Moldávie nepatří zrovna mezi oblíbené turistické destinace. Pro některé je zásadní překážkou vzdálenost tohoto státu. Přestože samotná Moldávie není velká a od západu na východ ji přejedete autem za 4 hodiny, dostat se na její hranice vám zabere nejméně dva dny.
Do Moldávie jako takové se můžete dostat čtyřmi způsoby.
1, Autobusem – pravidelnou linku provozuje společnost Katev Travel & Commercial. Autobus vzdálenost necelých 1700 km urazí za jeden den. Cena zpáteční jízdenky vyjde do 4000 Kč.
2, Vlakem – budete několikrát přestupovat, cesta vám zabere necelé dva dny (42 hodin). Se slevou Rail plus vás zpáteční jízdenka vyjde podobně jako autobusová, tj. do 4000 Kč. Připravte se však na to, že cesta vlakem bude sama o sobě zážitkem, navíc je běžné, že se ve vlaku kouří.
3, Letecky – z České republiky přímý spoj nelétá, nejlevnější je to z Vídně (Austrian Airlines) nebo Mnichova (Lufthansa). Zpáteční letenka vyjde na cca 5000 Kč.
4, Autem – máte tři možnosti trasy. Můžete jet přes Maďarsko, Rumunsko a přímo do Moldávie (1500 km), nebo zvolit spodní trasu po srbské dálnici do Rumunska a Moldávie (2000 km). Dobrodruzi mohou jet přes Ukrajinu a Tiraspol (2300 km). Já jsem zvolil tuto třetí možnost. Časově je cesta přes Ukrajinu jen o trochu delší, protože rozbité cesty mají ve všech jmenovaných státech s výjimkou Maďarska.
Podněsterská Moldavská republika („Podněstří“)
- Název: Podněsterská moldavská republika
- Oficiální měna: podněsterský rubl (PMR)
- Úřední řeč: ruština
- Roaming: funguje, mobilní operátor Orange
Do Podněstří jsem vstupoval na ukrajinsko-podněsterském hraničním přechodu Kuchurgan-Pervomaisc, jde o hlavní trasu z Oděsy do Tiraspolu.
Vstupní kontrola probíhala korektně a policisté i celníci Podněstří mi ochotně pomáhali vyplnit celní prohlášení na auto, na výběr byla celní deklarace v latince nebo v azbuce. Za tento úkon zaplatíte 94 UAH, cca 220 Kč, můžete však platit i v eurech, ruských rublech nebo amerických dolarech. Pokud vám nebude cokoli jasné, najdete mě tady, přijďte,
říkal starší soudruh náčelník (tak se titulovali) a ukázal směrem ke kanceláři.
Pokud pojedete autem, musíte vyplnit celní deklaraci
Celnice Podněsterské moldavské republiky
Celní procedura trvala hodinu a poté jsem se vydal kvalitní širokou silnicí pamatující léta Sovětského svazu. Je budovaná v ruském stylu se třemi pruhy: třetí pruh je uprostřed a slouží pro předjíždění z jedné nebo druhé strany. Funguje to takto: kdo zrovna předjíždí, tomu ten v protisměru uhne, kdo narazí, je vinen. Jednoduché a účinné.
Široké kvalitní cesty Podněstří
CCCP. Vítejte v Tirasopolu a v Podněstří
Podněsterské rubly a bankomaty, co nejsou v Rusku
V celém Podněstří jsou ceny uváděné v podněsterských rublech (PMR). Tato měna samozřejmě oficiálně neexistuje, ale jinou měnou v Podněstří nezaplatíte. Proto máte na mnoha místech oficiální směnárny, které vám ochotně vymění smění ukrajinské hřivny, eura, ruské rubly nebo americké dolary na PMR. Mě zajímalo, jak se s neexistující měnou vypořádaly banky.
