Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, sice ještě není v platnosti, ale už je v Senátu a jeho podoba už je celkem zřejmá. Plno praktických otázek kolem investic na stáří nadále zůstává, i když jisté závěry lze už nyní učinit, i když ještě není jasné, kdo a kdy bude mít funkční dlouhodobý investiční produkt (DIP) v nabídce.
Je něco urgentního, co bychom nyní měli udělat, než zákon vejde v platnost? Ani ne.
Snad jen pokud vám dává smysl uzavřít doplňkové penzijní spoření (DPS) nebo životní pojištění s daňově odpočitatelnými riziky (pozor, ty se mezi pojišťovnami liší), uzavřete ho pokud možno do konce roku.
Pokud se stihne legislativní proces dokončit včas, od příštího roku bude nově založené „penzijko“ nebo „životko“ méně výhodně v minimální době trvání. Aktuálně stačí 5 let, abyste získali státní příspěvky nebo daňové odpočty při splnění dalších podmínek. Od 1. ledna 2024 budete muset mít penzijní spoření či životní pojištění v platnosti minimálně 10 let.
Je to důležité především pro lidi starší 50 let, kde doba trvání smlouvy tím pádem přesáhne minimální věk, kdy mohou smlouvu řádně ukončit, což je v 60 letech.
Co se změní (k horšímu)?
Od 1. července 2024 se sníží státní příspěvky na DPS při stejné měsíční úložce klienta. Je zajímavé, jak se prezentují změny, třeba navýšení státních příspěvků. Pokud bych si musel vybrat, jak danou změnu označit, navýšení by to nebylo.
| Váš měsíční vklad | Současný státní příspěvek v Kč |
Nový státní příspěvek v Kč |
Současné celkové výhody v Kč |
Budoucí celkové výhody v Kč |
|---|---|---|---|---|
| 100 Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 200 Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 300 Kč | 90 | 0 | 90 | 0 |
| 400 Kč | 110 | 0 | 110 | 110 |
| 500 Kč | 130 | 100 | 130 | 100 |
| 600 Kč | 150 | 120 | 150 | 120 |
| 700 Kč | 170 | 140 | 170 | 140 |
| 800 Kč | 190 | 160 | 190 | 160 |
| 900 Kč | 210 | 180 | 210 | 180 |
| 1000 Kč | 230 | 200 | 230 | 200 |
| 1100 Kč | 230 | 220 | 245 | 220 |
| 1150 Kč | 230 | 230 | 252,50 | 230 |
| 1200 Kč | 230 | 240 | 260 | 240 |
| 1300 Kč | 230 | 260 | 275 | 260 |
| 1400 Kč | 230 | 280 | 290 | 280 |
| 1500 Kč | 230 | 300 | 305 | 300 |
| 1600 Kč | 230 | 320 | 320 | 320 |
| 1700 Kč | 230 | 340 | 335 | 340 |
| 1800 Kč | 230 | 340 | 350 | 355 |
| 1900 Kč | 230 | 340 | 365 | 370 |
| 2000 Kč | 230 | 340 | 380 | 385 |
| 2100 Kč | 230 | 340 | 395 | 400 |
| 2200 Kč | 230 | 340 | 410 | 415 |
| 2300 Kč | 230 | 340 | 425 | 430 |
| 2400 Kč | 230 | 340 | 440 | 445 |
| 2500 Kč | 230 | 340 | 455 | 460 |
| 2600 Kč | 230 | 340 | 470 | 475 |
| 2700 Kč | 230 | 340 | 485 | 490 |
| 2800 Kč | 230 | 340 | 500 | 505 |
| 2900 Kč | 230 | 340 | 515 | 520 |
| 3000 Kč | 230 | 340 | 530 | 535 |
| 3100 Kč | 230 | 340 | 530 | 550 |
| 3200 Kč | 230 | 340 | 530 | 565 |
| 3300 Kč | 230 | 340 | 530 | 580 |
| 3400 Kč | 230 | 340 | 530 | 595 |
| 3500 Kč | 230 | 340 | 530 | 610 |
| 3600 Kč | 230 | 340 | 530 | 625 |
| 3700 Kč | 230 | 340 | 530 | 640 |
| 5700 Kč | 230 | 340 | 530 | 940 |
Zdroj: Výpočty autora
Kdy opravdu můžeme čekat výhody?
