Vlákno názorů k článku Platí OSVČ nižší odvody než zaměstnanci? (Názor) od Michal - Dobrý den, čekal jsem na měšci nějakou objektivní analýzu...

Dobrý den,
čekal jsem na měšci nějakou objektivní analýzu s plnými fakty z obou stran, ale bohužel mne tento článek dost zklamal.

V něčem máte pravdu:
- odečty z daní (stravenky, penzijko, odbory, kafeterie) určitě zrušit. Jde vpodstatě jen o daňový únik. Opravdu nechápu, proč je zapotřebí milion odečitatelných položek, na které mají nárok všichni - ať se zvýší základní nezdanitelná částka a je to. Nevím proč by mě měl stát motivovat, abych byl členem odborů nebo nakupoval jídlo za stravenky místo normálních peněz.
- jsem rád že neopakujete nesmysl mnohých o "placené" dovolené zaměstnanců. Ti si totiž na tu dovolenou musí normálně vydělat u svého zaměstnavatele předchozí prací (v době kdy pracují mají nižší mzdu než by měli, pokud by neměli nárok na dovolenou). Pokud by si OSVČ dával 10% čistých vydělaných peněz stranou, tak je v úplně stejné situaci a dovolenou si pak taky může "zaplatit".
- stát některými ze svých opatření dělá ze zaměstnanců "nesvéprávné osoby" - například tím že jim nařizuje kolik si mají minimálně vybrat dovolené (i když by třeba radši větší plat).

Ale někde se bohužel strašně mýlíte:
- zaměstnancům neplatí stát nemocenskou od prvního dne. Tu platí zaměstnavatel. Takže vlastně opět zaměstnanec sám sobě tím že mu o toto riziko zaměstnavatel adekvátně snižuje mzdu. Opět si může i OSVČ dávat peníze stranou do kasičky a až dostane rýmičku, tak si z kasičky odsype a tadá - nemocenská je hned od prvního dne.
- úplně jste vynechal firemní odvody na sociální pojištění zaměstnance. I na ty si totiž zaměstnanec musí vydělat (vytvořit pro firmu hodnotu o to vyšší). I když to na výplatní pásce není nikde vidět.
- pokud při zaměstnání pronajímáte nemovitost nebo investujete (a další příklady co jste uvedl), nemusíte být OSVČ. Akorát to musíte přiznat a zdanit - v přiznání na to je normálně kolonka.
- opět staré známé stesky na riziko, nutnost jednat se zákazníky, účetní atd. Jako sory, ale tohle by snad mělo být vyváženo větším výdělkem a ne nižšími daněmi. Co je ve výsledku státu po tom? Je to navíc snad v rámci OSVČ nějak odstupňované - jako že kdo nese menší riziko (třeba IT nebo účetní), platí vyšší daň a kdo nese riziko větší (třeba truhlář nebo finanční poradce), tak platí daň nižší? Pokud si člověk jako OSVČ není schopen vydělat peněz víc než jako zaměstnanec, tak proč by to jako měl dělat? A proč by mu to měl jako stát kompenzovat?

Obecně se problém mezi OSVČ a zaměstnanci dá ukázat na jednoduchém příkladu - dva truhláři, kteří každý vyrobí za měsíc práce 20 stolů po 15.000,- za kus.
Jeden je zaměstnanec, druhý OSVČ.
Předpokládejme že ve firmě se zaměstnanci to bude 1:1 výrobní / nevýrobní zaměstnanci (účetní, prodejci, nákupčí) a u OSVČ předpokládejme že nevýrobní činnosti nedělá, ale radši dá 50% obratu někomu, kdo to za něj všechno vyřeší.
Kolik zůstane každému z nich čistého na účtu a kolik díky práci každého z nich získá stát? Vypočítáte a zjistíte že z OSVČ stát získá třeba 25% toho co ze zaměstnance. Ale pro stát z toho neplyne vůbec žádná výhoda, jen má míň peněz a práce se odvedlo úplně stejně.