Podněsterský rubl
V Podněstří nelze platit běžnými platebními kartami, ale lze je použít pro výběr z bankomatů. Ty provozuje pouze ZAO Pridnestrovskij Sberegatelnyj Bank (ZAO Sberbank) a má je po celém území Podněstří, většinou co větší město, to jeden bankomat. Bankomat dává na výběr buď ruské rubly nebo americké dolary. Obojí si však musíte poté směnit za podněsterský rubl, protože jinou měnou se v Podněstří neplatí. Mimochodem, výběr hotovosti z bankomatu ZAP Sberbank v Tiraspolu byl sice proveden na území Moldávie, ale na výpisu z účtu se choval jako výběr hotovosti na území Ruska a takto se i zúčtoval.
Tiraspol, Pridnestrovskij Sberegatelnyj Bank
Tiraspol, Pridnestrovskij Sberegatelnyj Bank. Bankomat pro karty MasterCard a Visa
Domácí platební karta s vlastním designem
Přestože je Podněstří tak trochu odříznuté od zbytku světa, tamní banky se přizpůsobily a vydávají vlastní domácí platební kartu s názvem Raduga, ta je nominována v PMR a lze s ní platit jen na území Podněstří. Kartu vydává Agroprombank a můžete si vybrat z několika designů. Dvě z celkem sedmi bank vydávají i běžné mezinárodní karty MasterCard a Visa, ty jsou vydávané pouze k účtům v RUB, EUR nebo USD (Agroprombank a ZAO Sberbank).
Tiraspol, Agroprombank. Prospekt na domácí platební kartu „Raduga“
Pro něho a pro ni. Vlastní design domácí karty od Agroprombank
V jakékoli podněsterské bance si můžete otevřít účet, ale ze zahraničí lze bezhotovostně lze poslat pouze volně směnitelné měny (typicky opět RUB, EUR, USD). Následně banka provede konverzi na váš účet vedený v podněsterském rublu (PMR), tyto rubly můžete vybrat a vkládat hotově.
Tiraspol, Gazprombank jako BiznesInvestBank
Tiraspol, Tiraspromstroybank
Tiraspol, Sberegatelnyj Bank
Tiraspol, Pridnestrovskij Respublikanskij Bank. Centrální banka Podněstří.
Tiraspol, prezidentský palác
Levné bydlení, benzín a nafta za hubičku
V Tiraspolu je poklidný život. V době mé cesty (srpen 2011) zde slavili 21. výročí Podněsterské republiky. Dlužno dodat, že výročí „vzniku“ slaví každý rok. Před prezidentským palácem pravidelně potkáte starší občany, kteří vytrhávají trávu mezi obrubníky, aby byly hladké a čisté. Podobně jako jsem to dělal já na vojně před příjezdem papalášů. Každý však má co dělat a cítí se součástí republiky.
Je tu však jeden zajímavý důvod, proč lidé z Podněstří neodcházejí, a tím je levé bydlení. Oproti Ukrajině je Podněstří výrazně levnější a motivuje tak ke koupi domu nebo bytu. Běžná cena bytu 2+1 o rozměrech 70 m2 je okolo 20 000 USD, tj. cca 340 000 Kč. Ani náklady na bydlení nejsou vysoké.
Tiraspol, inzerce nemovitostí
Návštěva Podněstří potěší peněženku řidiče. Je zde totiž opravdu levně. Naftu dostanete za 20 Kč, benzín za 21 Kč a LPG vyjde na 12 Kč. Pohádkové ceny, viďte?
Tiraspol. Sheriff. Jedna značka pro fotbalový klub, benzínovou stanici a luxusní bytový komplex
Když potřebují pojištění, území Moldávie se hodí
Zajímavé bylo sledovat, jak zde provozují motorová vozidla. Pokud auta nebo autobusy jezdí pouze po Podněstří, do Moldávie a na Ukrajinu, kromě registrační značky nejsou nijak značené. Jezdí-li jinam, používají ke značce mezinárodní označení „MD“, tj. Moldávie. Faktem je, že mimo tyto tři země však podněsterské auto jen tak neuvidíte, z jediného důvodu: je problematické jej pojistit na povinné ručení a mimo tyto tři státy jej tamní pojišťovny nechtějí pojišťovat. Mezinárodní přepravu proto zajišťují hlavně auta registrovaná v Moldávii nebo na Ukrajině.
