Pravidla sociální superdávky 4 v 1 se změní. Kolik peněz od státu byste mohli dostat?

Revizi sociálních dávek představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí loni na podzim. Nynější systém politici hodnotí jako zastaralý a nepřehledný, jeho parametry navíc nemotivují k aktivnímu řešení životní situace vlastní prací.

Jako řešení nabízí MPSV zavedení nové Dávky státní sociální podpory (tzv. superdávky). Ta má spojit 4 aktuálně vyplácené dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – do jedné. 

Díky tomu má být celý systém, i proces podávání žádostí a výplaty, efektivnější a lépe cílit na potřebné, především nízkopříjmové domácnosti a rodiny s dětmi.

Samotná superdávka se přitom skládá ze čtyř složek, takzvaných komponent. Některým žadatelům se započítají všechny tyto komponenty, dalším jen některé. Rozhodovat bude, stejně jako dosud, příjem domácnosti. Ten se bude posuzovat na základě životního minima.

Komponenta dítě

Nárok na započtení této komponenty budou mít rodiny s příjmem do 4násobku životního minima. Příjem domácnosti rozhodne také o výši samotné složky. Stejně jako nyní přitom bude platit, že rodiny, které mají příjem z výdělečné činnosti – a tedy vyšší celkové příjmy, stát zvýhodní:

• rodiny s příjmem do 1,43násobku životního minima získají 500 Kč na každé dítě,
• rodiny s příjmem v rozmezí 1,43 až 3násobku životního minima získají 1000 Kč na každé dítě,
• rodinám s příjmem v rozmezí 3 až 4násobku životního minima se výše příspěvku posoudí individuálně.

Komponenta bydlení

V této složce dochází ke spojení příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení (jedna z dávek v hmotné nouzi). Nárok na tuto komponentu vznikne, pokud náklady na bydlení žadatele přesáhnou část definovaného rozhodného příjmu (ten má podobně jako nyní u příspěvku na bydlení odpovídat 30 % žadatelova příjmu) a tato část zároveň není vyšší než uznatelné náklady na bydlení.

Za uznatelné náklady se přitom bude považovat: nájemné dle nájemní smlouvy – ovšem maximálně do výše stanovených normativních nákladů, vlastnický paušál a energetický paušál, případně skutečné náklady na energie u žadatelů s nízkými příjmy (do 1,43násobku životního minima).

Nájemní normativ a energetický paušál má být stanovený na základě zprůměrovaných reálných nákladů na bydlení a energie lidí, kteří již dávky čerpají a tyto náklady úřadům práce pravidelně dokládají. Při jejich stanovení se ale bude přihlížet také k údajům Českého statistického úřadu.

Komponenta živobytí

Nárok na tuto složku má vzniknout rodinám s příjmem do 1,43násobku životního minima. 

Při určení výše této komponenty se bude pracovat s takzvanou částkou životní potřeby. Ta se určí pro každého člena rodiny (respektive domácnosti), odpovídat by měla existenčnímu minimu (3130 Kč). 

Pokud ovšem bude daná osoba plnit podpůrný plán (plán podpůrných opatření vypracovaných úřadem práce ke zlepšení sociálních majetkových a příjmových poměrů, především aktivní uplatnění na pracovním trhu), může její osobní částka životní potřeby vzrůst na úroveň životního minima.

Vedle toho ale novela určuje také okruh zranitelných osob, pro které je částka životní potřeby rovna životnímu minimu bez dalších podmínek. 

Výše komponenty na živobytí by pak měla odpovídat částce, o kterou převyšuje částka na životní potřeby rodiny její příjem. Z tohoto příjmu se ale ještě předtím odečte 30 procent (jakožto náklady na bydlení).

Komponenta pracovní bonus

Pomocí této komponenty chce MPSV motivovat rodiny i jednotlivce, aby se aktivně snažili svou situaci zlepšit vlastní prací. Pro domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima bude pracovní bonus dělat 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity. Kdo si vydělá víc, tomu se bude komponenta postupně – 40% tempem – redukovat.

Návrh MPSV počítá i s variantou, kdy dospělé osoby v domácnosti z objektivních důvodů pracovat nemohou – v takových případech mají získat vyšší ochranu v komponentě bydlení (například jako vyšší sazbu energetického paušálu, vyšší normativ pro nájemné apod.).

Další novinkou, kterou chce návrh do řízení o dávku protlačit, je majetkové testování. Zákonodárci tak chtějí ohlídat, aby se dávky dostaly hlavně k žadatelům, kteří pomoc skutečně potřebují a opravdu nemají dostatek vlastních zdrojů, které by mohli využít. Konkrétně mají úřady práce testovat majetek ve třech oblastech: nemovitosti, osobní automobily a finanční úspory.

Tématu majetkového testování jsme se podrobně věnovali v článku Superdávka a majetkový test. Jak si vás úřady proklepnou?

Vyšší dávka pro méně početné domácnosti

Vládním návrhem zákona o superdávce (a souvisejícími zákony) se ve středu zabývali poslanci z Výboru pro sociální politiku. Diskuse se vedla nad víc jak dvacítkou pozměňovacích návrhů, které vzešly z jednání s odborníky na sociální tématiku, neziskovými organizacemi a poslanci z řad koalice i opozice. Výbor se v případě několika z nich vyslovil kladně, což znamená, že poslancům doporučil jejich přijetí ve 2. čtení.

