Hlavní navigace

Názory k článku V penzijních fondech neprší, naštěstí aspoň kape

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 9. 3. 2009 8:40

    anonymní
    V té tabulce meziročních změn máte docela hrubou chybu, všude vám jaksi přebývá 100%. Laskavě si to odečtěte, opravte a vraťe se na ZŠ.
  • 9. 3. 2009 15:07

    Občan (neregistrovaný)
    Jsou jen Letadlo, které se časem zřítí k zemi a pád bohužel zaplatí daňový poplatník. Ještě jednou - Bohužel !!!
  • 9. 3. 2009 18:16

    V (neregistrovaný)
    Proto spořím do PF jen minimální částku 1500 Kč měsíčně. Taky tomu moc nevěřím... Mnohem víc peněz dávám do nemovitostí, ve kterých vidím lepší zajištění na stáří. Pár bytů a baráček a člověk se nemusí bát stáří.
  • 10. 3. 2009 11:20

    SocPredator (neregistrovaný)
    Ve stáří mu žádné peníze nepomohou, leda si za ně nakoupí léky - nakonec to stejně dostanou děti a jejich děti - to jediné by mělo smysl :-)
  • 10. 3. 2009 12:47

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Vsak ja nerikam penize... Ale fascinuje mne jak si vsichni mysli, jak bude super az tu bude 6 milionu duchodcu na 4 miliony pracujicich a kazdy duchodce bude mit 2-3 byty k pronajmuti :-D
  • 10. 3. 2009 13:21

    V (neregistrovaný)
    Omyl. Těch schopných, kteří si byty za svůj život obstarají moc nebude. Většina lidí jsou stejně lemplové, kteří nikdy žádný byt nebudou vlastnit. Ani svůj, natož určený k pronajímání.
  • 10. 3. 2009 17:34

    Michal Kára (neregistrovaný)
    No, mam dojem, ze procento lidi bydlicich ve vlastnim se blizi padesati nebo ho i prekracuje, takze v tomhle moc pravdu nemate. A i kdyby, tak potom poslanci voleni temi lepmly odhlasuji, ze v ramci solidarity musite nechat ve svych bytech bydlet socialne potrebne zdarma :-D Nemovitosti jsou obecne jako uloziste hodnoty problematicke, protoze jsou vydany napospas statu.
  • 11. 3. 2009 8:03

    V (neregistrovaný)
    Myslím, že malujete čerta na zeď. Jste rozený pesimista. Já jsem rozený realista a situaci vidím zkrátka jinak.
  • 19. 6. 2009 18:01

    Mameluk (neregistrovaný)
    Já bych to vyřešil nákupem zlata nebo uměleckých děl a v neposledním řadě nákupem starožitností. To svoji hodnotu jen tak nenechá padnout a stát se vám do toho nebude plést jako u nemovitostí.-))
  • 10. 3. 2009 20:13

    Rejpal (neregistrovaný)
    Na to zapomeňte. Je to nesmysl. Když půjdete do penze v 65 a jestliže průměrná doba dožití bude třeba u mužů se motat někde kolem 72 let? (Ale spíše začne klesat, protože nezdravý způsob života to zařídí. Ty tam jsou doby, kdy ti co umírají dnes se nepřežírali, protože po válce nebylo z čeho). Tak mi neříkejte, že průběžný systém zkolabuje, když budete v průměru 45 let pracovat na ty druhé, kteří budou průměrně 7 let v penzi. A jak to že průběžný systém už nekolabuje dnes, když se zavedl strop na odvody a současně se chce vyvést až 4% ze zbývajícího pojištění ???
    To je takový blaf jako že třeba zdravotním pojišťovnám chybí peníze, když na podzim měly 40 miliardový přebytek, ke konci roku prý 28 miliard, pak odhadly dopady krize na výběr cca mínus 7 miliard, který pak upřesnily na mínus deset. Tak že na konci roku by tam ještě pořád měly mít cca 20 miliardový přebytek.
    Nikdo nemá přesná čísla a pak to vypadá jak to vypadá.
  • 10. 3. 2009 23:15

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Prubezny system prave neni o te prumerne dobe pracovani/pobirani jako spis o aktualnim pomeru odvadejici / odebirajici. A ten se bude prudce zhorsovat.

