Názory k článku Penzijní připojištění svou roli zatím neplní
-
zevloun (neregistrovaný)Nejlepší strategie spoření na důchod je nejpozději do 31.12.2009 opustit penzijní fondy. Lze si v barvách představit, jak účastnické fondy budou udržovat poměr ziskovosti a rizika. Obdobně scestná je i učebnicová vize vyšší výkonnosti v delším časovém horizontu (stačí sledovat podílové fondy např. Pioneer Dynamický). Snaha o placení vyšších příspěvků po delší dobu stejně jako touha po vyplácení doživotních penzí je pouze zastíraná snaha vyždímat z klientů co nejvíce jejich peněz.
-
xxl (neregistrovaný)Docela by mě zajímalo když má penzijní pojištění sloužit jako přilepšení ke státnímu důchodu. Jak zamýšlí stát řešit propad ve zdravotním pojištění?.
Je sice hezké že budu pobírat díky svým úsporám o pár procent vyšší důchod ale co je mi to platné když díky omezeným platbám do zdravotního pojištění (málo pracujících hodně důchodců) nebudu mít nárok v důchodovém věku na jakoukoliv komplikovanější operaci. Nehledě na to že jsem si 100% jistý že v té době bude naprostý nedostatek zdravotnického personálu.
Za 20-30let se krásně ukáže že tento Bicmarkův socialistický experiment průběžných plateb má zásadní nedostatky a je vlastně asociální. -
dyn (neregistrovaný)Nejsem ekonom. Moje otazka je nasledujici: Kdyz je nekde sance na vetsi zisky, musi byt stejne velka sance na ztraty ( pokud nemam to stesti a lepsi informace nez ostatni "hraci" se stejnym produktem na trhu).
Jaka je pravdepodobnost, ze o sve penize v penzijnim fondu "2. generace" prijdu (kdyz neberu v uvahu znehodnoceni meny statem jako v padesatych letech)? -
Pavel (neregistrovaný)No, v tom roce 5962 mě to opravdu pálit nebude. Jenže vy snad víte, které firmy to toho roku vydrží a které zkrachují pozítří? Nevíte. Prostě, takové investice jsou stejné jako sázení Sportky, buď to vyjde, nebo to (mnohem pravděpodobněji) nevyjde.
A to, že jsou podobné finanční servery plné příběhů o šťastných investorech, kteří na akciích vydělali majlant, je dané jen a jen výběrovým efektem. Svými neúspěchy se prostě lidi nechlubí. Ale kdyby to někdo opravdu důkladně zkoumal, tak zjistí, že to srovnání se Sportkou je možná ještě optimistické. -
Pavel (neregistrovaný)Investice do vlastního podnikání, nemovitostí nebo komodit jsou určitě lepší než spoření u českých Enronů pod vládami, které svými zásahy udržují vysokou inflaci a tak znehodnocují úspory ročně o 8%. Co Vám pak zbude po 35 letech spoření při takové inflaci? (Tak kde máte štěstí a fond nekrachne.)
-
agáta (neregistrovaný)cituju z článku:
Zůstatek účtu, na němž by od nuly přibývalo 257 korun měsíčně, (...). Muž by získal necelých 260 korun měsíčně, žena ještě o pár desetikorun méně, a to před zdaněním.
Takže celý ten cirgus kvůli 3 korunám měsíčně? To žeru! Nebylo by jednodušší koupit si kus zlata a zahrabat si ho na 30 let pod lípou? -
anonymníČlánek je nesmysl. Jako celá řada článků o penzijním připojištění. Buď je PP vychvalováno nebo zatracováno. Jenže, jak se říká, pravda je někdo uprostřed.
Tak třeba penze z PP. Vždyť si ty prachy můžu nechat vyplatit jednorázově. No tak se výnos zdaní, ale budu mít v důchodu prachy na nové elektrospotřebiče. Dále je třeba zmínit, že se PP může vyvíjet. Třeba si nechám 100 Kč vklad na PP podle současných podmínek a zbytek dám na PP podle nových, zatím uvažovaných podmínek, které mi vydělá prý více. Jenže tohle nové PP pravděpodobně neumožní jednorázovou výplatu, ale jen výplatu formou penze.
