Klient, který se bude iracionálně snažit bance "něco dát sežrat" místo toho, aby si racionálně vybral nejlepší nabídku, těžko něco ušetří.
On totiž ten poplatek není v poměru k většině hypoték nijak vysoký. U jistiny 1 000 000 Kč představuje poplatek 200 Kč/měsíc ekvivalent cca 24 bps, u jistiny 2 000 000 Kč pouhých cca 12 bps. Rozdíly v nabídkách úrokové sazby bývají větší.
Každá banka ví, že když skutečné náklady rozdrobí do spousty poplatků, tak se v tom zákazník mnohem hůře orientuje. Takže to není nic jiného, než pokus o podvod - kdo jiného uvede v omyl... myslím, že ten aspekt přehlednosti a férovosti nabídky služeb tu ještě prostě nezazněl. Já jsem jednoduchý člověk a upřednostňuji jednoduché (= přehledné a nezáludné) nabídky. Bohužel, to si ale u našich "velkých" bank nevyberu. A asi i proto už u nich žádné produkty nemám a děkuji, ani nechci. Dokud nezmění své chování ke klientům, musí si chytit jiného hejla.
Prostě mi přijde neúměrné požadovat po bankách a operátorech, kteří své ceníky transparentně zveřejňují, aby je ještě navíc zjednodušovaly, pokud oni mají pro stávající pojetí důvod, pokud je v této zemi běžné svým obchodním partnerům lhát.
Pokud Vy osobně nelžete, slouží Vám to ke cti. Ale Vaše vztahovačnost je něco, s čím byste se patrně měl léčit.
Když mi nepřímo nadáváte do zmetků, tak se nedivte, že řeším Vaši vztahovačnost.
Každopádně množství nepravd v žádostech o úvěr je smutná realita naší země a má to značný vliv na tržní situaci. Mimo jiné banky musí vynakládat obrovské úsilí na to, aby se dokázaly vyhnout podvodníkům a aby dokázaly správně posoudit úvěruschopnost (což jim nařizuje zákon) i v případě, kdy klient naprosto nespolupracuje.
Ano, je neuvěřitelně vysoké.
A ne, rozhodně nevidím zásadní rozdíl mezi dlouhodobými klienty bank a klienty nebankovních institucí.
To vysoké číslo nemá jednu společnou příčinu. Část samozřejmě jsou podvody vedené zločinným úmyslem, ať už klienta samotného, nebo nějakého organizátora v pozadí (klient může být "bílý kůň"). V části případů jsou ti lidé v jádru poctiví, ale prostě považují zatajení či manipulaci některých informací za běžný způsob hry. Část lidí je prostě lehkomyslná a, když si nejsou jisti, nevyvinou žádné úsilí, aby zjistili správnou hodnotu, a radši něco "plácnou". A část prostě opravdu zapomene, i když se snaží. Nebo se možná za nějakou informaci stydí a zalžou ne proto, že by banku chtěli oklamat, ale proto, že jim něco je trapné. Aspoň to je moje vysvětlení. Se lží nebo zatajením se totiž setkáváme i u klientů, kteří to nemají zapotřebí (=pravdivá informace by jim nezabránila úvěr získat ani nezhoršila podmínky.
Někdy člověk opravdu nechtěně zapomene. Když jsem žádal o hypoteční úvěr v bance, kde jsem zatím neměl účet, okamžitě jsem nahlásil kreditku a majetkové poměry včetně pravdivého údaje o příjmu, ale zapomněl na povolený debet na běžném účtu, který za léta, co ho mám, jsem nikdy nepoužil. Zjistili ho z registru a nezlobili se. (Stejně jsme se na úvěru nedohodli z jiných důvodů, než byla má ekonomická situace.) Asi spadám do těch vašich 50 %.
Klidně přiznávám, že ve svém případě jsem nevnímal u sebe břevno, spíš tu třísku, zato u banky z ničeho vyrostla v oku pořádná kláda. I když nešlo o poplatky. Na zapomenuté povolené přečerpání se přišlo hned při předběžné kontrole mých závazků a bankovní úředník neviděl v mé děravé paměti problém, naopak mi rychle emailoval, že kontrola registrů proběhla dobře, protože vůbec nikde nemám negativní záznam (pochváleno budiž svolení k inkasu, při mé paměti ;) ). Bankovní třískokláda spočívala v tom, že při každé další schůzce jsem se dozvídal poněkud pozměněné a případně úplně nové podmínky, které výrazně pozměňovaly připravovaný smluvní vztah. Úroková sazba byla výborná, poplatky téměř žádné, ale přístup banky u mě vzbudil tak velkou nejistotu, že jsem jednání ukončil a potřebné peníze si půjčil jinde (samozřejmě s úplným uvedením mé ekonomické situace, tentokrát včetně toho "kontokorentu").
Vaše kriteria vidím, coby poctivý bankovní klient, který jednou zapomněl na něco, co se ukázalo jako snadno napravitelné, jako příliš přísná.
