Pět českých bank bude muset platit vyšší daně. Stát je použije na zaplacení energií

Ministerstvo financí se při řešení energetické krize rozhodlo pro uvalení daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na firmy, kterým současná ekonomická situace nahrála ke snadným příjmům, takříkajíc „za nic“.

Státní rozpočet potřebuje získat dodatečné příjmy, aby vláda měla z čeho financovat kompenzace pro vysoké ceny energií pro občany a firmy.

Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících hlavně energetických dopadů, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu, říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Daň „tlustých koček“ ve prospěch válečných výdajů na energie

Podotýká, že naproti této situaci zde jsou oblasti ekonomiky, které generují vysoké nadměrné zisky, aniž by se o to nějak zasloužily. Tedy ne proto, že by firmy inovovaly nebo poskytovaly kvalitnější služby svým zákazníkům, ale kvůli rychlému růstu úrokových sazeb. Považuji proto za rozumné, aby stát na zaplacení těchto mimořádných válečných výdajů dočasně využil mimořádné zdroje, které budou přesměrovány na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií, dodává ministr.

Daň „tlustých koček“ (fat cats), jak vysoce výdělečné firmy v souvislosti s windfall tax nazval britský deník The Guardian, se bude týkat mimořádně ziskových společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. A také bank.

„Jinými slovy, společnost, která bude mít za rok 2022 zisk nižší než průměr posledních 4 let, nebude platit windfall. Podá se daňové přiznání, ale bude tam nula,“ upřesnil Zbyněk Stanjura.

Tato daň bude dočasná a začne platit od 1. ledna 2023 po příští tři roky, tedy do konce roku 2025.

Mimořádné daňové odvody by měly do státní kasy přinést cca 85 mld. Kč v roce 2023. Zhruba dalších 15 mld. Kč přinesou evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měla windfall tax přinést 39 mld. Kč a v roce 2025 zhruba 25 mld. Kč. Správcem daně z neočekávaných zisků bude Specializovaný finanční úřad.

Platit budou banky s čistým úrokovým výnosem od 6 mld. Kč

Dani budou podléhat také banky. A to ty, které mají čistý úrokový výnos 6 mld. Kč a více. Tuto částku určila Česká národní banka (ČNB) jako pomyslnou hranici, která odděluje velké banky od malých a středních.

Podle odhadu Ministerstva financí přinese daň z neočekávaných zisků u bank do státní pokladny přibližně 33 mld. Kč.

Daň z nadměrných příjmů podpořila Národní ekonomická rada vlády jako možnost posílit příjmové strany státního rozpočtu. Ministerstvo financí pracovalo také s konceptem Národní rozpočtové rady, která ji označila z hlediska celospolečenského dopadu jako nejméně distorzní (pokřivující) a bolestné řešení nastalé situace. Jde totiž o jednorázový zásah státu, nikoli trvalý, který snižuje tlak na růst deficitů, a je zde nízká pravděpodobnost, že by se důsledky této daně přesunuly na konečného spotřebitele. To může mít i svůj protiinflační efekt.

Co na zdanění říkají banky?

Bankám se vize, že 60% zdaněním přijdou o velkou část zisků, nelíbí. Nechtějí posílat peníze do státního rozpočtu, aniž by z toho nakonec také něco měly.

Banky už v létě nabídly státu alternativy k dani z mimořádných zisků a jsou připraveny do nich vložit kapitál. Jde o mnohem efektivnější způsob podpory ekonomiky než mimořádné zdanění, říká mluvčí České bankovní asociace (ČBA) Radek Šalša.

Jak konkrétně by měly tyto investice vypadat?

Podpora dostupného bydlení

Podle bank je v České republice nejhorší dostupnost bydlení v porovnání s ostatními státy Evropské unie, což může vyvolat další zvyšování společenského napětí. Důvodem, proč v ČR chybí na trhu byty, je malá výstavba a zdlouhavé povolovací řízení.

Banky navrhují, že by se pro zvýšení dostupnosti bydlení zapojily penzijní fondy prostřednictvím nákupu tzv. zelených dluhopisů (ESG bondů) ve výši 40 mld. Kč a bankovní sektor by vynaložil dalších 10 mld. Kč. Dále by banky přispěly 50% investicí na vznik projektové kanceláře.

Tím by se:

• stimulovala výstavba bytů,
• vytvořilo by se nájemní bydlení na úrovni 80 % tržního nájemného,
• vznikl by transparentní, otevřený systém, který počítá se zapojením soukromého sektoru, a
• jasně by rozdělil roli mezi státem, městskými samosprávami a soukromými společnostmi, které by bylo funkční a vzájemně výhodné.

Financování Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2023 a výhled na roky 2024 a dále

Banky by poskytly dlouhodobý nezajištěný úvěr ve výši 20 mld. Kč. v prvním pololetí 2023, kterým by se financovaly jakékoli stávající i nově plánované projekty, a to včetně výkupu pozemků.

• Splatnost úvěru by byla 15 let (lineární), začala by však až po 3–5letém odkladu splátek od podpisu finanční dokumentace. V tomto období by dlužník splácel pouze úroky, nikoli jistinu.
• Úroková sazba by mohla být pevná, nebo pohyblivá. U pevné sazby by se úroky rovnaly referenční sazbě výnosu státních dluhopisů.
• Úvěr by banky poskytly bez poplatků, Fond by odevzdával finanční reporting.