- Pro lidi, kteří využívají jen státní příspěvek (lidé neplatící daň z příjmů, především chudší), zde máme zlepšení jen pro příspěvky mezi 1150 Kč a 1700 Kč měsíčně.
- Pro všechny ostatní případy stát státní příspěvek snižuje, pro nejnižší příspěvky (částky do 500 Kč) je dokonce nulový. A pro důchodce vůbec žádný.
- Pro lidi bohatší, kteří využívají státní příspěvek i daňové odpočty, zde máme zhoršení stavu dokonce pro příspěvky do 1600 Kč měsíčně, pak od této částky do 3000 Kč tu máme zanedbatelné navýšení o 5 Kč výhod měsíčně navíc.
- Teprve pro příspěvky nad 3000 Kč zde máme navýšení výhod.
Zdůrazněme si, že státní příspěvek je ale rizikovější z hlediska případných dalších jednostranných změn ze strany státu, především z pohledu výše příspěvku (když při další změně stát státní příspěvek sníží na čtvrtinu, nebo zruší zcela, nic s tím nenaděláte a při zrušení smlouvy z vaší strany i o již připsané státní příspěvky přijdete, pokud smlouvu nepodržíte do 60 let věku, 5/10 let trvání), ale i z pohledu nároku selektivního. Stát opět dalším skupinám nárok na státní příspěvek vezme.
První skupinou bez nároku na státní příspěvek budou účastníci, jejichž měsíční úložka je menší než 500 Kč. Druhou skupinou budou starobní důchodci.
Bohužel ochrana spotřebitele nefunguje vůči státu, nebude zde možnost ukončit smlouvu bez ztráty státních příspěvků z důvodu jednostranných změn ze strany státu k horšímu, což by asi mnohým připadalo morální tuto možnost mít. Zvláště u důchodců, kteří třeba mají smlouvu mladší 5 let, se jedná o další podraz vůči slabší straně.
Doufejme, že alespoň tato změna vůči důchodcům bude zrušena Ústavním soudem (existuje iniciativa podat podnět k Ústavnímu soudu). Navíc z praktického hlediska dává smysl požádat o starobní důchod, jakmile je na něj nárok. V současné době si člověk mohl DPS ponechat a vybrat, až peníze z něho skutečně potřeboval. Nyní však bude každý motivován „penzijko“ ukončit spolu s přiznáním starobního důchodu, protože toto spoření bez státních příspěvků nedává moc smysl. Existují totiž jiné, výhodnější produkty. Jako vždy stát bojuje proti „točení“ smluv u důchodců a zasáhne i podle mého názoru běžné a legitimní použití produktu.
Jaká řešení se nabízejí od léta 2024
Co s tím? Navrhuji vyčkat a popřemýšlet o případném řešení začátkem června 2024, kdy už bude jasnější, jak to bude od července po případném zásahu Ústavního soudu.
Pokud je někdo netrpělivý a chce svoje zajišťování se na důchod řešit už nyní, opět opakuji, že to příliš nedoporučuji. Ale obecně od července mi dává obecně smysl vybírat z následujících možností:
- Snížit měsíční příspěvek na minimálních 100 Kč: Smlouva bude pokračovat, doba trvání se bude prodlužovat. Řešení je to vhodné pro všechny, především pro důchodce, kterým se vyplatí počkat na splnění podmínek výplaty státních příspěvků.
- Ukončit smlouvu ke konci června 2024: Důkladně bych se zamyslel, jestli je to nejvhodnější řešení.
- Nedělat nic (a smířit se se snížením státních příspěvků).
- Navýšit úložku, typicky na 1700 Kč.
- Nastavit (ať už navýšit, nebo snížit) měsíční úložku na 500 Kč, minimální částku pro přiznání státního příspěvku.
