1)Pokud si platíme "pojištění", nebo-li příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v průběhu zaměstnání, máme morální nárok na plnění "pojištění" v okamžiku nezaměstnanosti. Pokud stát chce tuto podporu redukovat, ať umožní vyvázání se ze systému politiky zaměstnanosti, nebo úplně ze sociálního systému, potom se bude muset každý kdo nebude platit o sebe postarat sám. Každý bude mít možnost rozhodovat sám o sobě.
Platit v okamžiku zaměstnání na možnost vytvoření nového místa mi připadá ze strany státu nemorální pokud za tuto odvedenou daň nemá následovat plnění, nehraničí-li to s podvodem.
2)Dva měsíce na nalezení zaměstnání je dnes příliš krátká doba, výběrová řízení v agenturách se více a více protahují ( 3 až 4 měsíce i déle ), o tom samozřejmě ministerští mimoňové nic nevědí, proto Vás po dvou měsících pošlou zametat a vy již potom ani k tomu případnému pohovoru nemůžete vyrazit protože za nedostavění se " na nucené práce " následuje trest v podobě vyřazení z registru...
Proč platit za něco co nedostanu...
Coz povede k tomu, ze pracovni agentury sice zapocnou pracovni pohovor, ale na dalsi kola se jim uz nikdy nikdo nedostavi, pac bude na "nucenych pracech" a pracovni agentury bud zkrachuji a az nam zamestnani lidi postupne zestartnou a odejdou do duchodu zustanou jiz jenom neobsazena pracovni mista a spousta nezamestnanych "nucene pracujicich", kteri nikdy nebyli na vice nez prvnim kole pohovoru.