Za stav chodníku odpovídá jeho vlastník, uvádí od loňska novela zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Dříve za úpravu chodníku a případné škody při jeho neschůdnosti odpovídali majitelé domů. Protože je ale vlastníkem chodníků většinou obec, leží odpovědnost za vznik případné škody právě na ní.
Novela potěšila majitele domů, obce se tolik neradují
Majitelé domů se radují, zástupci měst a obcí už tak nadšení nejsou. Novela jim přináší zvýšené náklady na úpravu chodníků. Dá se ale předpokládat, že ačkoli je odpovědnost na obci, majitelé domů si většinou budou před domem stejně uklízet sníh sami. Obce mají navíc díky novele možnost vymezit úseky chodníků a silnic, kde pro jejich malý dopravní význam nebudou zajišťovat sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí.
Ani majitelé domů však nejsou platností novely zcela zproštěni odpovědnosti. Pokud se stane, že vznikne chodci úraz či škoda kvůli sesunutému sněhu ze střechy nebo utrženému rampouchu, odpovídají za škodu oni.
Majitelé domů mají povinnost zabránit případnému vzniku škody na majetku či zdraví v souvislosti s pádem sněhu ze střechy budovy ve svém vlastnictví. Pokud existuje velké riziko vzniku škody, doporučuje Magistrát hl. m. Prahy, aby se majitel budovy obrátil na Městskou policii hl. m. Prahy či Policii ČR, za jejíž asistence by na nezbytně nutnou dobu mohla být ohrožená část místní komunikace (zejména chodníku) například obehnána páskou zabraňující vstupu osob,
uvádí Magistrát hl. m. Prahy ve svém prohlášení.
Odpovědnost majitelů domů vyplývá z občanského zákoníku, který stanovuje odpovědnost každému, kdo škodu způsobí porušením právní povinnosti. Tato právní povinnost je spatřována v povinnosti každého počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám zejména na zdraví a na majetku ve smyslu § 415.
Spokojenost s údržbou se nezvyšuje, počet úrazů neklesá
Ačkoliv by měl být úklid sněhu a náledí z chodníků doménou obcí, spokojenost s úpravou na silnicích a chodnících se mezi lidmi příliš nezvyšuje. Podle průzkumu společnosti SANEP není s údržbou městských a obecních chodníků spokojeno 42,3 % dotázaných ze všech 9130 respondentů.
Zdroj: SANEP
Téměř stejně stejný počet účastníků průzkumu také uvedl, že obce neplní svou povinnost svědomitě. Ačkoliv si většina dotázaných myslí, že by pro chodce bylo výhodnější, kdyby se zákonná povinnost vrátila zpět na majitele domů, případnou změnu legislativy na původní stav by už respondenti tolik nevítali.
Co dělat když se zraníte na neupraveném chodníku?
Jak postupovat, pokud se zraníte na neupraveném chodníku? Nejprve je nutné na obecním úřadě zjistit, kdo za újmu skutečně odpovídá a škodu ohlásit. Ačkoliv je majitelem chodníku většinou obec, není to 100% pravidlem.
Pokud budete požadovat náhradu škody, leží důkazní břemeno na vás. Snažte se proto o co nejpřesnější zapamatování místa nehody, v ideálním případě místo vyfoťte alespoň mobilem. Zaznamenáte tak stav chodníku, který by mohl být mezitím uklizen a vy byste neměli jak dokázat, že majitel chodníku nedostál své povinnosti. Pro snadnější dokazování je také dobrým řešením zajištění případných svědectví lidí, kteří nehodu viděli.
Na co máte v případě úrazu nárok?
V případě škody na zdraví máte právo nárokovat tyto náhrady:
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu a po skončení pracovní neschopnosti
- náhrada nákladů léčení
- odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
Pokud jste kvůli cizímu zavinění na nemocenské, máte nárok na peněžitý důchod, jehož výši udává rozdíl mezi výší nemocenské a průměrným výdělkem před poškozením. Po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí váš nárok na náhradu rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a po poškození.
Do výdělku se připočítává i případné udělení invalidního důchodu. Osobám samostatně výdělečně činným se hradí ušlý zisk, jehož stanovení bývá někdy obtížné. V tomto případě je proto vhodnější nechat ušlý zisk vyčíslit daňovým poradcem ve znaleckém posudku. Podobné téma: Kouslo vás klíště? Můžete získat zákonné náhrady
Škoda na zdraví vám umožňuje také nárokovat jednorázovou náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění. Bolestí se pro účely náhrady škody myslí každé tělesné a duševní strádání. Náhrada za ztížení společenského uplatnění patří poškozenému za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně negativní vliv na uplatnění v životě a ve společnosti, nejvíce pak na uspokojování životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na něj.
Výši odškodnění určují v obou případech přílohy vyhlášky 440/2001 Sb. bodovým ohodnocením, z nichž každý má hodnotu 120 Kč. Posudek, na základě kterého se tato náhrada stanovuje, vydává ošetřující lékař až po stabilizaci bolesti nebo ustálení zdravotních komplikací. Čtěte více: Kolik stojí život?
Pobírali jste někdy náhradu za škodu na zdraví?
Náhrada nákladů léčení zahrnuje proplacení účelně vynaložených výdajů na léčení, rehabilitaci, nákup zdravotních pomůcek nebo také doprava k lékaři a na rehabilitaci.
Kromě uvedených náhrad je možné také nárokovat vyrovnání za škodu vzniklou na věci – tedy například rozbité hodinky nebo roztržený oděv.