A málokterý článek o PP se zabývá alternativami. -
anonymníAle je alternativa. Zaměstnanec si vloží na PP jen 100 Kč a zbytek (třeba tisícovku) vkládá do nějakého ryze investičního programu. Záleží jen na tom, jak to je se zaměstnavatelem dohodnuto (kolik dá zaměstnanec a kolik zaměstnavatel).
Nakonec může být lepší si nechat posílat příspěvek zaměstnavatele na investiční životní pojištění, protože z něj se dají peníze, zde ten příspěvek zaměstnavatele, vybrat dříve než v šedesáti.
Ale i pro zaměstnavatele je PP takové přehlednější a jednodušší na pochopení. -
AAA (neregistrovaný)Jo, to je hezke. Az na to, ze mu ten zbytek v jine forme nikdo proste neda :) Tedy, cest vyjimkam, existuji-li. A existuji-li, nebude to cela tisicovka, protoze na se na ni nebude vztahovat danova uleva.
Jinak zamestnavatele, ktere jsem mohl zatim poznat, prispivali jak na
PP tak na IZP. Vzdy vsak predem danou formou, tj na PP dame tolik a na IZP tolik. Ber nebo nech byt... -
anonymníAle já mluvím o Vaší tisícovce. Když máte na stáří jen třeba těch 300 korun, pak je tu opravdu pouze PP nebo stavebko. Nebo taky životní pojištění - pouze spoření za 300. To ale mluvíme o pravidelných měsíčních vkladech.
Taky si těch 300 můžete ušetřit (nebo 200, 100 dáte na PP, na které Vám přispívá zaměstnavatel) a získanou větší částku potom vložit jednorázově do nějakého fondu. -
anonymníNo dobře, ještě s Vámi, pane superbystrý, ztratím chvilku. Tady se mluví o alternativách k PP. Jestli se Standa ptal na alternativy, tak jsem mu je vyjmenoval. Jestli jemu nebo komukoli jinému přispívá zaměstnavatel, tak jsem napsal, že se dá stejně použít kombinace PP a alternativní cesty. Jenže Vy to furt ne a ne pochopit, že jedna hromádka peněz se dá rozdělit na různé účely. Viz Váš příspěvek: "Pokud cloveku na PP prispiva zamestnavatel, tak zadna alternativa neni (pokud tedy o ten prispevek nechce projit)".
-
anonymníPro Vás ještě jednou, protože nejste moc bystrý. Článek je o tom, že PP nedosahuje dostatečných výnosů, není tak efektivní. I při státní podpoře. Je to takový standardní článek o PP.
Jak to tedy zlepšit? Leda tak, že si najdete alternativu k PP. Zároveň Vám ale dává zaměstnavatel příspěvek na PP. Jak z toho ven? Dáte na PP jen nutné minimum z vlastní kapsy, v současnosti 100 Kč, abyste získal příspěvek od firmy. Zbytek svých prostředků na stáří nedáte na PP, ale třeba do investičního fondu. To záleží, abych tak řekl, na vkusu. A na částce, kterou chcete na důchod spořit.
Doufám, že už jste konečně pochopil, že fakt nemusíte, pokud to zaměstnavatel nevyžaduje, dávat na PP pět litrů měsíčně, abyste od firmy dostal tři stovky.
U většiny lidí je to stejně, jak uvádíte. Spoří si tak, aby se neřeklo, protože víc nemají. Nebo nechtějí dát. Tady v těch případech, jak už jsem zmínil výše, alternativa z finančních důvodů vlastně neexistuje. -
anonymníStandův dotaz byl ohledně alternativ k PP, ne přispívání zaměstnavatele. Zaměstnavatel Vám koneckonců může přispět, na co chce, má stovky alternativ.
Standa se ptal, kam teda dát prachy, když ne do PP, protože autor článku se o PP nevyjadřuje lichotivě. Vypsal jsem mu alternativy. Vy jste přišel s poznámkou, že Vám zaměstnavatel vkládá na PP taky něco. Řekl jsem, OK, můžete čerpat i tuhle výhodu, a přitom využívat toho jiného (lepšího?) spoření na stáří, než je PP. A zbytek už je výše.
