Systém české státní sociální podpory cílí především na lidi, kteří mají vzhledem k nízkým příjmům problém pokrýt veškeré životní náklady. Nárok na dávky státní sociální podpory se většinou odvíjí od takzvaného životního minima.
Za nezaopatřené se považuje dítě do ukončení povinné školní docházky a také osoba do 26 let věku, která se soustavně připravuje na budoucí povolání. Případně osoba do 26 let věku, která se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Nebo není schopná z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Životní minimum představuje minimální společensky uznanou hranici příjmů, které jsou nutné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Pro rok 2025 jsou částky životního minima stanovené takto:
- 4860 Kč pro jednotlivce
- 4470 Kč pro 1. osobu v domácnosti
- 4040 Kč pro 2. a další osobu v domácnosti
- 2480 Kč pro dítě do 6 let
- 3050 Kč pro dítě 6 až 15 let
- 3490 Kč pro děti 15 až 26 let (pokud jsou tzv. nezaopatřené)
Životní minimum vaší rodiny si můžete spočítat na kalkulačce: Sociální kalkulačka: životní minimum 2025
Nadto se stát prostřednictvím sociálních dávek snaží pomáhat také rodičům malých dětí. Mezi sociální dávky tedy patří:
- přídavek na dítě,
- rodičovský příspěvek,
- porodné,
- pohřebné
- a příspěvek na bydlení.
Vedle těchto sociální dávek samozřejmě stát vyplácí také dávky pěstounské péče, dávky pro zdravotně postižené, příspěvek na péči a další.
V dnešním článku se ovšem zaměříme především na ty dávky, jejichž výplata je podmíněna nízkými příjmy.
Podrobné údaje o tom, kolik přesně stát na sociálních dávkách vyplatí, lze nalézt ve statistických ročenkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Statistiku za předcházející rok MPSV vydává vždy na podzim, poslední dostupná data jsou tak za rok 2023, za rok 2024 proto bude dostupná až ve druhé části letošního roku.
Výdaje v posledních letech rostou
Za rok 2023 se výdaje na dávky státní sociální podpory vyšplhaly na 54,6 miliardy Kč.
K této částce je ovšem potřeba připočíst ještě výdaje na jednorázový příspěvek na dítě, který dělal 324,7 milionu Kč. Jednorázovou dávku 5000 Kč stát do polovičky roku 2023 vyplácel rodinám jako náplast na inflaci, zvyšování cen energií a celkově životních nákladů.
Konečná suma za rok 2023 tak dělá 54,9 miliard Kč, což dělalo 2,5 % státního rozpočtu.
Pro srovnání: v roce 2019 byly výdaje na sociální dávky 33,9 miliardy korun. Od roku 2020 pak začala tato kapitola státního rozpočtu poměrně rychle narůstat. A to zejména vlivem zvyšování některých dávek, ke kterému zákonodárci přistoupili v reakci na pandemii, válku na Ukrajině, energetickou krizi a vysokou inflaci.
| Rok | Výdaje na sociální dávky |
|---|---|
| 2023 | 54,9 mld. Kč |
| 2022 | 52,1 mld. Kč |
| 2021 | 44,7 mld. Kč |
| 2020 | 47,7 mld. Kč |
| 2019 | 33,9 mld. Kč |
Jak ale ukázala analýza think-thanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, i přes zmíněné navýšení většina sociálních dávek v poměru k průměrné mzdě či průměrnému důchodu v posledních deseti letech klesala. Aby se zachovala reálná kupní síla sociálních dávek, musel by jejich růst odpovídat inflaci a úroveň dávek by se musela zvyšovat zhruba tempem růstu mezd.
Nejvíce dávek pro Moravskoslezský kraj
Nejvíce dávek přitom tradičně mířilo do Moravskoslezského kraje. Vysoký počet příjemců v tomto kraji se odvíjí jednak od jeho velikosti – jde o jeden ze čtyř krajů, kde počet obyvatel přesahuje 1 milion. S lidnatostí tohoto kraje jde v ruku v ruce také vysoká nezaměstnanost. Podle výzkumníků z PAQ research je zde ukazatel socioekonomického znevýhodnění (index kombinující míru nezaměstnanosti a nízkého vzdělání) druhý nejhorší v republice.
