Píšete: "Na webu Poplatkyzpět.cz se sice uvádí, že v případě, že by byly tyto náhrady po klientech vyžadovány (banka by se nechala zastoupit advokátem), jsou tvůrci projektu připraveni je za klienty uhradit. Přímo v plné moci toto ale uvedeno není."
Není to, co je na jejich webu, veřejným příslibem, a tedy jsou tím vázáni i když to není ve smlouvě/plné moci? Samozřejmě riziko (řízerného) krachu trvá, koneckonců tato akce může sloužit jako zajištění důchodu pro ty advokáty, když přišli o vejvar z DP.
S tím, co je uvedeno na webu, si můžete po vytištění na papír akorát tak vytřít...
Před pár léty jsem měl pevnou linku od Telekomunistů, změnil jsem tarif na paušál na internet. Na webu bylo uvedeno, že nový tarif bude platit od PŘÍŠTÍHO zúčtovacího období, to samé stálo v mailu, který jsem jako potvrzení změny dostal.
Pak přišla faktura a nestačil jsem zírat - místo paušálu naúčtované minuty za připojení. Reklamoval jsem to, dostal jsem odpověď, že mám smolíka, protože podle OP je změna tarifu platná až od PŘESPŘÍŠTÍHO zúčtovacího období. Podal jsem stížnost na ČTÚ, doložil printscreenem webu a doručeným mailem, dostal jsem odpověď naprosto stejnou (jo, Ctrl+C, Ctrl+V dokáže zázraky), jenom podpis na konci patřil nějaké hlavě z oné Čety Tupých Úchylů...
Plná moc, ve které se klient zavazuje tyto poplatky zaplatit, by podle mého názoru přebíjela údajný veřejný příslib. Navíc za aktuálního právního řádu (v novém občanském zákoníku to bude nepatrně odlišné) je veřejný příslib velmi problematická věc.
Oni nepochybně dobře vědí, proč to nenapsali do té plné moci.
Správný postup by byl vzít tu jejich plnou moc, příslušným způsobem ji upravit (tj. uvést tam, že je zmocňujete za podmínky, že náklady ponesou sami, a náklady důsledně vyjmenovat např. dle tohoto článku), a poslat jim to. Chtěl bych vidět ten "fičák".
Tak oni budou vymáhat promlčené věci? Omlouvám se všem co to podepsali, ale to by mohl podepsat fakt jedině mentálně retardovanej člověk.
Oni teda zažalujou třeba 170 tisíc za posledních 20 let. 10 tisíc vyhrajou a 160 tisíc promlčených prohrajou.
Náklady řízení pak budou třeba odhadem 40 000, z toho (podle poměru úspěchu ve věci!!) 3500 má zaplatit banka klientovi a 36500 bude muset zaplatit klient bance. Banka svoje povinnosti započte a výsledek je ten, že klient ve výsledku zaplatí bance 23000 Kč. Hodně štěstí, ale kdo je blbej je blbej, nedá se nic dělat.
Žalovat promlčenou pohledávku je kravina, kterou by si žádnej advokát nedovolil. Ale soukromá společnost klidně. Navíc vám to řekla dopředu, že.
Dobrý den,
komunikace BSP je v tomto ohledu trošku schizofrenní. Na tiskové konferenci předseda představenstva pan Paľko uvedl, že chce jít až za tuto lhůtu. Poté, co jsem uvedla, že je jisté, že banky u soudu 100% namítnou promlčení (některé banky mají smluvně prodlouženou promlčecí lhůtu), řekl pan Paľko, že i přes to si myslí, že může poplatky vymoci. Nechtěl být však konkrétnější, jak by ve věci přesně postupoval.
Na webu je ale počítadlo s tím, že můžete vymoci i 28 800 Kč. Drží se tam informace, že byl v minulosti účtován i měsíční poplatek 600 Kč. Když si to vynásobíte, zjistíte, že 28 800 je částka právě za 4 roky. Takže podle webu by se zase mělo vymáhat pouze do doby promlčení...