    Nekolabuje proto, ze to souvisi prave s tim pomerem vyse. Socani sice jeci kvuli stropu odvodu, ale jeho realny dopad je mizivy. Uvedomte si, ze mluvim o zmene pomeru 2 pracujici : 1 duchodce na 1 pracujici : 2 duchodci, tam resit nejaka 4% nema smysl.
  • 9. 3. 2009 18:40

    Martin R. (neregistrovaný)
    ... ale nevědomost je sladká. Faktem je že kdyby nebyl státní příspěvek a příspěvek zaměstnavatele tak by se do živení Rusnoka a jemu podobných nikdo nehrnul. Nejjistější důchod je stabilní stát s vyrovnaným rozpočtem, patriotickou vládou a zdravou populací, toho ale jednotlivec nedosáhne tak je pohodlnější dát si pár stovek stranou a jako si šetřit. Až za dvacet, třicet let bude stát za miliardy ještě nenarozených daňových poplatníků "zachraňovat" moje penze, resp. můj zkrachovalý penzijní fond asi bych byl na jejich místě nasranej. Jinak samozřejmě spořím 100 Kč měsíčně + 50 od státu a 850 od zaměstnavatele, je to hezký pocit, bohužel těch 100 korun bude chybět mě, těch padesát bude chybět státnímu důchodovéhu účtu a těch 850 bude chybět mému zaměstnavateli který ty peníze mohl (resp. jejich část, příspěvek se totiž odečítá z daní) přidat do mého důchodového státního průběžného pojištění. Kdo nevidí jaký je lobystický tlak na tento pilíř je slepý. Ale nevědomost je sladká, každému to přece vyhovuje ne? Státu, zaměstnavateli a i přeci zaměstnanci, ne? Za 15 let si polovinu vyberu na výsluhu a v 65 se spolehnu na státní důchod a na děti :-) :-)
  • 9. 3. 2009 19:41

    bez přezdívky
    Státní důchod, to jste asi zešílel, mrkněte někdy na čssz.cz, husákova generace je ekonomicky aktivní a každý rok se přebytek na důchodovém účtě zmenšuje.
    Leda ty děti, ale zase kolik jich je třeba aby jste v důchodu nestrádal?
    P.S. Ale s pepřem si na důchod nenašetříte, v tom máte pravdu.
  • 10. 3. 2009 11:23

    SocPredator (neregistrovaný)
    Nebojte, on to Kocáb zachrání. Třeba bude sockám dávat peníze z dálničních známek, které chtějí už za rok zdražit
  • 10. 3. 2009 18:06

    Martin R. (neregistrovaný)
    Mě akorát fascinuje jak jsou fondy protěžovány státem a dalšími institucemi, protože narozdíl od stavebního spoření (za 5 až šest let lje možný úvěr) dojde k plnění až za několik desítek let. (tedy u převážné většíny lidí co do systému vstoupili, plnění probíhá samozřejmě i teď). Jednoduše se zjistí že fondy nebudou schopny dostát svým závazkům vůči klientům, a sepsat v roce 2035 nějaký zákon šitý na míru a znamenající další zátěž ze státního rozpočtu nebude jistě problém. nebudeme přece chtít ohrozit životní úroveň několika milionů důchodců, že ne :-).

    O státním průběžném systému vím asi tolik co normální čtenář Bezděkovy srovnávací zprávy, takže tvrdit dneska apokalyptické vize o stavu populace v roce 2050 mi přijde celkem směšné. Nadhodím jednu provokaci. Řekněme že volby vyhraje strana která zavede dle mě nejlepší v současných podmínkách možný propopulační stimul - výplatu příspěvků pouze na první nebo druhé dítě. V případě trojčat, čtverčat atd. na každé další dítě 1/2 příspěvku. V případě třetího, čtvrtého a dalšího dítěte 1/10 příspěvku. Podmínkou výplaty soc.dávky by bylo pouze uvedení otce do rodného listu. Nic víc, nic míň.

