Problém je, že oba mají podobně velké základní životní náklady. Tzn., že ten první žije od výplaty k výplatě, nemá z čeho dále spořit a jako důchodce je odsouzen k živoření - stává se pro něj nedostupná lékařská péče, teplo ... nedejbože když se mu podělá lednička. Ten druhý má v produktivním věku z čeho spořit.
Nebudeme tu polemizovat, kdyby ten první se více učil cizím jazykům, zvyšoval si kvalifikaci, pracoval 7 dní v týdnu bez oběda 25 hodin a podobné nesmysly. O tom už snad tady na Měšci bylo vysvětlování habaděj.