Přiznám se, že jsem logiku nepochopil.
Co je poškozenému platné, že "Je tudíž i v zájmu pojištěného škůdce, aby bez zbytečného odkladu oznámil pojistiteli škodní událost a sdělil neprodleně, že proti němu bylo uplatněno právo na náhradu újmy či bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, tak aby již v této fázi umožnil pojistiteli vyřešit věc výplatou pojistného plnění a aby rozsah újmy poškozeného nebyl zbytečně navyšován, například právě o náklady vynaložené poškozeným v adhezním řízení (o náhradě škody v rámci trestního řízení). "?
Co poškozený/á teda měl udělat, aby vynaložil jen ty náklady, které mu někdo proplatí a současně byl odškodněn? Když to vypadá, že poškozený nespolupracoval?
Nespuhlasim a to vyrazne s tim, ze spravne NS rozhodl o tom, ze naklady poškozeného na PZ zastoupeni v trestnim rizeni nema pojistovna hradit. Zde se jasne projevuje pojistovacka lobby do soudnictví. Ze vseho a z ocekavani obcanu vyplyva, ze pojišťovna ma hradit veskerou skodu která vznikne. Me jen nejakou. Toto obcane totiz neočekávaji zejmena pokud se pojisteni hradi povinne. To, ze jsou nektere polozky vyjmenovany taxativne nemuze znamenat omezeni jen na tyto polozky. Z povahy zakona musi vyplyvat, ze poskozeny na byt chranen komplexne a ne jen b necem. Vyjmenovane polozky maji mít povahu zvysene ochrany. Zakon o pojisteni hovori, ze se ma uhradit v rozsahu podle OZ. A OZ stanovi povinnost uhradit skodu. I pres opet i v OZ vyjmenovane polozky si nikdo nezroufne tvrdit, ze se ma uhradit jen vyjmenovane a hradi se vse co se dostatecne dolozi. Zakonodarce jiste v dobe vzniku nezamyslel pravo poskozeneho na vyjmenované polozky omezit ale pravo na ne posilit, protoze jsou tzv.abstraktni (bolest). To ze si NS rozhoduje v rozporu s ucelem zakona a v rozporu s ocekavanim obcanu je na facku a ukazuje to na zaujatost soudcu NS, s kterou se setkavam v kazdem druhem rozsudku NS, kdy zasadne a neustale krati ci zamitaji naroky poškozených. Az US to trochu zachranuje. Dale k veci i na dotaz slovenského soudu k evrops.soudnimu dvoru na obdobnou situaci tento soud odvetil, ze pokud je nejaka ujma pod ochranou zakona, pak ji poj ma hradit na nemuze se omezovat jen na vyjmenovane polozky, ktere maji mit ochranu zvysenou ne omezujici. Zdejsi rozhodovani soudu je na zbliti.