Pane ministře, kde je 190 miliard? (NÁZOR)

Článek je soukromým názorovým vyjádřením autora.

Ministr financí Andrej Babiš si prostřednictvím svých koaličních partnerů úspěšně schválil návrh na zavedení elektronické evidence tržeb. Zajímavým postupem bylo například jednání ministra zemědělství Mariana Jurečky, který v dopoledních hodinách tvrdil, že bude hlasovat proti návrhu či se zdrží hlasování, nakonec však pro návrh hlasoval. Za Lidovce to na Twitteru schytal především šéf strany Pavel Bělobrádek. Ukazuje se tak, že Lidovci nejsou stranou zásadovou, spíše velmi ohebnou podle aktuální situace. 

Daně se při rekordním hospodářském růstu nedaří vybírat

Vláda si od tohoto opatření slibuje, že zlomí negativní trend výběru daní, který se nedaří – ukazuje se, že při rekordním pokrizovém hospodářském růstu ve výši 4,2 % v prvním čtvrtletí výběr DPH klesá a je nižší než minulý rok. Analytici proto spekulují nad tím, že deficit bude nakonec ještě vyšší než v minulém roce.

Ač se vládě nedaří peníze vybírat, utrácet je umí velmi dobře. Provozní výdaje státu znovu rostou a jsou neefektivní, miliardy šly na spotřebu. Především na zvyšování platů ve státní sféře, kdy nyní došlo k situaci, že platy ve státní sféře přesáhly ty v soukromé. Deficit pro tento rok se odhaduje na 100 miliard, což znamená, že deficit bude nejspíše vyšší než v roce minulém, kdy dosáhl 85,3 mld. Kč, což představuje 2,0 % hrubého domácího produktu (HDP). Přitom v tomto roce většinou čeští analytici, stejně jako OECD, očekávají, že hospodářský růst přesáhne 3 %. 

ANO, slibuje rádo

Ministr Andrej Babiš také umí slibovat, horší je to však s plněním slíbeného. Což se v případě vedení nejspíše nejdůležitějšího resortu může ukázat jako fatální. Jak sliby ministra financí vypadaly?

Například ještě v roce 2013 sliboval ve svém Tweetu, že ušetří 190 miliard, což se ukázalo v době zveřejnění, zvláště však nyní, jako zcela fantasmagorické. Ministr financí v rozhovoru pro server iHned.cz ohledně uspořených miliard přiznal, že plácal: Na tom mítinku jsem asi plácal, střílel od boku, neměl jsem na to přesné propočty. Ale při tom rozměru korupce, o němž člověk slyšel, a při tom plýtvání, které jsem viděl, je potenciál úspor určitě větší, uvedl. V minulém roce v Otázkách Václava Moravce, kde se utkal s předsedou ODS Petrem Fialou, zase tvrdil, že chce vyrovnat státní rozpočet do roku 2017. Tento plán se ale také ukázal jako nereálný, nově nyní slibuje, že v roce 2018 sníží deficit na 50 miliard. Což se při současném růstu výdajů a tempu vybírání daní také může velmi pravděpodobně ukázat jako nereálné. Babiš tvrdí i to, že pokud se nebude dařit vybírat daně, dojde k jejich zvýšení.

Registrační pokladny: další fantasmagorie?

Zdá se, že ministr financí sází vše na jednu kartu, která nese název Elektronická evidence tržeb. Důležitá je z pohledu registračních pokladen důvodová zpráva, která předpokládá, že náklady na vybudování IT systému dosáhnou 370 milionů Kč za hardware, software, modul pro účtenkou loterii apod., náklady na provoz systému by měly dosahovat 170 mil., podpůrné činnosti vyjdou na dalších 130 milionů korun ročně. Důvodová zpráva předpokládá, že se vybere o 12,7 miliardy více s tím, že 5 miliard bude tvořit DPH, další 2 miliardy vyšší výběr daně z příjmu právnických osob a 5 miliard se navíc vybere na dani z příjmu fyzických osob. Třetí položka však bude obrovskou záhadou, neboť většina živnostníků si uplatňuje výdajový paušál.