A ano máte pravdu, pokud by soud přiznal jen částečný úspěch, může také přiznat náhradu nákladů, které je klient povinen zaplatit. BSP na webu uvádí, že tyto náklady by zaplatila za klienta, ale v plné moci - jediný dokument, který podepisujete - o úhradě nároků třetí straně, není žádná zmínka..
Zdravím, Gábina klimánková
Podle mne si neuvědomili, že banka není nevědomý dlužník, který si převezme platební rozkaz, nepodá odpor a promlčení nenamítne. Přesně z tohoto důvodu advokáti žalují promlčené pohledávky poměrně běžně, pokud protistrana vypadá jako běžný nevzdělaný dlužník. A ve velkých číslech jim to prochází.
Banka to promlčení samozřejmě namítne, když už odmítne mimosoudní vyrovnání.
Třeba chtějí zkusit banky zahltit v představě, že banky nestihnou všechny plaťáky zpracovat a včas podat odpory. Takový Denial-of-service-attack. Většina bank nemá procesy nastavené tak, aby byla kdykoli připravena zprocesovat několik set nebo tisíc plaťáků proti bance - mají to nastavené naopak.
Ano, advokáti, kteří to dostanou jako příkaz od klienta zažalují i promlčenou pohledávku. O tom nemluvím. Pokud je klient vymahačská společnost, která žaluje promlčené věci od osmedástiletých babiček, tak to advokát na příkaz klienta samozřejmě udělá.
Advokát sám to ovšem neudělá a klientovi nedoporučí, protože je to blbost a mohl by tím poškodit klienta. Je si toho vědom a nechce být vyhozenej z Komory.
Tady je ale problém (a finta) v tom, že mezi klienta banky a advokáta se postaví ještě soukromá společnost. A soukromá společnost je tím pádem tím klientem advokáta, od kterého advokát přijímá příkazy. Takže advokát PŘESNĚ podle svých povinností svého klienta (společnost) varuje, že se to asi nevyplatí, a klient (společnost) mu dá příkaz aby to udělal stejně.
Pokud se týká šance, že by banka za pár týdnů neodeslala pár tisíc odporů, je podle mě dost malá. Odpor nemusí být nijak extra odůvodněný, stačí kopírovat pár vět o tom že takhle byla podepsaná smlouva. Na to si najmete i brigádníky, kteří budou jen přepisovat spisové značky.
Navíc banky se nemusí bát, že by jim přišly desetitisíce příkazů najednou, ony totiž soudy musí tu práci udělat taky, spisové značky přidělit a plaťáky vytvořit. Takže budou nejspíš chodit postupně.
Máte pravdu, že ten trik s akciovou společností vloženou mezi advokáta a konečného klienta je zajímavý. Nejde o to to dostat jako příkaz od klienta, ale seznámit klienta s výhodami i nevýhodami daného kroku a nechat rozhodnutí na něm. A samozřejmě bez té akciové společnosti mezi by advokát reálně nebyl schopen ty klienty seznámit s možnostmi tak, aby byli schopni učinit kvalifikované rozhodnutí.
Osobně znám banky "zevnitř" a jsem přesvědčen, že procesy některých z nich jsou natolik rigidní, že by je takovýto DoS mohl dostat, pokud se na něj nepřipraví dopředu. To, že je možné najmout brigádníky na vyplňování spisových značek, neznamená, že každý odpor v některé bance nepůjde přes tři právníky.
Tomuhle kroku fandím, třeba se pohnou stojaté vody.
Ale je dobré vidět i druhou stránku věci - co nastane, pokud banky peníze klientům vrátí, ať již dobrovolně, nebo na základě soudního rozhodnutí? Jakou asi úrokovou sazbu dostane klient, který se pustil s bankou do tohoto sporu, při žádosti o další půjčku? (ať v té samé bance, nebo v jiné). Zvýší se úroky z půjček obecně? Nečekám totiž, že by banky dané peníze odepsaly, spíš se budou chtít co nejrychleji zahojit...