V 2. fázi, tedy od roku 2024 a dále, by banky profinancovaly dalších 20–40 mld. Kč, které už by byly navázané přímo na potřeby jednotlivých projektů.

Pomoc lidem se zvládnutím dluhů a pravidelných měsíčních výdajů

Banky nabízejí, že by svým klientům umožnily dočasně, tedy do ukončení současné krize, snížit měsíční splátky úvěrů a hypoték, případně je refinancovat do delší splatnosti.

• Snížení splátek u hypoték o 20–30 %,
• snížení splátek spotřebitelských úvěrů o 20–40 %.

K tomuto kroku by bylo nutné upravit také maximální dobu splatnosti, která je u hypoték 30 let a u spotřebitelských úvěrů 10 let (8 let pro ty, kdo splácejí zároveň hypotéku). Navrhované snížení výše splátek a prodloužení doby splatnosti by nebylo považováno za tzv. restrukturalizaci úvěru, to znamená, že by nevznikl negativní záznam v úvěrových registrech.

Další možností je navrhovaný odklad 3 nebo 6 splátek v případě potřeby, a to bez dokládání příjmů a dalších dokumentů. Lidé by mohli tuto variantu využít, pokud potřebují například překlenout období, kdy dostanou vyúčtování za energie a potřebují mít k dispozici peníze na případné doplatky.

Investice do digitalizace státu

Banky zprostředkovávají klientům žádosti o podpory prostřednictvím BankID směřující přímo na státní úřady. V této souvislosti by banky mohly se státem dořešit možnost předávání nezbytně nutných podkladů, jako je například doložení vlastnictví účtu. Výpisy z účtu státní instituce potřebují pro čerpání dávek státní sociální podpory, hmotné nouze či důchodů.

Banky také navrhují, že by mohly vytipovávat zákazníky, kteří by mohli mít teoreticky nárok na některou z forem státní pomoci a oslovit je s informací, že by se mohli o podporu ucházet.

Bankovní identitu banky poskytují pro stát zdarma. Navrhují, že by zajistily další investice pro transpozici této služby do EU ID Wallet, čímž by posílily infrastrukturu potřebnou pro efektivní digitalizaci ČR. Předpokladem je, že by se banky účastnily vybudování EU ID Wallet společně se státem.

Navýšení kapitálu Národní rozvojové banky

Posledním návrhem je navýšení kapitálu Národní rozvojové banky (NRB) o 10 mld. Kč bankovním kapitálem. Tím by se zvýšila záruční a úvěrová kapacita NRB na dofinancování infrastruktury a energetické soběstačnosti státu až 7×, tedy o 110 mld. Kč.

Jak na to?

• V prvním kroku by se sloučily NRB a Česká exportní banka (ČEB), což by oběma bankám umožnilo získat akciový podíl v minoritním objemu 49 % v hodnotě 4,5 mld. Kč, což je třetina účetní hodnoty kapitálu obou institucí. 
• Samotná NRB by navýšení umožnila z důvodu své neziskovosti.
• Banky by následně navýšily kapitál o 5,5 mld. Kč.
• Totéž by učinil stát, aby zůstal zachován poměr vlastnictví.

Sloučením těchto dvou bank by vznikla platforma pro dlouhodobou a systematickou podporu hospodářské strategie ČR, která by v dobách krize zajistila rychlou pomoc potřebným subjektům. Zaměřovala by se na malé a střední podniky, startupy, velké firmy a samosprávné celky. Nabízela by půjčky, záruky, finanční poradenství a kapitálové vstupy.

Roční výše financování by byla postupně cca 100 mld. Kč, objem aktiv by byl cca 500–700 mld. Kč a vlastní jmění přibližně 50–70 mld. Kč.

Nechceme půjčky. Chceme peníze do rozpočtu, říká ministr

Rád bych také objasnil bankami navržené alternativní řešení na financování dopravní infrastruktury či dostupného bydlení. To se ale bavíme primárně o půjčkách rozvržených do mnoha následujících let a navíc za předpokladu, že budou existovat vhodné projekty. Ne o disponibilních penězích v rozpočtu na záchranu ohrožených domácností v energetické krizi, vyjádřil se ke stanovisku České bankovní asociace ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle něj je windfall tax správným rozhodnutím, protože český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost nejen ve srovnání s předchozími obdobími, ale také v mezinárodním srovnání. Zisky, které banky mají, jsou dílem opakovaně rostoucí sazby České národní banky, což jim výhodně úročí peníze, které si u ČNB uloží.

Výhodné úročení ale už v takové míře nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají, říká ministr.

Windfall tax ve světě

Windfall tax pro banky zavedla například v roce 1981 konzervativní vláda ve Velké Británii v čele s premiérkou Margaret Thatcherovou, aby se snížila zátěž z externího šoku a zároveň se předešlo sociálnímu napětí. Tehdy vláda přesměrovala nadměrné zisky bank do financování sociálních programů. I tenkrát šlo o banky, které měly nadměrný zisk z rychlého nárůstu úrokových sazeb.

Evropská komise doporučila mimořádné zdanění pro průmyslový sektor svým členským zemím v březnu 2022. Některé země daň už zavedly, například Itálie, Španělsko a Maďarsko. Další země jako Německo, Rakousko a Belgie ji připravují.