Názory k článku Právo na to být zapomenut
-
Rut (neregistrovaný)
který byl nejspíš autorovou inspirací. http://jinepravo.blogspot.cz/2014/05/vojtech-bartos-pravo-byt-zapomenut-spis.html
-
Možná Vás to překvapí, ale článek jsem nabídl zdejší redakci a začal na něm pracovat pracovat dřív, než kolega Bartoš zveřejnil svůj příspěvek na Jiném právu. Pracoval jsem s původními zdroji a příspěvek kolegy Bartoše pro mne byl spíše reflexí než inspirací. Paralelně jsem totiž psal článek, který vyšel v jednom odborném periodiku. Článek pro Měšec jsem záměrně nechtěl přetěžovat teoretickými otázkami jako je určení věcné a místní příslušnosti, které jsou pro většinu čtenářů nezajímavé.
Pokud máte něco konkrétnějšího, co mi chcete vytknout, uvítám konstruktivní kritiku.
-
Nepřišlo mi vůči Měšci fér propagovat zde adresně články na jiném periodiku. Nicméně to asi stejně tak úplně není konkurence. Jde o tento článek:
http://www.epravo.cz/top/clanky/pravo-byt-zapomenut-a-dalsi-dopady-rozsudku-sdeu-c-13112-google-spain-94498.html -
Intri (neregistrovaný)
Aha... To jsme měli jen rozdílné představy o odborném článku. Pod odborným článkem si představuji článek v časopisu s nějakým faktorem impaktu (impact factor, většinou překládán trochu nesprávně jako impaktní faktor), nikoli nějaký web, který je z pohledu skutečné odbornosti de facto bezvýznamný. Ale děkuji za jeho uvedení.
-
Právnické časopisy jsou impaktované jen výjimečně. Ani mnohé velmi respektované evropské a americké právnické časopisy nejsou impaktované. Nejspíš proto, že v právničině by se musel impakt faktor měřit úplně jinak: pokud Vaši publikaci přečtou a budou ji citovat soudci, znamená to mnohem víc, než když ji čtou výzkumníci a citují jiné odborné publikace. Troufám si proto tvrdit, že ePrávo není "nějaký web", protože už jsem citace článků tam publikovaných už jsem viděl v rozsudcích Nejvyššího správního soudu.
-
Intri (neregistrovaný)
To uznat můžu, jen jsem holt z jiného oboru a u nás se pod odborností rozumí něco zcela jiného než jen článek na webu s jen obtížně zjistitelným zázemím. Ať je web jakýkoli, chybí mu objektivní kontrolní mechanismus, takže celá jeho odbornost je postavena v podstatě jen na důvěře, že je odborný. Ošem právo nelze ani v nejmenším považovat za vědu, protože nemá spojitost s ničím reálným (zákony se téměř doslova "cucají z prstu"), tudíž rozumím argumentům p. Slaniny.
-
Robert Nagy (neregistrovaný)
Není to, myslím, hlavním tématem téhle diskuse, nicméně s vaší poslední větou je podle mne nutné zásadně polemizovat - je zjevné, že pokud byste používal vaší definici vědy, tak by vědou krom práva (pomíjím, že právo má spojitost s něčím velmi reálným, a to běžným životem) nebyla například ani matematika, a to zcela ukázkově: ta nemá opravdu žádné souvislosti s realitou a axiomy, ze kterých ze matematické zákonitosti odvozují, se skutečně „cucají z prstu“. Neměl jste na mysli třeba kategorie „přírodní vědy“ nebo „technické vědy“?
Jinak s větou „Ať je web jakýkoli, chybí mu objektivní kontrolní mechanismus, takže celá jeho odbornost je postavena v podstatě jen na důvěře, že je odborný.“ lze samozřejmě jen souhlasit. Osobně se domnívám, že za odborné lze považovat jen takové periodikum, které má a) známý redakční sbor respektovaného složení + b) všechny zveřejněné články procházejí peer-to-peer recenzí. Impakt je pro řadu oborů zásadní, ale pro právo asi příliš ne; komentář o tom, že že v právničině by se musel impakt faktor měřit úplně jinak, považuji za velmi přiléhavý.