Znova Váš původní příspěvek: ""Pokud cloveku na PP prispiva zamestnavatel, tak zadna alternativa neni (pokud tedy o ten prispevek nechce projit)"" Záleží jenom, jaká je dohoda zaměstnance a firmy. Třeba firma dá tolik, kolik zaměstnanec. Pak je to jasné, dám ze svého 500, od firmy mám 500. Nebo dá firma fixně 500, bez ohledu na můj vklad. Dobrá, dám ze svého 100 a 500 třeba investuju ve fondu. Např. proto, že to tak radí experti na finančních webech a prachy ve fondu jsou likvidnější než v PP. I tohle je minimálně naznačeno výše.
Kapišto? -
Petr (neregistrovaný)Ten blud o investicnim jsem si myslel taky, nez mi muj mily Allianz po vice nez trech letech po vypovedi vratil dokonce celych 47% vlozenych prostredku, to je bezva zhodnoceni, co? A to se bavime o vkladani okolo tisicovky mesicne. To duchodkoma zaplat buh aspon zaruku ze se nedostanu do takoveho minusu jako u allianzu.
-
anonymníJde o nepochopení principu. Pojistka je pojistka, ne spoření. Že jste pojistku vypověděl, tak to je vaše chyba.
Na druhou stranu, když si nenechám přispívat na PP nebo IZP, tak ty prachy od firmy neuvidím vůbec. Příspěvek firmy na IZP má tu výhodu, že ho lze vybrat dříve než v šedesáti. Narozdíl od PP. -
Standa (neregistrovaný)Dovolím si nesouhlasit. Ne každý "tomu" rozumí a ne každý podílovým fondům apod. důvěřuje (po našich zkušenostech z 90. letech).
Je třeba nalézt jinou alternativu, kam lze pasivně vkládat peníze a vědět, že za 40 let z toho vznikne důchod. Nyní lze pasivně peníze odkládat jen přes sociální pojištění dos tátní rozpočtu a alternativa je práve v penzijních fondech.
Nelze čekat, že každý bude umět investovat na burze, jako ne každý rozumí politice a mezinárodním vztahům... -
anonymníI laik snad chápe, že alternativy jsou asi tyhle: investice, nemovitost, sběratelství a stavební spoření.
Jiná alternativa bude nová podoba penzijních fondů, kdy se uvolní investiční politika s možností realizovat vyšší zhodnocení.
Za 40 let a důchod? To byste do PP musel vkládat rozumnou částku, abyste dostával rozumnou rentu. Většinou je to tak, že mladý člověk
vkládá do 300 Kč. Někteří k tomu mají i příspěvek zaměstnavatele. -
alfaid (neregistrovaný)odpověď je jednoduchá a řešení taktéž- kombinace vhodné investiční strategie (řešt individuálně), tzn. jakákoliv investice s rozloženým rizikem a pokud chcete navíc jistotu v penzi , tak k tomuto výše uvedenému pak důchodové pojištění, které Vám třeba již s 30 letým předstihem garantuje výši renty(+ výnosy) a co je důležité, renta je doživotní (třeba do 110 let) - což PP neumí (navíc vklady nejsou pojištěny-proto do poslední chvíle negarantují nic). Důchodové pojištění je na trhu velmi ojedinělé....mají ho všeho všudy u nás v obvyklé formě pouze 3 pojišťovny. Lidé si to často pletou jako že to je Důchodové připojištění, nebo Penzijní pojištění...ale to je jen takový slovní mutant :-)... Důchodové pojištění umí, garantovat rentu, vč.TÚM výnosu - vyplatit nadvýnos (což umí i navýšit do renty)-umí garantovat výplatu i při úmrtí klienta opráv.osobám-umí místo rentu vyplácet jednorázově...neméně zajímavý je IHNED 1x ročně státní příspěvek (ne až na konci jako je slíbený v PP)...atd.atd. Je progresivnější produkt na penzi a hlavně je to o JISTOTĚ....mohu jen doporučit..... přeji všem pěkné dny :-) a svátky P.S. informace jsou nestranné a obecné-neprosazuji tu nějaký konkrétní produkt...jen se o to dost zajímám :-)
-
Standa (neregistrovaný)Já vidím výhodu PF v tom, že si do stáří našetříte jednorázovou sumu, vhodnou pro jednorázové nákupy. Až půjdu do důchodu, řekněme, že zestárne vybavení dománosti, které bude třeba navíc přizpůsobit stáří (nižší nábytek).
