Hlavní navigace

Práce přesčas a v noci: Co vám patří?

16. 8. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Práce nemusí být nejposvátnějším posláním člověka, ale na druhé straně by neměla být bezbřehou otročinou. Přesto se setkáváme s případy, že "makání od nevidím do nevidím" a vydávání toho za projev nebo důkaz pracovní věrnosti (či závislosti?) na zaměstnavateli se někde stává realitou.

Je nutné připomenout, že platné paragrafy mají k tomuto „psímu postoji“ celkem jednoznačné vyjádření. Jejich pravidla najdeme především v Zákoníku práce při vymezení rozsahu pracovní doby, povolené práce přesčas a podmínek, za kterých je možno vykonávat noční práci.

Zákoník práce je k práci přesčas nekompromisní!

Pracovní doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci podle obsahu pracovní smlouvy, činí nejvýše 40 hodin týdně. Zákon určuje způsob rozvrhu týdenní pracovní doby do směn a stanoví definici práce přesčas jako práce konané zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby (s modifikací stanovenou zákonem při pružné pracovní době) a konaná mimo rámec tohoto rozvrhu.

Pokud je zaměstnanci stanovena kratší pracovní doba, je prací přesčas práce přesahující týdenní pracovní dobu. Ta činí u zaměstnanců

  1. pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nejvýše 37,5 hodiny týdně,
  2. s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem nejvýše 37,5 hodiny týdně,
  3. s dvousměnným pracovním režimem nejvýše 38,75 hodiny týdně,
  4. mladších 16 let nejvýše 30 hodin s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin.

Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pod uvedený zákonný rozsah povoluje příslušné ministerstvo; lze je též dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu nebo sjednat v pracovní smlouvě.

Rozsah povolené práce přesčas

Zákoník práce stanoví, že práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, popřípadě ve stanoveném rozsahu i ve dnech pracovního klidu. Takto nařízená práce přesčas nesmí činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rámec lze konat práce přesčas pouze výjimečně, a to jenom tehdy, když k výkonu takové práce dá souhlas zaměstnanec.

Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Práce přesčas však nemůže být vykonávána zaměstnanci, jimž byla podle zákona zkrácena pracovní doba bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů.

Podrobnosti v rozsahu povolené práce přesčas mohou stanovit kolektivní smlouvy.

Kde je práce přesčas nejlépe placená? Čtěte v článku Petra GolyPřesčasová práce je v Česku špatně placená“.

Co je noční práce?

Jde o práci konanou mezi 22. a 6. hodinou, přičemž zaměstnancem pracujícím v noci se podle Zákoníku práce rozumí zaměstnanec, který během uvedené noční doby pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Jeho takto určená pracovní doba nesmí překročit osm hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Pokud by to nebylo z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila osm hodin v období nejdéle šesti kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.

Povinností zaměstnavatele je u tohoto druhu práce zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem

  1. před zařazením na noční práci,
  2. pravidelně pak podle potřeby, nejméně však jednou ročně,
  3. kdykoliv během zařazení na noční práci pro zdravotní poruchy vyvolané výkonem noční práce, pokud o to zaměstnanec požádá.

Úhradu takto poskytnuté zdravotní péče nelze po zaměstnanci požadovat a hradí ji zaměstnavatel.

Práce přesčas (noční práce) při pracovní cestě

Na jiném místě jsme si vysvětlili rozsah nároků a podmínky jejich vyplácení, když zaměstnanec vykonává pracovní cestu. (Pracovní cesty – příležitost k přivýdělku?, Stravné na zahraničních cestách)

Je samozřejmé, že na pracovních cestách – jak vyplývá i z jejich názvu – koná zaměstnanec pro zaměstnavatele práci vymezenou v pracovní smlouvě. Pokud tato pracovní činnost přesahuje rozsah stanovené pracovní doby nebo je vykonávána v noci a má s ohledem na definici noční práce její charakter, musí být jako práce přesčas nebo noční práce posuzována. Samotný čas strávený cestováním (pokud nejde o výkon práce – viz např. výkon práce profesionálních řidičů) se neposuzuje jako výkon práce, a tedy přesčas.

Podmínky odměňování práce přesčas a noční práce

Zásady odměňování jsou stanoveny v zákoně č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. Je stanoveno, že za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě uvedený příplatek.

Důležité je však vědět že pokud byla mzda sjednána v kolektivní nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani náhradní volno nepřísluší. V kolektivní nebo v pracovní smlouvě lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně sjednán v rámci stanoveného limitu práce přesčas nejvyšší rozsah práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit.

Za práci v noci pak přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši a za podmínek stanovených nařízením vlády; v kolektivní smlouvě lze stanovit jinou výši uvedeného příplatku.

dan_z_prijmu

Uvedená obecná ustanovení neplatí pro poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní právní předpis. Jde například zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech apod.

Při sjednávání pracovního poměru a ještě před podpisem pracovní smlouvy by si proto měl každý budoucí zaměstnanec se svým zaměstnavatelem ujasnit nejen podmínky případného vysílání na pracovní cesty, k nimž musí dát výslovný souhlas v pracovní smlouvě, ale i okolnosti přesčasové práce a práce v noci, resp. nároky, které z takové práce pro něj vyplývají. Sporné otázky by měly být jednoznačně v souladu s platnými právními předpisy vyjasněny, aby později během trvání pracovního poměru nedocházelo k nejasnostem při jejich výkladu a při poskytování náhrad, které zákon předpokládá.

Pracujete přesčas?

  • Ano, za příplatek nebo náhradní volno.
    50 %
  • Ano, bez nároku - plyne to z mé pracovní smlouvy.
    9 %
  • Ano, bez příplatku i náhradního volna.
    34 %
  • Ne.
    4 %
  • Nejsem zaměstnanec.
    3 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).