Názory k článku Nastavená pravidla mezi bankami a úvěrovým registrem mohou porušovat zákon

Autorka nema prehled, ZASE CHYBI Evropsko - ruska banka !!!

Existuje nějaký postup, jak jednotně zažádat o výpis ze všech těhle systémů najednou? Jde o to, že každý je samostatný a každý si řekne o poplateček. a ona 5x 100-150,- je už celkem dost peněz a papírování. Nemluvě o tom, když se objeví dalších X registrů, protože to je dobrej kšeft :( Neměli by mít banky vzhledem k mořnosti využívat tyto registry a dávat tam své klienty současně i povinost 1/rok na vyžádání klienta mu doručit výpis ze všech registrů které používá?

Přečtěte si článek ještě jednou a pozorněji, občanů (nepodnikajících fyzických osob) se týkají pouze tři registry - BRKI, NRKI a SOLUS. CRÚ eviduje jen firmy a CERD je podvod.

Fakt, že za výpis informací, které si o mě vedou, chtějí přemrštěné částky mi z principu taky vadí. SOLUS chce 211 Kč, BRKI a NRKI 100 Kč + poštovné, které blíže nespecifikují, nicméně pokud posílají stejně jako SOLUS na dobírku, tak počítejme stovku, tj. 200 Kč celkem), takže to dohromady vyjde na 600 Kč, což je dost.

Nicméně si nemyslím, že budou vznikat nějaké další relevantní registry, ty současné solidně pokrývají všechny situace, maximálně vzniknou další falešné registry jako CERD, ale ty můžeme s klidem ignorovat.

Ono je to složitější, protože tyto tři oficiální registry (Solus, BRKI, NRKI) ještě tuším rozdělují fyzické osoby na "obyčejné" a podnikatele a evidují závazky zvlášť. Pokud tedy chcete mít 100% jistotu, že vás neevidují, musíte podat 6 žádostí, což vyjde celkově na cca 1200 Kč.

Já mám třeba telefon na IČO, takže bych mohl být v Solusu coby podnikatel (i když nic nedlužím a platím včas, člověk nikdy 100% jistotu nemá). Kdysi jsem měl spotřebitelský úvěr od HomeCreditu na pračku (už splacený), můžu tedy v Solusu být coby "obyčejný" člověk. Takže u téhož registru ve dvou evidencích.

Tak jistě, pokud je člověk podnikatel, tak se to komplikuje, registry podnikatele vedou odděleně a navíc vstupuje do hry i CRÚ

Já ale psal o nepodnikatelích, tak sem pochopil Petra a bude to i nejčastější případ.

To ano, ale jakou máte jistotu, že vinou nějaké chyby nejste evidován i v té druhé evidenci? Stát se to může, vždyť ty registry evidují asi 6 milionů lidí.... Proto bych radil požádat o 6 výpisů ze všech registrů (Solus, BRKI, NRKI), podnikatelský a nepodnikatelský.

Myslím, že by měla existovat jedna evidence (tj. měl by se spojit Solus, BRKI a NRKI, případně je rozpustit a zřídit nový registr), kterou může spravovat neziskové sdružení právnických osob.

Každý by pak měl mít možnost jednou za rok si požádat zdarma, nebo za poplatek odpovídající nákladům na zpracování a odeslání (100 Kč?), o výpis z této evidence.

Současný systém provozují komerční firmy a je jasné, že za účelem zisku.

Navíc třeba výpis BRKI je neuvěřitelně chaotický a nedá se z něj pořádně nic včíst (evidentně rozvržení prvků na výpisu navrhoval nějaký právník nebo programátor).

BRKI a NRKI jsou rozdělené, ačkoli je provozuje jedna firma. Důvod je, že BRKI podléhá zákonu o bankách a nějaká baba ze splátkovky nemá co vidět vaše smlouvy s vaší bankou.

Co by mohlo dávat smysl je, aby stát požadoval po provozovatelech registrů jednotné API a přístup třeba z CzechPointu - tj. aby si člověk sám mohl dojít na jedno místo a získal společný výpis.

Ale slučovat ne, už teď se složitě řeší co smí banka z registrů (BRKI, NRKI, Solus, CRÚ, vlastní systémy, systémy ostatních firem z finanční skupiny) vidět a použít, podle toho jak dal klient souhlas.

Tak asi je to o tom souhlasu ne? A souhlasy se dají postupně získat. Pokud vím, tak v Anglii mají jeden registr pro banky, energetiky, operátory.. Takže to asi nějak udělat jde.

Ale nápad s CzechPointem by to samozřejmě částečně vyřešil, proč ne, klíčový je jeden výpis na jednom papíru za 0-100 Kč. Aspoň se Česká pošta napakuje, když příjmy z posílání dopisů ji klesají.

Pracoval jsem pouze s CRU a s mezibankovním registrem . Fyzické osoby zajímá ten mezibankovní - tam je výše závazku, počet splátek po splatnosti a p., nikoli KDE klient závazek má, či která banka mu úvěr odmítla a proč. V případě negativní informace si klient vyžádal bankovní informaci od poskytovatele a my posoudili, o jak závažný problém se jedná... Nejčastější prohřešek však spočíval v tom, že klient n e u v e d l (zapřel) v žádosti stávající závazek, aby splňoval požadavek na bonitu! A zákon uvedení nepravdivých či neúplných údajů v žádosti o úvěr posuzuje jako úvěrový podvod, i když nevznikla škoda (§250b Trest.zákona)!

tak za prvé by jsme se měli snažit mít vše v pořádku-i když z vlastní zkušenosti vím moc dobře,že to nejde :-(,stačí k tomu nečekaný odchod druhého z manželů a je jedno jestli zemře,nebo odejde od rodiny,rázem se prostě změní ekonomická situace a banky tohle neberou v potaz,bohužel :-(

ale na druhou stranu by měl mít dlužník i nějakou šanci,takže by asi bylo na místě,pokud už banka jeho jméno někam umístí,tak aby svého klienta prvotně informovala,jak tento se sdělenými informacemi naloží,je už jeho věcí,ale už pak bude sám vědět,na kterou složku kterého registru se obracet a kde se ptát