Ministerstvo financí chce zatraktivnit paušální daň. Bude to stačit?

Paušální daň v současné podobě podnikatele neláká. Připravované změny by ji měly zpřístupnit více poplatníkům. Od kdy byste mohli využít nová pravidla?

Zákon o daních z příjmů připouští kromě možnosti podat daňové přiznání splnění daňové povinnosti i prostřednictvím institutu paušální daně. Dosud byla paušální daň podnikateli opomíjená, ministerstvo financí tedy připravilo změny, které by ji měly zpřístupnit více poplatníkům. Podle nových pravidel by o ni mělo jít požádat ještě letos.

Méně starostí s daněmi

Možnost splnit daňovou povinnost i pomocí institutu paušální daně připouští za určitých podmínek zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 7a. Využití tohoto institutu znamená:

  • při splnění zákonných podmínek nemusíte podávat daňové přiznání,
  • nemusíte vést daňovou evidenci, případně účetnictví (s výjimkou případů, na které se vztahuje § 4 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví),
  • minimalizovat požadavky na vedení evidence (nemusíte evidovat a prokazovat vynaložení nákladů),
  • snížit pravděpodobnost daňové kontroly.

Daň je vám stanovena podle příjmů za minulá období a podle předpokládaných příjmů v daném roce. Finanční úřad vám daň za dané období stanoví už v jeho průběhu, takže už během roku víte, jak na tom jste.

Kdo o ni může požádat?

O stanovení daně paušální částkou můžete požádat, pokud máte (kromě příjmů osvobozených a zdanitelných zvláštní sazbou daně) příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů (ZDP), tj. příjmy:

  • ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
  • ze živnostenského podnikání, 
  • z jiného  podnikání  neuvedeného  v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, dále také
  • z úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet  vede,  určen  k podnikání  (tj.  jeden z typů příjmů uvedených v § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů).

Podle současných podmínek může o paušální daň požádat ten, kdo:

  • nemá zaměstnance,
  • nemá spolupracující osobu (s výjimkou spolupráce vašeho manžela nebo registrovaného partnera – v takovém případě může o paušální daň požádat i on/ona),
  • má roční příjmy (dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a z úroků z podnikatelského účtu) v bezprostředně předcházejících 3 letech do 5 000 000 Kč,
  • není společníkem společnosti podle § 2716 a násl. občanského zákoníku.

Pokud si necháte stanovit daň paušální částkou, zaplatíte vždy minimálně částku 600 Kč.

Když na začátku října ministerstvo financí představovalo plánované změny u paušální daně, uvedla náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová, že nyní tento institut využívá pouhých padesát (slovy padesát!) poplatníků.

Paušální daň pro více poplatníků už letos

Nově by se pravidla u paušální daně měla upravit tak, že o ni bude moci požádat i podnikatel se zaměstnanci, pokud ti nemají žádné vedlejší ani zahraniční příjmy, a také podnikatelé, kteří mají vedlejší příjmy ze zaměstnání.

Změny se projednávají v rámci velkého daňového balíčku (sněmovní tisk 873), o kterém nyní jedná Senát a jehož účinnost se plánuje na letošní duben.

Standardně se o stanovení daně paušální částkou žádá do konce ledna daného roku. Schvalovaná novela v legislativním procesu obsahuje přechodná ustanovení, podle kterých by bylo možné nové znění § 7a ZDP použít už pro letošní rok a o paušální daň by se tak dalo požádat nejpozději do 31. května 2017. Správce daně by pak paušální daň stanovil nejpozději do 15. září 2017.

Jak požádat o stanovení daně paušální částkou?

Jak už jsme zmínili, standardně je nutné žádost o stanovení daně paušální částkou podat do konce ledna v roce, za který chcete paušální daň stanovit.

Žádost musí kromě obecných informací obsahovat:

  • předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP
  • předpokládané výdaje k těmto příjmům, 
  • další informace směrodatné pro stanovení daně paušální částkou – např:
  • předpokládané nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP,
  • předpokládané slevy na dani dle § 35ba a dle § 35c ZDP,
  • existence výdajů uplatněných dle § 24 ZDP jako daňově účinné v minulých letech, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění (ve smyslu § 5 odst. 6 ZDP). 

Měli byste mít na paměti, že při stanovení daně paušální částkou nelze uplatnit daňovou ztrátu dle § 34 odst. 1 ZDP.

Do předpokládaných příjmů musíte zahrnout všechny příjmy z činnosti, které jsou předmětem daně (kromě příjmů osvobozených a těch daněných zvláštní sazbou), a dále předpokládané příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, a příjmy ze zrušení rezervy (dle zákona o rezervách).

Do předpokládaných výdajů pak analogicky předpokládané výdaje k předpokládaným  příjmům, tedy ty, které by mohly být v případě uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 ZDP uplatněny jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (např. výdaje na nákup zboží, nájem provozovny, výdaje za energie spotřebované při provozování činnosti, odpisy hmotného majetku, výdaje na pracovní cesty, ale i zůstatková  cena  prodaného  majetku, který lze odpisovat a výše rezervy vytvořené pro příslušné období podle zákona o rezervách).

Předpokládané výdaje jsou nejméně ve výši podle § 7 odst. 7 ZDP, tzn. že minimální výše předpokládaných výdajů činí:

  • u zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 80 % z příjmů z této činnosti (do částky nejvýše 1 600 000 Kč), 
  • u živnostenského podnikání řemeslného 80 % z příjmů (do částky nejvýše 1 600 000 Kč),
  • u živnostenského podnikání neřemeslného 60 % z příjmů (do částky nejvýše 1 200 000 Kč), 
  • u jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, 40 % z příjmů (do částky nejvýše 800 000 Kč). 