    Kolik myslíte že by tady bylo v roce 2050 důchodců a kolik ekonomicky aktivních obyvatel?
  • 10. 3. 2009 19:30

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Nojo, jenze ten problem tady bude v docela slusne mire uz za 20-25 let a kolik bude v te dobe ekonomicky aktivnich lidi vime uz ted podle poctu soucasnych novorozencu - malo (i pres silne rocniky rodicich Husakovych deti porad nejsme ani na minimalnim reprodukcnim koeficientu 2.1 ditete na matku). Leda by nejaka vlada vymyslela stimul, aby maminky rodily patnactilete deti, ale to asi nehrozi :-p
  • 10. 3. 2009 21:00

    Rejpal (neregistrovaný)
    Vaše starosti a Klausovy peníze.
    Pokud se ukáže, že penzijní fondy jsou magorie, tak se prostě prodlouží doba odchodu do důchodu třeba do 70 let a sníží výše vyplacených penzí. No a kdo nebude mít našetřeno, treba díky krachu měny bude nucen vyjít z toho co dostane a nebo zhebne. Po sedmdesátce to už nebude žádná tragedie.
    Dělat si starosti už dnes je hloupost, vždyť kolik chybělo aby se ta planetka v minulém týdnu trochu vychýlila a pootočila Zeměkoulí, a ti kdo by to přežili by už dnes tu měli třeba léto a nebo i - 40 stupňů.
  • 20. 6. 2009 14:12

    Paly (neregistrovaný)
    Když pčemýšlíte nad tímto katastrofickým scénářem, proč nepřemýšlet nad ještě větší katastrofou - a to že se dožiju 100.
  • 11. 3. 2009 22:11

    Martin R. (neregistrovaný)
    A vy víte co tady bude za 25 let že si děláte takové starosti? Kolik bude v té době ekonomicky aktivních lidí nevíme, protože "vstupní" podmínky se mohou rok od roku měnit (propopulační nebo naopak protipopulační zákony, konflikty, sucho, neúroda, epidemie ...). tyto tzv. výpočty kolik nás zde bude vycházejí z současného stavu. A není Vám divné že se tyto výpočty penzijním lobystům hodí do krámu?

    Nejjistější důchod by byl jak jsem psal populačně zdravý právní stát a nějaká vlastní nemovitost (to není problém, vlastní úspory popřípadě dědictví). Potom už záleží na dětech a státu jak Vám "zpříjemní" (v úvozovkách) konce Vašich dnů.
    Potom už stačí v klidu dožít bez nějakých penzijněfondových soudních tahanic.

    Napadlo mě když slyším neustálé nářky jak si lidi spoří málo (v průměru asi 500 měsíčně nebo tak nějak) jestli většina lidí ten systém neprokoukla a jen škubou co to jde při minimálních vkladech, nebo jestli tomu slepě věří a spořili by víc kdyby měli co. :-)
  • 19. 6. 2009 18:21

    Mameluk (neregistrovaný)
    Myslím si, že stát by měl využít služeb přistěhovalců, kteří by zvedli průměr pracujících vůči důchodcům. Nezáleží na tom jestli ten pracovně aktivní je Čech či ne. A v brzké době vrámci globalizace to ani jinak nepůjde:-(
  • 11. 3. 2009 10:20

