Máte v článku naprostou pravdu. Výpočet srážky na základě výkonu rozhodnutí je složitý. Složitější je tento výpočet, jestliže dlužník má několik výkonů rozhodnutí a to některou z 1/3 některou ze 2/3. Ve větších firmách mají mzdovou účetní, která by toto měla umět. Ale neumí. Téměř každá se spoléhá na mzdový software. Osobně neznám jedinou, která by znala všechny právní normy kolem těchto srážek ze mzdy a dokázala to vysvětlit dlužníkovi. Ovšem, je třeba připomenout, že ti dlužníci, kteří dluží na výživném, na zdravotním, potom např. za mobilní telefon, většinou nebývají příliš inteligenčně vybaveni. Začátkem každého roku se Nařízením vlády zvyšuje částka na bydlení, od které se odráží základní nezabavitelná částka. Ty mzdové účetní nejsou schopny ani si v počítači nastavit nové parametry výpočtu. Toto vím zcela konkrétně, protože ten algoritmus pro výpočet srážek na základě výkonu rozhodnutí jsem ve dvou firmách dodávajících mzdový software, poté co jsem prostudovala všechny příslušné právní normy, sestavila já a jejich programátor na základě toho připravil počítačový program. Stejně mi denně volala stovka tzv. personalistech a mzdových účetních, jak to mají nastavit, a jaktože tomu to vyšlo takto a tomu takto. Když někde na internetu vidím "návod" jak toto spočítat, nechápu, proč to někdo s takovou lehkostí uveřejní, když každý dlužník má jinou situaci, těch modifikací výpočtu je mnoho.
Děkuji za příspěvek, názor do diskuse, to jsou postřehy k věci, od někoho, kdo věci skutečně rozumí a má s ní bohaté praktické - realizační zkušenosti. Vše mohu potvrdit. Polemizoval bych jen s drobností. Myslím, že příklady jsou dobré, tedy pokud nejde o příklady triviální, jak jsou většinou publikovány, ale složitější, jaké jsem vždy přinášel v minulých letech. Letos poprvé jsem je do článku nezařadil, když o ně není takový zájem. Laikovi by patrně příliš nepomohly, nic moc mu nevysvětlily, nicméně pro odborníka - toho, kdo srážky realizuje, řeší - právník, mzdový účetní, a věc nezná detailně - mohly být dobrou pomůckou, analogickým návodem. Ostatně já sám jako student právnické fakulty jsem tehdy prvotní výklad na přednášce, když jsem se poprvé setkal s výpočtem srážek ze mzdy, moc nepochopil resp. pochopil, ale nedokázal bych srážky v složitějším případě souběhu exekucí nejspíš vypočítat správně (a to tehdy byla právní úprava jednodušší a neměnily se každým rokem parametry), prostě jsem věc ovládal jen teoreticky, ale nikoliv prakticky, jakmile jsem si však v literatuře vyhledal účetní příklady, ihned mi bylo vše jasné, že jsem mohl ostatním objasňovat. Takže kvalitně podané příklady subjektivně nezavrhuji, leč uznávám objektivně, že o ně není příliš velký zájem a považuji to za chybu všech zúčastněných stran, jak povinných dlužníků, tak těch, kdo srážky realizují (věřitelů se to až tak přímo netýká, ti jen útrpně čekají na uspokojení svých pohledávek). Hezký den všem čtenářům!
Nemáme problém stanovit pořadí exekucí ani výpočet. Řešíme ale jiný. Když přijde exekuční příkaz snažíme se nastavit předpokládanou částku, kterou průběžně dopočítáváme o příslušenství. V tomto pořadí, předpokládané náklady exekutora, jistina, příslušenství (úroky, náklady soudního řízení). Tedy průběžně víme, kdy končíme se srážkami. Jak jsem ale zjistila, toto pořadí není dodržováno, mnohdy dlužník platí úroky z úroků. Je někde stanoven postup"? Občanská soudní řád, exekuční řád? V daňovém řádku je to jednoduché, tam je to přesně dané. Můžete mi poradit?
Známému běží exekuce už 1,5roku na účet zaměstnavatele z důvodu táhnoucího se soudního sporu, který už na okresním soudu vyhrál, ale po odvolání je případ na kraji. Na peníze nejen že stále nedosáhne, ale stále je mu nadále strháván. Pokud by neměl manželku, která jej podporuje i finančně, tak z 11 000kč/měsíčně, obestavěným účtem a výlohami za soudy vy vyžil dost těžce.