Stanovení paušální daně

Standardně finanční úřad daň paušální částkou stanovuje nejpozději do 15. května daného roku (výjimkou bude letošek dle přechodných ustanovení – viz výše). Pokud by to do tohoto termínu nestihl, nelze daň za dané období tímto způsobem stanovit.

Stanovení paušální daně není žádná alchymie. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a výdaji se dále upraví o předpokládané nezdanitelné části základu daně. Dále už se vypočte daň za použití 15% sazby a sníží se o předpokládané daňové slevy.

Příklady stanovení daně paušální částkou

Příklad 1

Předpoklady:

  • fyzická osoba s příjmy z masérských služeb (nejde o řemeslnou živnost),
  • předpokládané příjmy za rok: 840 000 Kč,
  • výdaje v prokázané výši (vede daňovou evidenci),
  • předpokládané výdaje za rok: 520 000 Kč,
  • uplatňuje nezdanitelnou část základu daně: platby na životní pojištění (12 000 Kč), základní slevu na poplatníka (24 840 Kč), daňové zvýhodnění na jedno dítě (13 404 Kč).

Výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění výdajů v prokázané výši (dle daňové evidence):

  • Příjmy: 840 000 Kč
  • Výdaje (v prokázané výši): – 520 000 Kč
  • Základ daně (příjmy – výdaje): 320 000 Kč
  • Pojistné na soukromé životní pojištění: – 12 000 Kč
  • Základ daně snížený o nezdanitelnou část: 308 000 Kč
  • Daň (15 %): 46 200 Kč
  • Sleva na poplatníka: – 24 840 Kč
  • Daňové zvýhodnění: – 13 404 Kč
  • Výsledná daň po slevách: 7956 Kč

Při zachování výše uvedených předpokladů stanoví finanční úřad daň paušální částkou ve stejné výši jako v případě vedení daňové evidence a uplatnění výdajů v prokázané výši, tj. ve výši 7956 Kč.

Příklad 2

Předpoklady:

  • fyzická osoba s příjmy z řemeslné živnosti (např. holičství, kadeřnictví)
  • předpokládané příjmy za rok: 840 000 Kč,
  • uplatňuje výdaje % z příjmů (u řemeslné živnosti ve výši 80 % z příjmů),
  • neuplatňuje nezdanitelné části základu daně ani slevy na dani (kromě slevy na poplatníka – 24 840 Kč).

Výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění výdajů procentem z příjmů:

  • Příjmy: 840 000 Kč
  • Výdaje (80 % z příjmů): – 672 000 Kč
  • Základ daně (příjmy – výdaje): 168 000 Kč
  • Daň (15 %): 25 200 Kč
  • Sleva na poplatníka: – 24 840 Kč
  • Výsledná daň po slevě: 360 Kč

Při zachování předpokladů stanoví finanční úřad daň paušální částkou v minimální výši, tj. ve výši 600 Kč.

Zdroj: Finanční správa

Co byste měli vědět

Jak už jsme uvedli, minimální daň stanovená paušální částkou po odečtení slev bude vždy 600 Kč.

Důležitý je fakt, že k předpokládanému nároku na daňový bonus podle § 35c ZDP se nepřihlíží.

V případě využití institutu spolupracující osoby může být daň paušální částkou stanovena buď oběma, nebo nebude stanovena žádnému z vás.

Správce daně může paušálně stanovit daň i na více zdaňovacích období, nejdéle ale na tři.

Pokud s takto stanovenou daní souhlasíte, nelze se proti vyhlášenému rozhodnutí (tedy vypočtení daně paušální částkou) odvolat. V případě nesouhlasu s takto stanovenou daní naopak ta nebude stanovena.

Daň stanovená paušální částkou je splatná do 15. prosince daného zdaňovacího období.

Je-li vám stanovena daň paušální částkou, musíte vést jednoduchou evidenci o výši  dosahovaných  příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Z této evidence musí vyplývat výše a charakter jednotlivých dosažených příjmů. Paušální daň neznamená, že by vám nemohly vzniknout i další povinnosti dle jiných právních předpisů (např. evidence přijatých a vydaných plateb v hotovosti dle ustanovení § 97 odst. 1 daňového řádu, zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně, pokud tak stanoví správce daně podle § 97 odst. 2 daňového řádu, elektronickou evidenci tržeb, pokud se na vás vztahuje, evidence dle předpisu pro DPH, jste-li plátcem).

Budete-li mít i jiné příjmy, než ze kterých se vycházelo při stanovení daně paušální částkou (dosáhnete jiných než předpokládaných příjmů – tedy příjmů z prodeje věci z obchodního  majetku či jiných příjmů dle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až § 10 ZDP), jejichž úhrnná výše (kromě příjmů osvobozených a příjmů daněných zvláštní sazbou daně) přesáhne za období 15 000 Kč, musíte stejně podat po skončení roku řádné daňové přiznání k DPFO. Tím se rozhodnutí o paušální dani ruší, a to i pro následující období.

cestovko

Příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), z nichž byla původně stanovena daň paušální částkou, uplatníte v přiznání ve výši, ze které se vycházelo při stanovení daně tímto způsobem. Uplatníte samozřejmě i všechny částky snižující základ daně, slevy na dani, případně daňové zvýhodnění. Zaplacená daň paušální částkou, která byla původně stanovena na dané období, se započte na výslednou daňovou povinnost. 

V případě, že by finanční úřad zjistil, že paušální daň neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena, nebo došlo ke změně jiných podmínek rozhodných pro její  stanovení, může rozhodnutím daň zrušit pro období následující po tom, v němž bylo uvedené zjištěno (pokud je daň paušální částkou stanovena na více období).  

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 2. 2017 20:56