Podněstří, registrační značka automobilu
Podněsterští úplatní policisté
Když jsem se vydal z Tiraspolu do Kišiněva, v obci Bendery to na mě zkoušeli policisté. Schválně jsem za nimi jel, čímž jsem musel vjet na plnou čáru (jejich budka stojí za ní). Místo rady, kterou jsem (jako) potřeboval, mi chtěli mi dát pokutu. Když jsem jim řekl, že jsem jel za nimi, abych se s nimi poradil, protože mám s podněsterskou policií ty nejlepší zkušenosti (lež), bylo vidět, jak se náčelník ovládl, nadechl se, podal mi zpět pas a řekl Jeď.
. Mezitím za ním chodili různí řidiči a nosili dárky v podobě kuřiva a alkoholu.
Průjezd druhou celnicí Podněstří směrem do Moldávie už tak hladký nebyl. Policista si na rovinu řekl o úplatek. Jeho výši nechal na mě, ale nemohl být nízký. Pokud mu jej nedám, pošle mě zpět do Ukrajiny z důvodu, že Ukrajinci mi nedali výstupní razítko do pasu (důvod byl vymyšlený, Ukrajinci razítka nedávají). Na to je zákon,
říkal soudruh. Na Ukrajinu to byla asi hodina cesty, ale mě zajímalo, co se bude dít dál. Navrhl jsem mu, že mám u sebe 10 eur, více ne, to že se raději vrátím. Souhlasil a řekl mi, jak mu úplatek předám. Dáš mi to do pasu a postavíš se k okénku za ostatní lidi. Já si tě zavolám a dáš mi pas. Pak ti jej vrátím. Nikdy jsme se neviděli, jasné?
dával mi soudruh rady. A přesně tak se stalo. Měl jsem sice snahu opsat si číslo bankovky, ale nešlo to, protože stále hlídal každý můj krok. Postavil jsem se do řady 6 lidí, kteří čekali na pasovou kontrolu. Okénko se otevřelo a soudruh zavelel, že pas mám dát já, to znamenalo přeběhnout těch šest lidí přede mnou. Pas jsem předal, okénko se zavřelo a vzápětí jsem jej dostal zpět. Pas bych chudší o 10 eur.
Bendery. Hraniční přechod Podněstří-Moldávie
Dostal jsem povolení k odjezdu. Nastartoval auto, stáhl okénko, vytáhl Nokii E6 a začal je nenápadně fotit. Jenže toho focení si obratem všiml jiný policista a ihned zařval: Stůj! Vypni motor! Pas! Klíče! Foťák! Ven z auta!
To byl konec, protože v Podněstří neplatí žádné zákony. Zachránila mě jen jejich neznalost technologie. Rychle jsem přepnul Nokii z fotoaparátu na navigaci. Na displeji proto viděli jen ikonky a řekl jsem jim: To je navigace, ne foťák. Neznám cestu, dlouho jsem stál a chytám signál GPS. V autě to trvá dlouho, proto jsem ji vytáhl z okna a mával s ní, však jste to viděl, ne?
Říkáš navigace? Tak dobrá, jeď,
zavelel staršina a já rychle vypadl.
Člověk na fotce a označený červenou šipkou přijal úplatek 10 eur. Důstojník označený žlutou šipkou si všiml, že je fotím. Tato fotka mě málem stála jistý, politicky neřešitelný průšvih.
