Názory k článku Platit škodu musíte i za zvíře, které není vaše

Je vidět, že pan soudce viděl koně jen z rychlíku. Každé zvíře (i člověk) se může leknout nebo splašit a kdyby měla jezdkyně předpovídat veškeré jeho reakce, neváhala bych ji nazvat věštkyní. Chápu majitele auta, ale v tomto případě bych neviděla chybu v jezdkyni. Případ by se podle mě mohl klidně uzavřít jako nehoda bez cizího zavinění, nebo jak je to v právní řeči…

Kůň se může splašit. Všichni to víme. Ví to i soudce. A má to vědět i ten, kde se rozhodně koně vytáhnout ze stáje. Ten podstupuje riziko, že se kůň splaší a způsobí škodu. A přijde mi tudíž naprosto logické, že když k tomu splašení a škodě dojde, tak je za viníka označen jezdec a on je povinen zaplatit škodu. Proč by to proboha mělo být jinak?
(Mimo situace, kdy koně úmyslně splaší někdo třetí.)

Pitomost to není, ale…
Jak žít v souladu, v krajině kde všechny současné polní cesty se asfaltují a označují (často ani to ne, protože některé úseky takových cest jsou naštěstí stále soukromé) se cedulkou „cyklostezka“, a tudíž se po nich bezohledně prohání mládež na in-line bruslích, mezi nimy se proplétají pejskaři (často s ne malými „pejsky“), maminky s kočárky jezdící zásadně ve dvojstupu, trénující cyklozávodníci jezdící zásadně v třístupu a městští policisté na koních…? Opravdu nevím!
.
Nové cesty se budují jen minimálně, prostě se používají ty staré a méně používané cesty…
Protože v krajině nelze často novou cestu ani vybudovat, je to o lidech. Znám i případy, kteří tvrdí že když je tam značka cyklostezka, tak tam pěší nemají co dělat a pořádají tam závody. Argument, že cesta mezi vesnicemi tama vedene několik století a jiná není a nebude a musí ji používat všichni, zejména místní často nechtějí tato individua slyšet.
Setkal jsem se dokonce i s nesmyslem, kdy městští strážníci si chtěli vynutit opuštění jedné vyasfaltované polní cesty po které lidé vodili koně k plavení. Ti však po upozornění že cesta je zde odjakživa, je soukromá a zatím není součásti cyklostezky přibrzdily. Co se stane až místní zemedělec povolí aby se cesta součástí cyklostezky (s výjimkou pro něj) nechci domyslet.
.
Pak jsou tu pochopitelně stále ještě silnice, z nich byly pěší a ostatní se zvířecími povozy vytlačeni již dávno. Mnohdy je to dnes méně stresující varianta než „polní cesty“.

Není to pitomost. Pokud vím, odjakživa je za zvíře odpovědný chovatel (tzn. ten, kdo ho má právě na starost). A je jedno, jestli je to pes, kůň, had, … Divím se, že nižší soudy nepostupovaly správně hned.

Plně souhlasím.
Také se mi stalo, že se mi jednoho dne splašil z neznámých důvodů kůň, který byl na stejném místě jindy vklidu.
Naštěstí nikoho nezranil, ale zranil se sám, ale stejně mě chtěli dát policisté pokutu za ohrožení bezpečnosti provozu.
Nakonec to zůstalo u dohody..

Plně souhlasíte? Fakt považujete za normální, že když se vám, jakkoliv nezaviněně splaší kůň, že nemusíte platit škodu, kterou způsobí?
To je totiž pointa koňákova příspěvku – aby to skončilo bez zavinění.
Jestli to policie řešila pokutou, nebo domluvou, je úplně jedno. Jestli dohodou s policií myslíte úplatek pro policisty (protože jinak netuším, co by to mělo být), tak to je mi nakonec taky jedno. Podstatné je, kdo bude platit případnou škodu.
A až budete poškozená, tak budete hájit stejná názor? Prostě jeden den přijdete domů a dům tam nebude, jenom ohořelé trosky. Můj nezletilý syn to zapálil. Z neznámých důvodů, dosud byl hodný. Ale já to platit nebudu, protože to ještě nikdy neudělal.

Tak zrovna u nezletilych by to presne takhle dopadlo, skodu by nezaplatil nikdo. To je taky duvod proc neni na trinactilete spratky co vykradaji auta zadny metr, protoze se neda sahnout na rodice.

Nikoliv. Za třináctiletého spratka musí škodu uhradit ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled (což jsou po většinu doby rodiče).
Škoda na vykradených autech se po rodičích vymáhat dá – co se vymůže doopravdy je věc druhá.