K měsíční úložce navíc zdarma dostáváme:
1. úroky
2. státní příspěvek
3. příspěvek od zaměstnavatele
4. procenta z nákupu kreditkou (karta AXA, kreditka ING)
5. navíc momentální daňové úspory
Proč toho nevyužít? -
anonymníAsi tak:
úroky - mizivé
státní příspěvek - nic moc
příspěvek od zaměstnavatele - nemám a nebude
procenta z nákupu - při výši mého platu a tudíž takto utracených peněz směšné. Stovka za rok mne nespasí.
daňová úspora - tolik tam nedávám, aby to dalo daňovou úsporu. Za darování krve mám víc.
Suma sumárum: pro bohatšího je to třeba jedna z alternativ, pro řadu lidí možná jako jakás takás kumulace, ale nějakých 100.000 při odchodu do důchodu žádné velké přilepšení na důchod neslibuje. -
anonymníTakže znova. Ať těch 100 000 naspoříte jakkoli, tak je budete mít. Proč byste si měl z PP přilepšit k důchodu? Vždyť z toho kyne renta tak dvě kila měsíčně. Před důchodem bude potřeba opravit to či tamto na nemovitosti, domácí přístroje budou staré a nefunkční, i na tyhle účely můžete svých 100 000 použít. Nebo na nákup auta.
Státní příspěvek že je mizivý? To je blábol. Si vkládejte víc do PP, budete mít vyšší státní podporu.
Celý je to o tom, že Vy raději prachy utratíte hned. Proto v PP nevidíte smysl. To úročení se snad zlepší po změně podmínek. -
anonymníJeště znova: prachy hned neutratím. Volné prostředky dávám do nemovitosti ještě teď, aby byla fit přd odchodem do důchodu. Do PP víc nedám, neb nemám - ne že utratím, prostě nevydělám. Maximální státní příspěvek je 150 ,- na moje pětkilo - prostě nejdu do hospody a mám to doma, jenže je nemám na tlapě, takže nejsou ani do toho PP. Děti taky něco stojí, zvláště pokud studují (v mém případě VŠ, i když si už hodně vydělávají samy) a údržba nemovitosti rovněž tak. Vzhledem k výši mého platu je daňový odpočet směšný. Myslím, že v tomto státě nejsem výjimka.
-
anonymníAno, je to standardní. Vyskakovat si nemůže 2/3 obyvatel a tudíž není z čeho na PP brát. Zrovna tak řada zaměstnavatelů nepřispívá. A když přispívá, tak nějakou poměrnou část ve vztahu k penězům vložených tam zaměstnancem. Aby si někdo představoval, že tam dá 100ku ze svého a zaměstnavatel mu tam dá 1000ku a že státní příspěvek jde z 1100 ... to asi ne.
K příspěvkům výš: pokud budu mít našetřeno v penzijním fondu 100 tisíc Kč, tak samozřejmě přepočet na euro udělá své, ale za těch 100 tisíc díky inflaci koupím možná 10 deka salámu a 2 housky!
Pokud bych našetřenou částku vybral jednorázově a nakoupil za ni vybavení domácnosti (nábytek bych ve stáří určitě kupoval spíš vyšší než nižší, neboť z toho dnešního, nízkého, se velmi špatně ze sedu vstává), tak mi nezbyde na chod domácnosti (pokud nebudu mít ještě jiné finanční zdroje mimo minidůchodu od státu, za který se nebude dát žít). -
anonymníJá bych si troufnul říci, že i přes zamýšlené zhodnocení budete ve skutečnosti tratit. Když se podíváte na žalostné zhodnocení PF z minulého období, tak ani nekopíruje inflaci. Je celkem jeno, jestli je zhodnocení 3,2 nebo 2,9%. A samozejmě oficiálně přiznávaná infalce je na hony vzdálená té praktické, co si budeme povídat, že ehm ...