Toho, že by banky nezvládly nápor žádostí, se není třeba bát.Vzhledem k tomu, že je záležitost dostatečně předem medializovaná, mají čas připravit se v předstihu (a pak už jen Ctrl C, Ctrl V). Navíc, týká se to v naprosté většině velkých bank, jejichž právní útvary rozhodně nejsou personálně poddimenzované, a v neposlední řadě spolupracují s právnickými firmami, kam lze tuto agendu přehodit...
Pochopil jsem spravne ze cely clanek je o tom, ze pokud ten spor projedete tak nesete naklady (poplatek+pravnik)? mnooo to je opravdu objevne!
a k nekterym diskuterum: Vy by jste snad za svou praci nechteli zaplatit?
PS: pokud se spatne rozhodnete (vymahat promlcene) je to jen vase chyba. (zde vsak uznavam ze ona spolecnost ktera vas manipuluje a vyvolava mylne presvedceni o opaku se chova nemravne)
"Špatné" je na celé akci to, že zcela úmyslně cílí na lidi, kteří nejsou schopni nic jiného, než podepsat papír, který jim někdo strčí pod nos, kterému navíc absolutně nerozumějí.
Kdyby měli jen o jednu mozkovou buňku navíc, tak napíší dopis bance sami a případně se obrátí na finančního arbitra (to je zdarma). Jenže to je pro ně moc složité a tak se (jako mnohokrát před tím a nejspíše ještě mnohokrát potom) nechají nachytat a pak budou nadávat, jak je zase někdo okradl. A protože, bohužel, mají i volební právo, tak když jich bude hodně, tak se najde nějaký politik, který jim z peněz těch zodpovědných rád zaplatí nějaké to odškodnění.
dala jsem si čas a prostudovala si vše co poplatky zpět uvádějí na svém webu. Také jsem se spojila s panem Nacherem a i on mi potvrdil, že je projekt bezpečný a vlastně jediná možná cesta, jak získat poplatky zpět.
z článku redaktorky mám spíš pocit, že obejktivita se jí ztratila v jejích dredech, nebo pracuje pro banky......ono se uvidí, co je pravda :o(
Úžasné!
Vy jste si prostudovala jejich web a dokonce i nějaký pan Nacher (předpokládám, že to je někdo za poplatkyzpet.cz) vám potvrdil, že je to bezpečné. A dokonce vlastně jediná možná cesta.
Navíc redaktorka má dredy a jako taková je velmi podezřelá. Anebo pracuje pro banky! Ještě, že vás máme.
Pan Nacher není odborník na všechno, i když se možná tak tvří. Ale je fakt, že když jsem se dostal k tomuto projektu, přečetl si "reklamní" řeči a pak plnou moc, tak mi tam ta úhrada nákladů rovněž neseděla. Kdo to nevidí, je asi fakt hloupý. A ještě, když upozorňuje na dready jako na nějaký hendikep, pak je to teda pěkný truhlík. Doporučuji podepsat plnou moc a nechat se zastoupit. Není nad osobní zkušenost. :-)))
Jedna vec je web a sepsany marketingovy reci,
a druha vec je ta plna moc.
V ni se teda moc poradne nepise o nakladech na jejich dalsiho pravnika, pouze, ze neprekroci vracene poplatky.
Takze, kdyz vam banka vrati 8000,-, poslou vam je, a zaroven muzou prilozit fakturu na 7999,- za ty pravni sluzby, neb smlouvu uzavreli za vas, vasim jmenem, k tomu ta plna moc preci presne je.
Nerikam, ze to tak je, bude, ale podle me to tak muzou udelat.
! proste ta plna moc neni k tomu aby vymohli poplatky, ale je k tomu aby uzavreli smlouvu vasim jmenem ! (a nikdo nevi, jaka ta smlouva bude...)
Já s článkem také souhlasím. Vůbec nejsem proti postupu proti bankám, naopak, myslím si, že jim trochu svěžího větru neuškodí. I když je otázkou, jestli zrovna poplatky za vedení úvěrových účtů je to, co náš bankovní systém pálí - současní klienti možná trošku vydělají, ti následující již budou mít tyto náklady promítnuty v úrokových sazbách, takže nula od nuly pojde.