    anonymní
    Ano, vždycky se až časem ukáže, že něco byĺa jen magořina určená k tahání peněz z obyčejných lidí a obohacení hrstky vyvolených. Budu-li p. Rusnokem, je jasné, že budu křičet, jak důležité penzijní připojištění je. Budu-li distributorem drog, budu křičet, ať všichni fetují, vždyť je to pro jejich blaho. Budu-li vyrábět mobily, budu křičet, ať všichni mají pro každé ucho aspoň 1 přístroj, ať ten mozek dostává to záření vyváženě z obou stran. Samozřejmě, že připadá v úvahu, že po X desítkách let se zjistí, že novodobé penzijní připojištění taky půjde do háje, protože např. nedochází k náležitému zhodnocování vkladů účastníků. Pokud dnes fondy tolik penzí nevyplácejí, ale více přijímají vklady účastníků, ještě jakž takž fungují. Ale co až nastane hromadná výplata důchodů? Bude to naprosto stejné jako při dnešním průběžném systému. Budou vedle sebe jak výplaty, tak i vklady. A fondy aby se modlily, aby měly více těch spořících klientů než těch pobírajících důchod, což nelze dělat donekočna - tento způsob přilivu peněz je de facto použitelný pouze v začátku fondu, kdy přijímá vklady, ale nevyplácí důchody. Ledaže by se rodilo stále více a více dětí, jejichž vklady by převyšovaly výplaty, což se ovšem neděje. O zhodnocení mezi 2 - 4 % se nemá cenu bavit, protože ono zhodnocení nezajistí odpovídající penze všem dosavadním účastníkům při klesajícím počtu účastníků nových. Je to tedy začarovaný kruh a novodobé penzijní připojištění jen odsouvá problém na později s tím, že odsaje lidem další a další peníze. Řešením je možná špatný způsob života - dnes vidím ve vývěsních skříňkách běžně parte lidí 60 - 70 let, většinou co je znám, tak je to rakovina, takže penzijní spoření bude výhodné pro majitele fondů, pokud nebudou vyplácet penze těm, co se důchodu nedožijí, případně budou čerpat důchod 1 - 2 roky.
    Na to, že je systém penzijního připojištění neufinancovatelný, přijdou "odborníci" za mnoho let, až se patřičně napakují. Pak zavedou nějakou další extra platbu (komunistům stačily jedny daně na zdraví, sociální oblast, bezpečnost, vzdělání atd.) v řádech stokorun, aby někde jinde o desetikoruny snížili nějakou daň. Nebo dál zvýší hranici odchodu do důchodu nebo sníží vyplácenou penzi. Způsobů je celá řada a nikdo z dnešních klientů neví a nemá zaručeno, kolik vlastně bude pobírat důchodu. Stát aspoň výplaty penzí občas, i když nedostatečně, valorizuje. Vezmu-li to na dnešní cenovou hladinu, tak budu-li si spořit pět stovek, k tomu nějaké to zhodnocení a státní příspěvek, ale i inflace, tak za 40 let budu sice brát v důchodu třeba dva tisíce, ale za ty dva tisíce si díky inflaci koupím to co v dnešních cenách za 500ku. Takže abych si celý život odpíral od huby 500ku, aby mi pak zase onu 500ku vypláceli dva roky k důchodu, než zhebnu - to není pro člověka příliš finančně výhodné. Dnešní 500ka nikoho dnes nevytrhne. Samozřejmě, pokud si bude někdo spořit měsíčně např. 5 tisíc, bude mít i vyšší penzi, ale i ta vyšší penze jej za 40 let nevytrhne, zvláště je-li dnes zvyklý např. za 60ti tisícový měsíční příjem a bude zvyklý žít si na vysoké noze, tak ani onen 5titisícový měsíční vklad mu nezajistí onen 60titisícový příjem v důchodu, samozřejmě v "nových cenách". Je to o propadu, kdy občan v důchodu bere např. 49 % své mzdy a jde o to, aby díky krizi a úsporným opatřením, i přes penzijní připojištění, nebral v budoucnu např. jen 20 % mzdy a nespadal tak do "zázračné" Vodičkovsko-Nečasovské sociální sítě.
    Ostatně, třeba u staveního spoření taky "odborrníci" přišli na to, že 4 % z vkladu, 5 let spoření a státní podpora 4500 z 18000 je neufinancovatelná, a tak přišli s se snížením úroků, delší dobou spoření, nižší státní podporou z vyšší uspořené částky. U povinného ručení se také zvýšilo pojistné neadekvátně k cenám nových aut. Dalo by se pokračovat. Někdo zkrátka potřebuje jen hrabat a hrabat a běžný občan nemá před hrabivostí kapitalistů úniku.
  • 10. 6. 2009 8:00

    V (neregistrovaný)
    Včerejší HN - titulní strana:


    5900000000korun


    Penzijní fondy, ve kterých spoří se státní podporou na důchod přes čtyři miliony Čechů, mají vážné problémy. V některých případech dokonce závazky vůči klientům převyšují majetek fondů. Celkově v penzijních fondech podle výpočtů HN chybí asi 5,9 miliardy korun.

