drahé kameny, které ocenil jejich znalec. Úvěr jim byl bankami poskytnut.
Protože úvěr nebyl splácen a dlužníci zmizeli v zahraničí, rozhodly se banky realizovat (prodat) záruku. Zde ovšem narazily na dva problémy. Především v zemi neexistovala dostatečná koupěschopná poptávka. Co bylo ovšem daleko horší, hodnota drahých kamenů v zástavě byla výrazně nadhodnocena. Když se banka obrátila na znalce, který napsal odborný posudek, bylo jí řečeno, že posudek byl vytvořen po ohodnocení jiných drahých kamenů.
Banka tak musela poskytnutý úvěr odepsat. Od té doby banky využívají především svoje odborné znalce.
ČLÁNKY DO MAILU