Možná právě pro takovéto okamžiky je možné si koně pojistit. Mám koně a mám ho i pojištěného. Pokud hemelka někde hebne, prachy sie nedostanu, ale pokud se mi někde zfamfrní a sejme BMW, nebudu koukat jako puk na fakturu za 2 melcky.....možná měla dotyčná slečna víc přemýšlet

No a nebo všechny koně dáme do salámu a budeme se na ně chodit dívat do zoo protože tam se s autem snad střetnout nemůžou.

Záleží, kde to pojištění máte sjednané. Pokud u České pojišťovny, doporučuji raději velkou fin. rezervu, protože Vám nic moc nedají. Na všechno najdou výjimku, výluku a krácení plnění v nějakém poměru.
Vůbec s pojistkama je to u nás tak, že kolikrát je lepší si ty peníze šetřit než je sypat nenažrané pojišťovně a v případě nehody se dovědět, že mi nic nedají, protože..... 150 důvodů.

je možné tento rozsudek aplikovat na případ napadení divokým prasetem (na silnici, ne v lese)?

Na toto téma zřejmě přinese Měšec.cz další samostatný článek. Připravil jsem jej bez dokladu; pokud jej redakce schválí a následně zařadí, vyjde. Nezacházím do podrobností, ale odpověď na podanou otázku a základní orientaci v nastíněné problematice určitě poskytne.

Promiňte: Připravil jsem jej bez odkladu, samozřejmě.

Děkuji a těším se.

Zajímalo by mne, jaký právní názor by zaujal tentýž soud, pokud by někomu na silnici vběhl pod kola divočák. Jedná se předce o podobný případ. Konkrétní sdružení myslivců provozuje v tom místě honitbu, ve které chová zvěř. Lze sice namítnout, že by to mohl být kus z jiné honitby, to se ale přece neřeší ani při tom, když se zvěř loví. Co je na území honitby, patří onomu sdružení. Pak by mělo také nést odpovědnost za škodu, ktrá byla jinému způsobena jejich činností, na což by měli být správně pojištěni. Dále by již neměla být žádná překážka v uhrazení škody, způsobené na motorovém vozidle?

Ano, o to právě mi jde. Ovšem nejedná se o škodu na motorovém vozidle, ale na mých vlastních dolních končetinách  – tři tržné rány, dohromady přes 30 cm. Prasata jsou přemnožená, napadlo mě na asfaltové komunikaci (ne v lese) a myslivci na mou stížnost vyjádřili lítost.......trochu málo, myslím.

JJ presne tak nejen prasta jsou premnozena, ale i srnci a dnaci zver. Prave protoze myslivci strasnym zpusobem zakrmuji a to nejen v krmelcich, ale delaji obrovske vnadiste (kopy na kterych je i nekolik vlecek pice, repy apod.). Myslivcum to samozrejme vyhovuje. Problem je v tom, ze zakon o myslivosti dava spoustu prav, ale jen minimum (maji vubec nejake?) povonosti.
-
Ten zakon vychazi z predpokladu, ze myslivci se staraji o statni bohatstvi, chovaji (ale i reguluji stav) zver. Kazdopadne ta zver nepatri maitelum pozemku, ani mysliveckemu sdruzeni, to v honitbe pouze vykonava sluzbu pro stat, za coz mu nalezi odlovena zver.
-
P.S.: Nemalo poslancu jsou celny mysliveckych sdruzeni a maji radi tuto kratochvili. Proto taky myslivecka sdruzeni nemaji temer zadnou zodpovednost a ani povinnosti. Take neexistuje kontrola, ktera by kontrolovala jestli je plan lovu stanoven spravne a jestli se nefixluje (jako ze se vzdycky fixluje) pri jeho pleni.

Máte pravdu, vyjadřovali se dost arogantně, co si to vůbec dovoluji si stěžovat. Ale mně vážně nepřipadá normální potkat prase v 10 dopoledne na kraji silnice mezi chatami. Jestli mělo hlad nebo poblíž mladé netuším, odnesla jsem to 5 týdnů trvající pracovní neschopností a šokem. Proto mě velice zaujal článek, který řeší, že škodu musíte platit i za zvíře, které není vaše. Myslivcům zvěř nepatří, ale mají se o ní starat. A pokud odmítají provést nějaká opatření, aby se případ neopakoval (možná i s horšími následky), ráda bych je vytrestala alespoň náhradou škody.

No oni maji prava a povinosti dle zakona. A mezi temi povinostmi neni nahrada skod zpusobenych zveri. Ta zver je narodni bohatstvi, tak mozna muzete zkusit to odskodneni vymahat na statu, ale stejne asi nic nedostanete.