Do první pětky krajů s nejvyšším počtem příjemců sociálních dávek se dál zařadil Jihomoravský, Středočeský a Ústecký kraj, plus Hlavní město Praha. Toto prvenství je opět dané velikostí krajů – jde o pětici krajů s nejvyšším počtem obyvatel.
Ústeckému kraji nepomáhá ani nepříznivá sociální situace obyvatel – kraj se dlouhodobě potýká s velkou mírou sociálního znevýhodnění a také s takzvanou destabilizující chudobou. Ta se projevuje exekucemi (v Ústeckém kraji se týká 13 % obyvatel), bytovou nouzí a životem v sociálně vyloučeném prostředí. Ukazatel destabilizující chudoby je v Ústeckém kraji nejvyšší z celé republiky.
Pokud jde o konkrétní dávky, zdaleka nejvíc stát vyplatil na rodičovském příspěvku, následoval příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Naopak nejméně státní kasu stojí porodné a pohřebné.
Pojďme se na některé sociální dávky podívat podrobněji.
Rodičovský příspěvek
Pro přiznání rodičovského příspěvku není, na rozdíl od většiny dalších sociálních dávek, určující příjem rodiny. Nárok na něj mají všichni rodiče, kteří pečují o dítě do tří let věku (do konce roku 2023 šlo dávku čerpat až do 4 let věku dítěte). Celková částka příspěvku dělala v roce 2023 300 000 Kč na jedno dítě a 450 000 Kč pro dvojčata a vícerčata.
Od roku 2024 došlo k navýšení dávky, kdy celková suma, kterou lze čerpat na jedno dítě, dělá 350 000 Kč, pro dvojčata a vícerčata má stát 525 000 Kč. Jak ale ukazují data Ministerstva financí, i přes toto navýšení klesly loni výdaje na tuto dávku o 2 miliardy korun. Důvodem je snižující se porodnost.
| Rok | Průměrný měsíční počet příjemců | Výdaje na rodičovský příspěvek |
|---|---|---|
| 2023 | 267 300 | 31,1 mld. Kč |
| 2022 | 283 000 | 33 mld. Kč |
| 2021 | 297 600 | 35,4 mld. Kč |
| 2020 | 315 500 | 38,5 mld. Kč |
| 2019 | 285 100 | 24,4 mld. Kč |
Příspěvek na bydlení
O příspěvek na bydlení můžou žádat rodiny i jednotlivci, kterým náklady na bydlení ukousnu víc jak 30 % čistého příjmu. V roce 2023 tuto dávku měsíčně pobíralo v průměru 251 tisíc lidí, respektive rodin. Téměř 70 % příspěvků přitom putovalo k lidem v nájemním bydlení.
Z tabulky je patrné, že v posledních letech počet příjemců příspěvku na bydlení vzrostl. Důvod tohoto trendu spočívá hlavně v tom, že vláda propagovala příspěvek na bydlení jako pomoc v boji s drahými energiemi. Zároveň dočasně (do konce roku 2023) upravila jeho parametry, takže na něj dosáhl větší počet domácností, a také se navýšila samotná dávka.
Počet příjemců této dávky byl tak vůbec nejvyšší za uplynulých deset let. Dosavadním rekordmanem byl rok 2015, kdy úřady práce vyplácely dávku v průměru 230 tisícům rodin.
| Rok | Průměrný měsíční počet příjemců | Výdaje na příspěvek na bydlení |
|---|---|---|
| 2023 | 251 238 | 17,8 mld. Kč |
| 2022 | 177 773 | 8,5 mld. Kč |
| 2021 | 145 122 | 6,6 mld. Kč |
| 2020 | 155 212 | 6,9 mld. Kč |
| 2019 | 164 127 | 7 mld. Kč |
Pro zajímavost: v roce 2024 se, vzhledem k úpravě parametrů pro přiznání dávky, očekával pokles příjemců. Z předběžných dat, které naší redakci poskytl Úřad práce, ale vyplývá, že ke konci října minulého roku dělal průměrný měsíční počet příjemců 277 tisíc. Z dat Ministerstva financí lze zároveň vyčíst, že výdaje na tuto dávku stouply o 2,4 miliardy korun.
Přídavek na dítě
Na přídavek na dítě mají nárok rodiny, pokud součet příjmů jejich členů dělá méně než 3,4násobek životního minima.
- Například pro rodinu ve složení 2 dospělí a 2 děti ve věku 5 a 8 let dělá životní minimum 14 040 Kč, jeho 3,4násobek pak 47 736 Kč.