P.S. Nejsem ani právník, ani matematik, i když o obou zmíněných oborech něco vím :) -
Právo je opravdu specifické: to, že něco napíšete do vědecké práce, může ovlivnit, jak to ve skutečnosti je. Moje maminka může ve svém oboru (biochemie) psát co chce, ale to, jestli nějaká látka účinkuje nebo ne, tím neovlivní. A rozhodně to není jen tím, že laboratorní potkani neumí číst. Naopak pokud já publikuji na správném místě určitý právní názor, mohu tím ovlivnit jak soud rozhodne, a, protože soud právo nevytváří, ale nalézá, budou to následně všichni brát tak, že to tak bylo vždycky.
Nevím, jestli to spolu souvisí (mohlo by, protože z výše uvedeného důvodu skutečnost, že ostatní výzkumníci nesouhlasí, má pro posouzení, jestli mám nebo nemám pravdu, menší váhu), ale ani velmi prestižní české právnické časopisy nejsou plně recenzované. -
Tuty Fruty (neregistrovaný)
Fér, nefér - pod článkem o okamžitém zrušení pracovního poměru (Hádáte se o výši mzdy... či tak nějak se to jmenuje) dal také někdo odkaz na lepší článek na epravo.cz. Ono s tím lepší to asi bude relativní, možná jsou tam články odbornější, ale méně srozumitelné, každopádně zase odkaz na jiný server.
-
Pavel (neregistrovaný)
Jam má ale Google poznat, kdy má referenci zobrazit a kdy ne?
Když dělám třeba průzkum, jak se řešily dluhy na sociálním pojištění, tak je takový článek pro mě relevantní i po 150 letech. Jak má Google poznat, s jakou motivací je daný článek vyhledáván?
A další věc - když bude pan Gonzáles kandidovat na veřejnou funkci, jak má Google poznat, že má ten článek zase začít referencovat?
Ale stejně nejhezčí je ten side effekt tohoto sporu - teď ví o dluhu pana Gonzálese na Papuánci na Nové Guinei.
-
Přesně tyhle důvody myslím vedly generálního advokáta k tomu, že tvrdil, že Google vůbec správcem osobních údajů není. Vzhledem k tomu, že Google ta data vlastně vůbec nezná, zřejmě mu nezbývá nic jiného, než pasivně čekat na uplatnění námitky ze strany subjektu údajů, a pouze blokovat reference, u kterých námitku uzná za oprávněnou.
Pro vědecký výzkum podle mne nepotřebujete vědět, že to byl konkrétní pan González, stačí Vám údaje anonymní. Ale hlavně pro seriózní výzkum stejně musíte jít do archivu. Hledání čistě jen pomocí Googlu těžko považovat za seriózní výzkum, protože jeho výsledky jsou strašně náhodné a zpravidla neúplné. V archivu spisy budou a Vy se k nim po vyplnění badatelského listu, kde musíte vysvětlit své pohnutky (či jeho španělského ekvivalentu) dostanete. Prostě balancování zásahu do práv všech dotčený: seriózní vědecký výzkum toto opatření neomezí, protože ten probíhá jinými prostředky. A zvědavost skrytá za tvrzený výzkum není dostatečným důvodem pro zásah do práv subjektu údajů.
Pokud by pan González kandidoval na veřejnou funkci, situace není výslovně řešena. Na druhou stranu Google naznačil, že se ve výsledcích objeví, že nějaké informace byly z výsledků vyřazeny. Pak nic nebrání "reverzní námitce", tj. nějaký volič z příslušného volebního obvodu může Googlu napsat, že pan González kandiduje a že si myslí, že vyřazené informace mají význam a on je chce vidět.
ČLÁNKY DO MAILU