Jam má ale Google poznat, kdy má referenci zobrazit a kdy ne?
Když dělám třeba průzkum, jak se řešily dluhy na sociálním pojištění, tak je takový článek pro mě relevantní i po 150 letech. Jak má Google poznat, s jakou motivací je daný článek vyhledáván?
A další věc - když bude pan Gonzáles kandidovat na veřejnou funkci, jak má Google poznat, že má ten článek zase začít referencovat?
Ale stejně nejhezčí je ten side effekt tohoto sporu - teď ví o dluhu pana Gonzálese na Papuánci na Nové Guinei.
Přesně tyhle důvody myslím vedly generálního advokáta k tomu, že tvrdil, že Google vůbec správcem osobních údajů není. Vzhledem k tomu, že Google ta data vlastně vůbec nezná, zřejmě mu nezbývá nic jiného, než pasivně čekat na uplatnění námitky ze strany subjektu údajů, a pouze blokovat reference, u kterých námitku uzná za oprávněnou.
Pro vědecký výzkum podle mne nepotřebujete vědět, že to byl konkrétní pan González, stačí Vám údaje anonymní. Ale hlavně pro seriózní výzkum stejně musíte jít do archivu. Hledání čistě jen pomocí Googlu těžko považovat za seriózní výzkum, protože jeho výsledky jsou strašně náhodné a zpravidla neúplné. V archivu spisy budou a Vy se k nim po vyplnění badatelského listu, kde musíte vysvětlit své pohnutky (či jeho španělského ekvivalentu) dostanete. Prostě balancování zásahu do práv všech dotčený: seriózní vědecký výzkum toto opatření neomezí, protože ten probíhá jinými prostředky. A zvědavost skrytá za tvrzený výzkum není dostatečným důvodem pro zásah do práv subjektu údajů.
Pokud by pan González kandidoval na veřejnou funkci, situace není výslovně řešena. Na druhou stranu Google naznačil, že se ve výsledcích objeví, že nějaké informace byly z výsledků vyřazeny. Pak nic nebrání "reverzní námitce", tj. nějaký volič z příslušného volebního obvodu může Googlu napsat, že pan González kandiduje a že si myslí, že vyřazené informace mají význam a on je chce vidět.