Výše dávky se odvíjí od věku dítěte, nadto ji úřady práce vyplácí ve 2 výměrách. Podle toho, zda rodiče mají, či nemají příjem z výdělečné činnosti alespoň ve výši životního minima jednotlivce (4860 Kč).
V roce 2023 pobíralo přídavek na dítě 351 937 rodin, z toho zhruba 79,5 tisíce rodin v základní výměře a 272 tisíc rodin ve výměře zvýšené. Nejvíce příjemců této dávky bylo tradičně v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
Jak je vidět z tabulky, počet dětí podpořených přídavkem na dítě začal v roce 2022 stoupat. V roce 2023 se okruh příjemců rozšířil ještě vlivem valorizace životního minima. I proto, že momentálně není rozpočtově únosné navýšení rodičovského příspěvku, na který mají nárok všichni rodiče dětí do čtyř let, rozhodli jsme se zvednout přídavek na dítě. Nabídneme tak ještě vyšší podporu pro více rodin, a to adresně, rodičům dětí nebo studentům do 26 let, kteří nevycházejí se stávajícími příjmy,
komentoval tehdy změnu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Nadto ministerstvo práce také aktivně oslovovalo rodiny, které měly na přídavek nárok, ale žádost nepodaly. Podle dat ministerstva šlo zhruba o 90 tisíc rodin.
Spočítejte si, zda nemá nárok na dávku i vaše rodina: Kalkulačka přídavku na dítě 2025
| Rok | Průměrný měsíční počet příjemců | Výdaje na přídavek na dítě |
|---|---|---|
| 2023 | 351 937 | 5,5 mld. Kč |
| 2022 | 346 262 | 3,8 mld. Kč |
| 2021 | 250 644 | 2,5 mld. Kč |
| 2020 | 232 225 | 2,1 mld. Kč |
| 2019 | 229 184 | 2,2 mld. Kč |
Do budoucna může s výdaji na sociální dávky zamíchat nově chystaná superdávka, která několik dávek sdruží do jedné. Podle Ministerstva práce a sociální věcí ovšem nyní nelze jednoduše vyčíslit, zda státnímu rozpočtu o 1 miliardu uleví, či o 8 miliard přitíží. Rozhodnou počty a struktura žadatelů.
Pro nejchudší: Dávky v hmotné nouzi
Další známé dávky jako doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí či mimořádná okamžitá pomoc už spadají pod dávky v hmotné nouzi. I na tyto dávky mají nárok pouze lidé s nízkými příjmy.
Konkrétně podmínkou je, že jejich celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na společensky přijatelné úrovni.
Zatímco nárok na sociální dávky se odvíjí od životního minima, nárok na dávky v hmotné nouzi se posuzuje v závislosti na existenčním minimu. Jde o minimální hranici příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
- Existenční minimum jedné osoby dělá aktuálně 3130 Kč měsíčně.
Pokud jde o jednotlivé dávky, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení úřady vyplácí lidem v hmotné nouzi, kteří mají problém hradit náklady na bydlení, a nezbývá jim tak na živobytí. O mimořádnou okamžitou pomoc lze žádat jakožto o jednorázovou dávku pro pokrytí nenadálé finanční tísně.
Celkové výdaje na dávky v hmotné nouzi za rok 2023 dělaly 5,8 miliardy Kč.
Nejvíce dávek v hmotné nouzi opět vyplatily úřady práce v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
| Rok | Výdaje na dávky v hmotné nouzi |
|---|---|
| 2023 | 5,8 miliardy Kč |
| 2022 | 5,6 miliardy Kč |
| 2021 | 5,2 miliard Kč |
| 2020 | 4,7 miliardy Kč |
| 2019 | 4,4 miliardy Kč |
Zatímco výdaje na příspěvek na živobytí v roce 2023 stouply na 4,4 miliardy Kč, na doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci stát vyplatil méně: výdaje na doplatek na bydlení dělaly 1,6 miliardy Kč a na mimořádnou okamžitou pomoc 120 milionů Kč.
Už nyní je ovšem jasné, že vzhledem k zářijovým povodním budou výdaje na dávky v hmotné nouzi opět vyšší. Jen v souvislosti s povodněmi úřady práce vyplatily dávky mimořádné okamžité pomoci ve výši 330 milionů Kč.
ČLÁNKY DO MAILU