Pokud si tedy ukládáte 500ku měsíčně (za kterou dnes koupíte dejme tomu 5 kg vepřového, tak za oněch 30 let z nich budete mít možná 4 tisíce (pominu nyní přechod na €) a za ony 4 tisíce si možná koupíte 2 kg masa, takže žádné terno za 30 let nebude. -
Standa (neregistrovaný)Mohu se zeptat, jaké byste doporučili podílové fondy a fondy životního cyklu, abych měl za 40 let až půjdu do důchodu slušnou rentu, fond nezkrachoval a úspory nepohltila inflace? Po zkušenostech s 90. lety lze důvěřovat snad jen termínovaným vkladům, kde mi aspoň stát při krachu vrátí 90% sumy.
Z hlediska pasivních investic, v případě, že člověk finančnictví nerozumí a měl tu smůlu, že nevystudoval VŠE, se opravdu jeví jako nejjednoduší řešení penzijní fond. -
anonymníTakže, Stando, záleží na Vaší kapse.
1 500 = kvalitní pojištění se spořením a daňovým odpočtem
1 700 = stavební spoření = jistota
500 = penzijko
1. přece si vezmete od státu své daně nazpátek ve formě
příspěvku
2. za 500 toho stejně u investičních fondů moc nepořídíte
+ ostatní výdaje
Kolik Vám měsíčně zbývá na investice? -
Standa (neregistrovaný)Promiňte mi mou natvrdlost, ale co myslíte tím "kvalitním pojištěním"?
500,- na penzijní jde, plus 1000,- od zaměstnavatele (ale nevím, jestli si to firma může odečíst z daní, jinak to samozřejmě nedá) a 150,- od státu, celkem tedy měsíčně 1650,- není zase tak málo a spoření příštích 40 let, pokud půjdu do důchodu v 70 letech - to je 792.000 Kč, což dnes stačí tak na byt v malém městě, ale nevím jak za 40 let :-)
Někdo radí ještě kupovat podílové listy, ale to je právě ta potíž, že už se musíte zajímat o situaci na trhu a když máte čas jen proletět Měšec a pár finančních serverů, tak už toho času na sledování burzy moc nemáte.
Myslím, že chyba je systémová, ve škole se probírají rozličné blbosti, ale to opravdu důležité, jako právo, finance, medicína se vynechává. Takže sice každý víme, kdy se narodil Karel IV. a že ploštěnci nemají řítní otvor, ale jinak jsme národ nesvépravných dementů, včetně mně, prosím pěkně. -
anonymníKvalitní pojištění? To je úraz, smrt, závažné nemoci, hospitalizace, invalidita. A třeba i pojištění nemocenské. A na slušné částky, ne ty běžné plivance. A tohle za 500 Kč nepořídíte. Proto 1 500.
Firma si to z daní odečte, jinak by Vám nepřispívala. Ale lepší je příspěvek na investiční životní pojištění (viz předchozí odstavec), protože si ty peníze od firmy můžete vybírat i před šedesátkou.
Budete-li spořit 40 let, tak se s tím neštvěte. Nakoupit akcie, 5 let před důchodem to převést na dluhopisy. Na nabídku fondů se zeptat v bance nebo u stálic na investičním poli jako jsou Cyrrus, Patria Finance nebo Atlantik Finanční trhy. -
Pavel (neregistrovaný)Jaké tedy navrhujete kvalitní pojištění (konkrétně)? Před časem jsem se zajímal o životní a úrazové pojištění, a když jsem prostudoval pojistné opodmínky v několika ústavech, tak jsem si to rozmyslel. Například v jednom (velkém mezinárodním) ústavu byl seznam asi 20ti úrazů, na které se jejich úrazové pojištění vztahuje, když se můj úraz do něj netrefí, mám smůlu. A podobně všude jinde, při důkladném pročtení podmínek včetně výluk se opravdu jen velmi těžko hledá pojistná událost, na kterou by se pojištění vztahovalo.