Jaká moje kritéria?
Já pouze uvedl číslo, které je naprosto reálné. A banky se s touto realitou musí vypořádat, například tím, že utrácejí miliony ročně za provoz klientských registrů, platí si specialisty, kteří nastavují rozhodovací algoritmy ve snaze rozlišit zanedbatelné opomenutí od podvodného jednání, a tak dále.
Kritériem jsem mínil vaše ohodnocení neúmyslného opomenutí v předběžném jednání ještě před podáním oficiální žádosti (vyplněním formuláře) o úvěr jako zatajení nebo lež, ačkoli to jsou podle mě jednání úmyslná. Nejsem právník, asi se mýlím a jsem podvodník. Radši se budu bankovním úvěrům vyhýbat. :) Jenom nevím, jak mám svým bankám říct, aby mě už neotravovaly s předschválenými kreditkami, povolenými přečerpáními a spotřebáky, které nepotřebuji a nechci. :)
Registry by si snad banky a ostatní společnosti zřídily i při nižší delikvenci, ne? A v důsledku jejich provoz zaplatí zákazníci v o něco vyšší ceně služeb, což se mi zdá normální. České banky vykazují dobré zisky (jako občan ČR jsem rád, že máme stabilní bankovní sektor), takže asi ten provoz registrů a platy specialistů nejsou krvavý výdaj. :)
Nedovedu říci při jaké úrovni delikvence by se nevytvářely registry. Ale rozhodně je to výdaj, který by si banky rády odpustily.
Neúmyslné opomenutí v žádosti o úvěr jistě není závažný "faul", ale na druhou stranu určitý prohřešek to podle mne je. Řekněme na úrovni toho, když se Vás někdo zeptá na cestu a Vy si spletete směr a poradíte mu špatně. Jistě si zaslouží Vaši omluvu.
Vidíte, a já si myslel, že by se mi měla omluvit banka, když mi napřed slíbila poskytnout produkt ("není problém"), který, jak se pak ukázalo, neposkytuje? :) Náhradou mi nabídla takový, který mi nevyhovoval. To není "opomenutí"? :) Ale, omluvil jsem se za svou špatnou paměť asi dvakrát.
Jen dodatek, kdyby nepomohly smajlíky. Nepíšu ve zlém, opravdu mě zarazila vaše přísnost na klienty. Pokud tak uvažuje celý bankovní sektor (a podle problémů, které měli se žádostí o hypoteční úvěr dva mí dost zámožní a osobně poctiví, ale ne úplně zaškatulkovatelní známí, ten dojem mám), nedivím se, že banky mají přebytek peněz. Ohledně poplatkových žalob souhlasím.
Celý bankovní sektor tak určitě neuvažuje. Já jsem se většinu času zabýval řízením rizik, takže mým úkolem bylo právě dbát na to, aby banka poskytovala dobré úvěry.
Netuším, v čem spočívají problémy a nezaškatulkovatelnost Vašich známých. Obrovské problémy představuje třeba tzv. daňová optimalizace, což ovšem asi nebude jejich případ, když říkáte, že jsou osobně poctiví - tzv. daňovou optimalizaci tedy alespoň já považuji za praktiku krajně nepoctivou.
Nebuďte naivní. Banky Sice formálně zruší poplatky za úvěry, ale bylo by dost naivní domnívat se, ze si onu částku nechají utéct. Jen si to vyberou jinde.
cely tento protipoplatkoby boj je jen hloupá aktivita par hlupáků, kterým se povedlo zamotat hlavy jinym hlupakum, kteri by ruku v ruce s podáním žaloby na banku měli odevzdat občanku a nechat se přihlásit za nesvéprávné.
A má byt? Pokud jednou takovou smlouvu podepíšou, nechť ji platí. Je nezpochybnitelným právem účtovat si poplatek zreba za žlutou barvu oken. A je nezpochybnitelným právem zákazníka nebýt zákazníkem takovéto banky
proc tu někdo proboha má zapotřebí přebírat odpovědnost z beder zákazníka a přenášet ji na někoho jiného?
Máte pravdu. Ale v době, kdy člověk za účet platit prostě musel, protože bezpoplatkové účty nebyly, se začalo vynucovat posílání třeba výplat na účet. Pravda, zákonem dané to nebylo, ale zkuste jít za šéfem a říct mu, že na to nemá právo... Máte po práci. Takže kde že je to nezpochybnitelné právo nebýt zákazníkem takových bank, když bez nich nedostanete ani výplatu?
Já třeba bankovním klientem odmítám být, ale nemám na výběr. V hotovosti mi už dneska peníze nikdo nedá. A o zahraničním platebním styku ani nemluvě.
Je to jako argumentovat tím, že litr vody (balené i z vodovodu) může stát klidně tisícovku... Taky je přece nezpochybnitelným právem každého občana takovou vodu nepoužívat, že...