Názory k článku Peníze zemřelých, o kterých příbuzní nevědí, už nebudou ležet zapomenuté na účtech

Ono by celkem stačilo, kdyby každá finanční instituce musela poslat třeba jednou za rok dopis na adresu klienta. Pokud by zemřel, tak by pozůstalí věděli, že tam něco měl a dalo by se po tom pátrat. Nějaký registr bank je sice hezký, ale člověk může něco mít i u banky v zahraničí.

Banky posílají informaci o zůstatku na konci roku, pokud se nemýlím (?) Plus ten dům může být mezitím prodaný atp.

A když to bude zahraniční banka, tak ji nějaký náš zákon moc zajímat nebude, ať to bude ohledně registru bank, nebo posílání dopisu.

Banky posílají výpisy určitou formou a tak často, jak si nastavíte. Jenže dneska se to řeší spíš elektronicky a pak nikdo jiný než uživatel mailu neví, že tam něco chodí. Takže pokud zemře, tak už se k tomu nikdo nedostane. A klasické papírové výpisy už některé banky i zpoplatňují, aby je lidé nechtěli.

V případě prodané nemovitosti je to pravda tak na půl - to je asi celkem běžné, že původní vlastník všude adresu nezmění, takže mu pošta může přijít i na starou adresu. Nový vlastník ale mívá kontakt na předchozího, takže se s ním může domluvit na předání.

S tou zahraniční bankou máte pravdu, to by se muselo zavést všude. Nebo mít ten registr mezinárodní.

Pokud je původní vlastník mrtvý, tak adresu fakt nezmění :-D

Dá se sice na poště zadat tzv. "dosílka", ale funguje to jak kdy. Podobně mohou zafungovat noví majitelé, ale opět je to na jejich ochotě. Systém popsaný v článku je spolehlivější.

Tak to čtu tady poprvé,že družka má po roce společného soužití též nárok na dědictví. Vždy jsem četl,že právě nemá nárok na nic. Tak jak to tedy je?

viz OZ 1636:
§ 1635
První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636
Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

§ 1637
Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

§ 1638
Čtvrtá třída dědiců

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

§ 1639
Pátá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.

(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

§ 1640
Šestá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

§ 1641
Několikeré příbuzenství

Je-li někdo se zůstavitelem příbuzný z více než z jedné strany, má z každé strany dědické právo, které by mu náleželo jako příbuznému z této strany.