Běžný účet, spořicí účet, pojištění a kdekdo i úvěr. Finančních produktů má každý z nás několik, jen málokdo ale při jejich sjednávání myslí na to, co se s nimi stane po jeho smrti. Výjimku mají ty produkty, u kterých lze přímo ve smlouvě určit osobu či osoby, kterým mají peníze po zemřelém případnout, aniž by se staly předmětem dědického řízení.
Výhodou těchto produktů je, že se vaši blízcí dostanou k penězům mnohem rychleji, což může v některých životních situacích přijít vhod. Jenže aby se z výhody nestalo rodinné mrzení, hodí se čas od času zkontrolovat, koho jste vlastně tehdy při uzavření smlouvy do těchto kolonek napsali.
Životní pojištění a spoření na penzi
Obmyšlené osoby se typicky uvádí u životních pojistek, které kryjí riziko smrti. Pokud na tuto událost dojde, pojišťovna dané osobě – ale i instituci, jak si vysvětlíme později – vyplatí peníze z pojistky.
Vedle osoby obmyšlené se ale můžete setkat také s osobou určenou a osobou oprávněnou. Ty se používají u produktů spoření na stáří a stejně jako u pojištění jde o osoby, kterým v případě vaší smrti připadnou naspořené peníze.
Při určení obmyšlené osoby platí, že se jí může stát jak fyzická, tak i právnická osoba. Tedy může jít o vaše rodinné příslušníky, kamarády, kolegy i nejrůznější organizace a spolky. Naproti tomu osobou určenou a osobou oprávněnou mohou být pouze fyzické osoby.
Jenže penzijko i životní pojištění si sjednáváme na dlouho dopředu a vztahy a okolnosti se během života často mění. V praxi není výjimečné, když plnění směřuje k člověku, s nímž měl klient vztah před lety,
popisuje Rostislav Zvonek, regionální obchodní ředitel poradenské společnosti FinGO.
Typicky tedy může jít o bývalou přítelkyni či přítele, ale i o situaci, kdy si daný produkt sjednáte s narozením prvního dítěte a na připsání jeho sourozenců už si později nevzpomenete.
Penzijko: Osoby i podíly
U penzijního připojištění se ve smlouvě sjednává oprávněná osoba, přičemž jich lze zapsat i vícero. Zároveň je možné přímo do smlouvy uvést, jak si mají dané osoby vaše úspory rozdělit. Pokud to neuděláte, penzijní společnost je podělí rovný dílem. Vyplatí se proto zkontrolovat i to, zda máte dané podíly dobře nastavené.
U doplňkového penzijního spoření jde o osobu určenou, jinak je ale princip totožný. Pokud žádná oprávněná nebo určená osoba ve smlouvě není, připadne naspořená částka do dědictví.
Přečtěte si také:
Spor o dědictví: Co dokazuje vyděděný a co protivník, který má na jeho úkor dědit?
Mezi státem podporované produkty zajištění na stáří před 2 lety přibyl také Dlouhodobý investiční produkt (DIP). U DIPu ovšem určené ani oprávněné osoby nefigurují, v případě smrti se smlouva ukončí a peníze se standardně vypořádají v dědickém řízení.
Postup pro změnu určené či oprávněné osoby se liší v závislosti na instituci, u které máte daný penzijní produkt sjednaný. Řada penzijních společností má dnes nejrůznější klientské a online portály, vedle toho samozřejmě bývá možné žádat prostřednictvím papírového formuláře.
Životní pojištění: Od roku 2026 vám pojišťovna musí dát vědět
Pravidla pro životní pojištění a tedy i obmyšlené osoby upravuje občanský zákoník. Podle něj platí, že pokud není obmyšlená osoba určená, náleží v případě smrti pojistné plnění manželce či manželovi zemřelého. Další v pořadí jsou jeho děti, a pokud děti neměl, tak rodiče zemřelého.
Vzhledem k tomu, že pojistné plnění z životního pojištění není předmětem dědického řízení, tedy notáři sami nezjišťují, zda zemřelý tuto pojistku měl, je pak na příbuzných, aby pojistnou událost pojišťovně nahlásili a požádali o výplatu peněz.
To samé pak platí pro obmyšlené osoby – ačkoli je daná osoba ve smlouvě uvedená, pojišťovna nemá povinnost snažit se ji aktivně vyhledat a peníze jí vyplatit. Ačkoli se o to podle České asociace pojišťoven řada pojišťoven v praxi snaží.
Současně platí, že pokud se obmyšlený o pojistné plnění nepřihlásí, právo na výplatu se po 10 letech promlčí. S tím, že promlčecí lhůta začne běžet za 1 rok od pojistné události.
Od 1. 1. 2026 ale dojde ke změně: nově bude pojišťovnám povinnost kontaktovat obmyšlené osoby nařizovat občanský zákoník.
Obdobně jako u penzijních produktů pak platí, že obmyšlených lze do smlouvy uvést několik a určit poměr, v jakém si mají pojistku rozdělit.
Podle občanského zákoníku také není nutné uvádět výhradně jméno dané osoby. Jako identifikační údaj poslouží třeba i formulace „můj manžel“. Nově také bude možné obmyšleného určit i na základě dalších identifikačních údajů jako bydliště, datum narození nebo IČO.
Postup pro změnu obmyšlených osob se opět liší v závislosti na dané pojišťovně – u některých si vystačíte s klientským portálem, jinde je nutné žádat písemně nebo se zastavit na pobočce dané pojišťovny.
Hodí se vědět!
Česká asociace pojišťoven už v roce 2023 vytvořila webový formulář Dohledání obmyšlené osoby.
Po jeho vyplnění ČAP osloví pojišťovny s prosbou o vyhledání případné pojistky, výsledek hledání se poté dozvíte, jen pokud jste na smlouvě skutečně jako obmyšlená osoba uvedení.
Peníze z běžného či spořicího účtu jdou do dědictví
U dalších finančních produktů jako jsou běžné a spořicí účty se obmyšlené ani určené osoby neuvádí.
Pokud mají vaši blízcí k těmto účtům disponentské právo, neznamená to, že si mohou po vaší smrti s penězi dělat co chtějí. Zůstatky na běžných a spořicích účtech nebo třeba termínovaných vkladech se stávají předmětem dědického řízení. Podrobnosti v článku:
ČLÁNKY DO MAILU