Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti (počítané z posledního průměrného čistého výdělku uchazeče o zaměstnání), jak jsme si je přiblížili v první části tohoto textu, se nemění, od 1. ledna 2019 ale došlo ke zvýšení maximální částky, kterou může uchazeč o zaměstnání jako podporu dostat. Výše podpory totiž není neomezená, nýbrž je limitována.
Maximální částky
Na základě pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2019 došlo ke zvýšení částky maximální podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
ZMĚNY A NOVINKY 2019
Co se všechno změní pro zaměstnance, zaměstnavatele nebo seniory v roce 2019?
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 činila 31 225 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 311/2018 Sb.)
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 18 111 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2018, tedy v roce 2019. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2018, pak její maximální možná výše činí 16 682 Kč měsíčně.)
Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v roce 2019 tak může dosáhnout až 20 297 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v roce 2018, činí maximální podpora při rekvalifikaci 18 695 Kč.)
| Rok | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 |
|---|---|---|---|---|
| Výše podpory v nezaměstnanosti | 18 111 | 16 682 | 15 600 | 15 024 |
| Výše podpory při rekvalifikaci | 20 297 | 18 695 | 17 550 | 16 837 |
Zdroj: Autor, zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příslušná prováděcí sdělení MPSV k němu.
Když není podporu z čeho spočítat
V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku – může se to stát při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele; v případě, že (ačkoliv je to jeho povinností) zaměstnavatel nevyhotoví zaměstnanci potvrzení o výši výdělku (např. z důvodu probíhajícího pracovněprávního sporu mezi nimi) a zaměstnanec nemá jiné dokumenty způsobilé dokázat úřadu práce výši dosahovaného výdělku (např. proto, že je ztratil, přišel o ně při požáru nebo povodni atp.). I v těchto situacích je však třeba uchazeče o zaměstnání hmotně zabezpečit a stanovit mu výši podpory, i v těchto případech se vychází ze statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory.
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání – např. u uchazeče u zaměstnání, který ukončil zaměstnání ze zdravotních důvodů a byl více než 2 roky v invalidním důchodu III. stupně, zlepšilo se jeho zdraví, míra invalidity mu proto při kontrole byla posudkovým lékařem snížena, nebo se zcela uzdravil) se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby nově 4684 Kč, 3747 Kč, 3435 Kč (dosud šlo, resp. jde o částky 4315 Kč, 3452 Kč, 3164 Kč).
Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení dle § 313 odst. 2 zákoníku práce, tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem).
V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění), by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá. Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě muselo jednat o zavinění uchazeče, který nedoložil podklady potřebné pro vydání tohoto potvrzení.
Pokud zaměstnavatel řádně splní vůči zaměstnanci své povinnosti, tak jeho průměrný výdělek lze určit vždy, a to i když pro zaměstnavatele případně pro překážky v práci nepracoval, ale byl u něj zaměstnán. Pokud nelze u zaměstnance stanovit průměrný výdělek, použije se pravděpodobný výdělek. Zmínili jsme ho již např. v textu Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?
U zaměstnance tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat situace, kdy tento výdělek uchazeč o zaměstnání není schopen doložit z důvodů na straně zaměstnavatele. Nemožnost určit vyměřovací základ naopak může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby).
Např. zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. (2018) nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou, začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2019) a činnost ukončí k 31. 7. (2019). Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2019) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti. 1. 8. (2019) požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti.
Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2020) po podání přehledu příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2019). Jelikož v předchozím roce (2018) samostatná výdělečná činnost konána nebyla, a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14násobek příslušné částky, tedy nově 4372 Kč (dosud šlo, resp. jde o částku 4027 Kč).
Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.