Nová možnost: DPS k existujícímu penzijnímu připojištění v transformovaném fondu
Ti, co mají stále původní penzijní připojištění (přesněji penzijní připojištění v transformovaném fondu), si budou moci smlouvu přerušit a sjednat paralelní smlouvu DPS. Následně v případě potřeby budou moci přerušit DPS a vrátit se k PP. Je to snaha státu přesvědčit vytrvalé příznivce PP, aby aspoň nové peníze posílali na DPS, když je dosud nepřesvědčil k ukončení smlouvy.
Nicméně jsem pesimista, jestli vůbec pro někoho to bude zajímavé. Těm, co mají PP a čekají na splnění výplaty výsluhové penze, tato možnost nepomůže, přestala by se jim načítat doba potřebná pro výsluhovou penzi.
Teoreticky si paralelní smlouvu mohou uzavřít ti, co čekají na starobní penzi, čekají na svůj věk, ať už 50 let u velmi starých smluv, nebo 60 let. Zjevně nepřešli na DPS, protože preferují jistotu kladného nominálního výnosu (i když spíše jistotu ztráty kvůli inflaci) před výnosem. PP si budou moci vybrat hned v 50/60 letech, zato DPS nejdříve v 60 letech, nejdříve ale po 10 letech trvání smlouvy, a navíc k tomu je zde riziko, že po dva roky nedostanou při předčasném ukončení nic.
Pokud někdo má stále smlouvu, kterou je možné ukončit v 50 letech, proč by dával peníze na DPS, kde se k nim dostane až po 10 letech?
Mohlo by to být dobré k diverzifikaci rizika pro náhlé potřeby peněz, když jiné rezervy nejsou. Ale tu lépe udělám pomocí DIP, jak si probereme níže v textu. Takže jedině tehdy, když chci větší diverzifikaci i u státních příspěvků (např. protože na daňové odpočty nemám nárok, nebo naopak už využívám naplno). Nebo někoho, kdo bude čekat více než 10 let, nečeká na nárok na výsluhovou penzi a má smlouvu do 60 let (ale takovému se spíše vyplatí přechod na DPS kompletně než jen paralelní smlouva).
Podle mého názoru by pomohla jedině možnost přejít na DPS, kde by byla zachována možnost penzí a jednorázového vyrovnání dle současného penzijního plánu. Tedy např. i v 50 letech.
Který z nabízených investičních produktů nejlépe vybrat?
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je název nově zaváděného produktu s možností daňových odpočtů od 1. 1. 2024. Vesměs se bude jednat o produkty, které budou založeny na podílových fondech, případně ETF (Exchange Traded Funds), ale nic nebrání tomu, aby vznikl DIP nad spořicím nebo termínovaným vkladem, nebo jejich kombinací. Produkt, který bude omezený jen v tom, že uplatněné daňové odpočty nebudete muset zpětně dodanit, pokud dodržíte podmínku 120/60 (minimální doba smlouvy 120 měsíců, tj. 10 let, a minimální váš věk při výplatě 60 let). Předpokládám, že bude jen málo společností, které stihnou produkt nabízet hned od 1. 1. 2024.
Aktuálně můžete mít, kolik chcete životních pojištění (ŽP), jedno penzijní připojištění (PP), nebo jedno doplňkové penzijní spoření (DPS).
Od Nového roku budete mít možnost si zvolit:
- kolik chcete ŽP,
- jedno PP,
- jedno DPS
- a kolik chcete DIP.
Navíc místo dvou daňově odpočitatelných položek (jedna pro ŽP, druhá pro PP/DPS) s limitem po 24 tisících Kč budete mít jeden společný limit na 48 tisíc Kč (a společný 50tisícový limit na příspěvek od zaměstnavatele).
Díky společnému limitu budete mít větší volnost v tom, kde daňový odpočet využijete. Budete víceméně libovolně využívat společný limit, takže některé věci budou mít menší smysl.
