Hezký článek, přesto má osobní zkušenost a zhruba desítky mých známých (u jiných zaměstnavatelů) je spíše opačná. Uplatňovat přes zaměstnavatele nějaké daňové slevy či odpočty je často složitější než přímo na finančním úřadě. Zatímco finančnímu úřadu stačilo (např. u odpočtu hypotéky) přinést jednou smlouvu o hypotéce a potvrzení od banky o úrocích, tak zaměstnavatelé po nás chtěli ještě několik dalších zbytečných dokladů - bez nich to prý nejde (ačkoliv o nich zákon vůbec nehovoří).
On chtěl často nesmysly i berňák. Po mně chtěli po 3 roky po sobě smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a já nechápala, proč mám tutéž smlouvu pořád kopírovat kolem dokola, proč jim nestačí potvrzení o výši zaplacených úroků. Naštěstí už tam taky dostali rozum a už je nechtějí.
Ano, často to tak bývá a je to i logické. Pokud si podáváte sám daňové přiznání na FÚ, ten přiznání zkontroluje během dubna, vrátí přeplatek a tím to pro Vás víceméně končí. Pokud v přiznání něco chybí nebo je vněm cosi špatně, promptně se to během dubna opraví.
Naopak pokud přiznání udělá mzdová účetní, přide na kontrolu FÚ možná až po několika letech (pokud tedy vůbec přijde) a firma nese odpovědnost za správnost. Pokud je něco špatně, vyměří se penále. V některých firmách se tato sankce vymáhá na mzdové účetní. Nelze se tedy divit, že se účetní jistí a každý doklad si několikrát prohlédne, než jej uzná za správný.
Ohledně Vašeho příkladu odpočtu úroků u hypotéky : smlouva a potvrzení je opravdu málo. Např. odpočet lze uplatnit za podmínky, že je poplatník majitelem (proto Výpis z katastru) a řeší svoji potřebu bydlení (doklad, že tam bydlí). Tyto doklady možná nejsou vyjmenovány jako povinné, ale jak jinak tyto skutečnosti prokázat ? Účetní nebude chtít díky Vaší pohodlnosti platit penále,