Pokud nějaký živnostník provozuje hospodu nebo maloobchodní prodejnu, pak pokud do této doby nedával paragony, pak nelze očekávat, že to bude dělat také v budoucnosti. V podstatě tak registrační pokladny můžou vést k potrestání poctivých podnikatelů, kterým přibude administrativa, ti nepoctiví jsou velmi kreativní a najdou si způsoby, jak systém nadále obcházet.

Nezvýší se nezaměstnanost?

V důvodové zprávě se dále píše: Změna nezaměstnanosti se v důsledku tohoto opatření bude pohybovat v rámci statistické chyby. Lokální dopady se však v jednotlivých oborech a regionech mohou lišit.

Chorvatská data nám však vypovídají o zcela jiné situaci. Na jedné straně došlo k mírnému růstu výběru DPH, především v roce 2014, o několik procent. Horší ale bylo, že v roce 2014 došlo k růstu nezaměstnanosti. Klesly příjmy především ze sociálního pojištění, zdravotního pojištění, vzrostly výdaje na sociální dávky. Opatřením byly postiženi ti nejchudší, jednalo se především o trhovce.

Chorvatský statistický úřad, tradingeconomics.com

Nezaměstnanost v Chorvatsku

Míra šedé ekonomiky v ČR se pohybuje kolem 15 %, čímž se blížíme například Německu, kde je 13procentní. V samotném Chorvatsku se přitom míra šedé ekonomiky odhaduje na 28 %, což je například více než v Řecku, kde je to 24 %. 

Konzultace se samotnými odborníky z Ministerstva financí, kteří si však nepřáli být jmenováni, vytváří zcela jiný obrázek, než který podává důvodová zpráva. Tady jde o to, že zvýšení výběru je docela malé vzhledem k nejrůznějším administrativní nákladům, které nejen budou mít živnostníci, ale také stát, uvádí jeden z pracovníků Ministerstva financí, který si nepřál být jmenován. Připouští také, že může dojít k růstu nezaměstnanosti, především u těch nejchudších živnostníků, což by mohlo vést k propadům například u odvodů.

Chybí nám dlouhodobý cíl, politika se oligarchizuje

Problémem současné politiky je především to, že chybí nějaký dlouhodobý cíl, kam směřovat. Je cílem zvyšovat daně, nebo je snižovat? Cílem vlády by také mělo být snižování administrativních těžkostí především u podnikatelů, k tomu však také nedochází. Vláda se místo toho snaží vytahovat populistická řešení, která mají představovat řešení veškerých našich problémů.

Jedním ze způsobů, na kterém by mohla současná vláda zapracovat a který bohužel značně odbývá, je zlepšení vztahu státu s občanem – daňovým poplatníkem. Index vnímaní korupce podle Transparency International stále patří mezi nejvyšší v Evropě, Rada Evropy je také zklamaná s tím, jak ČR proti korupci bojuje. Státní výdaje jsou nadále vynakládány neefektivně, ač předvolební programy stran zněly opačně.

Možná by bylo vhodné také uvažovat o změně paradigmatu – zdali není při současné míře korupce skutečně lepší nechat více peněz občanům. Zkrátka je uchránit před „těmi politiky“, před kterými ministr Babiš tolik varoval. Místo toho však musíme sledovat evidentní střet zájmu, kdy společnosti ministra Babiše si nejen zvyšují nejrůznější pobídky, prostřednictvím zákonů si také ministr Babiš schvaluje opatření, která podporují jeho firmy. V takovém prostředí, kdy se otevřeně mluví o oligarchizaci české politiky, skutečně nelze očekávat, že daňový poplatník bude radostí nažhavený při placení daní.