    „Znamená to, že kdyby se najednou všichni klienti rozhodli svoje peníze vybrat, šest miliard by v systému chybělo,“ vysvětlila náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

    Vklady střadatelů ale ohroženy nejsou. Klientům zákon garantuje, že se jim v nejhorším případě vrátí alespoň to, co do systému vložili, plus státní podpora (maximálně 150 korun měsíčně). Klientům ale na druhou stranu hrozí, že se jejich peníze v dalších letech prakticky vůbec nezhodnotí. Fondy totiž budou chtít zalepit díru v hospodaření právě omezením výnosů, které klientům připisují.

    Výnosy za loňský rok jsou už teď nejnižší v historii českého penzijního spoření. Například Penzijní fond AXA nepřipsal klientům za loňský rok nic, Fond ING jen čtyři setiny procenta a tři další fondy zhodnotily vklady o méně než procento.

    Přesnou výši deficitu Asociace penzijních fondů odmítla prozradit. „Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali. Děláme všechno pro to, abychom situaci napravili,“ řekl šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

    Jak bezmála šestimiliardová díra v českých penzijních fondech vznikla? Kromě ztrát z obchodů, hlavně na akciových trzích, ji mají na svědomí vysoké provize, které fondy v minulosti vyplatily finančním poradcům za uzavření smlouvy s novým klientem. Ty dosahují i několika tisíc korun na klienta.

    Výnosy penzijních fondů se budou pravděpodobně ještě snižovat. Fondy se totiž připravují na vznik zcela nového systému penzijního spoření a chtějí do té doby deficit vymazat – a to právě snížením výnosů pro klienty. „Chceme, aby se co největší část deficitu rozpustila, než zákon začne platit,“ potvrdil Jiří Rusnok. *

    Hospodaření fondů zneklidňuje i centrální banku, která s Asociací jedná o zavedení větší kontroly. ČNB například podle Rusnoka chce, aby fondy vytvářely rezervy k rizikovým obchodům, jako jsou investice do akcií či nemovitostí. Chce také přesně stanovit pravidla, podle kterých by akcionáři penzijních fondů měli povinnost doplňovat kapitál.

    Už vloni akcionáři na podnět ČNB vložili do fondů kapitál ve výši 6,3 miliardy korun. Zda budou muset dolívat peníze znovu, není zatím jasné. V prvním čtvrtletí to musel udělat jenom fond AEGON, protože se jako jediný propadl do účetní ztráty.




    ***


    Kdyby se najednou všichni klienti rozhodli svoje peníze vybrat, v systému by chybělo šest miliard korun. Klára Hájková NÁMĚSTKYNĚ MINISTRA FINANCÍ ___________________________________________________________________________


    Včerejší HN - 18.strana:

    Penzijní fondy


    Banka jedná s Asociací penzijních fondů o přenastavení pravidel. Některé fondy měly ke konci kvartálu vyšší závazky než investice.


    Centrální banka je znepokojena nekontrolovatelným hospodařením penzijních fondů a jedná s nimi o možnostech nápravy. Některé fondy měly ke konci března vyšší závazky ke klientům než objem investic.

    Celkový deficit krytí vychází zhruba na 5,9 miliardy korun. Nepomohlo ani to, že akcionáři fondů již vloni do celého systému dolili kapitál ve výši 6,3 miliardy korun. Účetně sice fondy v prvním kvartále vykázaly zisk, ale do tohoto zisku fondy nezapočítávají pokles hodnoty cenných papírů, které drží. Promítnou se tam jen ty zisky a ztráty, které fondy utrží, když nějaké cenné papíry prodají.