Státní příspěvek stále budete moci využívat jen u DPS. Na jednu stranu bude i přes snížení stále vyšší než daňový odpočet (20 % versus 15 %, pokud nemáte milionové příjmy podléhající vyšší dani z příjmů), na druhou stranu při předčasném ukončení smlouvy není omezeno stáří připsaných státních příspěvků tak jako u daňových odpočtů. U daňových odpočtů musíte dodanit posledních 10 let a přijdete o všechny státní příspěvky, třeba i za 30 let.
Pokud využíváte daňový odpočet u životního pojištění, budete ho moci využívat i nadále, nebo ho navýšit na společný limit, nebo ho raději můžete využívat jinde. Obecně je těžko říct, co bude pro vás lepší, nicméně pokud nevíte, zvažte ho spíše využívat na DPS či DIP než investovat přes ŽP.
Pro pracující důchodce (přesněji důchodce se zdanitelným příjmem) bude spíše vhodnější využívat DIP než DPS. Od července 2024 přijdou důchodci o státní příspěvky DPS úplně, tzn. u DPS by museli 11 měsíců v roce platit min. 100 Kč měsíčně a pak např. v prosinci vložit až 49 700 Kč, aby měli nárok na daňový odpočet 48 000 Kč. Zato u DIP bude stačit vložit jen 48 000 Kč (jakkoliv a kdykoliv v průběhu roku).
Je lepší DPS, nebo DIP?
Doplňkové penzijní spoření (DPS) bude vhodnější spíše pro méně majetné, kteří nemají od čeho si odečítat daňový odpočet a současně mají nárok na státní příspěvek: Jedná se tedy o lidi nepobírající starobní důchod, kteří si chtějí spořit minimálně 500 Kč. Dále pro ty, kteří preferují předdůchod. Dani (i z výnosu) se aktuálně vyhnou jen tehdy, pokud zvolí penzi na dobu delší než 10 let.
DPS má oproti DIP regulaci poplatků pro klienta (i provizi zprostředkovatelů). U nového alternativního účastnického fondu se ale bude jednat o „limit“ správních poplatků na 2,5 % ročně a k tomu až 25 % z výnosu, tyto limity jsou natolik vysoké, že na jedné straně konečně umožní mít jakoukoliv výnosnou kolísavou investici, na druhou stranu tyto limity už nebudou tak často využívány naplno, protože do těchto limitů se vejde většina investic i bez regulace.
Při srovnání poplatků nepodceňujte poplatek z výnosu, při průměrném dlouhodobém výnosu akciových trhů cca 10 % p.a. to odpovídá průměrně dalším 2,5 % správního poplatku navíc. Pro stávající účastnické fondy (kde je limit 1 % + 15 %) se jedná cca o 1,5 % správního poplatku navíc. DPS navíc má povinně nulový vstupní poplatek. Celkově DPS je díky regulaci poplatků vhodnější pro méně zkušené a menší investory, kteří spíše nejsou schopni či ochotni si domluvit poplatky se zprostředkovatelem.
DIP bude vhodný pro kohokoliv, kdo má co odečítat. Tedy včetně těch, kteří si chtějí spořit méně než 500 Kč měsíčně, kteří u DPS nezískají už žádnou výhodu. Pokud už nyní někde investujete do nějakého fondu a tento fond nabídne stejný fond i ve variantě DIP, pro dost lidí bude dávat smysl přesměrovat nové peníze do výše 4000 Kč měsíčně (48 000 Kč ročně) do varianty DIP.
Oproti současnému řešení budete mít navíc šanci, že se vám podaří úspěšně si odečíst investice od daňového základu, v nejhorším na tom budete podobně jako se stávajícím fondem, bude nutné dodanit to, co jste si odečetli (je tu jen riziko dodanění vyšší daňovou sazbou, než jakou jste uspořili, a velmi malá šance dodanit nižší sazbou, než kterou jste uspořili), pokud nesplníte minimální dobu trvání 10 let a výběr po 60 letech věku. A případně budete danit výnosy stejně jako u vaší dosavadní investice (tříletý časový test).