Autor (stručně, na rychlo):
někde se strašně mýlíte: "zaměstnancům neplatí stát nemocenskou od prvního dne. Tu platí zaměstnavatel. " Kde píšu opak?
A "strašně se mýlíte" v tom, že zaměstnanec si nemocenskou platí sám sobě. U dovolené lze brát, že si na ni zaměstnanec musí vydělat - nárok nabíhá postupně, nelze si vybrat víc než nárok. U nemocenské tomu tak není. Zaměstnavatel se stal nuceně pojištovnou, nese riziko, které žádná komerční pojištovna na trhu nechce nést a zaměstnanec si nárok na nemocenskou nemusí odpracovat postupně.
- firemní odvody jsem jen stručně zmínil: "(U zaměstnavatelské části OSVČ a zaměstnavatele je situace obdobná, sazby stejné, základ jiný.)"
- ad pronajímání. Píšu o něčem jiném, přesně: "Dále i ti, co si vydělávají nájmem nebo investováním nebo psaním článků, knih a dalších „problematických činností“, kdy pak využití zbytku času podnikáním znamená minimální odvody OSVČ hlavních."
- ad staré stesky: opět nic z toho netvrdím.

- ad příklad - pro stát z toho plyne mnoho výhod. Dani z příjmu odvedli cca stejně. Sociální daně možná odvedli méně, nicméně tím pádem mají i nižší nárok. Zdravotní daň je kapitolou samo o sobě, prostě je z principu navržen nespravedlivě dle výš příjmu. A výhody pro stát? Asi by si to zasloužilo delší zamyšlení. Flexibilnější a přizpůsobivější pracovní síla. Méně stoná...

"Pokud si člověk jako OSVČ není schopen vydělat peněz víc než jako zaměstnanec, tak proč by to jako měl dělat? " - protože je povinnost se stát OSVČ. Protože ho to baví. Protože potřebuje flexibilitu (zdravotní, pečovatelské závazky). Protože některý typ práce nelze dělat jako zaměstnanec nebo omezeně. Ale chápu, někteří dělají práci jen kvůli penězům a nedovedou si představit, že mnozí to mají jinak...

Ad nemocenská od prvního dne:
v článku píšete - "Zaměstnanec si nemocenské musí platit a pak má nárok od 1. dne. OSVČ si může platit, ale má nárok od 15. dne. Procentní sazba je přesto stejná."
To samozřejmě implikuje, že zaměstnanec má údajně nějakou výhodu. A že má tu nemocenskou od prvního dne jakoby nějak navíc proti OSVČ. Ale nemá. Ano zaměstnavatel se mu "nuceně stává pojišťovnou" jak píšte dále v reakci. Ale odkud to asi ta firma platí? Z kolonky "čistý zisk"? Samozřejmě že ne. Tohle jde z kolonky "náklady na zaměstnance". Což znamená, že zbyde méně na výplaty, což znamená že si tu nemocenskou od prvního dne platí defakto zaměstnanec ze svých vlastních peněz. OSVČ může dělat to samé - dávat si část peněz stranou a pak si je jakoby vyplácet když bude nemocný. A dokonce má výhodu - když nemocný nebude (prý OSVČ nejsou tolik nemocní), tak mu ty peníze zbydou.

Další věci nebudu dál rozebírat, platí to co jsem napsal na začátku - čekal jsem objektivní analýzu toho, co kdo vydělá a odvede státu. Kolik komu zbyde při úplně stejné činnosti se stejnou přidanou hodnotou. A jaký z těch nižších odvodů OSVČ má případně stát benefit. A dočkal jsem se opět dokola opakovaných argumentů a obhajoby chudáků OSVČ:
nepravdivých: OSVČ nemá dovolenou, nemá nemocenskou - oboje jsem vám jasně vyvrátil, protože zaměstnanec si obě výhody vpodstatě platí sám sobě nižší mzdou, což může dělat OSVČ taky
emocionálních: OSVČ to má těžší, musí dělat spoustu věcí navíc, nese riziko, dělá to protože ho to baví, chce flexibilitu
Ani jedna z těch věcí ale nevysvětluje proč by měl dostat stát od člověka méně peněz než od jiného. Třeba manažeři s ročními odměnami nesou taky obrovské riziko a platí snad nižší daně? Mě třeba moje práce jako zaměstnance taky baví a ještě navíc ji mám celkem flexibilní, mám snad platit nižší odvody na sociálním a zdravotním?

Čísla x-krát prezentovaná mluví jasně (např rok 2021):
zaměstnanci - 4 Miliony - odvody 916 miliard
OSVČ - 1 Milion (z toho 650k hlavních) - odvody 58 miliard

Já nezpochybňuju, že to mají OSVČ těžký, ale to by měli mít kompenzované vyšším ziskem a nikoli nižšími odvody.