Problém vidím v tom, že lidé, místo toho, aby napsali sami dopis (což je bude stát známku) bance, případně se obrátili na finančního arbitra (zdarma), tak se raději upíší ke smlouvě, ze které není úplně jasné, k čemu je vlastně zavazuje. Ano, je to jednodušší, vzít tužku a "oni už to zařídí", než samostatně jednat. Jenže pak se nebudou moci divit, až jim za tohle jednání přijde účet a hádám, že to nebude ani poprvé, ani naposled v jejich životě.
A zase budou nadávat, jak je někdo okradl a jak byli podvedeni a že jim musí přece někdo pomoci,... I kdybyste jim zlomili obě ruce, tak další smlouvu podepíšou s tužkou v puse :(. Jak se říká, dříve banditi říkali "peníze nebo život", dnes říkají "a tady mi to, prosím, dvakrát podepište".
Daleko více bych přivítal, kdyby se lidé více rozmýšleli, než něco podepíší, kdyby si nebrali úvěr/hypotéku u první banky, která jim padne pod ruku a místo toho se snažili trošku vyjednávat, když to půjde, tak refinancovat, atd. Ušetří tím mnohem více, než pár stovek za vedení účtu. Je totiž úplně jedno, jestli je náklad na úvěr ze dvou položek (paušální (poplatek za vedení úvěrového účtu) + variabilní (úroková sazba)), nebo jestli je jen variabilní (pouze úroková sazba). Důležité jsou celkové náklady na úvěr.
Myslím, že o této kause ještě uslyšíme i když bych byl velmi rád, kdybych se mýlil.
S tímto si dovolím nesouhlasit: "Je totiž úplně jedno, jestli je náklad na úvěr ze dvou položek (paušální (poplatek za vedení úvěrového účtu) + variabilní (úroková sazba)), nebo jestli je jen variabilní (pouze úroková sazba)." A to hned ze dvou důvodů:
1. Ztěžuje to porovnávání nabídek
2. Zatímco úrokovou sazbu máte fixovanou aspoň na nějakou dobu, poplatky může banka změnit, kdy se jí to zlíbí. A tím může velevýhodnou hypotéku rázem změnit na zatraceně nevýhodnou.
dobry den, v nedeli jsme videla reportaz v poradu 168 hodin Ceske televize a zde byl klient, ktery ukazoval vypis z banky, ktera mu strhava neuveritelnych 600 korun. Vy v clanku pisete, ze zadna banka tak vysoky poplatek nikomu neuctuje... Bud jste si dala pani redaktorko malo prace, nebo zamerne zkreslujete data !!!
Plný souhlas. Navíc selským rozumem lze usoudit, že banky jsou v právu, alespoň v tom morálním. Ti, kdo si od nich brali úvěry, byli s poplatky srozumněni. Je to jako bych si koupil rohlík, snědl ho a pak si vzpoměl, že byl příliš drahý a chtěl vrátit peníze, třeba proto, že nějaký úředník vydal (v rozporu se zákony trhu, které dnes téměř všichni ctí více než slovo boží) rozhodnutí, že rohlík smí stát pouze korunu.
Žádné poplatky s nimiž jsem souhlasil, když jsem si od banky půjčoval, bych z principu vrátit nikdy nechtěl.
Nějak se mi nezdá bod:
2) náklady spojené s jejich uplatněním požadované zmocněncem nebo jim zvoleným advokátem (odměna advokáta dle advokátního tarifu) nebudou odečteny z poplatků vrácených mi bankou a nebudou přesahovat výši náhrady nákladů zaplacených mně bankou
Mě z toho vychází, že se může stát, že např. banka mi vrátí na účet 4.500,- Kč a já budu mít povinnost zaplatit advokátovi např. 4.400,- Kč (částka menší než získaná ...! Nebo to špatně chápu?
Jak se na to díváte VY?