Pěstouni a sociálně ohrožené děti dostanou více peněz

Vláda v pondělí 22. června 2020 schválila novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem je snížení počtu dětí v ústavech a navýšení podpory pro náhradní rodinnou péči. Pěstounské rodiny a zařízení pro ohrožené děti tak nejspíš dostanou více peněz. Pokud zákon schválí Poslanecká sněmovna a Senát, půjde o první valorizaci příspěvků po sedmi letech. K poslednímu navýšení totiž došlo v roce 2013. Zákon by měl začít platit od 1. ledna 2021.

Novela navýší příspěvek pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), která poskytují okamžitou pomoc dětem, jež se ocitnou bez jakékoliv péče. Nyní tato zařízení dostávají na jedno dítě 22 800 korun měsíčně. Což je 760 korun na den. Účelem zmíněného státního příspěvku sice není pokrytí 100 % všech nákladů spojených s provozováním ZDVOP, jeho výše je však v současnosti nedostačující, protože neodpovídá reálným nákladům péče o svěřené děti, nárůstu spotřebitelských cen a rostoucím provozním nákladům. Což v konečném důsledku způsobuje existenční potíže některým zařízením. Nově by se tento příspěvek měl zvýšit o 7200 korun, tedy na 30 000 korun měsíčně.

Stát přidá pěstounům

Podle závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace k návrhu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí je v ČR dnes celkem 51 ZDVOP, které mají kapacitu 781 lůžek. Jejich průměrná obsazenost se přitom pohybuje okolo dvou třetin až tří čtvrtin (73,81 % v roce 2016, 75,22 % v roce 2017, 67,87 % v roce 2018 a 76,23% v roce 2019). Nejvíce zařízení je v Praze (112), nejméně pak ve Zlínském kraji (11).

Vzroste také příspěvek pro pěstouny na přechodnou dobu. Místo nynějších 20 000 korun měsíčně dostanou 22 000 korun měsíčně a k tomu nově obdrží bonus při převzetí dítěte. Jeho výše se má pohybovat v rozmezí od 8000 korun do 10 000 korun a bude odstupňována podle věku dítěte. Pěstounů na přechodnou dobu je dlouhodobě nedostatek a Ministerstvo práce a sociálních věcí si od navýšení příspěvku slibuje růst zájmu o tuto činnost. Peníze těmto lidem totiž nahrazují plat či mzdu. Jejich okamžitá pomoc přitom řeší krizové situace, kdy se o dítě nemůže postarat jeho rodina. Díky jejich práci nemusí téměř 700 dětí ročně do ústavního zařízení a je jim věnována individuální péče v náhradní rodině.

Peníze navíc dostanou také doprovázející organizace, které pěstounům pomáhají. V jejich případě má dojít k navýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče ze 48 000 korun na 54 000 korun na jednu rodinu pečující o sourozenecké skupiny nebo děti s postižením na rok. 

Péče v ústavu je až 6krát dražší než domácí

Novela má také přispět k omezení umisťování dětí do bývalých kojeneckých ústavů (dnes se jedná o takzvaná dětská centra pro děti do tří let věku) ze sociálních důvodů. V budoucnu by zde měly být poskytovány služby dětem, které vyžadují zdravotní péči. Novela proto také zavede oznamovací povinnost pro všechna ústavní zařízení směrem k orgánům sociálně-právní ochrany dětí. V současnosti totiž dochází v některých případech k situaci, že se tyto instituce o dětech umístěných v dětských centrech pro děti do tří let věku, kam jsou internovány na základě smlouvy s rodiči, nedozvědí a nemohou jim nabídnout pomoc.

Podle závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace k návrhu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí se Česká republika s nedostatky systému péče o ohrožené děti a rodiny potýká dlouhodobě. Je například kritizována Výborem pro práva dítěte OSN kvůli vysokému počtu dětí v ústavní péči. Nyní je ve všech těchto typech pobytových zařízení zhruba 8000 dětí. Přitom analýzami nákladů na péči o děti bylo prokázáno, že náklady na zajištění podpory ohroženého dítěte v rámci rodiny jsou až šestinásobně nižší oproti zajištění péče v ústavu.

Studenti dostanou až 15 000 korun

Novela také zavádí zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 korun měsíčně pro mladé nezaopatřené dospělé po skončení ústavní či pěstounské péče. Peníze mají sloužit na podporu jejich vzdělávání a mladí na ně budou mít nárok do 26 let.

Nyní platí, že mladí lidé mohou být v dětském domově do 26 let, jestliže studují. Dětský domov má povinnost jim poskytovat, poté co z něj odejdou, až dva roky sociální poradenství. Mimo to mají při odchodu z dětského domova nárok také na finanční příspěvek, takzvané odchodné. Maximální výše tohoto jednorázového příspěvku může být 25 000 korun. Zákon ale jeho podobu jednoznačně nespecifikuje, hovoří o příspěvku na úhradu péče, kapesném, osobních darech a věcné pomoci. Záleží tak vždy na rozhodnutí konkrétního dětského domova, co přesně mladí lidé dostanou. Některé domovy nahrazují finanční příspěvek praktickým balíčkem, jinde dávají obojí. Mnohé dětské domovy se svým bývalým svěřencům snaží pomoci se získáním zaměstnání a bydlení. Pomoc jim v tomto směru nabízí i řada neziskových organizací. Na jednorázový příspěvek ve výši 25 000 korun mají nárok také děti opouštějící pěstounskou péči.

Tato výše jednorázového příspěvku má být zachována i v současné novele zákona.