Napriklad od produktoveho manazera internetoveho prodejce kasa.cz jsem se mailem dozvedel nasledujici (cituji): "Vrátit zboží do 14 dnů, lze pouze v případě, že je zboží nerozbaleno a neozkoušeno.(Případ, že si to zákazník ještě rozmyslí nebo je to nevhodné atd)."
=> evidentne lez v pripade nakupu LCD. Chtel jsem vratit pripadne vadne LCD se sviticimi pixely. A sudte se s nimi potom. Pritom vyzkouset LCD v jejich kamenem obchode mi pry "z casovych duvodu" neumozni.
Nakonec jsem LCD koupil v kamenem obchode jineho internetoveho prodejce, kde mi umoznili vyzkouset zbozi na miste. Musel jsem jet dal a bylo o 50Kc drazsi :), ale za to vyzkouseni to stoji.
A neodporuje to zákonu na ochranu spotřebitele? Věci koupené po Internetu můžete vrátit do 14 dnů vždy, i rozbalené, akorát nepoškozené a v kompletním balení. Nebo se pletu?
Krásně jste si odpověděl: " zbozi koupil proste jinde." To je přesně ono. Pokud se Vám některý internetový obchod nezdá (neuvádí všechny informace), běžte ke konkurenci.
U LCD je ale par sviticich pixelu v norme, dokonce v ElectroWorldu maji o tom vyvesenou celou stranku. Je ale definovane, kolik a jak jich smi byt. Takze mit kompletne bezchybne LCD je stesti, ale ne pravo.
Jestli je to v norme, zavisi na tom, KDO tu normu urcuje. Pokud vyrobce stanovi, ze nekolik chybnych pixelu neni duvod k reklamaci, je to jeho vec. Jsou vyrobci a vyrobky, u kterych je garance na zadny chybny pixel (napr. Philips), ale pak jsou takove vyrobky vetsinou drazsi.
Moje pravo je si vyrobek vyzkouset a popripade nekoupit. A LCD byt s jednim vadnym pixelem bych si dobrovolne nekoupil :). Pokud mi nas pravni rad dava moznost vratit vyrobek koupeny na dalku do 14 dnu od nakupu, rozhodne bych toho vyuzil - bez ohledu na to, zda je pocet vadnych pixelu v norme nebo ne. :)
Tučně v barevném rámečku, leč chybně. I podnikatel je spotřebitelem, pokud nekoupí věc za účelem dalšího podnikání (ve smyslu vložení věci/služby jako komponenty přímo do procesu realizace zisku - §2 odst.1, kde je dokonce výslovně řečeno, že spotřebitelem může být i právnická osoba, což už samo o sobě neguje implikaci "podnikatel není spotřebitel"). Takže pokud si podnikatel "na firmu" (jak jinak, o daňové uznatelnosti nyní nediskutujme) koupí třeba rychlovarnou konvici, kterou bude užívat ve své kanceláři pro sebe nebo mikrovlnku do kuchyňky pro zaměstnance, zcela jistě se stává spotřebitelem a platí i pro něj zák. na ochranu spotřebitele. Problém je spíš v tom, že v okamžiku uzavření obchodu není tato skutečnost jasně deklarována.
No, jenže ta hranice mezi tím, co je určeno pro realizaci podnikání, a co ne, je velmi nejistá a každý ji vidí jinde. Třeba takové MAKRO tu hranici vůbec nemá.
Jakkoliv nejasná ta hranice může být, odpovídá za vymezení kupující, nikoliv prodávající - ten nerozhoduje o tom, jak podnikatel s věcí naloží. Tvrzení, že nějaká firma tu hranici nemá, je tedy irelevantní. V Makru samozřejmě veškeré transakce probíhají v režimu ObchZ (http://www.makro.cz/?page_id=90), to ale aplikaci zák. na ochranu spotřebitele nijak nelimituje.
Už jsem po internetu nakoupil více věcí, třebas i tento PC, ze kterého to píši. A dokonce byl i na reklamaci. Funguje to dobře.
Je fakt, že jednání na dálku je daleko složitější, ale ono někdy jednání o reklamaci v kamenném obchodě není žádný med. Řekl bych, že daleko horší, než po tom internetu. Jak kde, ale většinou. Já mám totiž smůlu a kupuji vždy vadné věci. Pak to musím reklamovat.
Zdravicko na techto strankach: http://cybex.cz/Napoveda/Stranka.aspx?from=help&pid=rad pisi: Toto ustanovení se týká pouze zaslaného zboží a netýká se zboží, které bylo zakoupeno osobně v naších kamenných provozovnách. Je to pravda? Kdyz si objednam po netu a pridu si pro to osobne bez moznosti si ten kus vyzkouset?
I když v případě Cybexu se přes internet neděje uzavření smoluvy ale pouze jakási rezervace. V tom případě vám ale musí dovolit vyzkoušet zboží na prodejně.