Bendery. Hraniční přechod Podněstří-Moldávie
Příjemní Moldavané
Z Moldávie jsem měl obavy. Četl jsem, že na každém rohu jsou policisté s neúprosnými pokutami, je zde vysoká kriminalita, šílené cesty. Prostě žalostná země. Nic z toho není pravda, cesty jsou zde normální (pokud nejedete do hor), mezi městy dokonce nové, policisté příjemní a ochotní. Při průjezdu Rumunskem jsem na Moldávii vzpomínal a s lítostí vzdychal, Rumunsko je na tom výrazně hůř. Mimochodem, na hraničním přechodu do Rumunska bylo 8 aut. Čekali jsme 3,5 hodiny vlivem velmi pečlivé kontroly rumunských celníků. To víte, vjíždí se do Evropské unie…
Při vstupu do Moldávie z Podněstří jsem měl zaplatit ekologický poplatek, jde o cca 150 Kč. Moldavský policista sedící v provizorní unimobuňce z vagónu a bez klimatizace se mě ptá: Jak dlouho tady budete?
Netyká mi, ale vyká, na rozdíl od „Podněsterců“. Odpovídám, že jen projíždím do Rumunska, takže asi tři hodiny. Chvíli ťuká do počítače. Tři hodiny? To nestojí ani za to vypisování. Já už si to zařídím, jeďte,
povídá. Čekám, kdy bude chtít úplatek, ale kývá na mě, že mám jet, že je všechno v pořádku. A přidává úsměv. Vida, civilizace.
Kišiněv. Normální město, které žije
Do Moldávie jsem jel zcela záměrně, protože podle informací ze dvou moldavských bank by Moldova Agroinbank měla mít pilotní projekt bezkontaktních karet. To mi potvrdila dokonce paní z pobočky Victoriabank, která zvedla telefon a volala své známé do Agroinbank. Ta opravdu říkala, že PayPass testují a mají terminály. Zašel jsem do dvou poboček Moldova Agroinbank a chtěl se poptat na jejich obchodní místa: nikdy o PayPass neslyšeli, nemají, neznají, na tiskové oddělení kontakt nedají. Ach jo…
Kišiněv, Moldova Agroinbank
Mezi Tiraspolem a Kišiněvem je už na první pohled rozdíl v intenzitě dopravy v pracovní den: představte si nedělní dopoledne v Orlové (Tiraspol) a pracovní den v Brně (Kišiněv). Samotný Kišiněv je však moderní město dostupné se všemi službami, které jejich obyvatelé vyžadují k životu. Jezdí zde moderní auta, moderní autobusy i nové trolejbusy. Opravují se cesty, v obchodech koupíte běžně dostupné zboží jako u nás, ale výrazně levněji.
Kišiněv
Samotné cesty mezi moldavskými městy jsou poměrně kvalitní, a často nové. Samozřejmě že v Moldávii existují i špatné cesty, nebo cesty sjízdné jen s obtížemi (typicky v horách nebo vzdálených vesnicích), ale pokud se budete pohybovat v civilizaci, nepotřebujete terénní vůz.
Základem po pohyb v Moldávii je kvalitní mapa, je lepší koupit ruskou nebo ukrajinskou mapu. Byl jsem sice vybavený navigací Nokia Maps, ale ne vždy to zcela zvládala, zpravidla znala pouze páteřní silnice. Lépe na tom byla navigace Google Maps. Naproti tomu neuděláte chybu, když se na cestu zeptáte místních, nebo ještě lépe policistů. Moldavští policisté jsou příjemní a korektní (na rozdíl od podněsterských), vždy mi vše ochotně zodpověděli a vysvětlili. Dvakrát raději vzali papír a cestu doslova namalovali. Pokud mluvíte rusky, nebudete mít problém domluvit se, s angličtinou uspějete jen u mladších lidí.
Do Moldávie se opět rád podívám, ale ne trasou přes Rumunsko. Zkušenosti z rumunských cest mě přesvědčily, že byť je rumunská příroda krásná, této zemi se příště obloukem vyhnu. Moldávie do Evropy patří, ale Rumunsko čeká ještě dlouhá, velmi dlouhá cesta.
ČLÁNKY DO MAILU