DPS raději s finanční rezervou, DIP i bez rezervy
Aktuálně se ten, kdo používal DPS, obvykle krotil, protože bylo více než vhodné, aby měl nějakou rezervu i mimo DPS. To proto, aby při náhlé potřebě peněz nemusel DPS zase rušit. Navíc jste si museli dávat pozor na první 2 roky od založení, kdy ukončení DPS nedávalo smysl a nedostali byste vůbec nic zpátky.
S DIP půjde investovat i bez rezervy, v nejhorším bez ztráty dostanete peníze včetně výnosů a po třech letech bez daně. Pokud si založíte více DIP (na rozdíl od DPS můžete mít více smluv), budete mít možnost v případě nutnosti ukončit jen tolik DIP, kolik potřebujete pro vyřešení vaší naléhavé potřeby.
Tohle je na rozdíl od DPS win-win řešení. Lidé se nebudou držet zpátky ve výši měsíčních úložek jako u DPS, tedy výše měsíčních úložek by mohla víc růst a tím i jejich připravenost na důchod, kterou chce stát.
Stát nám dává jasně najevo, že bude zneužívat svého silnějšího postavení. Kdykoliv jakkoliv mění podmínky státních příspěvků jak u stavebního spoření, tak u DPS. Včetně úplného odejmutí, jako se to teď stalo důchodcům a příště se to může stát všem těm, kteří chtějí ukončit smlouvu jednorázovým vyrovnáním.
Nebo si dovedu už představit téměř cokoliv. Třeba příspěvek dostane jen ten, kdo pobírá i jinou sociální dávku, nebo možná budete muset být zaměstnanec, podobně jako nyní na příspěvek od zaměstnavatele nemají nárok OSVČ (osoby, jenž zaměstnávají samy sebe).
Daňové odpočty jsou z tohoto pohledu o něco málo rizikovější. Při předčasném ukončení smlouvy (například jako reakce na další jednorázovou změnu od státu) nepřijdete o daňové odpočty za celou dobu smlouvy, ale „jen“ za posledních 10 let. Z toho důvodu se vznikem DIP nevidím důvod, proč využívat daňový odpočet na stejné smlouvě jako státní příspěvek, tedy nevidím důvod používat DPS pro měsíční úložky vyšší než 1700 Kč.
Důvody jsou tři:
- Nespojovat rizikovější státní příspěvky a daňové odpočty,
- možnost přijít jen o jednu výhodu při nutnosti část vybrat,
- vyšší danění výnosu u DPS při jednorázovém vyrovnání.
Využívat daňový odpočet na životním pojištění mi nedává smysl, kromě případů, kdy někdo skutečně potřebuje pojistit odečitatelné riziko – jaké riziko lze odečíst, se kupodivu liší dle pojišťoven.
Takže zbývá DIP, kde naopak dává smysl použít daňové odpočty oproti ekvivalentní formě investic. A zvažte, jestli budete mít víc smluv DIP, kde je na jedné straně o něco málo horší správa investic, na druhé straně budete moci rozložit investici a tím při náhlé menší potřebě financí nepřijdete o všechny daňové výhody.
Produkty se státní podporou? Pozor na ně
V každém případě vzhledem ke zneužívání práva silnějšího státem doporučuji velmi pečlivě zvážit uzavření jakéhokoliv státem podporovaného produktu. U stavebního spoření většina důvodů pro uzavření postupně zmizela. U DPS důvod k uzavření stále u někoho vidím, i když velmi pečlivě zvažte riziko, že budete další po důchodcích, kteří najednou přijdou o státní příspěvky a tím se jim změní zásadně výhodnost produktu.
Založení DPS by si už nyní měli rozmyslet všichni ti, co počítají s tím, že DPS budou potřebovat vybrat jednorázově. Státem podporovaný DIP na rozdíl od starších „sourozenců“ v tuto chvíli dává smysl využívat, nevidím zde nějaké podstatné riziko. Přinejhorším na tom budete, jako byste měli jinou investici jinde. Možná brzy budeme moci říct, že DPS je mrtev, ať žije DIP.