Státu je úplně jedno jestli stůl vyrobíte jako zaměstnanec velké firmy nebo jako OSVČ. Benefit v tom pro něj žádný není. Ale v druhém případě dostane daleko méně peněz do rozpočtu.

Když chcete, aby někdo něco porovnával, musíte zadat jednoduchý příklad s jasnými vstupy, aby to, kromě vás, byl schopen spočítat ještě někdo jiný.
Předpokládejme tedy sro s jedním zaměstnancem s HM 600t, se ziskem 1.2M (bez HM zaměstnace, odvodů a daně z příjmů) a na druhé straně OSVČ vedoucí daňovou evidenci s dobrovolnou účastí na nemocenském pojištění se základem daně 1.2M.

Až to spočítáte, zjistíte, že jste vedle. Úplně vedle.

A spočítal jste si to vy? (Hrubá mzdu jste určil nesmyslně, je třeba dát na roven zisk a super hrubou mzdu)

OSVČ Firma Firma
1 Tržby 1 200 000,00 Kč 1 200 000,00 Kč 1 200 000,00 Kč
2 Skutečné náklady 50,00 % 50,00 % 50,00 %
3 Příspěvek na DPS/ŽP 0,00 Kč 0,00 Kč 50 000,00 Kč
4 Stravenkový paušál 0,00 Kč 0,00 Kč 28 248,00 Kč
3 Zisk/“Superhrubá mzda“ 600 000,00 Kč 600 000,00 Kč 521 752,00 Kč
5 Odvody „zaměstnavatelské“ (22,7%+9%=31,7%) 95 100,00 Kč 142 152,47 Kč 123 613,89 Kč
6 Nemocenská (2,1%) 6 300,00 Kč 9 417,04 Kč 8 188,93 Kč
8 Odvody „zaměstnanecké“ (6,5%+4,5%=11%) 33 000,00 Kč 49 327,35 Kč 42 894,41 Kč
9 Daň z příjmu 59 160,00 Kč 36 424,57 Kč 27 652,38 Kč
10 Čistá „mzda“ 406 440,00 Kč 362 678,57 Kč 319 402,39 Kč
11 Skutečný příjem 406 440,00 Kč 362 678,57 Kč 397 650,39 Kč
12 Započtený příjem do důchodu 300 000,00 Kč 448 430,49 Kč 389 949,18 Kč

Poměr povinných odvodů OSVČ k zaměstnanci 218,37 % 265,44 %
Poměr odvodů OSVČ k zaměstnanci+za­městnavateli 81,56 % 95,66 %
Poměr odvodů OSVČ k zaměstnanci+za­městnavateli bez nemocenské 82,17 % 96,45 %
Poměr skutečného příjmu 112,07 % 102,21 %
Poměr příjmu do důchodu OSVČ k zaměstnanci 66,90 % 76,93 %

Spočítal jsem dvě varianty. Pokud zaměstnanec dostává stravenkový paušál a příspěvek zaměstnavatele na DPS (což min. stravenky jsou obvyklé) a pokud nedostává.

V obou případech jsou odvody OSVČ jsou vůči zaměstnanci více než dvojnásobné. Přes 80% k ZAM+zaměstnavatel, nicméně do důchodu se OSVČ počítá příjem výrazně menší, dvoutřetinový, třičtvrtinový.
Skutečný příjem je srovnatelný (112%/102%)

Jistě, jinak bych nepsal Michalovi, že je úplně vedle.
Všechny diskuze skončí bez výsledku, protože si další diskutující vymyslí jiné vstupní parametry.
HM jsem neurčil nesmyslně, ale aby se porovnávalo porovnatelné. Stejně tak základnu k porovnání. Obvykle ve firmě něco zbyde. Že vycucnete firmu do poslední koruny odpovídá spíš porovnání společníka v roli zaměstnance a OSVČ, což je extrém na jehož opačném konci je porovnání sročka bez zaměstanance a OSVČ.

Jenže OSVČ "vycucne" svou "firmu" do nuly vždy. Proto dává smysl porovnávat zisk OSVČ se super hrubou mzdou zaměstnance ve stejné výši.

I kdybychom vzali za smysluplné nechat firmě nějaký zisk, pak dává smysl porovnávat OSVČ se ziskem rovnající se super hrubé mzdě zaměstnance. (Ano, je to zjednodušení, protože některé věci zaměstnanec má a OSVČ nemá, chtělo by to nějakou korekci, ale v zásadě to bude sedět).