Půjde například o zvýšení životního minima v případě jednotlivce (z 4860 na 5500 Kč) a první dospělé osoby v domácnosti (z 4470 na 5000 Kč). Naopak další dospělé osobě v domácnosti by se mohlo životní minimum snížit (z 4040 na 3750 Kč). Tato úprava má lépe zohlednit životní náklady malých (například seniorských) domácností a pomoci jim k vyšší dávce.

Podporu má i návrh poslance KDU-ČSL Víta Kaňkovského, který rozšiřuje okruh zranitelných osob také na poživatele vdovského a vdoveckého důchodu. 

Další změnou je započtení rodičovského příspěvku do pracovního bonusu. Tímto krokem reaguje MPSV na výtky, kdy by se rodičům, kteří chtěli rychleji vyčerpat částku rodičovského příspěvku – třeba proto, aby se mohli rychleji vrátit do zaměstnání – dávky snížily. Díky této úpravě pro ně budou vycházet zhruba ve stejné výši jako dosud.

Do druhého čtení putuje také návrh, dle kterého se má u komponenty dítě posuzovat pracovní aktivita jen v případě rodičů dítěte. Původní návrh totiž počítá s tím, že na složku dítě nedosáhne domácnost, jejíž členové nepracují (ačkoli jim v tom nebrání žádné objektivní překážky). Nově by se ovšem toto pravidlo nemělo týkat všech práceschopných členů domácnosti, ale pouze rodičů dítěte.

Jak vysvětlil ministr Jurečka, v širší domácnosti mohou žit i osoby, například sourozenci rodičů. Pokud tyto osoby pracovat nechtějí, může být pro zbytek rodiny obtížné je k práci donutit. Je proto nefér, aby za takovéto osoby nesly odpovědnost děti, kterých se tato komponenta týká.

Rodinám bez nemovitosti projdou vyšší úspory

Změn by se mohlo dočkat i majetkové testování. Konkrétně by mělo dojít ke zvýšení limitu pro domácnosti, které nevlastní žádnou nemovitost. Původní návrh počítal s tím, že v případě jednočlenné domácnosti bude tolerována finanční rezerva ve výši 200 000 Kč. Za každého dalšího člena domácnosti pak měl limit stoupnout o dalších 50 000 Kč. To bude v případě rodin, kde je ve vlastnictví nějaká nemovitost, platit i nadále. 

Pro rodiny, které ale žádnou nemovitost nevlastní, stoupne základní limit na 400 000 Kč pro jednotlivce. Za každého dalšího člena domácnosti vyroste o 100 000 Kč. Pětičlenné rodině, která nevlastní žádnou nemovitost, by se tak nově tolerovaly finanční úspory ve výši 800 000 Kč.

Poslanci budou ve druhém čtení projednávat také návrh poslankyně SPD Lucie Šafránkové. Ta navrhuje, aby v případě příjemců dávky, kteří jsou v dlouhodobé pracovní neschopnosti, došlo k přezkoumání jejich zdravotního stavu posudkovým lékařem ČSSZ. Týkat by se to mělo konkrétně toho, kdo je na nemocenské víc jak 730 kalendářních dní.

O tom, jaké z výše uvedených změn nakonec skutečně projdou, by poslanci měli hlasovat během příštího týdne. Není samozřejmě vyloučené, že k výše uvedenému přibudou ještě další novinky. Poslankyně hnut ANO Jana Hanzlíková například předeslala, že by ráda prosadila také rozšíření okruhu zranitelných osob o onkologické pacienty.

Kalkulačka superdávky prozatím nebude

Novou superdávku, respektive některé její parametry, kritizuje například Platforma pro sociální bydlení. Ta ve spolupráci s Centrem pro společenské otázky – SPOT připravila Analýzu Dávkové reformy. Podle této analýzy jsou v návrhu zakotvené nevhodné konstrukční prvky, které budou mít za následek několik negativních důsledků. Namátkou – snížení podpory pro nízkopříjmové pracující rodiny nebo prohlubování chudoby rodin s dětmi v nájmu, samoživitelek či osamělých seniorek.

Kritické hlasy se ozývají také kvůli absenci kalkulačky, pomocí které by si lidé mohli už nyní ověřit, zda a v jaké výši na superdávku v budoucnu dosáhnou. Podle ministra ovšem takový nástroj nemůže MPSV přípravit, dokud nemá v ruce finální parametry legislativní úpravy. Což podle něj bude teprve v momentě, kdy návrh zákona půjde do 3. čtení.

Návrh přitom neprošel ještě ani 2. čtením. I z toho důvodu je možné, že se účinnost zákona, která byla původně naplánovaná na 1. července 2025, posune až na září, či říjen letošního roku. I nadále ale platí, že ještě 6 měsíců od nabytí účinnosti zákona poběží přechodné období, během kterého se bude na nový systém přecházet.

Přečtěte si také:

Počet lidí na sociálních dávkách stále roste. Kolik od státu dostanete v roce 2025?