    „Aktuálně probíhají jednání s Asociací penzijních fondů ohledně nastavení obezřetnostních opatření k udržení finanční stability penzijních fondů,“ potvrdil mluvčí ČNB Marek Petruš.

    Podle Jiřího Rusnoka, šéfa Asociace penzijních fondů, například centrální banka požaduje, aby si k rizikovým investicím, jako jsou akcie nebo nemovitosti, fondy vytvářely rezervy ve výši alespoň 25 procent hodnoty investice.

    Centrální bance se rovněž nelíbí, že penzijní fondy vykazují jako aktiva i provize zaplacené finančním poradcům za získání klientů.

    Fondy to vysvětlují tak, že o tyto „náklady příštích období“ snižují celkový výnos stávajících střadatelů. Navíc postupují v souladu s evropskými účetními standardy. „Centrální banka navrhuje alespoň čtvrtinu těchto nákladů vykazovat jako pasiva,“ řekl HN předseda představenstva Allianz PF Petr Poncar.

    Banka dále navrhuje opatření, aby fond automaticky musel doplnit kapitál nebo přehodnotit strukturu investic, když hodnota kapitálu poklesne pod určitou hodnotu. Konkrétní pravidla ale centrální banka ani asociace zatím zveřejňovat nehodlají. Největší problém pro fondy představují ztráty na akciích. Některé, například Allianz PF nebo PF Komerční banky, se jich stačily zbavit už před krizí, ale třeba AEGON jich má v portfoliu pořád asi 6,6 procenta a Fond České pojišťovny čtyři procenta. U dluhopisů není pokles hodnoty tak závažný. „Fondy je většinou hodlají držet do splatnosti, takže předpokládám, že většinu ztrát na dluhopisech se podaří vrátit,“ řekl finanční ředitel AXA PF Mojmír Boucník.

    Pokud fondům přibývají klienti, nejsou vklady střadatelů zásadně ohroženy, jenom se jim snižují výnosy. Už výsledky za loňský rok byly žalostné. Situace se ale může zkomplikovat, když střadatelé začnou odcházet. V takovém případě by se mohlo stát, že by fondy musely prodávat některé cenné papíry pod cenou a prodělávaly by. Aktuálně čelí úbytku klientů pouze Penzijní fond AXA a Penzijní fond ING.




    Co navrhuje centrální banka


    doplňování kapitálu Dnes není zcela jasné, za jakých okolností musí akcionáři do penzijních fondů doplňovat kapitál. centrální banka chce stanovit přesná pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a hranici, pod kterou nesmí klesnout.


    Náklady příštích období Penzijní fondy si počítají do aktiv provize, které zaplatily poradcům na získání nových střadatelů. označují je jako „náklady příštích období“ a snižují o ně výnosy střadatelů. ČNB navrhuje, aby si do aktiv fondy počítaly jen 75 procent těchto peněz.


    Rezervy za rizikové investice centrální banka navrhuje, aby na rizikové investice jako akcie či nemovitosti fondy vytvořily rezervy ve výši alespoň 25 procent hodnoty investice.


    zdroj: APF Čr
    -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    * "Přesnou výši deficitu Asociace penzijních fondů odmítla prozradit. „Pohyboval se v řádu miliard korun, ale domluvili jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, aby si ji lidé špatně nevykládali."
    Proč by zveřejňovali, že? Když lhali a tutlali komunisti, byl to důvod k převratu. Když se tak děje nyní, je to v nejlepším pořádku?
  • 18. 3. 2009 11:39

    kilian albrecht (neregistrovaný)
    za rok v kvetnu pres milion korun na vyhru soc dem ve volbach.to je tutovka.v kazdem pripade tech vydelanych cca 250 000 kc z teto sazky,nevlozim do penzijniho fondu,ale do nakupu petiletych ceskych statnich dluhopisu urocenych 3,75 procenty.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).