Koneckonců, před časem jsem někde četl článek, proč si lidé platí nějaké pojištění, a závěr byl, že to je moderní obdoba oběti bohům. Ničemu to nepomůže, ale člověk má pocit, že něco dělá. -
pavelhek (neregistrovaný)Stando,přečtěte si pár článků, zkuste odhadnout kolik by jste potřeboval měsíčně až budete v důchodě, a pak si obejděte pár rádoby poradenských společností. Mimochodem, nezaměňujte podílové fondy dneška a investiční s kuponovky, legislativa je dnes poněkud dále. Každopádně se vyhněte spoření přes pojišťovny, je to drahé, a ty daňové výhody nejsou tak extra výhodné jak se zde snaží namluvit někteří bouchači ( bouchač = dýler pojišťovny bouchající jednu rezerotvornou pojistku za druhou bez ohledu na skutečnou potřebu klienta ).
-
PP má obrovské výhody - pro majitele penzijních fondů a pro zainteresované úředníky z ministerstva. A ty výhody samozřejmě zaplatí budoucí důchodce.
Jako vždycky tady platí lidové pořekadlo - bez práce nejsou koláče. Kdo si nechce něco aspoň minimálního naštudovat a spoléhá, že se mu o jeho penízky postarají jiní, tomu pak zbývá pohodlná investice do PP, která z dlouhodobého hlediska prakticky nedává smysl (relativně, vzhledem k alternativám samozřejmě). Ale kdo si udělá čas a pozjišťuje si investiční alternativy, třeba akciové, peněžní, komoditní nebo opční, tomu se to většinou bohatě vyplatí. Největší laická pověra je, že do akcií se neinvestuje, protože "firma může zkrachovat". To je stejně dementní jako tvrdit, že auto si nekoupím, protože můžu nabourat. No tak můžeš jít pěšky, uvidíme, kam se do důchodu dostaneš. Samozřejmě se bourá a to docela často, ale kdo se o svoje autíčko dobře stará a hlavně dodržuje pravidla, může snížit to riziko na naprosté minimum. -
Jura (neregistrovaný)Toto jsou fakt dobrý rady a řeči. Žádný studium nic nepomůže. Přece tuto krizi nikdo nepředvídal, ani ti "vzdělaní" a ani teď nikdo neví, kde bude (nebo bylo?) dno. Akcie a spol. je ruleta - na to mají jen hráči. Nepomůže ani VŠE. Je v tom tolik nepředvídaných faktorů, že zisk je věcí spíše štěstí. "Normálním" lidem to rozhodně nelze doporučit, ani kdyby si udělali spoustu času na seznámení se s "investičními alternativami"..
-
zevloun (neregistrovaný)Máte naprostou pravdu. To jsem měl na mysli v úvodu, protože se domnívám, že ani placení odborníci ve fondech nesežrali nikomu rozum a budou závislí na učebnicových kliše, takže budou opakovat přemety, které bylo možno vidět v minulosti či současnosti (např. masivní nákup nadhodnocených akcií IT technologií apod.). Pro dlouhodobý výnos v řádu 30 let zatím nikdo neupozornil na nevědomost o vývoji inflační spirály po tuto dobu, o nutnosti zvyšovat výši současné spořící částky v závislosti na ni i o reálné kupní hodnotě celkově naškudlené částky. Popsaná strategie pouze zvýrazňuje nutnost spořit vyšší částky po delší dobu a umožnit hazardnější investování podílovým fondům. A navíc již nebude možnost jednorázového vyrovnání s fondem jako dnes, ale povinnost být odkázán na měsíční almužnu důchodu, kterou fond vypočte podle úmrtnostních statistik. Děkuji - takovýto penzijní fond nechci.
-
dr (neregistrovaný)už to kdosi napsal v jiné diskusi, místo 1500/měs. do fondu si kupte raději investiční zlatou minci 1/10 Oz. nebo zlatou desetikorunu nebo desetifrank nebo dukát(inv.zlato), nebo slitek 5g 6x do roka - od Avarria skoro bez ážia/marže. 12mincí ročně, 360 za 30 let, 480 za 40let. A budete mít na 13-14 let o přilepšení vystaráno (3mince měsíčně k odprodeji tezaurovaných mincí).
ČLÁNKY DO MAILU